Plotpoint vám přeje to nejkrásnější prožití vánočních svátků a vstupu do roku 2026
Tentokrát to bude opět krátké, ale upřímné. Celá redakce Plotpoint vám z celého srdce přeje klidné a krásné prožití vánočních svátků a také šťastný vstup do roku 2026. Rok, který je za rohem, slibuje nové filmové zážitky, premiéry a překvapení, a my budeme moc rádi, pokud nám i v novém roce zachováte svou přízeň. Ke konci roku vás navíc opět čeká doporučení těch nejzajímavějších filmů uplynulých měsíců od naší redakce.
V roce 2026 budeme pokračovat především v rámci filmové sekce, ale těšit se můžete i na další obsah, který chystáme. Statistiky nám totiž ukazují, že počet stálých příznivců Plotpointu stále roste, a právě díky vám máme motivaci být aktivnější a kreativnější než kdy předtím. Už od 1. ledna se tedy těšíme na společné filmové zážitky s vámi. A během vánočních svátků nezapomeňte na své oblíbené klasiky – přesně ty, bez kterých by Vánoce nebyly Vánoce.
Hned na začátku nového roku se také dozvíme, jaké filmy mají šanci na prestižní ocenění a kdo vlastně bude soupeřit o Oscary. Už teď však můžeme prozradit, že v redakci nás letos nejvíce zaujaly snímky jako Hříšníci, Hodina zmizení, F1nebo Jedna bitva za druhou. Rok 2025 byl nakonec až překvapivě silný a věříme, že i v roce 2026 nás čeká spousta kvalitních filmových zážitků.
Je těžké říct, který film je nejočekávanější v příštím roce. Mnoho lidí by se, ale shodlo, že to bude novinka Christophera Nolana. Jeho Oddysea bude adaptací rozsáhlé epické básně od Homéra, která navazuje na události vylíčené v eposu Ilias. Nolan slibuje díky své lásce k praktičnosti, co nejvíce reálnou podívanou bez digitálních efektů. Měl by nás tedy čekat první Nolanův snímek ve kterém bychom se měli dočkat fantasy prvků. Jsme velmi zvědaví jak tohle téma a celý tento příběh Nolan zpracuje. Pojďme se podívat na první trailer.
Trailer na Nolanův velkofilm Oddysea
Trailer sice nijak nestrhne, pořád se jedná o první trailer a materiálem se šetří, ale hned na první pohled můžeme vidět tu nádhernou a epickou výpravu, kdy jednotlivé záběry jsou pastvou pro oči. Do toho zde máme nolanovsky klasicky hutný hudební doprovod, který dotváří atmosféru. Někteří už internet stihli zaplavit negativními zprávy o helmě, která podle nich nepůsobí autenticky a historicky nepřesně. Pořád si musíme uvědomit, že jde o řeckou báji, takže některé věci bych tomu nezazlíval. Jinak se k traileru moc toho říct nedá, v pár záběrech jsme dostali lehce ochutnat fantasy prvky, ale myslím si, že tohle si Nolan bude šetřit až do filmu.
Oddysea je 13 filmem režiséra a scenáristy Christophera Nolana. Kameru obstaral Hoyte van Hoytema pro kterého to je pátá spolupráce s Nolanem. Hudbu složil nikdo jiný než Ludwig Göransson, který pro Nolana skládal hudbu již pro Tenet a Oppenheimera. Nolan se může podobně jako u Oppenheimera pochlubit hvězdným obsazením. Matt Damon jako Oddyseus, Tom Holland jako Télemachos, Robert Pattinson jako Antinous, Zendaya jako Athena, Mia Goth jako Mélantho, Ben Safdie jako Agamemnon, Anne Hathaway jako Pénelopé, Jon Bernthal jako Meneláos, Charlize Theron jako Circe. V dalších rolích se objeví Elliot Page, Samantha Morton, Jesse Garcia, Rafi Gavron, Shiloh Fernandez, Corey Hawkins, Iddo Goldberg, Josh Stewart, Ryan Hurst, Anthony Molinari, Jovan Adepo, Logan Marshall-Green a James Remar.
Film Oddysea dorazí do kin 16.7. 2026.
Líbil se vám první trailer? Těšíte se na nový film Christophera Nolana?
Největší Marvel událost, která dorazí příští rok o vánocích, Avengers: Doomsday uvidíme v kinech od 17.12. 2026 se nám konečně blíže představuje. I když teda ne nějak moc vážně. Již delší dobu víme, že máme dostat několik teaser trailerů, které se zaměří na jednu postavu. Měli bychom dostat ukázku na Kapitána Ameriku v podání Chrise Evanse, Thora, Dooma a měl by pak dorazit první velký teaser. První zmíněný byl promítán v kinech před Avatarem a konečně se dostal online.
Ukázka je kratičká má jednu minutu a dvacet sekund a ukazuje nám návrat Chrise Evanse do role Kapitána Ameriky. Na začátku vidíme, že se Steve Rogers projíždí na motorce, kdy přijede ke svému domu, který jsme mohli vidět na konci Avengers: Endgame, následně vidíme pohled na kostým a pak přijde pohled na miminko, které drží v náručí Steve. Ten je tedy jak vidíme otcem, Peggy Carter jsme v ukázce neviděli a je otázka, co nám tímto Marvel chtěl naznačit. Jde jen o teaser, který potvrzuje návrat Kapitána nebo je v tom něco více? Ano na konci sice vidíme nápis „Steve Rogers se vrátí v Avengers: Doomsday“, ale může záběr na dítě znamenat něco více? Doom unesl Franklina v post-credit scéně Fantastické čtyřce, víme, že ho na něco bude potřebovat (fanoušci komiksů už mají milion teorií, co by to mohlo znamenat), takže je otázka, co se za tímhle vším skrývá. Budeme si muset počkat do oficiálního traileru, nebo až do výsledného filmu. Marvel, ale už pomalu rozbíhá hype na tuhle očekávanou komiksovku.
Na závěr roku jsem si pro vás připravil recenzi na tento očekávaný akční snímek s legendárním Jackie Chanem. Snímek si dokázal vydělat velmi slušných 159 milionů a stal se v Číně jedním z nejúspěšnějších filmů za letošní rok. Jedná se remake filmu Eye in the Sky z roku 2007, ale dle tvůrců bylo 85–90 % scénáře napsáno znovu, takže nejde o klasický remake, spíše o reinterpretaci s vlastním pohledem. Bez nějakého dalšího zdržování na úvod jdeme na to. Tohle je recenze na akční film The Shadow’s Edge.
Příběh filmu
Wong Tak-chung (Jackie Chan) je bývalý expert na sledování z Jednotných policejních sil Macaa. Když si skupina mazaných zlodějů už dlouho zahrává s místními úřady, je Chung znovu povolán do služby. Tentokrát má spojit síly s mladými elitními detektivy, aby pomohl gang zastavit. Začíná napínavá hra na kočku a myš, kde se rozhoří souboj mozků mezi policejními silami a zločinci.
