Dovolte mi, abych vás všechny přivítal na našich stránkách a u dnešní komiksové recenze. V nedávné recenzi jsem mluvil o tom, že se nakladatelství CREW podařilo uzavřít smlouvu s Disneym. Díky této smlouvě se k nám dostanou komiksové příběhy, kde vystupují slavné postavy – Strýček Skrblík a Myšák Mickey. A nejen s nimi. Disney vlastní práva i na spoustu jiných příběhů, které nejsou pro děti. V těchto příbězích se objevují mimozemšťané, co se s lidmi moc nemazlí – Predátor vs. Wolverine. Predátor už se nám představil. Takže teď je na řadě populární xenomorph. Doufám, že se těšíte. Tohle je recenze na komiks Vetřelec 1: Pokrevní linie!!!
Recenze komiksu Vetřelec 1: Pokrevní linie
Gabriel Cruz obětoval korporaci Weyland-Yutani celý život – a to téměř doslova, když jen stěží přežil vetřelčí útok. Po odchodu do důchodu se s pomocí svého přítele, androida modelu Bishop, snaží napravit vztah s odcizeným synem, jenže návrat do civilního života nebude jednoduchý… Cruz se totiž se zabijáckými xenomorfy nestřetl naposled. Nyní má jedinou šanci zachránit syna před strašlivým osudem, jemuž on sám sotva unikl, zatímco do úplného kolapsu zbývají poslední okamžiky. Vetřelci jsou mezi námi! Nikdo není v bezpečí. Nikdo není nevinný. A nikdo vás neuslyší křičet. (oficiální text nakladatelství CREW)
Zdroj: Nakladatelství CREW
Zajímavá zápletka, nudný scénář
Komiks má skvělou zápletku, která si hned získala mou pozornost a já si chtěl komiks hned přečíst, jelikož jsem věřil, že to bude velká pecka. A pak přišlo zklamaní. Bohužel. Měl jsem moc velké očekávání, které se nepovedlo naplnit. A do velké míry za to může scénárista Phillip Kennedy Johnson. Johnson není špatný scénárista, přesto mi přišlo, že zde dělá jednu školáckou chybu za druhou. Má zde zajímavou zápletku a nedokáže jí naplno využít. Špatně pracuje s charaktery, moc se mu nedaří budovat napětí, a ke všemu nedokáže využít přítomnost samotného vetřelce. Postavy se chovají hloupě, nejsou propracované, jsou tu logické chyby a takhle bych mohl pokračovat.
Naštěstí má komiks solidní tempo a napětí. Čte se dobře a pokud znáte filmy, tak si užijete jednotlivé odkazy a skryté detaily. Závěrečný sešit krásně tahá příběh nahoru a ukazuje potenciál do budoucna.
Zdroj: Nakladatelství CREW
Ošklivá kresba
Za život jsem přečetl několik komiksů. Viděl jsem stovky stylů. A troufám si říci, že poznám kvalitní kresbu od té méně zdařilé. Tady jsem byl hodně zklamaný. Četl jsem několik komiksů, kde se o kresbu postaral Salvador Larroca. Ta kresba mi přišla víceméně ok, ale nadšený jsem z ní moc nebyl. U tohoto komiksu mi velmi nesedla a čistě z mého pohledu Larroca neodvedl moc hezkou práci. Vetřelec, všechny nechutárny atd. vypadají skvěle, ale ten zbytek je opravdu ošklivý. Postavy vypadají divně, mění se jim tvary obličejů, mimika je zvláštní, a celé to vypadá hnusně digitálně. Někdy si Larroca vyhraje s detaily, a pak na jiných panelech je vidět jaká si prázdnota.
Barvy si vzal na starost umělec Guru-eFx. Opět platí to samé jako u kresby. Vetřelec a další potvory jsou perfektně udělané, ale ten zbytek je takový nijaký. Standartní práce, která neurazí, ale na zadek jsem si z ní nesedl.
Zdroj: Nakladatelství CREW
Pár slov na závěr a hodnocení komiksu Vetřelec: Pokrevní linie
Hodně jsem se těšil a bohužel jsem zklamaný. Scénárista nedokázal vytěžit zápletku na maximum, a k mé smůle se mi nelíbila ani kresba. Nicméně, stále tady vidím velký potenciál, že by se to mohlo v druhém díle zlepšit. Konec komiksu dává velkou naději do budoucna, takže já druhému dílu šanci dám a budu doufat, že mi sedne lépe, než první.
Hodnocení: 5/10
Děkujeme za recenzní výtisk nakladatelství CREW!
Toto byla má recenze na první díl nové komiksové série věnované Vetřelci. Snad vás text úplně neodradil a komiksu zkusíte dát šanci.
Krásný den vám přejí. Máme tu poslední měsíc v roce, a s ním i poslední kinotipy pro tento rok. V listopadu bylo tolik zajímavých filmů v kině, že jsem z toho měl obrovskou radost. A na co se bude chodit v prosinci?? Moc toho opravdu není. Tak se na těch několik filmů jdeme kouknout. Toto je článek prosinec v kině!!!
Prosinec (December) v kině
Pět nocí u Freddyho 2 4.12.
První díl slavil obrovský úspěch a vydělal opravdu hodně moc peněz. Já film neviděl, protože dostal v recenzí čočku. A i moji kolegové v redakci si myslí, že je to špatný film. Své publikum si to najde, ale já u toho nebudu.
Neztrácej naději 4.12.
Ani jsem nevěděl, že tento film existuje. První věc, která si získala mou je jméno režiséra Joe Carnahan. Tohoto režiséra mám opravdu moc rád a pokud film nedostane nálož v recenzí, tak se na film kouknu.
Prachová příšera 11.12.
Tvůrce seriálového Hannibala Bryan Fuller a zajímavé herecké obsazení. Ukázka nevypadá zle a já budu věřit v dobrý film. Ale něco mi říká, že film bude rozdělovat publikum.
Avatar: Oheň a popel 18.12.
Největší film měsíce a možná i celého roku 2025. Nevěřil jsem, že to režisér James Cameron stihne, ostatně by to nebylo poprvé. Budu mluvit za celou redakci, že se na film těšíme. Recenzi si pro sebe zamluvil kolega Tom, tak snad bude hodně spokojený.
SpongeBob: Pirátské dobrodružství 25.12.
Slavná animovaná postava v dalším svém filmu. Dříve jsem měl filmy se SpongeBobem rád, ale v poslední době mi přijde, že jejich čím dál více a více, a kvalita jde dolů. Já kino vynechám, ale děti asi budou spokojený.
Anakonda 25.12.
Paul Rudd a Jack Black mají rádi starší film Anakonda a rozhodnou se, že natočí remake. A všechno, co se může pokazit se pokazí, zvláště když se objeví skutečná anakonda a začne filmaře honit.
Toto je můj výběr zajímavých titulů, které budou v prosinci v kině. Počítám, že skoro všichni poběžíme na Avatara 3.
I poslední měsíc roku dorazí na stream spousta novinek. Tohle je přehled několika z nich, které v prosinci dorazí na Netflix.
Jaké novinky dorazí v prosinci na Netflix?
Trol 2 (1. prosince)
V Norsku rozsévá zkázu nebezpečný nový troll. Nora, Andreas a major Kris se proto pouštějí do svého zatím nejtěžšího úkolu – zastavit ho.
Všechny prázdné pokoje (1. prosince)
Dojemný krátký dokument, který novinář a fotograf natočil v pokojíčcích dětských obětí řádění školních střelců.
Moje tajná Santa (3. prosince)
Horský rezort shání Santu, svobodná máma zase práci. V přestrojení za vousatého dědu proto zkusí přesvědčit fešného dědice hotelu, že je pro tenhle flek jako stvořená.
Kdybys mi to jen řekl (4. prosince)
Mladý misionář odhalí tajemství, které dlouhé roky skrýval jeho otec. Po stopách jeho nenaplněné lásky proto vyrazí z Filipín až do dalekého Španělska.
Opuštění (4. prosince)
Jsou 50. léta 19. století a na washingtonské periferii zuří boj o nadvládu mezi dvěma rody – jeden – je bohatý, druhý hluboce loajální a v čele obou stojí mocné matróny.
Víra tvá 2. série (4. prosince)
Win, Game a Dear se ocitnou vtaženi zpět do světa, ze kterého se snažili utéct. Pod velením Ae, vlivné místní političky, jejíž ambice se pohybují mezi duchovním a zkorumpovaným, jsou nuceni zapojit se do nového „Mega projektu za zásluhy“.
