Desáté Rychle a zběsile staví půdu pro závěr série | Recenze filmu Rychle a zběsile 10

V pátém díle série Rychle a zběsile Dominic Toretto (Vin Diesel) se svou partou elegantně sejmul mocného brazilského narkobarona Hernana Reyese (Joaquim de Almeida). Velkou úlohu v tom sehrály jeden most v Rio de Janeiro a obří sejf, který po něm Domovi parťáci táhli. Nikdo z nich neměl tušení, že svědkem celé události byl zločincův syn Dante (Jason Momoa). Ten od toho dne osnuje plán pomsty, která má ošklivě postihnout nejen Toretta, ale i všechny jeho blízké, včetně Domova osmiletého syna Briana (Leo Abelo Perry). A protože na děti se nesahá, rozhodne se Toretto Danteho zastavit. Bohužel však příliš pozdě přijde na to, že tak odhodlanému a rafinovanému soupeři ještě nečelil. Zvlášť když má Dante neskutečný organizační talent a žene ho jediné – nenávist k Dominicu Torettovi a jeho kámošům. (oficiální text distributora CinemArt CZ)

Série Rychle a zběsile je nejspíš tou sérií, kterou není nutno příliš představovat. V podstatě stačí, že je se historie série dělí na dvě zásadní éry. Jedna, která začala v roce 2001, byla převážně o závodění a skončila zhruba v roce 2006 třetím filmem s podtitulem Tokijská jízda, v roce 2009 poté čtvrtým filmem Rychlí a zběsilí se ze série stávala akční série se šílenější a více megalomanskou akcí. Jak ovšem konstatuje samotný producent a představitel Dominica Toretta, Vin Diesel, vše jednou musí skončit. Rychle a zběsile 10 je konkrétně první částí trilogie, která by příběh Toretta a jeho party/rodiny měla uzavřít. V režii Louise Letteriera (Kurýr 1-2, Neuvěřitelný Hulk, Souboj Titánů/2010, Podfukáři) se tak staví půda pro konec zdánlivě nesmrtelné série, záleží ovšem na tom, zda je vlastně důvod se na finále série nějak zvlášť těšit. Pojďme se podívat na to jak film dopadl, tohle je naše recenze na Rychle a zběsile 10.

Akční nabubřelost, které chybí sebereflexe

Na samotné Rychle a zběsile diváci neslyší kvůli oscarovým scénářům, ale kvůli přepálené akci, kdy se za pochodu především v posledních filmech nabourávají zákony fyziky, hackerská tabu i hranice mezi ještě jakž takž snesitelnou realitou s regulérní sci-fi. Přitom všem pochopitelně snadno vznikají otázky nad tím, zda si série již v minulosti sama do budoucna krapet nenastavovala oprátku. Šílenější a šílenější akci jde rázem těžším způsobem překonávat, někdy má prostě člověk již všeho akorát dost. Desátý film jakoby přitom přímo naznačoval, kde se v dlouhé živnosti série zjevují její drobné problémy, zároveň ovšem cyklí v podstatě vše, co definuje zmíněnou druhou kapitolu této série.

Desáté Rychle a zběsile je tak akční nabubřelostí, které chybí sebereflexe. Úvod vlastně sází na poměrně poklidný start, kdy ústřední parta užívá grilování a studeného piva, kamera sleduje nostalgické fotky (které jsou pouze laciný screenshoty z předchozích filmů) a scenáristé jakoby už na samotném počátku stavěla v různých dialozích semínka pro  definitivní finále, kdy tak divák může za pochodu hledat různá potencionální vodítka. Teprve poté dochází k rozběhnutí hlavní zápletky, která nejvíce šokuje tím, že se zdánlivé finále odehrává už v první polovině filmu a měřítkem už se ničím do konce filmu nepředčí. Především ovšem působí úpadkově proti mnohem velkolepějším momentům z posledních filmů a to i při srovnávání s akcí s trezorem z pátého filmu nebo závoděním s ponorkou v osmém filmu. Na start finále je té akce samotné vlastně překvapivě málo, minimálně v rámci měřítka.

Schopné řemeslo s několika nosnými momenty

Při rozjímání nad Rychle a zběsile je nevyhnutelně nutné se tak nějak dotknout i údajně vysokého ega Vina Diesela, které mělo být mimo jiné zodpovědné za to, že režii desátého filmu opustil Justin Lin, režisér třetího, čtvrtého, pátého, šestého i devátého filmu. Zmíněné ego Diesela je dodnes terčem několika vtípků, kdy se mluví o tom, že i skrze filmy očividně působí spasitelským symbolem a mimo jiné si za jednu z podmínek klade to, že nesmí prohrát ve fyzickém souboji. Rychle a zběsile 10 v tomto ohledu působí, že ego Vina Diesela může zajít ještě dál. Sice se pořád mluví o rodině, ústřední tým je ovšem po polovině rozdělen po vzoru Dvou věží nebo Infinity War na několik skupiny, kdy Dom Toretto tráví většinu čas jako sólista a plní hlavní misi, kdy zbytek týmu plní vedlejší mise. Dom Toretto tak opět káže morální hlášky, snaží se imitovat Drsného Harryho nebo Tonyho Starka a přitom všem prohlašuje, že se nebojí umřít, kdy to i v tomto ohledu celé působí nabubřelým dojmem a záleží pouze na divákovi a jeho přístupu k této slavné sérii.