Zdroj: iQIYI Motion Pictures
Recenze na The Shadow’s Edge
Jackie Chan je živoucí legenda, který za sebou zanechal nezapomenutelnou stopu, kterou nahradit nepůjde. Je to člověk, který se proslavil nejvíce díky svými kaskadérskými kousky, zábavnými filmy, kde kombinoval akci nejenom s humorem, ale správným napětím a hravostí. Dnes už 71letý herec točí převážně odlehčenou podívanou, která je ve většině případů průměrnou (nebo i horší) záležitostí a nějaké zázraky se od jeho kariéry čekat nedají. Chan se proslavil mimo jiné policejními snímky například sérií Police Story a poslední takový pořádný jeho snímek vyšel v roce 2004. Je sice pravda, že mimo Čínu natočil v roce 2017 Stopy spravedlnosti a letos jsme mohli vidět z hollywoodu pokračování Karate Kid: Legendy (mluvím především o filmech v posledních letech). Přesto ale, co se týče jeho domácí práce není to už nic zázračného. Proto bylo velice osvěžující a potěšující vidět trailer na jeho novinku The Shadow’s Edge, který lákal na drsnou a vážnější podívanou z prostředí policie, tak jak to Chan kdysi uměl. Především to, ale vypadalo, že tentokrát půjde skutečně jen o vážný snímek bez humoru a po nadšených ohlasech bylo natěšení na místě.
The Shadow’s Edge je druhou spoluprací režiséra Larry Yanga a Jackieho Chana. V roce 2023 natočili průměrně hodnocený snímek Ride On a proto jejich další spojení překvapilo svým výsledkem. Snímek The Shadow’s Edge od začátku servíruje energickou, zábavnou, hravou, akční podívanou, která vás se svojí úvodní loupeží a únikem záporáků hned pohltí. Celá ta úvodní část je skvěle dechberoucí, nápaditá, že chcete vidět od tohoto filmu více. Vychytávky s umělou inteligencí, kamerou, detailně promyšlený plán a improvizace za chodu udělali z úvodní scény výborný vstup do tohoto filmu.
Film se zaměřuje na práci s umělou inteligencí, hackerství, soustředí se víc na vztahy hlavních postav než na celý policejní tým. Především Jackie Chan s mladší kolegyní tady dostává pěkný prostor a jejich scény mě velmi bavili. Film se díky melodramatickým scénám dostane postavám více pod kůži a postavy je v tomhle ohledu lehké si oblíbit. Možná by někdo ocenil méně těchto scén, trošku kratší stopáž, ale já měl dojem, že tahle parta dostala dost správného prostoru a proto, když došlo na lámání chleba je to potom lepší, napínavější a funkčnější podívaná.
A tohle je vlastně další skvělá věc na tomto filmu. Místo čekání na akci je čas s postavami hrozně fajn, nenudí to a při své delší stopáži (141 minut) jsem nikdy neměl pocit, že by se to někde táhlo, že bych potřeboval někde akci. Naopak tohle mi dělalo ten film o dost propracovanějším a lepším.
Jackie Chan všem ukázal, že do starého železa ještě nepatří
Postava zkušeného Wong Tak-chung v podání Jackieho Chana je správně Chanovská pokud víte, co tím myslím. Chan se svým příchodem na scénu filmu dodá další šťávu, energii a lehkost. Ve chvíli, kdy se objeví na scéně, tak se film začne točit okolo něho a jeho výcviku mladých vyšetřovatelů. A je to hrozně příjemná podívaná, která ukazuje, že Jackie Chan není jen akční hrdina, ale také velmi dobrým hercem. Když dojde na humor funguje, když dojde na vážné konverzace funguje, když dojde na akci, tak tam je samozřejmě Chan jako doma. Sledovat Jackieho v tomto pořádném akčním, krimi snímku byla velká zábava.
Vedle něho exceluje v roli záporáka Tony Leung Ka-fai, který si zahrál v původním filmu Eye in the Sky podobnou roli. Hraje charismatického, brutálního, nekompromisního protivníka, který se specializuje na zabíjení zblízka s nožem. Tento záporák si film umí ukrást pro sebe. Jeho akční scény patří nejenom k tomu nejlepšímu v celém filmu, ale také patří k těm nejlepším akčním scénám, jaké jsme v roce 2025 mohli vidět. Jeho akce, kdy stojí jeden proti několinásobné přesile připomene legendárního Oldboye, a při závěrečném souboji s Jackie Chanem nebudete ani mrkat. Tyhle dva starší pánové při svém souboji vzaly konkurenci do vlastních rukou a totálně ji rozdrtily.
Zdroj: iQIYI Motion Pictures
Negativa
Ačkoliv bych chtěl jenom chválit, tak si řekneme něco k negativům a není jich naštěstí moc. Snímek někdy může působit při pár momentech digitálně uměle, ke konci se zde podepíše trošku větší překombinovanost scénáře, který na konci láká na pokračování, na kterém se dle režiséra pracuje. Plus v úvodu je tady někdy možná horší střih, ale těch negativ osobně nevidím moc, spíše menší technické věci, a ne tolik perfektní scénář. Přesto to na své kráse nic nemění.
The Shadow’s Edge závěrem
Jackie Chan tímto filmem všem okolo ukázal, že do starého železa ještě nepatří. The Shadow’s Edge umí pracovat s postavami, zápletka díky hackerství a práci s AI je hodně fajn, a celé to podtrhává ta kvalitní akce, která je drsná, intenzivní a nechybí zde také skvělé napětí. Podrženo sečteno tohle je za mě nejlepší akční film roku, který mi mojí krevní skupinu (vyrostl jsem na akčních filmech) neskutečně uspokojil. Kdo miluje pořádné akční mlátičky (jedna velmi kvalitní přestřelka zde nechybí) a tvorbu Jackieho Chana, tak by neměl tento film minout. Za rok 2025 tady nebyla lepší akční podívaná a pokračování snad doručí stejně skvělou podívanou.
Hodnocení: 10/10
Tohle byla recenze na film The Shadow’s Edge s Jackie Chanem. Doufám, že se vám recenze líbila a filmu dáte šanci.
Chainsaw Man se poprvé dostal letos na velká plátna v epickém, akcí nabitém dobrodružství, které navazovalo na 1. sérii z roku 2022. Vědělo se, že je před námi 2. série a potenciálně další film. Nyní na Jump Festa, který se uskutečňuje každoročně se oznámilo spoustu novinek okolo mangy a anime. Došlo tedy na očekávané oznámení 2. série Chainsaw Mana. Pojďme se tedy podívat, co nás čeká.
