Práce v domácnosti Niny (Amanda Seyfried) a Andrewa (Brandon Sklenar) Winchesterových je pro Millie (Sydney Sweeney) poslední záchranou začít znovu a uzavřít temnou kapitolu své minulosti. To ovšem netuší, že tajemství, která její noví zaměstnavatelé skrývají za zavřenými dveřmi, jsou mnohem větší než ta její… Podivným „náhodám“, se kterými se setkává při každodenním úklidu jejich krásného domu, vyzvedávání jejich dcery ze školy i přípravy rodinných večeří zprvu nevěnuje pozornost a snaží se je nenuceně přehlížet, stejně jako Ninino podivné chování, její falešná obvinění a schválnosti, kterým musí stále častěji čelit.
Copak ona, Millie, ta už v životě zažila mnohem horší věci, než jsou rozmary zhýčkané paničky z bohaté čtvrti, navíc tuhle práci zoufale potřebuje. Ale Andrew se zdá být čím dál ztrápenější a osamělejší. Když se dívá do jeho krásných očí, je těžké si nepředstavovat, jaké by to bylo nebýt jen služebnou a stát se novou paní domu, zvlášť když ta současná je den ode dne nesnesitelnější, a dokonce o sebe přestala pečovat. A dost možná by nemuselo zůstat jen u okouzlujících představ, protože Winchesterovi netuší, kdo Millie doopravdy je. Nevědí, čeho je schopná…
Pomocnice – Hit, na který Sydney Sweeney tolik čekala
Sydney Sweeney se za poslední roky stala jednou z nejpopulárnějších hereček své generace. Proslavilo jí především účinkování v seriálu Euforie, romantický hit S tebou nikdy jí poté zdánlivě nakopl úspěšnou filmovou kariéru. A pak to šlo z kopce. Propadák za propadákem (Madam Web či Christy), kontroverze s džíny či údajnou podporou Donalda Trumpa během posledních prezidentských voleb v USA (především v USA jsou na toto téma citliví) či komentáře na účet jejího poprsí nejen od Elona Muska. Sweeney ještě tento rok čeká návrat v 3. sérii Euforie a do pár let také účast v americké předělávce Muže z Ria či adaptaci videohry Split Fiction, přeci jen ovšem Sweeney musela začít doufat, že se konečně objeví v nějakém hitu. A nakonec ani nemusela čekat dlouho.
Předloha k filmu Pomocnice od Freidy McFadden je startem celé knižní trilogie – na původní knihu konkrétně navazují knihy The Housemaid’s Secret (Tajemství pomocnice) a Housemaid Is Watching (Pomocnice odvedle). Studio Lionsgate tak mohlo předem opatrně počítat s případným nastartováním celé filmové série, na tu nejspíše také nakonec dojde. Už teď jen v Americe utržila Pomocnice 56,2 milionu dolarů a díky klasické po-sváteční výdrži směřuje k více jak 100 milionům dolarů jen z amerických kin. Film za 35 milionů dolarů se tak snadno zařadí mezi komerční hity, je to ovšem zasloužené?
Pomocnice – Paul Feig zkouší něco tak trochu jiného
Paul Feig je režisérem, který stojí za komediálními hity jako Ženy sobě či Špion, thrillerové prvky poté měla jeho Nebezpečná laskavost i její loňské pokračování. Pomocnice je nicméně mnohem serióznější, jde jí bez problému označit za čistokrevný thriller. Takový, ve kterém nová domácí pomocnice začne vnímat, že s jejími zaměstnanci nejspíše není vše v pořádku. Jde o adaptaci knihy, která má poměrně blízko k braku, už dle samotné synopse je pravděpodobné, že mnozí nebudou od Pomocnice očekávat cokoliv extra. A právě i proto může výsledek mnohé milé překvapit.
Feig je očividně nad věcí. Nejspíše ani nepočítá s tím, že by se jeho Pomocnice mohla vydat ve stopách třeba Základního instinktu. Sympatická je Pomocnice nicméně v tom, že se může snadno zdát, že už v marketingové kampani vyzradila prakticky vše, co na ní může být zajímavé, především zásadní odhalení a překvapení. Amanda Seyfried tak už v traileru působí, že by se klidně mohla vydat ve stopách Glenn Close v Osudové přitažlivosti či Rosamund Pike ve Zmizelé, kampaň v podstatě servírovala film, který se snaží divákovi vštípit pocit, že je několik kroků před vyústěním filmu. Aby se nakonec ukázalo, že se jednalo o slušnou hru. A to, co se mohlo zdát jako očividné, tak očividně vlastně není. Jedná se navíc o film, u kterého moc nesejde na tom, jak moc realisticky působí. Jeho přehnanost jen umocňuje specifickou formu zážitku, který film jako Pomocnice může dodat.