Nutno dodat, že Linův nástupce Louis Letterier svou práci odvádí solidně. Na Rychle a zběsile 10 je tak rozhodně vidět schopné řemeslo, které se občas prosvítí i nějakým zajímavým nápadem, například při závodění (nějaké tam pořád kvůli zachování kořenů být musí). Je to celé pitomé a je jasné, že si to musel uvědomit prakticky celý štáb i herecký ansámbl, jehož členy jsou i oscaroví laureáti Helen Mirren, Charlize Theron, Brie Larson a Rita Moreno. Nikdo se vlastně nesnaží o kdovíjakou invenci, jede se na stejné vlně po stránce atmosféry i řemesla (některé klipovité montáže svůj styl rozhodně mají) a pořád je to alespoň zábava, kterou bude většina očekávat.

Zbytečně výrazný počet postav, neomalené budování finále

Akční šílenosti možná nepřekonávají ty z minulosti, pořád jsou ovšem přepálené a přitom působí velkolepě a dojmem, že jde přesně o ten typ zážitku, který se každý den nevidí. Škoda, že postav je v součtu příliš, přeci jen je ovšem radost pohledět, že některé dostávají možnost zazářit. Nejvýraznější a nejnosnější linku má ve finále Jakob Toretto v podání John Ceny, kdy jeho linka nosně navazuje na motivy načrtnuté z předchozího filmu, dodává  nějakou satisfakci a schopně se pracuje i se vztahem mezi ním a mladým Bryanem v podání Lea Abela Perryho, které je jen někdy překryté přílišným hláškováním. Roman Pearce Tyrese Gibsona i Tej Parker Ludacrise jsou pořád především navzájem se hrotící komici do počtu, toto duo ovšem ve finále překvapí poměrně nosným momentem v rámci jejich dynamiky.

Jason Momoa nastoupí a je jasné, že si dopředu uvědomil rozsah svých hereckých schopností, které v kontextu s touto látkou lákají pouze k představení přepáleného sociopatického záporáka, který ovšem ani sekundu nezapře, že si Momoa jeho ztvárňování užívá. Dante Reyes jako extravagantní sociopat, milovník baletu a kříženec přepáleného animovaného záporáka a sadistického vraha představuje doposud dost možná to největší zlo v rámci celé série a k přepálenosti této série toto pojetí mladého Reyese jednoduše sedí. Je pouze škoda, že podobně výrazných momentů není více a taková sympatická Daniela Melchior jako závodnice Isabel nebo navrátivší Jason Staham jako Deckard Shaw víceméně hrají druhé housle.

Nevyhnutelné problémy této série

S Rychle a zběsile 10 se přitom při budování cesty k finále pojí jeden krapet výraznější problém. Nic se v podstatě nemění, kdy očividně smrtelná zranění nemají dlouho trvanlivost, někdy si občas začne hrát na známé pravidlo „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ a všichni se musí po čase začít chovat tak nějak nekonzistentně a nelogicky, aby do sebe vše zapadlo. Není to poprvé, teprve u desátého filmu se ovšem zjeví pocit, že je toho možná už příliš. A je tak těžké vlastně cítit nějakou osudovost, strach a emoce, kdy je zřejmé, že pokud by nějaká postava přeci jen přišla k úhoně, příklady z minulosti jasně naznačují, že to nemusí znamenat definitivní konec. Nejzábavnější je tak skutečně sledovat pomalu zasévaná semínka k definitnímu finále, sledovat postavy, které si definitivně musí začít uvědomovat, že musí žít v nějaké přepálení akční filmové sérii a především Vina Diesela, který se pořád snaží hrát o poznání vážněji, než je u této série nutné. Ne nadarmo nejspíš Diesel nepříliš mnoho prostoru s Cenou a Stathamem, kteří mu snadno kradou prostor a navíc zvládají vyvolat dojem, že přesně chápou, že se toto musí převážně užít a cesta vážné tváře je sebevražda.

Je pořád dost důvodů mít k této sérii krapet vstřícný vztah. Takové akční šílenosti se prostě jen tak nevidí, z různých důvodů je pořád snadné mít k této sérii slabost  a pořád to nepůsobí dojmem, že se na výsledek vyloženě kašle, je to vidět především na pořád skutečně pořád stylovém řemeslu. Ano, scenáristický tým se možná úplně nenaučil psát nové postavy, které by automaticky nemusely být příbuzné s nějakým starým známým a humor někdy možná krapet skřípe a přitom úplně netěží z potenciálu toho, jak snadno si tato série může ze sebe dělat srandu (třeba to v minulém filmu fungovalo o poznání lépe), pořád je to ovšem solidní akční výplach, který naznačí, že by se ve finále ještě mohli dít zajímavé věci. Jen se nevyplatí čekat akční vrchol v rámci série a spíše se vyplatí doufat, že v tomto ohledu nezklame alespoň definitivní finále, které i díky příslibům několika dalších starých známých jistě může vzbudit zvědavost. I když zachází ještě o kus dál v tom, co je vlastně ještě pořád v rámci této série snesitelné.

Recenze filmu Rychle a zběsile 10 závěrem

Rychle a zběsile 10 nemá šanci fanoušky série zklamat, jen má háček v tom, že nepředstavuje takové stupňování přepálenosti, které by se dalo očekávat a minulé díly jasně naznačili, že jde tuto akční paseku servírovat mnohem lépe. Přesto v podstatě může stačit k spokojenosti a nalákat jako první část zřejmě finální trilogie této legendární akční série….

Verdikt: 7 z 10

Tohle byla naše recenze filmu Rychle a zběsile 10. Co říkáte na tuhle akčnou novinku? Zajdete si na film do kina?

PS: Návštěva 4DX by se v tomto případě mohla výjimečně vyplatit.

Zdroj titulního obrázku: Universal Pictures