2. série se zaměří na Assassins Arc
Animační studio MAPPA potvrdilo, že oficiální název 2. série bude Chainsaw Man: Assassins Arc. Oznámení přišlo s první upoutávkou a propagačními obrázky, které naznačují, co bude dál pro Denjiho a Divizi veřejné bezpečnosti. Nová série, založená na původní manze od Tatsukiho Fujimota, naváže na úspěch filmu Chainsaw Man – The Movie: Reze Arc. Studio se rozhodlo natočit film před druhou sérií, aby oslovilo širší publikum, protože předplatitelé Crungyrollu nemusí nutně chodit do kin. Nyní je však čas vrátit se ke streamování.
Druhá série se chystá adaptovat oblouk Mezinárodních vrahů z mangy. Mezi fanoušky je nazývána jako ten nejlepší oblouk celé série. V této kapitole příběhu se Denji dostává do rostoucí známosti, protože se dostává do popředí zájmu různých zabijáků. To znamená, že zbývající oblouky první části, oblouk Gun Devil a oblouk Control Devil, si budou muset počkat na pozdější série nebo filmy.
Reze Arc, který jsme letos mohli vidět v kinech se zabýval obloukem Bomb Girl a kdo snímek stále neviděl bude si ho muset před druhou sérií pustit, protože na sebe příběhy navazují. Ve filmu se ve zkratce Denji naučil lépe ovládat své schopnosti. Fanoušci se mohou těšit na to, že se Denji v nadcházejících nových epizodách utká s intenzivnějšími ďábly.
2. série Chainsaw Man: Assassins Arc nabídne nové postavy, nebezpečí, a překážky, kterými se bude muset Denji se svými přáteli dostat. A jak potvrdila ukázka, která se hodně zaměřuje na Makimu, tak znalci předlohy moc dobře vědí, co nás teď bude čekat. Pro neznalce napíšu, že nás čeká šílená podívaná. Datum premiéry nebylo zatím oznámeno.
Viděli jste seriál i letošní film? Co na tohle anime říkáte? Líbí se vám? Těšíte se na 2. sérii?
SpongeBob je animovanou ikonou několika generací, které baví svým nakažlivě praštěným životním stylem na mořském dně, v Zátiší Bikin. Prakticky každý jeho den je zcela výjimečný. Na začátku tohoto příběhu zjistí, že se dočkal dne s velkým D. SpongeBob totiž přes noc povyrostl tak, že už se může oficiálně označovat za velkého kluka. Co je ještě důležitější, už je vysoký tak, že může jít na tu nejhrůzyplnější atrakci v místním zábavním parku. Když to ovšem vypráví svému zaměstnavateli, majiteli restaurace panu Krabsovi, ten se mu vysměje.
Když byl on ve SpongeBobově věku, tak už se proháněl po těch nejbouřlivějších mořích a zažíval všelijaká dobrodružství při střetech s piráty a další mořskou havětí. Kam se na to hrabe nějaká horská dráha. A velký kluk SpongeBob okamžitě zatouží pana Krabse v jeho hrdinské kariéře následovat. A právě na takového odvážlivce čeká duch legendárního piráta Bludného Holanďana, který zavede SpongeBoba tam, kam noha žádné žluté houby ještě nikdy nevkročila. Hlavně, aby se dokázal vrátit…
SpongeBob: Pirátské dobrodružství – Další praštěná podívaná
Zdroj: Paramount Pictures
Popkulturní kariéru SpongeBoba SquarePantse jde snadno rozdělit na dvě fáze – na tu, ve které žil jeho tvůrce Stephen Hillenburg, a na tu, která aktuálně pokračuje už několik let (2018) po Hillenburgově smrti. Dá se logicky vyvodit, že to byl právě Hillenburg, který SpongeBobovi a jeho podstatě nejvíce rozuměl. Postavu založil na svém osobním pohledu na svět, příběhy se SpongeBobem a jeho přáteli byly navíc tak adekvátně přístupné pro mladší i starší diváky. Důkazem může být i právě první celovečerní SpongeBob v kalhotách, kteří i po letech určitě oceňují nejen všichni hrdí blbí buráci.
Bez Hillenburga šlo u SpongeBoba zpozorovat pokles. Postupně se více a více stával karikaturou sama sebe, vypovídat o tom může i dvojicespin-offů, které vznikly exkluzivně pro Netflix. SpongeBob se nyní nicméně vrací do kina, by tuhle značku vykoupil… tedy tak trochu. Režisér Derek Drymon se nicméně na původním seriálu podílí už od samého počátku. Zajímavostí je, že scenáristka Pam Brady se jako scenáristka podílela i na prvních sériích seriálu Městečko South Park, její kolega Matt Lieberman zase pracoval na několika rodinných/animovaných filmech. Výsledkem i díky tomu nejspíše teoreticky může být fajn animák pro celou rodinu. Bylo by ovšem naivní očekávat, že se nejnovější celovečerní SpongeBob vyrovná kvalitám toho původního.
Ze SpongeBoba a spol. jsou (tak trochu) piráti
Zdroj: Paramount Pictures
I tentokrát je to dobrodružný film, i tentokrát tak trochu jinak. Postava Bludného Holanďana se objevila již v původním seriálu, nyní se ovšem vrací s hlasem Marka Hamilla (a českým dabingem Jakuba Koháka!). Tento pirát se stává mentorem SpongeBoba při jeho snaze získat odvahu, je ovšem od počátku jasné, že to rozhodně není snaha o projevení dobrého skutku. Jednodušší SpongeBob a jeho nejlepší kamarád Patrick se tak klasicky nechají někým obalamutit, i tentokrát musí situaci zachraňovat Krabs se Sepiákem a Garym. A to výpravou do podsvětí, které designem nejrůznějších příšer snadno evokuje pokus o představení H. P. Lovecrafta nejmenším divákům. Alespoň tam není žádná kočka s podezřelým jménem.
Nechybí várka vizuálních gagů, nejdůležitější je nejspíše to, že čtvrtý celovečerní SpongeBob dokáže chvílemi evokovat starý dobrý seriál. I když to pořád chvílemi působí, že tvůrci u SpongeBoba neznají míru. 2D animovaný SpongeBob navíc bude vždy lepší než 3D animovaný film. Drymon se sice dušoval, že chtěl být věrnější původní podobě světa a vyhýbal se kvůli tomu rušivějším prvkům, 2D animovaný SpongeBob ovšem má po letech své kouzlo. Čtvrtý film se v rámci animace vydává ve stopách toho předchozího a není to dvakrát ideální. Sandy Veverka i Plankton poté mají ve filmu minimum prostoru, dost možná v tom hraje jistou úlohu i nekvalita jejich spin-offů.