Cena přiznání (5. prosince)
Po obvinění z vraždy manžela dostane od záhadné osoby zvláštní nabídku. Jestli zabije jednoho mladíka, přizná se k vraždě jejího muže někdo jiný.
Jay Kelly (5. prosince)
Herec Jay Kelly a jeho oddaný manažer se vydávají na cestu po Evropě, kde se musí vypořádat s minulostí i současností.
ProBono (6. prosince)
Uznávanému soudci se přes noc zhroutí svět. Připojí se pak k právnickému pro bono týmu a zjistí, že naděje a smysl života se skrývají na nečekaných místech.
Láska na ostří nože (9. prosince)
V první seznamovací soutěži pro rebely z Japonska se sejde jedenáct nezadaných lidí. Stráví spolu dva týdny, navážou vztahy a přitom si hledají spřízněnou duši.
Record of Ragnarok: 3. série (10. prosince)
řináct soubojů jeden na jednoho, ve kterých nejde o nic menšího než o přežití lidstva, znovu začíná. Na vlastní oči uvidíte osudové sedmé klání: rozhodující bitvu, co definitivně rozsekne remízu 3:3 mezi bohy a lidmi. V těchhle rvačkách poteče krev proudem a nebude nouze o tvrdé rány!
Ztracený v záři reflektorů (11. prosince)
Slavný herec získá prestižní roli, jenže záhadně ztratí herecké schopnosti. Špatný výkon mu v očích veřejnosti zlomí vaz a on se rozhodne vydat na cestu za sebepoznáním.
Dvě mrtvoly a sedm pytlů peněz (11. prosince)
Kamarádi, kteří mají hluboko do kapsy, najdou ukradené peníze. Brzy se ale ukáže, co jsou vlastně zač, a jejich přátelství čeká náročná zkouška.
Mimino na mušce (11. prosince)
Vánoce se blíží a táta od rodiny, kterému se smůla lepí na paty, hlídá v Londýně luxusní byt. Přitom se ale musí postarat o ztracené dítě a bude z toho pořádný zmatek.
Na nože: Probuzení mrtvého muže (12. prosince)
Detektiv Benoit Blanc spojí síly s horlivým mladým knězem a zkusí rozlousknout dokonale nemožný zločin, ke kterému došlo ve venkovském kostele s hodně temnou historií.
Outsideři proti mistrům: Bitva kulinářských kast: 2. série (16. prosince)
Ve své druhé sérii se vrací drsný kuchařský souboj, ve kterém se osmdesát vášnivých amatérů utká s dvacítkou profesionálů z restaurací.
10DANCE (18. prosince)
Každý je sice z jiného těsta, oba se ale spolu připravují na taneční soutěž. Přes počáteční neshody si pak tihle dva profi tanečníci k sobě najdou cestu.
Potopa světa (19. prosince)
Nějak takhle vypadá konec světa. V zatopeném bytě se ale odehrává zoufalý boj o život, který může být klíčem k přežití lidstva.
Čas na hrdinství (19. prosince)
Psychoanalytik pomáhá v rámci veřejně prospěšných prací agentovi, kterého podvedla manželka. Společně čelí nebezpečí a nacházejí nový smysl života.
Sicilský expres (22. prosince)
Dva neschopní kámoši ze Sicílie vyrazí za prací až do Milána. Před Vánocemi tam pak objeví záhadný kontejner, díky kterému se bleskurychle dostanou za svými rodinami.
Sbohem, June (24. prosince)
Něžný příběh o velkém smutku a komplikované lásce, ve kterém se rozhádaní členové rodiny sejdou v nemocnici, aby se rozloučili s milovanou nemocnou matkou.
Ca$hero: Síla peněz (26. prosince)
Navenek je to obyčejný chlápek z kanceláře, ale peníze z něj dělají superhrdinu. Dokáže pomoct svým svérázným parťákům a porazit zlo, i když má hodně omezený rozpočet?
Jaké novinky přidá Netflix v prosinci do svého katalogu?
Future Man 2017-2020: Série 1-3 (1. prosince)
Josh Futturman, ve dne školník a v noci hráč, je záhadnými návštěvníky naverbován k cestování časem a zabránění vyhynutí lidstva.
Pokud jste se na seriál nestihli podívat na Prime Video, od prvního prosince máte možnost na Netflixu.
Mr. Mercedes 2017-2019: Série 1-3 (1. prosince)
Detektiv v penzi, kterému pořád nedá spát dávný nevyřešený zločin, se pustí do pátrání po nemilosrdném zabijákovi, co najel autem do davu lidí.
Pokud jste se na seriál nestihli podívat na Prime Video, od prvního prosince máte možnost na Netflixu.
Abigail 2024 (2. prosince)
Krást cizí děti je odporný zločin. Krást děti mocných zločinců je navíc nebetyčná hloupost. Jenže říkejte to partě darebáků, kterým se nechce živit poctivou prací, a tak přijmou zdánlivě hodně snadnou práci – unést dceru jakéhosi boháče, čtyřiadvacet hodin ji pohlídat, než zoufalý taťka zaplatí padesátimiliónové výkupné, shrábnout prachy a jít domů.
Kamarádi Petr a Michal se spolu znají už od gymplu, jejich průšvihy jsou minulostí. Školní léta jsou pryč a oba se snaží chovat zodpovědně. Žijí ale naprosto rozdílné životy: Kolman se již usadil, má dobře placenou práci v korporátu a rodinu s malou dcerkou, druhý je samotář s nenaplněnými uměleckými ambicemi a živí se výrobou reklamních předmětů. Přesto však nerezignoval na uměleckou tvorbu. A stále je oba spojuje jejich vášeň: graffiti.
Životy dvou vymahači dluhů se vymknou kontrole poté, co si jako zástavu zajistí malou holčičku. Jenže postupem času si dítě oblíbí.
Depeše odjinud 2000 (4. prosince)
Čtyři obyčejní lidi řeší zvláštní hlavolam a proniknou přitom do světa záhadné technologie. Ve hře na skutečný život tam ale číhá velké nebezpečí.
Nosferatu 2019-2020: Série 1-2 (9. prosince)
Utrápená nadaná holka s nadpřirozeným darem najít ztracené věci se rozhodne zastavit nesmrtelného padoucha, který vězní malé děti ve zvráceném světě fantazie.
Pokud jste se na seriál nestihli podívat na Prime Video, od devátého prosince máte možnost na Netflixu.
Posthouse 2025 (11. prosince)
Filmový střihač s kupou osobních problémů a jeho odcizená dcera nevědomky vypustí starověké monstrum, zatímco pracují na restaurování nedokončeného němého hororu.
The Ride 2025 (18. prosince)
Zdánlivě neškodná cesta odcizeného otce a syna domů autem se vymkne kontrole a stane se smrtící, když je oba začne pronásledovat otcova kriminální minulost. Společně musí přechytračit své nepřátele, nastoupit do auta a přežít cestu … protože jediná cesta ven vede do věčného zatracení.
Tiché místo: První den 2024 (25. prosince)
Uvězněná v New Yorku uprostřed invaze mimozemšťanů, žena s nevyléčitelnou nemocí se musí vyhnout zlomyslným tvorům, kteří k lovu kořisti používají pokročilý sluch.
Tohle byl náš přehled několika novinek na Netflixu. Snad jste si vybrali a též se těšíte na překvapení na poslední chvíli. Prosinec nabídne spoustu zajímavých titulů, které nás postupně dopraví do roku 2026, který již tradičně přivítáme s další seriálovou adaptací podle knihy Harlana Cobena. Což určitě nebude špatný start nového seriálové roku.
Další články, novinky, přehledy a recenze najdete na našich stránkách.
Závěrečná 5. série seriálu Stranger Things má za sebou první část, která obsahuje čtyři epizody. Bratři Dufferovi vytvořili vskutku zajímavý příběh, který nám pomalu směřuje do finále. V prvních čtyřech epizodách nám dali nějaké menší odpovědi, a hlavně nám některé věci hezky nakousli a naznačili, co by se mohlo dít dál. Na ty největší otázky ještě stále nebylo zodpovězeno. V tomto článku se podíváme konkrétně na jednu z největších otázek 5. série, a to je, proč se Henry bojí jít do jeskyně? Jelikož se jedná o spoilery, tak doufám, že jste první epizody viděli, protože pokud ne, tak nevím, co tady ještě děláte. Běžte se podívat na všechny díly, co zatím vyšly a pak se vraťte. Nebudu to dále prodlužovat a jdeme na to.
Proč se Henry bál jít do jeskyně?
