Princezna Sněhurka (Rachel Zegler) se spojí se sedmi trpaslíky, aby osvobodila své království od své kruté macechy – Zlé královny (Gal Gadot)…
Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 je jedním z nejdůležitějších filmů kinematografie. Šlo o první celovečerní animovaný film a zároveň o první celovečerní film studia Disney. Když se tedy studio Disney vydalo cestou hraných předělávek svých klasických animáků, hraná verze Sněhurky byla zřejmě jen otázkou času. Hraná verze byla poprvé oznámena v roce 2016 a tehdy nikdo nemohl čekat, co se stane.
Kontroverzní castingové volby, málem nedošlo na trpaslíky, odklad o rok, Rachel Zegler i Gal Gadot se obě postavily na odvrácené strany izraelsko-palestinský konfliktu, představitelka titulní role se opřela do klasického animáku (prince z původní pohádky mimo jiné označila za stalkera) a Disney nakonec zrušil i tradiční slavnostní premiéru s červeným kobercem. Hraná Sněhurka v režii Marca Webba tak mohla dopadnout všelijak. Nejspíše si ovšem každý dokáže rychle tipnout, jak moc si stojí s porovnání s původním filmem z roku 1937.
Sněhurka – Co všechno je ve výsledku špatně?
Sněhurka Marca Webba působí jako ten film, o kterém by jednou mohl vzniknout velmi zajímavý dokument o komplikovaném natáčení plném překážek, toxických vztahů, i podivných kreativních rozhodnutí. Na této Sněhurce se mělo celkem podílet až 7 scenáristů (včetně Grety Gerwig), pod filmem je ovšem oficiálně podepsaná Erin Cressida Wilson (Dívka ve vlaku). Byť děj není 100% věrný původnímu animáku, nová Sněhurka se pořád snaží divákovi připomenout, že je jeho hraným remakem. Designem postav, stylizací i užitím klasických hudebních písní/motivů z původního filmu. Jen se příliš rychle ukáže, že Sněhurka a sedm trpaslíků není ideální materiál na celovečerní hranou adaptaci.
Původní animák trvá 83 minut a je tudíž nevyhnutelné, že se musí hraný film krapet natáhnout. Stejně jako animák začíná hraná verze vyprávěním skrze knihu a následně diváka vrhne do děje. Hraná adaptace dle očekávání přidává především momenty, které vykresluje dětství Sněhurky a nějaký její základní charakter. Nutno podotknout, že i když hraná Sněhurka není 50:50 adaptací původního animáku, nějak se drží základní kostry klíčových momentů z původní pohádky. Háček tkví v tom, že spousty momentů funguje v klasickém animáku lépe. Tempem, střihem, gradací, prací s hudbou, vizuálem, v podstatě vším!
Kde hraná Sněhurka selhává tam, kde animák pořád funguje?
Důvodů, proč tomu tak je, existuje několik. Animovaná zvířátka budou vždy roztomilejší nežli ty z jedniček a nul (a v některých případech i děsivější). Animace samozřejmě nabízí větší prostor pro kreativitu a když se hraná adaptace snaží evokovat klasické momenty, většinou to brutálně nefunguje. Není to přitom nutně problém všech hraných předělávek od Disneyho. Právě Sněhurka Marca Webba ovšem na toto naráží. A to především když dojde na hrané trpaslíky. Šmudla, Prófa, Kejchal, Rejpal, Stydlín, Štístko a Dřímal nevypadají v hraném zpracování vábně a byť je snadné si na jejich design za pochodu zvyknout, svou vizuální odpudivostí těžko přirostou k srdci… na rozdíl od původního animáku!
Nejzásadnější odklon nabízí hraná Sněhurka v tom, že se Sněhurka musí tak trochu stát vůdkyní a docela funkční snaha z ní udělat silnou ženskou hrdinku působí jako přesně ta práce, kterou na filmu odvedla Greta Gerwig. Háček tkví v tom, že skrze toto ústřední příběh doplňuje linka o sedmi zbojnících. Ta je naprosto zbytečná, příběhu do velké míry nic nepřidává. Více rozvinutá je ústřední romance, kdy tedy chybí princ (aby ho nejspíše nikdo nemohl obviňovat ze stalkingu), ale v této úloze ho nahrazuje jeden ze zmíněných sedmi zbojníků. Kdyby se ovšem tato Sněhurka více držela schématu původního animáku, nic by se vlastně nestalo. A nezáleží na tom.
Pleť titulní hrdinky je nejmenší problém filmu
Dle očekávání jsou všechny výtky na to, že představitelka titulní role, nemá sněhovou pleť, směšné. A objektivně jde o nejmenší „problém“ celého filmu. Byť se novinářská projekce filmu konala v českém dabingu (režie dabingového znění se chopil Zdeněk Štěpán a kvalita dabingu je tudíž zaručena), sama Rachel Zegler v roli působí sympaticky (rozhodně více nežli v reálném životě, kdy si svými komentáři už lehce říká o cancel culture). Ani dabing poté nezakryje zřejmé herecké limity Gal Gadot. Při srovnávání se skvělou Charlize Theron v krapet dospělejší Sněhurce a lovci, chtě nechtě zbydou jen oči pro pláč.