Nejnovější SpongeBob ví, kým chce být
Zdroj: Paramount Pictures
Čtvrtý kino SpongeBob chce být v první řadě trhlá zábava, teprve v té druhé mu jde o alespoň o nějaké to prvoplánové poselství. Při designu nevábných potvor se možná i tvůrci mohli vyřádit, s výjimkou pár vystavěných gagů ovšem vlastně chybí něco, co by výpravu do podsvětí dělalo nějak extra zajímavější. Výraznější vedlejší postavy, překvapivější vývoj událostí, nakonec i přeci jen nějaké ty hlubší pointy různým vtípkům. Stačí si vzpomenout na poměrně chytře vystavěný humor v prvním celovečeráku, který mimo jiné stál i na několika opakujících se vtipech, které vyústily v sofistikovanou pointu. Nic z toho nový SpongeBob nemá. Vydává se místo toho mnohem průhlednější a předvídatelnější cestou. To nicméně neznamená, že by čtvrtý SpongeBob nebyl zábavný. A že by humor cílil jen na ty nejmenší. Což u SpongeBoba po smrti Hillenburga také už dávno není povinnost.
Za pochodu tak sice animák působí, že nápady v něm vznikaly na první dobrou (překážky v podsvětí nejsou nějak extra zajímavé) a spíše pro efekt. Ať jsou to specifické medúzy či ptactvo, stejně tak nevyhnutelně přítomné sirény. Na druhou stranu tu zase je docela šikovná práce se vztahem mezi SpongeBobem a Krabsem (těsná hranice mezi přátelstvím a mentorstvím), Mark Hamill, který do role dává vše za mikrofonem i ve fyzické podobě (i když s příšerným umělým nosem), nakonec i ty šílené nápady, které od SpongeBoba člověk tak nějak chce a očekává je (jako je výrazné bourání čtvrté zdi a skoro až hluboký meta komentář). Zároveň je u něj těžké se zbavit pocitu, že se snaží až příliš přiblížit prvnímu celovečernímu SpongeBobovi. A ve výsledku v tom tkví jeho nejsilnější i nejslabší stránka. Tenhle SpongeBob na to totiž pořád jde především po svém a inspirace mu tak příliš neprospívá.
Sebeuvědomělá blbina
Zdroj: Paramount Pictures
Je to nicméně pořád fajn výplach. Sebeuvědomělá blbina, která dokáže alespoň chvílemi připomenout časy, kdy mohlo být se SpongeBobem docela hezky. Především i skrze mix nostalgie a moderního přístupu. Vizuální gagy, přehnaná absurdita a momenty sebeuvědomělosti – vše je na svém místě. A přesto je pořád těžké se zbavit pocitu, že jde svým způsobem o rutinu a pouze sázku na jistotu.
Mladší diváci se u filmu budou pravděpodobně bavit, především ti, kteří mají slabost pro cokoliv s účastí pirátů. Starší diváci se také mohou pobavit, budou si nicméně sami řezat větev v případě, že budou očekávat cokoliv ze zlaté éry této značky. I čtvrtý SpongeBob je tak sice energický, šílený a vizuálně pestrý, a snadno dokáže připomenout, proč se SpongeBob stal ikonou animované tvorby, zároveň ale postrádá rafinovanost a svým způsobem se jen snaží napodobit starou slávu bez osobního lesku.
SpongeBob: Pirátské dobrodružství závěrem
Čtvrtý celovečerní SpongeBob je divoký, barevný a plný bláznivých nápadů, dokáže tak snadno evokovat kouzlo tohoto světa. Přesto mu chybí větší dávka důvtipu a nápaditosti, přesně taková, kterou měli první dva celovečerní filmy. Celou dobu to vlastně působí jako pokus o naplnění šablony celovečerního SpongeBoba, bohužel až příliš výrazně. Mladší diváci se u něj pobaví, starší fanoušci se nejspíše minimálně u pár gagů pousmějí, návrat ke zlatému věku SpongeBoba se ovšem vyloženě nekoná. I přes předvídatelnost je ovšem pořád v nejednom ohledu zábavný a svým způsobem se ukazuje, že SpongeBob minimálně dokáže bavit hned několik generací. I když nevyhnutelně přichází o to, co ho na jeho samotném počátku učinilo tak výraznou tváří animované tvorby…
PS: Před filmem se promítá krátkometrážní film Želvy Ninja: Sám Chroma 2 – Ztraceni v New Jersey. Kraťas navazující na animák Želvy Ninja: Mutantí chaos poměrně zábavně pracuje s problematikou moderní AI a skrývá nejedno popkulturní pomrknutí, sedne ovšem nejspíše pouze těm, kteří toto specifické pojetí želvích ninjů přijalo.
Krásný den vám všem přeji a vítejte u dnešní komiksové recenze. Dnes jsem si pro vás připravil velkou pecku, co mi udělala velkou radost. Budeme se bavit o komiksových dobrodružstvích strýčka Skrblíka a kačera Donalda, které vytvořil legendární scénárista Don Rosa. Don Rosa je obrovský fanoušek, srdcař a miluje kačeří příběhy už od svého dětství. A v roce 1986 se mu splnil životní sen a on sám mohl začít vytvářet nové kačeří dobrodružství. A jak se mu to povedlo zjistíte v této recenzi na komiks Syn Slunce!!!
Recenze komiksu Strýček Skrblík a kačer Donald: Syn slunce
Návrat do Kačerova! Nejbohatší kačer na světě je zpátky – a s ním i jeho hlučný synovec Donald, bystrá trojčata Kulík, Dulík a Bubík a prohnaný Skrblíkův sok Hamoun Hrabaloun! Toto je první úplná, chronologická kniha kačeřích dobrodružství od fanoušky milovaného Dona Rosy, který osobitým stylem navázal na legendu Disneyho světa Carla Barkse.
Rosa, proslavený sérií Život a doba Skrblíka McKváka, vytvořil během dvou desetiletí ohromné množství strhujících příběhů se strýčkem Skrblíkem i kačerem Donaldem. Vedle „Syna slunce“, velkolepé bitvy o incký poklad, najdete v tomto svazku i „Tok peněz“, kde Rafani zaútočí na samotné zákony fyziky, a „Poslední saně do Dawsonu“, v nichž se objeví Skrblíkova dávná láska Zářivá Zlatka! (oficiální text nakladatelství CREW)
Zdroj: Nakladatelství CREW
Výborný scénář od Dona Rosy
Toto byl můj první komiks od scénáristy Dona Rosy, a už teď vím že určitě nebyl poslední, protože jsem si Rosu hodně moc oblíbil. Rosa v předmluvě a v bonusech vysvětlí, jak se k této práci dostal a jakmile si tyto informace přečtete, tak čtení komiksu je úplně jiný zážitek.