Ve čtvrté epizodě zvané Kapitola čtvrtá: Čaroděj, jsme mohli vidět, jak se Max schová do jeskyně, ale Henry, který jí pronásledoval byl vyděšený k smrti a dovnitř nevstoupil. Otázku, proč se Henry, tak moc bál si nekladl nejeden divák. Abychom tomu lépe porozuměli, musíme se podívat na divadelní hru The First Shadow, která některé věci prozrazuje. I když dle bratrů Dufferových není nutné znát tuhle divadelní hru, tak je se seriálem spjatá a už zde nám bylo odhaleno pár důležitých věcí v příběhu.
Zdroj: Netflix
Stranger Things: The First Shadow
Příběh slouží jako prequel k událostem původního seriálu, který napsala Kate Trefry podle příběhu bratrů Dufferových za pomocí Jacka Thornea. Produkce, kterou režírovali Stephen Daldry a Justin Martin měla premiéru 17.11. 2023. Hra se začala hrát na Broadwayi v divadle Marquis Theatre v New Yorku 22.4. v roce 2025.
K příběhu divadelní hře:
Prolog
V roce 1943 prováděly Spojené státy tajné experimenty s USS Eldridge v naději, že pomocí silového pole učiní loď neviditelnou a pro Němce nezjistitelnou. Loď je však místo toho transportována do Dimenze X, kde většinu posádky zabily podivné humanoidní tvory.
Kapitola první: Dívka odnikud
V roce 1959 se rodina Creelových, Victor, jeho žena Virginie a jejich děti, starší syn Henry a mladší dcera Alice Creelová, stěhují do nového domova v Hawkins v Indianě. Henry je trýzněný, duševně narušený a disponuje pozoruhodnými psychokinetickými schopnostmi. Henry se po nástupu na střední školu v Hawkins snaží najít si přátele. Rychle si vytvoří vztah s Patty Newbyovou (nevlastní sestra Boba, kterého v seriálu ve 2. sérii hrál Sean Astin), dcerou ředitele školy. Patty přesvědčí Henryho, že jeho schopnosti nejsou zlé a že by je měl být schopen ovládat a používat k dobru. Henry pro Patty vytvoří vizi, kde se může vyjadřovat prostřednictvím zpěvu, zatímco ji podporují všichni kolem ní. Vytvoří si romantické pouto, setkávají se každý den po škole a nakonec se políbí. Mezitím se Joyce Maldonado (její jméno za svobodna – Joyce Byersová) pokouší uvést školní představení hry Dark of the Moon. Tuhle vizi jsme mohli vidět v jedné ze scén ve čtvrté epizodě, kdy jsme to viděli z pohledu Max. Na chodbě rozdávala mladá Joyce letáky na hru.
Dále v příběhu je Henry sám na půdě, ovládne ho vliv temné bytosti, jeho mysl se dostane do místa, které nazývá „bojištěm“, odkud zabije několik zvířat, včetně kocoura. Henryho pronásledují vidiny humanoidního monstra, a děsí ho, že bude nucen zabít Patty. Poté se Pattyin adoptivní bratr Bob spojí s Joyce a jejím přítelem Jamesem Hopperem Jr., aby vyšetřili zabití zvířat.
Patty přesvědčí Henryho, aby použil své schopnosti k nalezení její biologické matky. Při tom, co se nachází uvnitř prázdnoty, ztratí kontrolu a znovu ho navštíví monstrum. To Patty vyděsí a když dovnitř vejde její otec a stane se svědkem scény, je napaden a téměř zabit (Henrym ovládaným přítomností). Patty se podaří Henryho povzbudit k boji tím, že mu řekne, že věří, že je dobrý a že ho miluje. Henry odpoví, že ji také miluje a je schopen situaci ukončit, ale ne dříve, než je Pattyin otec oslepen a vážně zraněn. Pan Newby je poslán do nemocnice a Henryho matka Virginie pošle Henryho k Dr. Martinu Brennerovi. Ukáže se, že jí Brenner dodal drogy. Pod vlivem těchto drog Virginie řekla Brennerovi všechno o svém synovi. Když se pan Newby probudí, řekne Patty, že ho Henry zachránil před monstrem. Pan Newby nakreslí obrázek temné entity na kus papíru a dá ho své dceři: „je to Zloděj mysli“.
Kapitola druhá: Kapitán Půlnoc
Brenner vezme Henryho do Hawkinsovy laboratoře, kde oba diskutují o minulosti. Vysvětlí se, že Brennerův otec byl kapitánem a jediným přeživším experimentu USS Eldridge, který se vrátil do normálního světa s vážnými zraněními a jedinečnou krevní skupinou. Starší Brenner později na smrtelné posteli odhalil pravdu o těchto událostech. Dr. Brenner později založil Nevadský experiment, pokus o reprodukci toho, co se stalo s Eldridge.
Jeden z Brennerových kolegů, ukradl klíčovou technologii a přenesl ji do nevadské jeskyně. V té době žil poblíž, v Rachel v Nevadě, velmi mladý Henry a jeho rodina Creelová . Při prozkoumávání nevadských jeskyní a hraní si s dalekohledem Henry narazil na ukradenou technologii, která se nečekaně aktivovala a přenesla ho do Dimenze X. V Dimenzi X byl Henry vystaven vlivu temné entity. Ačkoli se Henry po 12 hodinách vrátil domů, jeho krev se změnila a jeho osobnost byla navždy poznamenaná. Brennerovi se později podařilo Henryho vystopovat díky tomu, že Henry upustil svůj dalekohled v jeskyních. Tento dalekohled jsme mohli vidět i v seriálu.
Henry pomocí senzorické deprivační komory ukazuje Brennerovi skrz Prázdnotu humanoidního tvora. Brenner vidí tohoto tvora zobrazeného na obrazovce a Henry se zmítá. Brenner se poté pokusí donutit Henryho zabít vězně, ale Henry se zhroutí a nakonec pobodá dva stráže. Poté Henry řekne Brennerovi, že ho může nechat jít. Brenner chápe, že chlapec je někomu oddaný, a proto nemůže zabíjet. Později si Brenner uvědomí, že touto osobou je Patty, a přísahá, že ji najde a zabije.
Henry se vrací domů, ale cítí, že jeho rodina z jeho návratu není nadšená. Pomocí svých schopností čte myšlenky své matky a chápe, že ho chce poslat zpět k Brennerovi. Henry se poddává vlivu temné entity, zatímco je posedlý, zabije Virginii a Alice, než upadne do bezvědomí, a Victor také upadne do bezvědomí. Přesně tohle jsme mohli vidět v seriálu ve 4. sérii.
Zdroj: Netflix
O několik hodin později se Henry probudí v omámeném zmatku a jde na Hawkinsovu střední školu, aby zachránil Patty před Brennerem, kde má začít představení Dark of the Moon. Na vrcholu trámů pódia se Henry znovu setká s Patty, ale vyruší ho Brenner, který se objeví na druhé straně pódia. Brenner říká, že Patty je jeho slabost, a Patty Henrymu říká, aby ho neposlouchal. Zatímco se Henry snaží, informuje Patty, že se mu podařilo najít její biologickou matku, zpěvačku v kasinu Stardust v Las Vegas. S pocitem ohromení se stíná entita znovu ujme kontroly nad Henrym a Henry shodí Patty z trámů. Brenner vezme Henryho zpět do Hawkinsovy laboratoře, Patty je převezena do nemocnice a Victor Creel je obviněn z vraždy Virginie a Alice na základě předpokladů Joyce, Boba a Jima o zabíjení zvířat.
Následně v roce 1960 se Joyce a Jim loučí, když je Jim poslán bojovat do Vietnamu.
Epilog
O několik let později se starší Henry vrací do Hawkinsovy laboratoře a je spoután. Pomocí Prázdnoty Henry zjistí, že Patty přežila pád a byla propuštěna z nemocnice, i když nyní musí chodit s holí. Henry ji pozoruje v Las Vegas, kde se po vystoupení v kasinu Stardust setkává se svou matkou v zákulisí, Patty se s matkou poznávají a objímají se.
Brenner informuje Henryho, že krevní transfuze podané testovaným subjektům byly úspěšné. Jako odměnu Brenner Henryho osvobodí z pout. V Duhové místnosti je Henry představen jednomu z dětí. Henry poznamená: „Jak se jmenuješ?“ (Vezme ji za paži) „Eleven“.„Těší mě, jsem tu, abych ti pomohl.“ Zableskne a na zadní zdi se objeví silueta Vecny.
Kdo je tedy hlavní záporák?
