Mandalorian a Grogu – Návrat Star Wars na velká plátna (Recenze)

Zlé Impérium padlo a jeho válečníci zůstávají roztroušeni po celé galaxii. Nově vzniklá Republika se snaží chránit vše, za co povstalci bojovali, a proto požádala o pomoc legendárního mandaloriánského lovce odměn Dina Djarina (Pedro Pascal) a jeho mladého učedníka Grogua…

Mini nástupce jedijského velmistra si získal srdce diváků z celého světa a Mandalorian se nakonec dočkal celkem tří sérií. V plánu byla také původně čtvrtá série, nakonec ovšem došlo k rozhodnutí, že se Mandalorian dočká dalšího pokračování s názvem Mandalorian a Grogu. Film do kin uvádí režisér Jon Favreau, tvůrce původního seriálu, dle příslibu pak zahodil původní plány pro 4. sérii a film nakonec pracuje se zcela odlišnou zápletkou. Sluší v této podobě Star Wars návrat na velká plátna?

Mandalorian a Grogu – Podívaná pro fanoušky seriálu, i pro zbytek?

Seriál nutně vidět nepotřebujete. Třetí série skončila s příslibem, že Din Djarin začne lovit vůdce Imperiálního pozůstatku, tohoto příslibu se pak drží hned v úvodní sekvenci, ve které mu asistuje i Grogu (sociálka by v předaleké galaxii nejspíše zrovna nadšená nebyla). Už od úvodu, který evokuje klasická akcí nabitá intra bondovek, je ovšem patrný příslib, že se tvůrci skutečně pokusí využít větší rozpočet. Produkční zázemí se nicméně zase tak výrazně neobměňuje – po vzoru seriálu je i v tomto filmu očividný důraz na užívání praktických efektů, zmiňovaný zelený maskot je tak opět například přiveden k životu díky kombinaci animatroniky a loutek. Pokud tak od celovečerního Manda a Grogua čekáte celovečerní pokračování původního seriálu, které bude mít stejný nádech, přesně to také dostanete. Bylo by také nejspíše naivní očekávat něco jiného.

Favreau prohlásil, že původní plány na 4. sérii letěly do koše, epizodická struktura je přesto tak nějak cítit i v tomto celovečerním filmu. Minimálně je při sledování snadné zamyslet se nad tím, jak by z tohoto filmu teoreticky mohl někdo sestříhat tři epizody. Mando má jasný cíl, na zdánlivě jednoduchou misi se pak nabalí jisté vedlejší úkoly, které mohou být ve finále důležitější, než se může zdát. Fan servis pro znalce širšího světa Star Wars je tu pak nakládán poměrně šetrně – fanoušci seriálu Star Wars: Klonové války tak možná ocení návraty námezdního lovce Emba či Rotty Hutta, teoreticky se s nimi ovšem mnozí mohou potkat úplně poprvé a nebude to na škodě. U toho druhého vám tak třeba jen v kostce připomenou, že jde o syna Jabby Hutta. A samozřejmě, že se s tím tento Hutt srovnává těžce.

Motivy rodičovství a otcovství

Jon Favreau působí jako fanda světa Star Wars – je paradoxní, že minimálně Mandalorian si v součtu získal více diváků než sequelová trilogie (Epizody VII–IX). A celovečernímu Mandalorianovi a Groguovi se daří vyvolat atmosféru tohoto světa. Snadno evokuje Solo: Star Wars Story 2.0, protože jde do velké míry o komorní příběh. Zároveň se tu nicméně chytře pracuje nejen se dvěma hlavními hrdiny, ale i se vztahem, který seriál budoval nejen skrze seriál Mandalorian, ale i část seriálu Boba Fett: Zákon podsvětí.

V tomto ohledu film částečně načrtává obavy, které ze vztahu Manda a jeho adoptivního syna vycházejí (Grogu se klidně jako Yoda může dožít 900 let, Mando nevyhnutelně musí zemřít o staletí dříve). Mezi prvky původního seriálu ostatně patří motivy rodičovství a otcovství, ty jsou tady pak opět patrné. Je to pak trochu složitější, protože Mando si opět většinu času nesundá masku a jeho aktuální emoce si tak často jako diváci musíme domýšlet (Din Djarin je tu tak opět především za mlátičku aneb Johna Wicka z předaleké galaxie), minimálně Grogu ovšem dodává emoce spolehlivě. A v rámci tohoto celovečerního dobrodružství se jeho postava opět trochu vyvíjí. Vyloženě nesnesitelný tak může být Grogu jen pro ty, kteří jeho prvoplánovou roztomilost pokládají už za příliš prvoplánovou.