Rosa miluje komiksy, a nejvíce ty, které vytvořil Carl Barks. A teď dostal možnost mu svou tvorbou složit poctu. A Rosa to děla na každém panelu. Ta naprostá oddanost a láska srší z každé stránky, a z každého dialogu. Je to hravé, zábavné, a krásně to odkazuje na příběhy, co vytvořil Barks a další scénáristé. Rosa hrdě přiznává, že svým způsobem „vykrádá“ a kopíruje to, co vytvořili umělci před ním a staví na jejich základech. Ale jeho „vykrádání“ a „kopírování“ je ve skutečnosti obrovská pocta, kterou Rosa těmto tvůrcům skládá.
Hodně moc jsem si užil tři velké dobrodružství (Syn slunce, Tok peněz a Poslední saně do Dawsonu), jenž nabídnou parádní akci, hlášky, napětí a zábavné čtení. Ale tím to nekončí. Sbírka obsahuje i další menší příběhy a jednohubky. A všechny jsou moc dobré a krásně jsem se u nich bavil, protože jsou napsané od srdce.
Zdroj: Nakladatelství CREW
Krásná kresba
O výtvarnou stránku se postaral sám Rosa. On sám tvrdí, že teď zpětně není s výsledkem tolik spokojený. Ale čistě z mého pohledu je to krásně nakreslený komiks. Rosa se naučil kreslit Kačeří příběhy tím, že se snažil zkopírovat styl jakým kreslil Carl Barks. Prostě se snažil se naučit Barksův styl do nejmenšího detailu, aby mohl tvořit komiksy, které miloval jako dítě. Samozřejmě, že Rosa do své kresby přidal něco ze sebe a přizpůsobil kresbu svým scénářům. Přesto, cokoliv co Rosa nakreslil pro Kačeří dobrodružství má základy v kresbě, kterou dělal Barks. Ale jak už jsem psal, tohle je z Rosovy strany pocta. O samotné kresbě mohu říci, že je hravá, zábavná, plná detailů a místy jsem si vzpomněl na animovaný seriál.
Barvy jsou přesně takové jaké mají být a parádně pasují ke kresbě. Moc hezky jsem zavzpomínal na dětství s prvními komiksy s kačerem Donaldem, případně na klasický animovaný seriál.
Zdroj: Nakladatelství CREW
Bonusy
Příběhy v komiksu jsou hodně povedené a udělaly mi velkou radost. Další věc, co mi udělalo obrovskou radost jsou bonusy, kterých je tu hodně. Bonusy v podobě předmluvy, obálek, vysvětlivek ke každému příběhu, a pak vyprávění o životě Dona Rosy. Je to opravdu moc zajímavé čtení, díky kterému si uvědomíte jak velkou a náročnou práci Rosa na komiksu odvedl, jak moc miluje komiksy, a že se mu splnil životní sen, když dostal možnost psát strýčka Skrblíka a kačera Donalda. Celý text je upřímný a hezky od srdce. Chci další část, co nejdříve!!!
Zdroj: Nakladatelství CREW
Pár slov na závěr a hodnocení komiksu Strýček Skrblík a kačer Donald: Syn slunce
Parádní komiks, který mi udělal velkou radost a vykouzlil mi obří úsměv na tváři. Je jedno jestli jste dítě nebo dospělý, protože tenhle komiks vás bude skvěle bavit. Tak mu zkuste dát prosím šanci, jelikož opravdu stojí za to. A kdo ví, třeba ve vás probudí stejnou lásku ke Kačeřím příběhům jako se to stalo malému Donovi před lety.
Hodnocení: 8,5/10
Toto byla má recenze na hodně moc povedený komiks Strýček Skrblík a kačer Donald: Syn slunce. Komiks se povedl, já jsem spokojený a čekání na další díly bude dlouhé.
Bylo nebylo, Velká sedma vládla zemím v Twisted-Wonderlandu, světě plném magie a divů. Jejich nejproslulejší činy byly natolik legendární, že jejich jména inspirovala sedm kolejí na prestižní Akademii Night Raven. Byli to Srdcová královna, Král zvířat, Mořská čarodějnice, Písečný čaroděj, Nejkrásnější královna, Král podsvětí a Trnová víla. Středoškolák Júken (Jú) neměl o tomhle světě ani ponětí, dokud se neprobudil na nástupním dni akademie. Nyní musí čelit příšerám, prchlivým studentům kouzel a záhadným událostem, aniž by sám magii ovládal. Podaří se Júovi najít cestu zpět domů?
Disney jako konglomerát rád oprašuje svoje nejznámější značky. A někdy i velmi specifickými způsoby. Disney Twisted-Wonderland je konkrétně původem japonská mobilní hra, která je inspirována záporáky z animáků z dílny Walt Disney Animation Studios. Internátní škola Akademie Night Raven má konkrétně 7 kolejí, kdy je každá z nich založena na jednom z klasických Disney záporáků – Srdcové královně z Alenky v říši divů, Scarovi ze Lvího krále, Uršuly z Malé mořské víly, Jafarovi z Aladina, Zlé královny ze Sněhurky a sedm trpaslíků, Hádovi z Hercula a Zlobě ze Šípkové Růženky. Už po rok po uvedení původní hry se oznámila anime adaptace, 1. epizoda poté naznačila, co od této adaptace čekat. Jak se ovšem drží po 1. sérií?
Disney Twisted-Wonderland – Disney to zkouší s anime
Zdroj: Disney+
Občas se sice objeví archivní záběry z disneyovek, které představily zmiňované záporáky, jinak ovšem převládá anime forma. Jedná se o dílo japonského studia Yumeta Company, za animací poté stojí japonský umělec Yana Toboso. Výsledek tak díky tomu nepůsobí jako americký produkt, který si hraje na japonský. Výsledek je naopak japonské anime až na půdu. Expresivní vyjadřování dabérů, výrazná práce s barvami, výrazný design postav… především ovšem poměrně svěží přístup k rozšiřování mytologie.
Celé to je poměrně hravý nápad, který snadno evokuje Harryho Pottera, Percyho Jacksona, Wednedsay a další young-adult projekty z prostředí internátní školy. Disneyovské záporáky si tu studenti jejich kolejí trochu idealizují, jejich povaha ovšem vypovídá o kolejích, jíž jsou součástí. Ti z koleje Heartslabyul (Srdcová královna) jsou posedlí pravidly, ti z koleje Ignihyde (Hádes) zase velmi zajímá technomagie. Jen hlavní hrdina Jú čarovat neumí. A zároveň se potká se specifickou postavičkou jménem Grim, která má opačný problém – čarovat sice umí, ale není člověk.
Idolizování zla
Zdroj: Disney+
Mezi ústřední témata seriálu patří přátelství, přizpůsobování se novému prostředí a hledání moci. Tedy věci, které mají svou přítomnost i v prostředí, ve kterém jsou záporáci idolové. Júken zdánlivě nezapadá jen kvůli absenci magie, ale také kvůli své dobrosrdečnosti. Což nicméně neznamená, že jsou studenti jen bezohlední, sobečtí, ješitní a vypočítaví sociopati. Fanoušci klasických disneyovek nejspíše ocení několik méně či více výrazných pomrknutí (učitelé automaticky evokují jiné disneyovské záporáky jako Cruella de Vil, Gaston či Dr. Fasilier), úcta k obdivuhodným záporákům ovšem neznamená, že studenti nejsou více komplexní a neoddávají se pouze zlu.