Tohle by byl tedy příběh divadelní hry The First Shadow, který je dost klíčový k pochopení příběhu Henryho. Ačkoli bratři Dufferovi tvrdí, že není nutné znát tuhle hru, a je velmi jasné, že se vše v seriálu vysvětlí, tak je fajn, že na tuhle otázku známe odpověď. Ptali jste se totiž někdy, proč je mladý Henry ve 4. sérii tak zlý? Proč dělá to co dělá? Nikdy jsme se o rodině Creelových v seriálu toho moc nedozvěděli. Příběh Henryho/Vecny není ještě dokončen a i když to vypadá, že on je tím hlavním záporákem, tak tomu ve skutečnosti tak není. Hlavním záporákem celého příběhu je Mind Flayer, který ovládá Henryho a využívá ho ve svůj prospěch. V jednom z rozhovorů před 5. sérií dostali herci otázku, který záporák je podle nich nepochopen. Herec Noah Schnapp, který v seriálu hraje Willa Byerse se omylem přeřekl a řekl, že je to podle něho Vecna. Na což ho hned upozornila Millie Bobby Brown (Eleven), která seděla vedle něho, že by už neměl nic víc prozrazovat a raději by měl být ticho (se smíchem).
Takže tedy, proč se bojí Henry vejít do jeskyně, kde se Max ukrývá? Jednoduše proto, že je to místo, kde se jeho život navždy změnil a kde se ho zmocnil Mind Flayer. Stejně jako Will byl Henry zlomený jako dítě.
Zdroj: Netflix
Bude rozhodně zajímavé vidět v seriálu lidštější stránku Henryho, protože doteď jsme mohli vidět jen jeho temnou stránku Vecny. Na co jsem osobně velmi zvědavý je Dimenze X, která je jiná než Upside Down. Doufám, že bratři Dufferovi se svým týmem vymysleli skvělý závěr tohoto fenomenálního seriálu, který se pomalu dostává ke svému konci. Před sebou, tak máme zbylé čtyři epizody, které uzavřou celý příběh. Uvidíme, jak si s tím tvůrci pohráli.
Co na tento příběh o Henrym říkáte? Líbí se vám? Jste rádi, že jeho postava bude polidštěna a více jí pochopíme, nebo byste raději, kdyby byl Vecna hlavní záporák?
Druhá část, která bude obsahovat 3 epizody dorazí 26.12. a následně 1.1. uvidíme závěrečnou dvouhodinovou epizodu.
Na Netflix dorazil oceňovaný film vyprávějící příběh rodiny, která už nikdy nebude jako dřív. A to jim možná nakonec přinese mnohem víc štěstí. Víc v recenzi filmu Levoruká.
O čem je film Levoruká?
Občas se váš život rozběhne směrem, který jste si nenaplánovali. Směrem, který vás může dohnat do spirály, ze které se nelze dostat. Možná proto Shu-Fen doufala, že se její život zlepší po návratu z venkova do města. Ale být svobodná matka dvou svérázných dcer je stejně náročná práce, jako ta ve stánku s nudlemi, který si otevřela na nočním trhu. A najednou se zdá víc těžší zvládnout všechny události, než samotné placení nájmu, které je každý další měsíc už tak náročnější a náročnější.
Všechno zlé k něčemu dobré?
Jestli se s něčím ve filmu pracuje na jedničku, jsou to postavy, které postupně poznáváme skrze události, které se v daný moment zdají poměrně nepříjemné. Ať už jde o svobodnou matku dvou dcer, která se snaží jenom přežít. Její starší dceru I-Ann, která ať udělá cokoliv, tak je to vždycky špatně. Stejně jako její mladší dceru I-Jing, která zjišťuje, že je jiná než ostatní. A přestože je noční život v Taipei velká džungle, mnohem víc se toho stane právě mezi členy téhle soudržné rodiny. Tedy, na první pohled soudržné rodiny, protože film se nesoustředí jenom na malou I-Jing, která je všemi událostmi (a tím, co o ní říká dědeček) ovlivněná ze všech nejvíc.
Zdroj: Netflix
Film zároveň ukazuje jak je snadné ztratit se ve svých životech na základě předsudků a tradic, se kterými lidé kolem sebe máchají podle toho, jak se jim momentálně hodí do krámu. Ve jménu pokroku se už sice leváci veřejně (kvůli „ďábelské ruce“) nelynčují, ale když dědeček řekne I-Jing, že u nich bude všechno dělat pravou rukou, tak to malému dítěti udělá v hlavě značný nepořádek. Na jedné straně strach z toho být jiná, na druhé straně potlačování identity, kdy si to nakonec přebere podle svého.
Stejně jako Shu-Fen, která musí ven s pravdou, proč je zrovna bez peněz. Přičemž by v očích svých dvou sester byla za tu špatnou v obou případech. Když bývalému manželovi zaplatila pohřeb, je to důvod. Úplně stejně jako kdyby mu ho nezaplatila, vytáhla by se ta druhá karta. A I-Ann, která ani nedostudovala střední školu. Se vším věčně nespokojená, ale zároveň si postupně uvědomuje, že život je možná o něčem jiném, když se její svět srazí s tím, jak život vnímají její bohatí a úspěšní bývalý spolužáci.
Občas je říkat pravdu ta skutečná cesta za štěstím…
Podle zmíněného by to mohlo působit, že Levoruká je náročný film na sledování, ale to není pravda. Ano, zpracovává hned několik závažných rodinných témat. Kdy se všechno postupně nabaluje a nabaluje, aby explodovalo přesně tam, kde to očekáváte. Na oslavě šedesátých narozenin babičky, kam se sjede celá rodina. Od vzdálených příbuzných, které nejenom že nezná I-Jing, ale ani starší I-Ann. A dostaví se i jich strýc, ta bájná (až skoro mýtická) postava celé rodiny, který sice není většinu času s rodinou a nemá tušení, co ostatní vlastně dělají a svou nejnovější neteř tak vidí poprvé v životě. Ale je syn…
Zdroj: Netflix
Režisérce Shih-Ching Tsou se povedlo natočit film, který má plnou paletu emocí a barev. Od scénáře samotného, vizuálu a celého vedení filmu cítíte upřímnost a zvláštní vřelost celou stopáží. Na každou špatnou událost se totiž lze podívat i z druhé stránky. Navíc když toho máte málo, snadněji si vážíte drobností, které dělají život lepší, ale zároveň je dost snadné, aby byli těmi druhými přehlédnuty jako nepodstatné. Levoruká je film, který vás zahřeje u srdce i bez toho, aby nějak tlačil na pilu a uměle vyvolával emoce, ty emoce se dostaví úplně samy. Protože občas stačí říct pravdu, aby jste se mohli pohnout v životě a konečně najít trochu toho štěstí.
Letité přátelství stvrzené nominací na Oscara…
Shih-Ching Tsou natočila svůj vysněný film založený na jejích vlastních životních zkušenostech, společně se svým dlouholetým kamarádem Seanem Bakerem. Zatímco Tsou doposud pouze pomáhala po produkční stránce s jeho vlastními filmy, v roce 2025 konečně natočila debut, se kterým jí Baker vypomohl jako producent, scénárista a střihač. A výsledek je krásný jak po vypravěčské stránce, emociální, tak i té vizuální. Od barev, střihu, rychlé kamery (film byl celý natočený na iPhone), takže vás ta kombinace vtáhne ještě víc, do filmu a jeho atmosféry samotné se to hodí. Tohle generační drama vás přinutí zamyslet se nad spoustou věcí, ale zároveň vám nenahodí jasnou cestu, kam by jste měli sami názorem směřovat. Nechá to na vás. A dělá to opravdu příjemným způsobem. Až uvěříte, že vynechat Levorukou by možná mohla být velká chyba…
Stojí Levoruká za vaší pozornost?
Levoruká je film, který je snadný zamilovat si už během úvodních minut. Kdy vám snímek ukazuje jak hezké momenty, tak i ty smutné, ale dělá to způsobem, kdy vás i tak příjemně zahřeje, udělá radost a vám na konci nezbývá nic jiného než se také usmát.
Hodnocení: 10/10
Tohle byla naše recenze filmu Levoruká. Další články, recenze a seznamy najdete na našich stránkách.