Film, co vypadá jako seriál, nebo seriál, co vypadá jako film?

V Mandalorianovi a Groguovi se cestuje na různé planety, objevují se zde různí živočichové, celkově to pak působí jako solidní kreativní vyblbnutí. V případě nové planety Shakari ovšem zazáří především skladatel Ludwig Göransson. Trojnásobný držitel Oscara již naštěstí při práci na původním seriálu pochopil, že každý skladatel v předaleké galaxii nutně nemusí vykrádat Johna Williamse a může k hudební dramaturgii světa Star Wars přistoupit po svém. Göransson samozřejmě párkrát využije osvědčené motivy z původního seriálu, dokáže být nicméně kreativní a do světa Star Wars dodat i trochu techna/elektronické hudby. Techno ve světě Star Wars možná není zrovna to, co od nového Star Wars filmu nutně potřebujete, funkční je ovšem bezesporu.

Celou dobu to může působit jako další série původního seriálu, především i díky navrátivšímu kameramanovi Davidu Kleinovi, ten už ovšem u 3. série Manda ukázal, že umí dodat působivé záběry. Právě on hraje roli v tom, že dokážou tato Star Wars možná působit velkolepěji, než se může na ploše klipů či pouhých trailerů zdát. Tenhle film je předem obětí jisté formy předsudků – o tom, jak je Disney zoufalé v tom ohledu, že velký návrat Star Wars na plátna je vlastně jen celovečerním dovětkem streamovacího hitu. Na zásadní změny tu právě i proto možná není prostor, je nicméně otázkou, jak moc velké vlastně nutně být musí. Své pak určitě dodá i projekce v IMAXU – přibližně 49 minut filmu bylo natočeno v plnoformátovém IMAX poměru stran a film i díky tomu možná bude v IMAX sále působit velkolepěji.

Mají přechody ze seriálu do filmu smysl?

Těch přechodů ze seriálů do filmů (či naopak) máme v historii kinematografie již spoustu – často pak dávají z kreativního či účetního pohledu smysl. Horší je to nicméně v těch případech, kdy rozhodne špatné načasování. Celovečerní Mandalorian přeci jen přichází do kin tři roky po závěru poslední série, která byla oproti prvním dvěma přijata mnohem méně pozitivně. Až komerční úspěch rozhodne, jak moc dával přechod Manda ze streamovacích vod do kin smysl. Dává smysl po kreativní stránce? Ten televizní základ je možná ve filmovém Mandovi pořád až příliš patrný, je navíc možné, že se na něm časem podepíše nejen srovnání se staršími Star Wars filmy, ale i se všemi filmy, které přijdou po něm. Pak už je nicméně na každém, jak moc chce Manda a Grogua vnímat jako část většího celku… anebo prostě jen jako stylové a zábavné dobrodružství z populárního světa.

Star Wars jsou pro někoho spíše sci-fi, pro jiné spíše fantasy. Mandalorian a Grogu jsou přesně pro ty, kteří Star Wars vždy vnímali především jako western (tvůrce George Lucas je na samotném počátku sám koncipoval jako hvězdný western) a ve finále se dokážou bavit i u Star Wars materiálu, ve kterém se nemáchá světelnými meči. Revoluční věc jako jako Andor z toho není a nebude, především i proto, že tohle je pořád mnohem vděčnější podívaná. Ideálně podívaná pro osmileté až dvanáctileté kluky, pro které bude celá tahle jízda tak akorát drsná a přitom adekvátně infantilní.

Dost možná si navíc tyhle Star Wars paradoxně nejvíce užijí ti mladí, kteří ještě nemají se zbytkem světa předaleké galaxie žádnou zkušenost. Může se tak pro ně teoreticky jednat o zásadní milník, stejně tak ovšem i o neurážející zábavu. Ty zasvěcenější pak může potěšit, že i když obavy možná byly lehce na místě, Mandalorian a Grogu mají k ostudě světa Star Wars daleko.

Mandalorian a Grogu závěrem

Verdikt: 7,5 z 10

Zdroj titulního obrázku: Lucasfilm