Skrze seriál tak jde zpozorovat i témata jako vykoupení, napravování chyb, zneužívání moci, překonávání traumat, odpouštění, vůdcovství i osobních růstů. I když je tak seriál adekvátně přístupný pro mladší diváky, neznamená to, že by nebyl obklopen dospělejšími myšlenkami. Zároveň ovšem nechybí ani snadno nabízející se komediální nádech. Zároveň se nedá říct, že by seriál spoléhal na to, že mají všichni diváci povědomí o stejnojmenné mobilní hře, i proto tak za pochodu schopně vykresluje mytologii.
Jestli nějak dělat adaptace mobilních her, tak alespoň takhle
Zdroj: Disney+
Yuuken není žádný „vyvolený“, jen obyčejný chlapec, který v původní hře slouží jako avatar hráče. A i přes to se seriálu daří nějak vykreslit jeho osobnost a neučinit ho vyloženě pasivním protagonistou. A to i přes fakt, že by na to ve světě plném magie bez vlastních schopností měl vlastně právo. I díky hlavní postavě se dá vlastně snadno říct, že pokud mají vznikat adaptace mobilních her, mělo by to být alespoň nějak důstojně jako Disney Twisted-Wonderland. Svou roli v tom ovšem sehrává i fakt, že má Twisted-Wonderland zřejmě trochu větší vypravěčské ambice nežli většina mobilních her, jen si na to prozatím v rámci 1. řady spíše budují půdu.
Z anime ovšem trčí spíše vizuální kvality. Živé barvy, poměrně detailní design i postav a expresivní animace. Mnoha scén má díky tomu energii a především osobitost. Z výsledku ani na chvíli není cítit pocit, že se jedná jen o reklamu na stejnojmennou aplikaci. Je to poměrně zábavná anime jednohubka, která je teoreticky tak přístupná, aby mohla fungovat i jako ideální anime pro začátečníky. Těžko říct, co na tom (minimálně) dvě další série změní, po 1. řadě je ovšem příslib poměrně slušný.
Disney Twisted-Wonderland závěrem
Disney Twisted-Wonderland nabízí velmi svěží a zábavný pohled na svět disneyovských záporáků, vůbec přitom ovšem nepůsobí jako reklama na původní mobilní hru. Díky silnému vizuálu, zábavným postavám a zajímavé mytologii zanechá pozitivní dojem. Výsledkem je zábavná anime jednohubka – s humorem, emocemi i hlubšími tématy na správném místě. Nejedná se o nic světoborného, těžko ovšem říct, zda se o něco takového někdo v první řadě snažil…
Vítejte u dalšího článku ze série recenze redakce. Dnes si společně rozebereme jeden z nejočekávanější filmů, které si pro nás letos připravil Netflix. Řeč je o třetím díle úspěšné detektivní série Na nože. První díl byl obrovský hit v kinech, druhý díl Na nože: Glass Onion byl velký hit na Netflixu. A teď tu máme třetí díl, který se pokusí zopakovat úspěch druhého dílu. Film můžete sledovat na Netflixu od 12. prosince. Toto je recenze redakce filmu Na nože: Probuzení mrtvého muže!
Recenze redakce filmu Na nože: Probuzení mrtvého muže
Světoznámý detektiv Benoit Blanc se vrací na scénu, aby rozlouskl zapeklitý případ, při kterém půjde o život. (oficiální text distributora)
Marek Lízal
Třetí díl a Rian Johnson mi jen potvrzuje, že je to opravdu šikovný tvůrce a moc mě baví. Jeho další detektivní zápletka se slavným Benoitem Blancem mě nezklamala a dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Hravou, zábavnou, nenudící podívanou, která skvěle šlape.
Byl jsem na začátku mile překvapen, že Johnson věnuje čas novým postavám a samotný Blanc se objeví v 39 minutě. A vlastně to ničemu nevadilo, protože to odsýpá a je to zábavný. Řekl bych, že třetí díl je v některých věcech ještě zábavnější než jeho předchůdci. Jsou tady dobře komediálně natočené scény a mě to velmi bavilo. Nové Na nože se zase můžou spolehnout na slavné obsazení, a i tady je to potěšující.
Daniel Craig vedle agenta 007 nikdy nehrál tak ikonickou postavu a moc mě v této roli baví. Jde také vidět, že Craig si roli užívá a jsem za něj hodně rád. Hlavní roli má ve filmu, ale někdo jiný, a to Josh O’Connor. Ten zde hraje parádně a věřím tomu, že z něho bude v budoucnu hvězda. Ostatní v castu mají menší a někdo větší roli pochopitelně. Nejvíce potěší Josh Brolin v roli kněze, který se do role hezky vžil a sedlo mu to. Naopak zamrzí menší prostor pro Cailee Spaeny. Přesto všichni podávají velmi dobré výkony a vidět tyto tváře vedle sebe je hodně fajn.
Pokud bych měl snímku něco vytknout, tak je pravda, že to je ke konci natahovanější, než by mělo být a zápletka je překombinovanější. Ale vadilo mi to? Ani ne. Přesto je pravda, že kdyby to bylo trošku kratší a mělo to lepší gradaci bylo by to hned lepší. Mohl bych také říct, že podezřelého odhadnete velmi brzo, ale Johnson to asi moc dobře věděl, a proto okolo toho vystavěl zábavnou podívanou, která funguje a mě vůbec nevadilo, že jsem brzo věděl na koho se dívat.
Na nože: Probuzení mrtvého muže jsou důkazem, že tahle série bude ikonická v tomto žánru za pár let a mě tahle věc strašně baví. Ty necelé dvě a půl hodiny hezky utekly a za 3-4 roky uvítám pokračování. Mezitím doufám, že Rian Johnson natočí i něco jiného. Je to talentovaný tvůrce a bylo by fajn, kdyby neuvíznul u jedné značky. Z letošního výběru na Netflixu tohle bude rozhodně patřit mezi ty nejlepší věci. Velka spokojenost.
Hodnocení: 9/10
Zdroj: Netflix
Pavel Hrubeš
Třetí případ detektiva Benoita Blanc, který se opět povedl. Znovu je to napínavé, zajímavé, a rozhodně to stojí za vaši pozornost. Režisér a scénárista Rian Johnson se v těchto detektivkách našel a může si zde svobodně tvořit, a vymýšlet zapeklité případy, které by zamotali hlavu i těm nejlepším detektivům a vyšetřovatelům.