Režisér Osgood Perkins je zajímavý hororový tvůrce. Je dosti svérázný a ne každému jeho styl sedne. Před rokem jsme od něho dostali chválené temné, kriminální horor Longlegs (v češtině Sekáč), kde si roli záporáka zahrál Nicholas Cage. Letos Perkins nabídnul divákům horor s cynickým humorem Opici, která sklidila méně pozitivnější recenze, ale pořád se mluvilo o zajímavém projektu, kde zkusil Perkins jinou cestu. Tentokrát ve svém druhém filmu, který od něho letos dostáváme se vrací plně do temného hororu, tak jak bylo u něho před Opicí známo (z jeho filmů mám nejraději The Blackcoat’s Daughter – pokud by někoho zajímalo, ale není to pro každého). Mám nakoukány všechny jeho filmy, baví mě (i když ne vždy jsem ze všeho nadšený) a proto jsem byl zvědavý, jak se mu povede jeho novinka Keeper. A tak jsem si pro vás připravil recenzi. Pojďme se tedy podívat, co na tento film říkám. Tohle je recenze na film Keeper bez spoilerů.
Recenze na film Keeper
Liz a Malcolm chtěli strávit pár dní v malebné chatě mimo civilizaci a užít si jeden druhého. Jenže jejich plány berou za své, když se musí Malcolm vrátit do města a Liz zůstane sama. Tehdy se začnou dít znepokojivé věci a z romantické oslavy výročí se stává noční můra. Zdánlivě idylické místo se mění v prostor, kde realita ztrácí své pevné kontury a o slovo se hlásí strašlivá minulost. Liz musí čelit hrůznému tajemství chaty i svým vlastním pochybnostem, které ji tváří v tvář děsivému zlu pronásledují… Jak dobře vlastně zná svého muže a je doopravdy tím pravým? Existuje způsob, jak udržet lásku naživu? Anebo to vždycky musí skončit? (Bontonfilm)
Zdroj: Bontonfilm
Opět typický Perkins
Osgood Perkins není pro každého a jestli divák s tímto režisérem zatím nepřišel ke kontaktu, mohl by být u jeho novinky překvapen některými věcmi. Perkins i zde nevybočuje ze svého typického stylu a od začátku servíruje zajímavě natočenou (tak jak to umí jenom on), pomalou podívanou, která si dává načas. Hned od úvodní montáži na několik žen, kterým se něco strašlivého stalo dává najevo, že Perkins skutečně po Opici bude chtít zase jako u svých předchozích projektů divákovi dopřát temnější podívanou. Od začátku nastavuje jak je u něho zvykem pomalejší tempo a seznamujeme se s hlavními postavami.
Liz je sebevědomá umělkyně z města, pravý opak Malcolma, který je tichý, ale vřelý lékař zvyklý žít v lese. Po příjezdu do chaty daleko od civilizace je znatelná atmosféra celého místa, která na vás začne hned dýchat a vy budete mít pocit, že je tady cosi zlého něco, co si asi nebude chtít hrát veselé hry. Liz je vnímavá a nebojí se říct, co si myslí. Je zcela mimo svou komfortní zónu, a to jak v terénu, tak v romantickém životě, a sledování Liz, jak se snaží najít hranici mezi svým milencem a dodržováním svých hranic, usnadňuje pochopení, proč nechává brzké varovné signály proklouznout kolem sebe, i když je vnitřně registruje. Zjevné signály, jako je to, že jí někdo dal kousek čokoládového dortu, i když ji nechutná, nebo že si Malcolm nápadně nedá, i když trvá na tom, že je skvělý. Liz tedy začne být velmi brzo nejistá touto situací ve které je a začnou se ve filmu dít zvláštní věci.
Za sebe musím říct, že jsem si užíval to pomalejší tempo, jaký Perkins nastaví od začátku a vžil jsem se do snímku, každého záběru a pozoroval všechny detaily, ať už je to tajemná postava stojící v záběru, zvláštní scény, kdy divák neví jestli sleduje duchařinu, nebo něco jiného, a hlavně komu má Liz věřit. Perkins zajímavě pracuje se vztahovou tématikou, a vystavuje kolem ní psychologický horor.
Budování atmosféry
V čem snímek nejvíce exceluje je atmosféra. Perkinsovi se velmi dobře daří budovat pocit nepříjemnosti prostředím ve kterém se snímek odehrává. Opět jako u svých předchozích projektů má snímek pěkně natočený, záběrování je opět parádní a některé scény se velmi povedly. V některých momentech se Perkins nebojí dát do scény lekačku, která není na sílu, ale perfektně funguje díky narůstající atmosféře. Po hororové stránce je to rozhodně velmi povedená podívaná, kdy Perkins tentokrát vsadil na komornější podívanou a oproti například Longlegs je to snímek, který se snaží pracovat s menším prostředím a pomalu utahovat smyčku. Za mě osobně se mu tohle povedlo a nemůžu tady vlastně moc co vytknout. Divák, který nečeká nonstop lekačku, a hlavně žádnou mainstream podívanou, tak by mu mohl tento styl sednout.
Celé by to samozřejmě nefungovalo nebýt hlavní herečky Tatiana Maslany, kterou jsme mohli vidět již v letošní Perkinsově Opici, nebo v hlavní roli v seriálu She-Hulk. Maslany odvádí skvělou práci a její výkon je hezky uvěřitelný.
Zdroj: Bontonfilm
Negativa
No, abych jenom nechválil, tak musím vypíchnout zde věci, které mi nesedli. První zásadní věc je ta, že tento snímek se moc nesnaží překvapit. Velmi brzo je jasné koho podezřívat, a závěrečné rozuzlení už jsme mohli vidět v pár filmech s podobnou tématikou a motivacemi postav. Mě osobně by více sedlo, kdyby se Perkins snažil hrát si s divákem a v závěru nás překvapit finálním zvratem a celým vyvrcholením. Je pravda, že se snímek s tímto nesnaží pracovat a tajit se mu to moc nechce, ale myslím si, že by to několik dalších lidí více ocenilo.
Za další pak musím zmínit něco s čím mám spíše svůj osobní problém, a to je to, že snímek ke konci nedává úplně moc smysl a jakmile jsem si začal dávat celý film dohromady a přemýšlet nad tím, co se všechno ve filmu stalo a jak některé věci jsou vysvětlené, tak se mi to jaksi rozpadlo. Nevím zda je to pouze můj problém, ale je mi jasné, že Perkins tohle udělal záměrně. Věřím tomu, že on dobře ví, co točil a co měly všechny ty věci znamenat, ale za mě to podal dosti zvláštně…asi je lepší v tomto případě říct, že konec je trošku více artovější, než bych očekával poté přímočařejší podívané. Přesto oceňuji, že si Perkins zachovává svůj styl a není vděčný divákovi, ale oproti jeho některým projektům je tohle trošku více zvláštní.
Keeper závěrem
Perkins natočil zajímavý folk horor, kde se věnuje tématu, jak se strach, vina a kontrola projevují v intimním vztahu a ukazuje, že největší hrozbou často není vnější monstrum, ale psychika partnerů samotných. Je to zajímavé téma a ještě zajímavě je to zpracovaný. Ne všem tohle sedne a Perkins tímto jenom dokazuje, že není pro každého a měnit se rozhodně nebude. Pořád jeho nejpřístupnějším filmem zůstává Longlegs, ale tady u Keeper znova ukazuje, že chce být furt svůj a já ho za tohle oceňuji. Jeho styl mě baví a i když nejsem z jeho filmu plně nadšený a chtěl jsem více, tak nemůžu tomuhle filmu moc upřít jisté kvality jaké film má. Je to zajímavá podívaná, která měla větší potenciál, kdo ale hledá podobné věci, tak si myslím, že by měl filmu dát šanci. Perkins tedy nadále zůstává tím zajímavým hororovým tvůrcem na jehož nadcházející projekty jsem rozhodně zvědav. Tento svérázný režisér je potřeba mezi všemi těmi mainstream věcmi.
Hodnocení: 6/10
Doufám, že se vám recenze líbila a snad vám tento článek dal vše, co jste potřebovali o tomto filmu vědět. Pokud filmu dáte šanci, tak doufám, že vám sedne. Popřípadě pokud jste film viděli dejte vědět, co na tuhle novinku říkáte.