Tato Sněhurka dle očekávání zachází se zápletkou, kde je hlavním motivem snaha udržet si pozici nejkrásnější ženy široko daleko, krapet dál a ohání se prvoplánovým motivem o tom, že nezáleží pouze na kráse vnější, ale také kráse vnitřní. A jde vlastně o sympatické poselství. Sněhurka Marca Webba není tolik osobitá jako zmíněná Sněhurka a lovec nebo Sněhurka Tarsema Singha (a už vůbec ne jako Sněhurka: Jiný příběh!), Marc Webb je tu v podstatě jen jako řemeslník, který se může jen snažit jaksi vytěžit z vizuálu maximum. A minimálně choreografie jedné hudební scény zvládne vzdáleně evokovat jeho režijní debut 500 dní se Summer.
Je Sněhurka Marca Webba předem prohraný souboj?
Na rozdíl od původního animáku vlastně není prostor pro to, aby měl každý ze sedmi trpaslíků svůj moment slávy. Pokusy o humor víceméně naráží (gagy z původního animáku prakticky nestárnou). Filmu se drží krapet rozvinout postavu Šmudly (na úkor Rejpala), skutečně nějak rozšířit titulní postavu a přijít s finále, které je sice nadbytečné, přesto v jisté míře uspokojující. Tedy v případě, že člověk moc nezačne přemýšlet nad tím, jak to do velké míry nedává smysl. Fungování království a schopností Zlé královny a jejího vlivu na poddané jsou v podstatě děravé jako ementál.
Chvílemi to působí jako pokus udělat původní příběh v nějaké míře komplexnější, aby si následně někdo uvědomil, že na to není čas, prostor a možnosti. Kdyby měla Zlá královna symbolizovat Komunistickou stranu Československa a a její poddaní Občanské fórum, na sametovou revoluci se určitě nečeká do roku 1989. Něco takového se přitom nemuselo u původního animáku řešit… protože to prostě nebylo nutné! Rachel Zegler může sebevíce původnímu snímku nadávat, nejedná se ovšem o nic jiného než nepochopení kouzla klasického animáku. Příklady jako Zloba či Cruella zvládají obracet klasické Disney příběhy naruby, Sněhurka Marca Webba ovšem působí jako nevyvážený produkt, který by se zřejmě rád vydal trochu jinou cestou, zároveň se ovšem pořád musí držet nostalgie animáku. A dohromady to jednoduše nefunguje.
Sněhurka dopadla nejlépe, jak mohla… svým způsobem
Sněhurce se samozřejmě těžce cokoliv vytýká ze stránky řemesla. Jsou na tom vidět peníze (byť rozpočet údajně přesahující 300 milionů dolarů působí sebevíce nafoukle), nějaká ta zručná ruka Marca Webba (který jen kreativitu zřejmě tentokrát nechal doma), celé je to barevné, dětem se to nejspíše líbit bude. Zároveň ovšem neexistuje reálný důvod jim nežli skutečné mistrovské dílo (Sněhurka a sedm trpaslíků) na stříbrném podnose servírovat jen slabý odvar toho, co skvěle samo o sobě funguje i po 88 let po původním uvedení. Je ovšem skutečně hloupé rozhodnout se odpírat tuhle Sněhurku mládeži čistě kvůli faktu, že takhle Sněhurka nemá pleť bílou jako sníh.
Sněhurka se dle očekávání stala obětí zbytečně nafouknuté kontroverze, na které ve finále vůbec nesejde. Tohle pohoršení dává smysl u projektů jako Anne Boleyn nebo Africké královny. Sněhurka je ovšem pořád pohádkou, která může mít spousty interpretací a tudíž překvapivě… i spousty podob! Všichni voliči SPD a Filipa Turka mají samozřejmě právo vyjít do ulic s transparenty „No my Sněhurka“. Sněhurka Marca Webba nicméně trpí reálnějšími problémy a doporučit jí jde nejspíše jen těm lidem, kteří si rádi rozšiřují obzory a rádi sledují různá zpracování stejného příběhu. Těžko říci, zda kdokoliv jiný najde na Sněhurce Marca Webba cokoliv zajímavého.
Sněhurka závěrem
Sněhurka Marca Webba je předem obětí nejedné kontroverze, ty samozřejmě ovšem kvality filmu nedefinují. Hraná Sněhurka od Disneyho pochopitelně v nejednom ohledu ztrácí na mistrovský animák z roku 1937 a je chvílemi až smutné, jak prohrává ve všech možných detailech. Přesto tuto Sněhurku nejde označit za vyloženě špatný film. Jen vlastně těžko říct, zda jí jde někomu vyloženě doporučit…
Verdikt: 5 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Walt Disney Pictures