Johnson s každým dílem mění styl a měřítko, a díky tomu každý případ působí svěže, originálně a zábavně. Líbí se mi, jak si Johnson hraje s očekáváním diváků a dovede moc hezky klamat a překvapovat. Ta hra s diváky je opravdu dobře provedená a umí krásně gradovat k nečekané pointě.
Johnson režírovat umí, a zde je radost sledovat, jak má své řemeslo pevně v ruce. Od atmosféry, budování napětí, přes práci s charaktery, až po dramaticky pronášené dialogové výměny. Dost jsem si užil všechny nápady, které Johnson má, a jak svou detektivku zamotává, aby to pro Blanca byla výzva. Samotný scénář se hodně povedl a ty biblické motivy a celkový aspekt víry v Boha k příběhu sedl a hezky osvěžil zápletku.
Režisérovi se povedlo sehnat parádní obsazení a všichni předvedli přesvědčivé herecké výkony. Je vidět, že se herci bavili a měli z tohoto natáčení radost. Většina z herců dostane část prostoru pro sebe, aby měli nějakou zajímavou a působivou scénu. Trochu zamrzí, že taková Spaeny nebo Kunis nejsou moc využitý, ale bohužel to asi jinak nešlo. Film si pro sebe hodně krade Josh O’Connor, který má stěžejní roli. Josh Brolin zde dostal opravdu vděčnou roli a je v ní výborný. Daniel Craig se v roli Blanca svým způsobem našel a moc rád ho za pár let uvidím v dalších dílech, protože Craig tuhle roli utáhne svým přesným nenuceným hereckým projevem.
Při sledování filmu jsem se hezky bavil, ale musím se přiznat, že film má přepálenou stopáž, a kdyby byl o dvacet až třicet minut kratší, tak by se nic nestalo. Filmu ke konci trochu dochází dech, a pointě, byť nečekané, chybí jistá údernost, protože je lehce překombinovaná.
Na nože: Probuzení mrtvého muže je dobrá, zábavná a napínavá detektivka, kterou jsem si ve výsledku dost užil, a budu doufat, že se Benoit Blanc za pár let vrátí s dalším případem.
Hodnocení: 7,5/10
Zdroj: Netflix
Martin Lukáš
Další zapeklitá záhada, další příležitost pro Benoita Blanca ukázat, že patří ke špičce ve svém oboru. Ve třetím díle padla volba na poměrně atypické církevní prostředí, které nabízí hned několik podtémat dostatečně nosných pro vedlejší příběhové linky.
Manipulace autoritami, využití strachu a negativních emocí, osobní ztráta nebo náročné morální volby církevních hodnostářů. Na druhou stranu jim není věnováno tolik prostoru, kolik by zasloužily, ale to by byla pravděpodobně záležitost jiného žánru. Pro detektivku a nastínění minulosti postav a jejich komunity fungují dostatečně uspokojivě.
A stejně tak i tempo vyprávění, které diváka pozvolna ponoří hlouběji do souvislostí a místních vztahů, které postupně i sám Blanc s Otcem Judem objevují. Craig a O’Connor v hlavních rolích excelují a zejména Craig už se s rolí Benoita Blanca sžil natolik, že se mu povedlo bez problému vymanit z bondovské škatulky. A O’Connor již poněkolikáté během posledních let dokazuje, jaký se v něm skrývá potenciál, který každou další rolí vstupuje do záře reflektorů.
Režisér Johnson zde důmyslně pracuje s matením diváka a pečlivým poodhalováním celé záhady kousek po kousku, a to takovým způsobem, že zprvu není úplně jasné, kdo je skutečným pachatelem. To se složením jednotlivých indicií dozvíme až v pozdější fázi filmu.
Samotný závěr může působit dojmem zbytečně zdlouhavým, ale upřímně každá minuta strávená navíc ve světě filmů Na nože není vůbec k zahození.
Hodnocení: 9/10
Toto jsou naše dojmy a názory na film Na nože: Probuzení mrtvého muže. A my věříme, že vás nový film Ryana Johnsona potěší alespoň stejně jako nás.
Jakeova (Sam Worthington) a Neytiřina (Zoe Saldaña) rodina se po Neteyamově (Jamie Flatters) smrti potýká se zármutkem a střetává se s novým, agresivním kmenem Na’vi, Popelovým lidem, který vede ohnivá Varang (Oona Chaplin), zatímco konflikt na Pandoře eskaluje a objevuje se nové morální zaměření…
Avatar: Oheň a popel – Dokázal James Cameron překonat sám sebe?
Zdroj: 20th Century Studios
Navazovat na prvního Avatara nemohlo být snadné, James Cameron přesto před třemi lety dodal velmi důstojné pokračování. Takové, které ještě více rozšířilo komplexní svět a dalo jasně najevo, že i (minimálně) další tři výpravy na měsíc Pandora mohou stát za to. V případě třetího Avatara dochází k dalšímu rozšíření světa, toto pokračování ovšem činí skvostně i rozvíjením dosavadních motivů. Jestli má nějaká sága i do budoucích let stát za pozornost, nejspíše to bude právě Avatar.
Avatar 3 je druhou půlkou velkého příběhu. Začíná přesně tam, kde poslední film skončil. Opět dochází ke kolonizaci nebešťanů, ničení fauny a flóry tohoto fikčního světa, tentokrát navíc k odhalení toho, že svět Pandory není černobílý. A že ne všichni Na’vi jsou morálně čisté bytosti.
Svět, který se opouští těžce
Zdroj: 20th Century Studios
Už při prvním náletu známých ikranů je opět jasné, že je svět Avatara jedním z těch, který je v nejednom ohledu fascinující. A o to těžší pak pokaždé je jej opouštět. Cameron už v případě předchozích dvou Avatarů zvládl vyvolat dojem, že technologie dosáhla svého možného vrcholu, v Ohni a popeli to jen podtrhuje. A opět se tak budou snadno nabízet otázky, zda jde vlastně aktuální strop ještě někam posouvat.
Nějaký vývoj je přesto rozpoznatelný. Především v mimice herců. Ztvárnění těchto postav působí každým filmem komplexněji a komplexněji, výkony herců, kteří nejsou vidět z masa a kostí, jde ocenit především díky výraznější mimice a grimasám. Nově představený klan popela se poté dokáže výrazně odlišit od již známých klanů a ukazuje se, že Cameron dokáže nadále rozšiřovat svět zajímavými směry. Především v momentech, kdy dochází ke střetu pozemské technologie se světem Pandory. Opět dochází k paralele, která evokuje konfrontaci původních obyvatel Ameriky s kolonizátory, fascinace ohnivého popela palnými zbraněmi poté dokáže (ne náhodou) působit jako paralela k objevení ohně.