Rozsáhlý projekt dokumentující historii hudební skupiny The Beatles je vyprávěn pomocí exkluzivních rozhovorů s členy skupiny Georgem Harrisonem, Paulem McCartneym a Ringo Starrem. Tyto rozhovory jsou doplněny archivními materiály s Johnem Lennonem. Další rozhovory poskytli i někteří lidé spojení s Beatles, především producent George Martin. Rozhovory se střídají s nejrůznějšími dokumentárními záznamy z koncertů, televizních vystoupení nebo tiskových konferencí…
Osmidílná dokumentární série Antologie Beatles se dočkala uvedení již v roce 1995. Po 30 letech se dokumentární pořad vrací na Disney+, jen epizod je tentokrát 9. Stojí za tím konkrétně Park Road Post, společnost Petera Jacksona. Režisér trilogie Pán prstenů již v roce 2021 pro Disney+ uvedl třídílný dokument The Beatles: Get Back. Nyní jeho společnost 30 let starý dokument restaurovala a navíc ho rozšířila o jeden díl. I přes epizodu navíc ovšem princip zůstává stejný – komplexně a autenticky vykresluje historii skupiny The Beatles. Od jejich počátků až po rozpad kapely. Ani chystaná čtveřice filmů od Sama Mendese to přitom nejspíše v roce 2028 neudělá líp.
Antologie Beatles – Legendární kapela nadále rezonuje
Zdroj: Disney+
Prvních 8 epizod se opravdu nemá od 30 let staré podoby lišit; změny jsou tak především znatelné v očividně ostřejším obrazu a zvuku, který lépe pracuje s archivními rozhovory. Díky tomu nicméně restaurovaná verze nepřichází o preciznost původní podoby z roku 1995. Ať už se člověk dostane k verzi z roku 1995 či 2025, měl by být konfrontován s precizně vytvořenou koláží, která dle všeho skutečně říká o Beatles vše od A do Z. A navíc dokument snadno působí autenticky, protože využívá skutečné rozhovory s členy Beatles, i s Johnem Lennonem, který se z jistých důvodů realizace již původní verze nedožil. I přes svůj odchod je ovšem Lennon důležitou součástí 9. epizody, protože se věnuje znovushledání zbývajících Beatles a jejich nahrávání některých Lennonových skladeb.
Čtyřčlenná kapela byla výrazná i díky odlišným osobnostem jejích členů. John Lennon byl cynikem, Paul McCartney perfekcionista a často hnacím motorem kapely, George Harrison introvertní bručoun a Ringo Starr zase pohodový optimista. Čtyřčlenná kapela se tak doplňovala, což dostatečně vypovídají i rozhovory, které dávají jejich antologii dohromady. Dokumentu se ovšem především daří čtveřici britských hudebníků vykreslit jako lidské bytosti, které jen byly shodou náhod dost možná největší hvězdy své doby.
Beatles nejsou legendární jen tak
Zdroj: Disney+
Je to dokumentární série založená na sebereflexi samotných Beatles. Výpovědi jejich členů vždy působí autenticky a především dokážou smysluplně vypovídat o známých faktech o Beatles a dodávat jim nový kontext. Jde o dokumentární sérii, která má hloubku a může někomu zcela jistě dodat na známou skupinu zcela nový pohled – samozřejmě za předpokladu, že již někdo náhodou neviděl původní verzi této minisérie. Nikdo z Beatles se nesnaží vyjadřovat vyloženě nekriticky; zároveň ovšem jejich výpovědi vykreslují, jak se mohou s odstupem malicherné spory často vyžehlit. I když v tom do velké míry nevyhnutelně hrála roli především smrt Lennona. Silným momentem je ostatně okamžik, kdy je v dokumentu zmíněno, že by byl Lennon určitě rád za znovushledání kapely. Jeho přítomnost je nicméně cítit – a to i přes fakt, že v roce 1995 byl již 15 let po smrti.
Šlo o muže, kteří se navzájem milovali, byli jeden druhému bratry. Navzájem na sebe odkazují a doplňují se. A i když dokumentů o této skupině vzniklo již tolik a skládačku se ještě pokusí za 3 roky doplnit tetralogie Sama Mendese, Antologie Beatles prokazuje, že nimrání se v historii Beatles může být nadále fascinující. Především v této neskutečně hluboké podobě, která zachycuje vše podstatné od roku 1940 do roku 1995. Antologie Beatles tak dokáže kroužit na hranicích dokumentu a obstát i fascinující příběh, který nepřestává být pohlcující ani po 9 hodinách. Především i díky doplňující epizodě, která nezvládne působit dojmem, že je navíc. Nejen že zvládá výtečně uctít odkaz Lennona, ale také George Harrisona, který zemřel o 6 let později. Archiv antologie nepřekračuje rok 1995, přesto dokáže fungovat jako slušná rozlučka i s Harrisonem. Především skrze jeho komentář o tom, že Beatles budou existovat navždy.
Remaster, který dává smysl
Zdroj: Disney+
Remaster samotný lepší audiovizuální dílo nedělá. Může nabízet lepší obraz i zvuk, je svým způsobem atraktivnější pro nové generace diváků a zároveň nabídnout dostupnost audiovizuálního díla v rámci moderních technologií. Zároveň ovšem snadno hrozí, že remaster zničí kouzlo původního díla, bude působit příliš uměle; často navíc remaster nemusí všechny záběry úplně ideálně vyčistit. V případě Antologie Beatles však remaster funguje jako příklad, kdy úpravy skutečně slouží dílu, aniž by ztrácelo původní hodnotu. Obraz je ostřejší a zvuk čistší. Zároveň výsledek nikdy nepůsobí uměle a dojmem, že nikdo neznal míru. Těžko říct, jak moc v tom hraje úlohu i fakt, že za remasterem zvuku stojí George Martin Jr. (syn producenta Beatles). Z remasterované verze ovšem není cítit neúcta k původnímu materiálu – spíše naopak.
Síla antologie ovšem tkví především v tom, že je skutečně precizní a detailní. Moc tak nesejde na tom, zda fandové Beatles upřednostňují spíše období Perného dne či Abbey Road. Nepůsobí to dojmem, že by Antologie Beatles cokoliv zásadního úmyslně vynechala, a dokáže tak svým způsobem obstát i jako audiovizuální encyklopedie této kapely. Navíc právě díky pečlivě vybraným rozhovorům a záběrům tato antologie dokáže zachytit i intimní okamžiky mezi členy kapely – jejich humor, drobné spory, ale i opravdovou vzájemnou podporu. Sledujeme-li, jak Paul, George a Ringo diskutují nad Lennonovými demo nahrávkami, cítíme, že jde o něco víc než jen hudební spolupráci. Jde o přátelství, souznění a vzpomínky, které je navždy spojily. Tento osobní pohled dává dokumentu hloubku, kterou samotné fakty či chronologie nemohou plně vystihnout. Nejde tu navíc jen o historii kapely, ale i o jejich fascinující vnitřní svět.
Vlastně ani moc nezáleží na tom, zda je divák fanouškem Beatles či zda půjde o jeho první setkání se čtveřicí britských hudebních legend. Nezpochybnitelné kvality dokumentární série to v prvním či druhém případě nějak nerozlišuje.
Antologie Beatles závěrem
Antologie Beatles není jen kronikou historie jedné z nejvlivnějších kapel světa. Je to zároveň intimní pohled do nitra čtyř mužů, jejichž osobnosti, spory, humor a vzájemná podpora formovaly nejen hudbu, ale i jejich životy. Remasterovaný materiál dokáže uchovat autenticitu a přitom nabídnout moderním divákům lepší obraz a zvuk, aniž by ztratil původní kouzlo. Díky pečlivě vybraným rozhovorům, archivním záběrům a doplňující epizodě se dokument stává něčím víc než jen chronologií. Je to audiovizuální encyklopedie, která odhaluje nitro Beatles a ukazuje, proč jejich odkaz přetrvává. Ať už jde o fanouška, nebo někoho, kdo se s kapelou setkává poprvé, Antologie Beatles nabízí hluboký, osobní a nadčasový pohled, který zůstává fascinující i po více než třech dekádách. Hodně štěstí, Same Mendesi – bude těžké něco takového trumfnout!
Vítejte všichni!!! Dnes jsem si pro vás připravil komiksovou recenzi s nejlepší detektivem ze světa DC. Tím je samozřejmě Batman, ale to vy určitě víte. V dnešním textu si rozebereme nejnovější díl ze série Legendy Temného rytíře. Máme tu dva příběhy Konec šílenství a Nejcennější věc. Nebudu úvodní text prodlužovat a jdeme si tyto dva příběhy rozebrat. Toto je recenze komiksu Batman: Konec šílenství / Nejcennější věc!