Zábavná podívaná
Pomocnice připomene takové ty thrillery, které se nesnažily být za každou cenu rafinované a sofistikované. Šlo jim především o to, aby byly zábavné. A tou Pomocnice je. Především i díky ústřední herecké trojici – Sweeney, Seyfried a Brandon Sklenar, vycházející hvězda s československými kořeny. Postavy jsou po celou dobu nejednoznačné, je ovšem zábava s nimi trávit čas, protože nikdy není tak úplně jisté, jak se pohled na ně změní během pouhých pár minut. Je to film, který stojí na postavách a jejich vzájemné dynamice. A především nad tím, jak se přepjaté postavy v tomhle ději nakonec ve finále vykreslí. Feig se tak může chvílemi pořád vracet ke komediálním kořenům, protože se ve filmu pořád dějí věci, které jsou chvílemi až příliš absurdní a bylo by špatně, kdyby se je někdo snažil za každou cenu pojmout vážně. Komedie to ovšem není ani zdaleka.
Lehká absurdnost je přesto rozpoznatelná i ve vedení herců – především výkon Seyfried se pohybuje na ideální hraně mezi přehráváním a roli odevzdaným výkonem. A i v tomto ohledu se objevuje výhoda filmu spočívající v tom, že je nad věcí. Sebeuvědomělost Pomocnice je jejím nezpochybnitelným trumfem. Nesnaží se zbytečně budovat atmosféru, zároveň se ani nesnaží působit, že by mohl fungovat jako realistický thriller skoro jako ze skutečného světa. Nikdy není úplně jisté, zda se Pomocnice vydá směrem Osudové přitažlivosti či Zmizelé. A jak moc se z toho nakonec stane poměrně šikovný společenský komentář. I když tak Pomocnice chvílemi působí jako thriller ze staré školy, svými motivy a komentáři zvládne působit jako moderní thriller s přidanou hodnotou. I v tomto ohledu tak do kin přichází příjemné překvapení.
Hra, která se neunaví
Hra, kterou tento thriller hraje, nepřestane být nikdy únavná. A i díky její očividné sebeuvědomělosti je snadné jí odpustit i ty momenty, které se již pohybují na čiré hranici parodie. Je to film, který si uvědomuje, že může být hloupý, přesto se snaží být chytřejší. Dávkování humoru je tak často spíše ironické, za některé momenty by se jistě nestyděly ani autoři scénáře k mýdlovým operám. A chvílemi to vlastně působí jako thriller, který by nejspíše natočil Alfred Hitchcock po obrně. I když ovšem stopáž 131 minut chvílemi zkouší trpělivost, na filmu je nedůležitější to, že nikdy neztratí to, co ho dělá tak specifickým. A i přes zákruty a náznaky dalších je soustředěn takovým způsobem, že se džbán rafinovanosti nepřeteče. A Pomocnice je tak zábavná i v momentech, kdy naznačuje pravděpodobně nevyhnutelná pokračování, která se nečekaně musejí vydat trochu jiným směrem.
Neznamená to snad, že by se měla Pomocnice chválit za každou cenu. Její pokusy o ideální vyváženost jí ne vždy vyjdou, jakmile navíc dojde na pravděpodobně nejzásadnější část příběhu, vůbec poprvé je film zasažen formou přílišné předvídatelnosti. Feig je navíc pořád přinejlepším solidní řemeslník nežli tvůrce s kdovíjak výrazným autorským hlasem. Pomocnice tak nedokáže strhnout úplně vším, co nabízí, přesto je v nejednom ohledu velmi milým filmovým překvapením. Takovým, které si zaslouží šanci i od těch, kterým podobným filmům jen tak šanci nedávají. Velkou výhodou tohoto filmu totiž rozhodně je to, že je tak trochu jinde.
Pomocnice závěrem
Pomocnice je zábavným a sebeuvědomělým thrillerem, který stojí na ústředních postavách a jejich vzájemné dynamice. Sydney Sweeney, Amanda Seyfried a Brandon Sklenar tvoří ústřední trojici, jejíž přepjaté a nejednoznačné charaktery drží diváka v napětí a udržují tak zájem až do konce. Režisér Paul Feig především realizoval thriller, který je sympatický nad věcí. Není dokonalý a trpí předvídatelností či až příliš dlouhou stopáží, přesto nabízí kombinaci napětí, absurdní zábavy a stylizovaného thrilleru. Je to chytře zpracovaná adaptace pulpového thrilleru, už jen díky tomu si svůj (prozatím minimálně v Americe) komerční úspěch zaslouží…
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Lionsgate