Avatar je nadále vyspělou podívanou
Zdroj: 20th Century Studios
Avatar u Disneyho nevyměkl. Naopak, je to pořád komplexní podívaná, u které se Cameron nebojí přitlačit v těch správných momentech. V emocích i akci. Cameron působí jako tvůrce, který si dává na budování světa záležet i v rámci kontinuity, detailů i naznačeného potenciálu. Svým způsobem je navíc díky němu snadné odpustit jisté neduhy předchozího Avatara. Cameron má vše plně v rukou. A je důležité si toho vážit.
Postavy Jakea Sullyho, Quaritche, Neytiri, Spidera, Kiri i Payakana dostávají nové vrstvy, postavy se rozšiřují směrem, který jejich dosavadní vývoj nepodkopává. Síla třetího Avatara tkví také v tom, že jde dle příslibu o prakticky uzavřený příběh. Což mu pomáhá více fungovat jako film sám o sobě (lehká „nevýhoda“ dvojky spočívala v přesném opaku). Zdánlivě nepodstatné postavy z minula dostávají větší prostor, některé záhady se dočkávají dovysvětlení a některé motivy se dočkávají (pravděpodobně alespoň dočasného) uspokojivého finiše.
Větší filmová událost tu za celý rok nebude
Zdroj: 20th Century Studios
Jestli může nějaký film opět dokázat vyvolat lásku ke kinozážitku, pak je to právě tento. Takový, který se vyplatí vidět na tom největším plátně s nejlepším zvukem. Až do konce roku se muselo čekat na ten nejvelkolepější blockbuster roku. Takový, kterému by se měly chtít vyrovnat všechny budoucí Star Wars a další podobné blockbusterové milníky. Především v případech, že se daří vizuálním efektům působit tak realisticky, že se chvílemi vůbec těžce věří tomu, že jde o svět vytvořený primárně vizuálními efekty. I když své dělá také autentická příroda Nového Zélandu.
Svým způsobem tak moc nezáleží na tom, že je finále Avatara 3 do velké míry mixem finále předchozích dvou dílů. A že kontroverzi má třetí Avatar podmíněnou minimálně ještě větším zaměřením na duchovno, které s vírou vůči bohyni Eywě má výraznou spojitost. Cameronův autorský rukopis se pozná, kdy se opět potvrzuje, že málokterý tvůrce dokáže realizovat pokračování, která skutečně mají svůj smysl.
Rozšiřování, které funguje
Zdroj: 20th Century Studios
l třetího Avatara jde chvílemi vnímat jako sci-fi variaci na Zachraňte Willyho, z jistých zřejmých důvodů má poté ze všech dosavadních Avatarů nejblíže ke Star Wars. A přesto je Avatar pořád svůj. Je to velkolepý sci-fi epos, který se zároveň nebojí pracovat s motivy zármutku, rasismu, kolonizování, ničení životního prostředí i síly rodiny. Cameron se nesnaží spoléhat jen na atrakce. Opět v tomto ohledu bude nový Avatar hrubě nedoceněný, málokterý blockbuster si ovšem může předem říkat o status milníku, který následně také dokáže naplnit.
Dokonalý film neexistuje. Ani třetí Avatar jím není. Má vady na kráse, především v tom ohledu, že v rámci série přece jen nevyhnutelně dochází k formám repetitivnosti. I když se přesně s něčím takovým nejspíše dá počítat u každého sequelu. U každého sequelu naopak není podmínkou, že by dokázal dostát kvalitám svého předchůdce. Srovnávat film Jamese Camerona s filmem Jamese Camerona vlastně ani nedává moc smysl. Přesto se dá snadno říct, že je Cameron mistrovský švec ideálně se držící svého kopyta.
Filmařů jako James Cameron moc není. Važme si jich!
Zdroj: 20th Century Studios
Filmařů jako James Cameron moc není. Takových, kteří umí točit blockbustery s přidanou hodnotou a vždy vyvolávat dojem, že ještě více posouvají hranice svých schopností. Cameronova akce je díky tomu působivá ve vodě i ve vzduchu, při velkolepých akčních pasážích i při těch relativně komorních. Především i díky tomu, co těmto konfrontacím předchází. I v tomto ohledu přitom Cameron v rámci franšízy neobjevuje neprobádané území. Střet zájmů je i tentokrát stejný, změna přichází spíše v rámci dynamiky a figurek rozesetých na šachovnici.
Cameron tak umí představit novou výraznou záporačku Varang a skrze ni také odvrácenou část Pandory, která nemá moc důvodů mít k bohyni Eywě úctu. Svým způsobem se tak jedná i o střet náboženství, což nakonec vede k (tentokrát v podstatě) doslovným přesahům. V otěžích kdejakého filmaře by to mohlo ve finále působit směšně, nikoliv v těch Cameronových. I v mnohých očích pravděpodobně přepálenou stopáž (195 minut) nejde vnímat jako zásadní přestupek filmu. A jestli tak nějaký film za poslední dobu opravdu stál za návštěvu kina, je to právě nejnovější Avatar.
Avatar: Oheň a popel závěrem
Avatar: Oheň a popel potvrzuje, že James Cameron zůstává jedním z mála tvůrců, kteří dokážou pojmout blockbuster nejen jako atrakci, ale jako plnohodnotný filmový svět s vlastními tématy, kontinuitou a emocemi. Přestože se série nevyhýbá jisté repetitivnosti a třetí díl může místy působit jako variace na již známé motivy, síla Avatara tkví právě v tom, jak suverénně s nimi Cameron pracuje. Rozšíření Pandory o temnější, morálně ambivalentní roviny dodává sáze novou hloubku a potvrzuje, že tento svět má stále co nabídnout. Avatar 3 není dokonalý film, ale je to velkolepý, sebevědomý a emocionálně funkční epos, který znovu připomíná, proč by měl být kinozážitek událostí. Pokud má nějaká současná filmová série šanci obstát i do budoucna, je to právě Avatar…
—————————————————————————————————-
PS: V rámci českého znění nejspíše diváci ocení návaznost dabérů, studio Virtual je i tentokrát zárukou kvality. Ještě lepší dojmy (především díky hereckým výkonům představitelů Na’vi) nicméně nejspíše dodá originální znění.
PS 2: Ústřední píseň od Miley Cyrus je solidní, o oscarovou nominaci si říká spíše než píseň Weeknda k druhému filmu.
PS 3: V případě Avatar: Oheň a popel opravdu platí, že se jedná o uzavření jednoho příběhu, jehož součástí není zásadní cliffhanger. Dle dřívějších příslibů se tak Avatar 4 (20. 12. 2029) a Avatar 5 (18. 12.2031) opřou o výrazný časový skok a start nové kapitoly franšízy, dle jistých náznaků mají v podstatě fungovat právě jako Avatar: The Way of Water a Avatar: Oheň a popel (dvě části jednoho velkého příběhu).
PS 4: 3D neurazí, dech ovšem nejspíše bude brát maximálně v IMAXu.
PS 5: Lidé trpící díky HFR budou minimálně na začátku trošku trpět.