Recenze komiksu Batman: Konec šílenství / Nejcennější věc
Jokerovi se konečně podařilo zabít Batmana! Dokázal naplnit své poslání, svůj životní cíl. Ale co teď? Bez svého protivníka podléhá Klaun zločinu tomu nejděsivějšímu osudu… normálnosti. A jako bonus tu bude příběh, ve kterém se Batman vydá po stopě té nejcennější věci. (oficiálně text nakladatelství CREW)
Zdroj: Nakladatelství CREW
Konec šílenství
Příběh Konec šílenství zabírá většinu v prostoru v tomto komiksu. Jedná se příběh se zajímavou myšlenkou. Tou myšlenkou je to, jak by Joker žil, kdyby se mu podařilo zabít Batmana. Jaký by byl smysl jeho života. Našel by si nový cíl, oddal se chaosu nebo zkusil najít lásku. Scénárista J. M. De Matteis má zajímavý nápad a celkem se mu podařilo jít do hloubky ohledně psychického rozpoložení Jokera. Samotný nápad a myšlenka jsou dobré. Bohužel provedení trochu kulhá, a to mě dost mrzelo, protože z této zápletky se dalo z mého pohledu vytěžit o dost více.
Scénárista je místy zbytečně ukecaný a mnohokrát dokola opakuje tu samou myšlenku. A takhle pracuje nejen s Jokerem, ale i s Batmanem. Příběh nabízí dobré a napínavé momenty, které umí být působivé. Nicméně pak přijdou části, kde jsem se nudil a prakticky jsem čekal jen na to, až se vše vrátí do starých kolejí. Škoda.
Hodnocení: 6/10
Zdroj: Nakladatelství CREW
Nejcennější věc
Jednosešitová jednohubka od začínajícího scénáristy Marka Millar – scénárista se pak proslavil a napsal spoustu luxusních komiksů jako Kick-Ass, Starý dobrý Logan nebo Wolverine: Nepřítel státu. Millar s přehledem odvyprávěl svůj příběh o jedné cenné věci, která byla ukradena, a Bruce Waynea to hodně naštvalo. Příběh má spád, tempo a pointu, kterou asi tak nějak čekáte. Není to špatné, ale taky to není žádná velká pecka. Prostě fajn jednohubka. Nic víc, nic míň.
Hodnocení: 5/10
Zdroj: Nakladatelství CREW
Děkujeme za recenzní výtisk nakladatelství CREW!
Toto byla má recenze na další díl komiksové série Legendy Temného rytíře. Doufám, že jste s recenzí spokojený a komiksu případně dáte šanci.
Režisér David Freyne přináší svůj třetí celovečerní film a už druhý, který se věnuje vztahům. Klade otázku, jestli si Joan pro život ve věčnosti vybere svého dlouholetého manžela nebo svou první lásku Luka, který zemřel v korejské válce. Vznikl pod produkční záštitou studia A24 s hvězdným obsazením. V hlavních rolích se představují Miles Teller, Elizabeth Olsen, Callum Turner, Da’Vine Joy Randolph nebo John Early.
Scénář k filmu, který napsal Pat Cunnane, se již v roce 2022 dostal na tzv. The Black List, což je každoroční seznam nejoblíbenějších a zatím nezprodukovaných filmových scénářů mezi respondenty. To samo vypovídá o potenciálu tohoto konceptu, který dokáže zasáhnout široký rozptyl diváků – kombinuje totiž známá jména a poutavý a hravý koncept v retro vizuálním kabátku.
Nástupiště směr jistota
Po smrti se Larry (Miles Teller) objeví na velmi zvláštním místě, které připomíná rušné nádraží zkřížené s veletrhem a hotelem v dáli. Na veliké tabuli si všímá odjezdů jednotlivých lidí do jimi zvolených „věčností”. Zástupy prodejců zde zájemcům nabízejí nekonečné možnosti posmrtných životů. V detailech v pozadí se skrývají různé variace „věčností” – objeví se zde svět kovbojský, sitcomový, kuřácký, kapitalistický, plážový, Výmarský svět bez nacistů, také infantilní nebo bromance svět. Zkrátka mnoho absurdních možností, které při jednom zhlédnutí nelze ani všechny zachytit.
Zdroj: A24
Po prvotním zmatení se Larryho po chvilce ujme přidělená koordinátorka posmrtného života (Da’Vine Joy Randolph). Sdělí mu, že má přesně týden na to, aby se rozhodl, kde a s kým chce strávit věčnost. Larrymu však zprvu odmítá uvěřit tomu, že opravdu zemřel.
Mezitím dorazí také jeho manželka Joan (Elizabeth Olsen), takže se všechno zdá jasné. Ale jen do chvíle, než se objeví Luke (Callum Turner), který byl Joaninou první láskou a čekal na ni v této přestupní stanici 67 let zaměstnaný jako barman. Joan se musí rozhodnout – vybere si na věčnost muže, se kterým strávila celý život, nebo toho druhého, který jí slibuje život, který mohla potenciálně prožít?
Zdroj: A24
Romantická komedie ve vrcholné formě?
Od samotného začátku se zde nešetří humorem a pomalu každá scéna je protkaná vtipnou situací nebo trefnou narážkou. Ty přicházejí zejména ze strany KPŽ — koordinátorů posmrtného života; Anny (Da’Vine Joy Randolph) a Ryana (John Early), kteří také projdou jistým charakterním vývojem, ale prostor dostanou hlavně na začátku a konci filmu. Slouží jako průvodci, a to jak pro postavy ve filmu, tak i pro diváka. Jejich prostřednictvím se postupně odhaluje, jak tato křižovatka mezi smrtí a posmrtnou věčností funguje a jaká má pravidla.
Snímek ale neříká všechno zcela přímočaře a například to, že si člověk po zvolení určité věčnosti nemůže vybrat jinou, demonstruje několika policejními honičkami jedinců, kteří se pokoušejí uniknout své původní volbě. Celkově tento podivný svět mezi životem a smrtí vyvolává několik otázek ohledně jeho fungování. Nedá se ale říct, že by všechny zodpověděl, čímž funguje jen jako hravá kulisa pro tento podivně milostný trojúhelník Joan, Larryho a Luka.
Zdroj: A24
V rámci romantických komedií se Navždy s tebou? řadí spíše mezi tituly zábavnějšího ražení než mezi ty, které by na danou situaci nahlížely komplexněji a do větší hloubky, jako tomu bylo například u Trierova filmu Nejhorší člověk na světě (2021). Neznamená to ovšem, že by byl snímek nekončící komediální jízdou.
Každá věčnost totiž disponuje archivy, v nichž může každý nahlédnout na jakoukoli vzpomínku ze svého života v podobě vizuálně kreativně pojaté divadelní inscenace, což svou sentimentalitou dokáže zasáhnout ty správné pocity a myšlenky. Právě v těchto momentech, kdy dochází k nejedné konfrontaci Joan s Lukem či Larrym, Freyne ukazuje, že dokáže obstojně podat i vážnější scény.
Obsazení, které by fungovalo i na věčnost
Elizabeth Olsen v roli Joan bravurně ztvárňuje niterní konflikt svých pocitů, které jdou až nepředstavitelně proti sobě. Náročné rozhodnutí, kterému čelí, jí ale její partneři neulehčují. Ti totiž situaci vnímají jako formu soutěže, v níž musí za každou cenu toho druhého diskvalifikovat a pokouší se o to různými způsoby. Bonzování skrytých věcí v posmrtném pokoji toho druhého, manipulace a překrucování slov, morální vydírání a seznam může pokračovat.
Chemie mezi postavami je funkční a oba vztahy, jak ten Joanin s Larrym, tak i ten s Lukem, mají něco do sebe a jsou zřetelně odlišitelné. Miles Teller hraje postavu, která se snaží být nad věcí a tolerantní, což se mu daří. A Callum Turner, který není typickým hollywoodským hezounem, věrohodně ztvárňuje více patriarchálně založeného muže, na kterém je dlouhé čekání a odhodlání opravdu vidět.
Přičemž střet těchto zcela odlišných archetypů vyústí v několik humorných situací, které za doprovodu dalších postav neztrácejí napětí a tempo. Výkony těchto tří herců v tomto netradičním milostném trojúhelníku drží pohromadě celý film.
Pouze Luke či Larry; oba či nikdo
Samotný výběr té či oné lásky pro život ve věčnosti je vskutku Sophiina volba, jejíž obě možnosti mají svá pro a proti. Larry je uvolněný a docela emočně vyrovnaný manžel, který miluje svou ženu a život, který s ní prožil. Zato její první láska i manžel Luke se cítí zhrzeně a jeho prvotní kamarádství, které s Larrym naváže v baru na této křižovatce mezi životem skutečným a posmrtným, se rychle rozplyne, když zjistí, že se krátce po jeho smrti s Joan oženil právě Larry.
