Expedice: Džungle – fajn dobrodružná podívaná

Když se řekne léto, tak si většina filmových fanoušků představí blockbustery. Největší, nejdražší a taky nejambicióznější filmy, alespoň co se týče tržeb. V tomto období vysílají studia své „vlajkové lodě“, aby bojovaly o přízeň diváků a jejich prašulky. Fungovalo to krásně. Až do minulého roku. Díky covidu se celá situace změnila a studia musejí vymýšlet, co s tím, jak dostat diváky zpátky do kin a hlavně aby na tom získali co nejvíce peněz. Pro studia, kinaře a celý průmysl jsou to teď zlé časy. A proto všichni upínají zrak k velkým blockbusterům, které mají situaci zvrátit.

Bohužel si studia pod sebou sama podřezávají větve. Ať už jde o zkracování času, než film půjde na stream, souběžné uvedení do kin a na streamovací služby, nebo posouvání premiér nejočekávanějších filmů (koukám na tebe Jamesi Bonde). A prakticky většina věcí se stala nejnovějšímu filmu od Disneyho – Expedice: Džungle. Odložená premiéra, uvažování, že film půjde rovnou na Disney+, až k samotnému verdiktu, že film půjde do kina a na Disney+ ve stejný den, a to jest 29. července. Já jsem měl možnost vidět film v kině a užil jsem si tuto dobrodružnou jízdu za 200 milionů dolarů. A v této recenzi se Vás pokusím přesvědčit, abyste si film pustili, nebo ještě lépe zašli na něj do kina. Toto je recenze na film Expedice: Džungle s Dwaynem Johnsonem a Emily Blunt.

Něco o příběhu filmu Expedice: Džungle

Film bývá často přirovnáván k filmům jako je Africká královna, Mumie nebo k Honbě za diamantem a pokračováním Honba za klenotem Nilu a toto přirovnání není vůbec od věci (ano vím, že námět na film je podle atrakce v Disneylandu). Samotná zápletka je jednoduchá a v tomto případě to vůbec nevadí. Badatelka Lily (Emily Blunt) se se svým bratrem MacGregorem (Jack Whitehall) vydávají do srdce Amazonie hledat legendární strom, na kterém by měly růst květy, jenž dokáží uzdravit jakoukoliv nemoc. Strom by se podle legend měl nacházet uprostřed džungle, a aby se k němu dostali, tak si najmou kapitána Franka (Dwayne Johnson) s jeho lodí. Jenže po „stromu života“ jdou i další. Od kanibalistických indiánů, prokletých dobyvatelů až po německého šlechtice s ponorkou. Začíná tedy závod s časem a honba za pokladem nevyčíslitelné hodnoty.

Šikovný režisér a sehraní herci

Studio film svěřilo ostřílenému a talentovanému režisérovi Jaume Collet-Serra (Mělčiny, Orphan nebo chystaný Black Adam s Dwaynem Johnsonem). Collet-Serra si film pohlídal a v jeho podání film šlape a nenudí. Režisér si je vědom jisté „brakovosti“ a přepálenosti, které příběh nabízí, a neschovává to, ale naopak staví na tom. A je to moudré rozhodnutí. Díky tomu filmu projde jakákoliv absurdní scéna. Nicméně se sluší říci, že by film takhle dobře nefungoval, kdyby neměl výborné obsazení.

Dwayne Johnson je obří sympaťák a zde prakticky hraje to samé, jako ve všech svých filmech. Mě to stále baví a jeho zápal pro věc obdivuji a je mi to velmi sympatické. Johnson ví, že není oscarový herec, ale hodně se snaží a dává do svých projektů srdíčko. Emily Blunt je hnacím motorem celého filmu. Prakticky na ní stojí film a ona ho svým herectvím táhne nahoru. Sice podle mě nefunguje romantická linka mezi ní a Johnsonem, ale chemie mezi oběma herci je obrovská a je to vidět v každém záběru. Velkou radost mi udělal Jack Whitehall, protože má vtipnou a dobře napsanou roli a ukradne si několik momentů pro sebe. Hodně výrazný je Jesse Plemons, který si svou roli naprosto užívá a jeho přepálený výkon mě bavil. Osobně mě dost mrzí, že Edgar Ramírez není ve filmu tolik využit, a totéž platí i pro Paula Giamattiho.

Vizuální stránka filmu

Disney na svých filmech „většinou“ nešetří a zajištuje jim tu nejlepší péči. A Expedice: Džungle není výjimkou. Na filmu jsou ty prachy dost vidět a evidentně se nešetřilo. Film má krásnou výpravu a vizuální stránku. Doslova se hýří barvami, vše vypadá kouzelně a já bych hned takovouhle džungli navštívil. Jediný problém je, že to nepůsobí vůbec realisticky a těch počítačových triků je tam fakt hodně. Někomu to bude vadit, jiný tuhle stylizaci přijme jako součást příběhu.

Osobně si myslím, že by některé triky potřebovaly trochu vyladit do krásy. Bylo zde několik momentů, kdy jsem si říkal, že méně je někdy více, a celkově ta epičnost byla na škodu (celý závěr). Při sledování jsem si vzpomněl na film Ztracené město Z, které díky jednodušším scénám působil silněji a opravdověji a v neposlední řadě měl lepší atmosféru. Je mi jasné, že porovnávám dva rozdílené snímky a přístupy, přesto pointa je jasná. Kdyby se tvůrci krotili a nabídli méně okázalých scén, tak by to fungovalo stejně a možná i malinko lépe.

Pár slov na závěr o filmu Expedice: Džungle

Já jsem si film užil. Chybí mi dobrodružné filmy. Chybí mi filmy, kde se hledají poklady, hlavní hrdinové řeší hádanky a musí podstoupit zkoušku charakteru, aby daný poklad mohli získat. A proto se mi Expedice: Džungle trefila do nálady. Jsem si vědom chyb, které film má. Od přeplácanosti, hodně digitálních triků, zbytečně opulentního finále nebo délky samotného filmu. Nejsou to malé chyby, přesto všechno mi to samotný zážitek z filmu nezkazilo. Prostě jsem přistoupil na pravidla tvůrců a film jsem si užil. A troufám si tvrdit, že si ho užije skoro každý. Pobaví děti, puberťáky a dospělé, protože ve výsledku jde o fajn feel good film. Takže pokud hledáte fajn oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet a chcete se dobře bavit, tak je tento film dobrá volba. A samozřejmě nejlépe na velkém plátně.

Hodnoceni: 7/10

Dejte vědět v diskuzi, jestli chodíte do kina. Napište, který film se Vám zatím nejvíce líbil a na jaký se těšíte. Případně napište, co si o filmu myslíte.

Zdroj: IMDb, ČSFD
Zdroj titulního obrázku: Disney