Zdroj: A24
Samozřejmě pro nezaujatého diváka je volba vcelku jasná – než riskovat věčný život s někým, o kom nevíte zatím úplně vše a nepřekonali jste společně náročné životní výzvy, jistější volba padne na toho, s kým jste vybudovali rodinu a víceméně spokojeně žili až do smrti se sem tam menšími neshodami. Ale pro Joan to tak jednoduché není, jelikož jiskrná a intenzivní láska, kterou prožila s Lukem, není ta stejná, kterou prožila s Larrym a těžko se porovnává. A přesně těmto dilematům musí Joan čelit.
Vzhledem k ojedinělosti situace ale dostane výjimku. Má možnost navštívit jednu věčnost s Lukem a jednu s Larrym, aby její volba byla jednodušší. V průběhu celého filmu se koordinátoři Anna a Ryan staví na stranu jejich zmocněnců.
Anna se snaží pomoct Larrymu a hledají společně důvody, proč by měla volba padnout na něj. Zatímco Ryan dělá to samé pro Luka. Tím tato rivalita nabývá úžasné dynamiky, která generuje trefný situační humor, a právě koordinátoři fungují jako katalyzátor tempa příběhu. Ten už se bohužel ve svých závěrečných 20 minutách zbytečně protahuje a údernější zakončení by nebylo vůbec na škodu.
Navždy s tebou? ovšem otevírá prostor pro potenciálně velmi plodnou diskusi ohledně lásky a věčnosti v posmrtném životě, což jsou témata, která film podává převážně odlehčeným a hravým způsobem, jenž v divácích bude rezonovat.
Navždy s tebou? závěrem:
Film nabízí hravou romantickou komedii z posmrtného „nádraží“, kde se Joan rozhoduje mezi manželem Larrym a první láskou Lukem. Zaujme nápaditým světem plným originálních „věčností“, silným obsazením a funkční kombinací humoru i emotivních momentů. Koordinátoři posmrtného života dodávají ději tempo a nadhled, i když finále je lehce zdlouhavé. Celkově jde o zábavný, vizuálně nápaditý snímek, který otevírá otázky o lásce a volbách, jež nás definují.
Krásný zimní den vám přeji. Rád bych vás přivítal u dnešní seriálové recenze. V dnešním článku si rozebereme minisérii, kterou můžete objevit na Netflixu. Řeč bude o minisérii se jménem To monstrum ve mně. Minisérie má osm svižných a úderných dílů, a dostaneme v ní povedené psychologické drama. Úvodní a krátký text máme za sebou a teď jdeme na samotnou recenzi minisérie To monstrum ve mně!!!
Slavnou spisovatelku vtáhne do zvrácené psychologické hry její bohatý a mocný nový soused, který má možná na rukou krev. (oficiální text distributora)
Šikovný tvůrce
Minisérii si vzal na starost tvůrce Gabe Rotter a podílel se i na samotném scénáři. Rotter nemá podle IMDb moc bohatou kariéru. Ale když se kouknete podrobně, tak zjistíte, že pracoval na posledních řadách slavného seriálu Akta X, a tam se zkušenosti dají nabrat velmi snadno a rychle. Rotter možná nemá svou filmografii natřískanou hity, ale to nic nemění na tom, že s touto minisérii odvedl kus dobré práce.
V první řadě bych rád Rottera pochválil za to, že jde o originální příběh. Žádná adaptace slavné knihy, žádné opravdové zločiny. Prostě originální příběh s nově vytvořenými charaktery. A tady ty charaktery stojí opravdu za to, protože jsou to lidé z masa a kostí, plný chyb, hněvu a zlosti. Mají obrovskou touhu uspět, nebojí se ubližovat druhým i sobě, a dokáží zajít dál, než ostatní. A tohle se Rotterovi a ostatním scénáristům povedlo skvěle prodat. Obrovskou pochvalu si scénáristé zaslouží za strhují a výborně napsané dialogové výměny mezi hlavními hrdiny. A nejen mezi nimi. Dialogy jsou silnou stránku tohoto projektu.
Zdroj: Netflix
Výborní herci
Můžete mít nejlepší scénář na světě, ale pokud nebudete mít šikovné a kvalitní herce, tak to budou jen slova na papíru. Hlavním důvodem, proč jsem této minisérie dal šanci je herecké obsazení. To je zde luxusní. Claire Dance je herecká matadorka a za svou roli Carrie v seriálu Homeland získala všechny možné ceny. Dance byla v té roli výborná a podobný stylem hraje i zde. Herečka tyhle zlomené ženské hrdinky umí skvěle. Díky jejímu uchopení hned na první dobrou cítíte všechny emoce. Vnímáte s čím si prochází, s čím bojuje každý den, a jak moc se trápí. A taky si všímáte, jak v ní roste zlost, odpor a strach. Dance má komplexně napsanou roli a byla radost sledovat, jak se její postava chová a začíná si uvědomovat nepříjemnou skutečnost.
Matthew Rhys má velmi vděčnou roli a zahrál jí skvěle. Mám Rhyse rád od dob The Americans, kde byl perfektní, a i tady znovu dokazuje, že je to velmi šikovný a dobrý herec. Rhys si svou roli užívá, krade si jednotlivé scény a momenty pro sebe. Strhává na sebe pozornost, dokáže svým výkonem měnit tón scén a následně změní i celkovou atmosféru daného momentu. Je charismatický, sebevědomí a skvěle předstírá. A když mu spadne ta jeho pečlivě nasazená maska a on ukáže své pravé emoce, tak je to výborné.
Brittany Snow je tady hodně fajn a krásně svou roli zvládla. Její postava moc hezky klame tělem. Budete si myslet, že je to hloupá naivka, ale ve skutečnosti je mnohem chytřejší, než se na první pohled zdá. Potěšilo mě, že jsem po delší době viděl seriálového veterána Jonathana Bankse (Breaking Bad). Banks si svou roli užívá a propůjčil své roli obrovské charisma a dal jí náznak antické tragédie.
Zdroj: Netflix
Hezká vizuální stránka
Hodně mi sedla audiovizuální stránka, kterou minisérie má. Od úvodních titulků, přes práci s kamerou a hudbou. Kamera je tady skvělá a vytváří nepříjemnou a hutnou atmosféru, a dokáže navodit pocit nebezpečí. Máme tu netypické úhly záběrování, odrazy skrze sklo a zrcadla, a pak detaily na tváře hlavních hrdinů, kde vidíte všechny emoce. Hudba parádně dotváří tísnivou a znepokojivou atmosféru, a když je potřeba, tak přijde trefně zvolený zvolená písnička – Psycho Killer od Iggyho Popa nebo Let’s Dance od Bowieho.
Zápory
Čistě z mého pohledu je největším nedostatkem to, že je to místy velmi předvídatelné. Tvůrci nás zkusí několikrát zmást, navodit pocit, že to celé bude komplikovanější a přijde tam nějaký nečekaný zvrat, jenž celý příběh obrátí naruby. Hezky k tomu směřují, aby si to následně rozmysleli a šli více přímočařejší cestou. Nicméně ta přímočařejší cesta souzní s hlavní myšlenkou a pointou, takže to tvůrcům nelze mít tolik za zlé. Přesto si myslím, že kdyby nechali diváky mnohem déle na pochybách, tak by to bylo o dost lepší.
Druhá věc, o které jsem přesvědčený, že mnoho divákům bude vadit jsou chyby a nelogické chování. Taky mě to štvalo, že se postavy chovaly hloupě a nelogicky. Na druhou stranu to v některých momentech byl účel. Tvůrci chtěli ukázat, jak se postavy chovají pod tlakem, že nejsou tak chytrý jak si osobě myslí, a že když na to přijde, tak dělají jedno hloupé rozhodnutí za druhým. Zvláště pod vlivem emocí.
Zdroj: Netflix
Pár slov na závěr a hodnocení minisérie To monstrum ve mně
To monstrum ve mně je povedená a zajímavá minisérie, která mi sedla a bavila mě. Trochu mě mrzelo, že tvůrci vyloží karty na stůl moc brzy a mnohdy sází na přímočařejší vývoj. Naštěstí pro nás jsou tady fantastický herci, kteří si to kradou pro sebe a sledovat jak hrají a mluví stojí za to. Není to dokonalá podívaná, ale pokud máte rádi psychologické dramata, tak budete hodně moc spokojený.
Hodnocení: 7/10
Toto byla má recenze na zajímavou a povedenou minisérii To monstrum ve mně. Pokud máte rádi psychologické hry na kočku a na myč, tak tady budete spokojený.