Oscarové filmy za rok 2022 – který film se zapíše do historie Oscarů

Rok s rokem se sešel a je tu před námi další oscarový večer. Letos se bude jednat o ročník s číslem 95. Vše podstatné o tom jak to chodí jsem napsal v prvním článku – Oscarové filmy za rok 2021, takže pokud Vás to zajímavá, tak klikněte na odkaz. Pokud ne, tak se nic neděje, a vrhneme se na téma Oscarové filmy za rok 2022, ve kterém Vám sdělím, jaký film se mi nejvíce líbil a povím Vám své tipy na vítěze, u kterých se samozřejmě jako každý rok spletu.

Předávání cen proběhne 13. března v brzkých ranních hodinách! Na našich stránkách si pak budete moc přečíst výsledky.

Avatar: The Way of Water

Jsem hodně moc spokojený. Sice to není, taková krasojízda jako byl první film, ale i tak mohu s klidným a čistým srdcem říci, že se jedná o parádní film, jenž má luxusní a fantastický scény, ze kterých vám spadne čelist na podlahu. James Cameron odvedl špičkovou práci a po filmařské stránce je radost sledovat to, co předvádí celou stopáž. Film nemá vyloženě špatnou část a funguje od začátku až do konce, a bez problémů si obhájí svou stopáž. Avatar: The Way of Water z mého pohledu nemá šanci na hlavní kategorie, a bude brát jen technické. Akademie stále pohrdá blockbustery a je to velká škoda. Více o filmu najdete v naší recenzi. 8-8,5/10

Můj tip na vítězství: 50%

Elvis

Režisér Baz Luhrmann dostal své pověsti a natočil další opulentní film. Film je po technické a vizuální stránce dokonalý a Luhrmann má neuvěřitelný cit pro vyprávění obrazem. Skoro každý záběr je dokonale udělaný – od kamery, střihu, kostýmů, nasvícení až po přesnou mizanscénu. Luhrmann parádně vede herce k přesným výkonům a jako režisér odvedl dobrou práci. Kde naopak Luhrmann selhal, je scénář a délka příběhu.

Při sledování jsem měl pocit, že sleduji dva filmy v jednom. Příběh se točí kolem Elvise a jeho manažera Toma Parkera. O samotném zpěvákovi se toho moc nového nedozvíme, a proto se film mnohem více soustředí na postavu Parkera. Což, je samozřejmě velká škoda. Moc tomu taky nepomáhá chaotické vyprávění, kde skáčeme po časové ose dopředu a dozadu. Luhrmann se měl rozhodnout, o kom chce vyprávět především a tomu se věnovat na plno.

Austin Butler je v roli Elvise výborný. Parádně zvládl hudební scény a taky zvládl prodat zpěvákovu živočišnost a lásku k hudbě. Butler mě hodně příjemně překvapil a má dost talentu. Tom Hanks je zde nalíčený skoro k nepoznání. Bohužel mi znovu dokázal, že neumí zahrát uvěřitelně zápornou roli. Hanks z mého pohledu tlačí až moc na pilu a celé mi to přišlo jako velké přehrávání a moc jsem mu to nevěřil. Líbil se mi výkon herečky Olivia DeJonge, která si krade skoro každou scénu pro sebe a je velmi dobrá.

Osobně mám problém s délkou filmu, jelikož mi film přišel zbytečně dlouhý a přitom toho tolik ve výsledku neřekne. Naštěstí se na něj hodně dobře kouká a jsou zde luxusně momenty a pasáže. Hudební čísla dokáží být strhující, a první velké vystoupení Elvise je parádní a naplno pochopíte tu mánii kolem něho. Elvis je ve výsledku dobrý a povedený film, u kterého mě mrzí, že mi nesedl více. 6,5-7/10

Můj tip na vítězství: 60%

Fabelmanovi

Moc krásný film. Steven Spielberg si zavzpomínal na své dětství a objevení lásky k filmům, a natočil si film, který nám ukazuje svět, jak ho vnímal mladý začínající režisér. Se vším dobrým, tak se vším špatným. Fabelmanovi nejsou životopisný a ani autobiografický snímek, nicméně to ani v nejmenším nevadí, jelikož film zvládne prodat všechny důležité myšlenky, emoce a odpovědi na nejdůležitější otázky. A je úplně jedno, jestli se to v reálu stalo takhle, nebo jsou nějaké scény vymyšlené čistě jen pro film. Důležité je, že to jako celek parádně funguje a Spielberg znovu předvádí, že je jeden z nejlepších vypravěčů příběhů.

Fabelmanovi nemají žádný extra strhující děj a samotný příběh je v reálu hodně „obyčejný“, ale Spielberg ho dokáže odvyprávět mistrovsky, a nejen kvůli tomu, že jde o osobní téma. Odvypráví ho mistrovsky, protože je to mistr svého řemesla. Samotný film má spoustu nádherný scén a momentů. Z každé scény je cítit láska k samotnému řemeslu a taky k příběhu a tématu.

Máme zde luxusní kameru Janusze Kamińskiho, která nádherně prodává důležité okamžiky skrze kameru začínajícího režiséra, a ukazuje skvěle natočené sekvence (natáčení filmů, hraní na piano, skříň). Osobně se mi hodně moc líbil scénář, jenž hezky vyvážený a nechybí mu dramatický oblouk, ale nikdy to nepůsobilo jako hra na city a prvoplánovost. Fabelmanovi jsou moc hezký film, který je natočený řemeslně přesně a ocení ho každý, kdo má rád krásně odvyprávěné příběhy. 8/10

Můj tip na vítězství: 80%

Na západní frontě klid

Musím říci, že po vizuální a technické stránce skoro bez chybné. Na rovinu se přiznám, že jsem předlohu nečetl, ale doufám, že nemá takhle prostý příběh a vykreslené postavy. Je to hezky natočené, přesto jsem moc necítil emoce k postavám, a ani jsem se o nich moc nedozvěděl. Tady tvůrci měly věnovat čas a pořádně postavy prokreslit, aby nebyly jen maso na porážku. Pokud to vyhraje Oscary za technické kategorie, tak to pochopím, jiné ceny budou velký úlet. V tuto chvíli je dost možné, že Akademie filmu udělí tu největší cenu, jelikož téma zbytečnosti války je hodně přítomné díky konfliktu na Ukrajině. A Akademie ráda jede jisté kulturní trendy. 6,5-7/10

Můj tip na vítězství: 80%

Tár

Zpočátku jsem s filmem dost bojoval. Osobně mi přišel až moc intelektuálně zahleděný do sebe. Navíc je hodně ukecaný a v první tři čtvrtě hodině působí jako naleštěná artovka pro intelektuály. Naštěstí se pak ke slovu dostane příběh, který je zajímavější, než se na první pohled zdá a nabídne několik parádních scén. Ale co si budeme povídat, celý film stojí na perfektním výkonu Blanchett, která svou manipulativní, ambiciózní chladnou mrchu zahrála skvěle. Film je dost dlouhý, a jsou tam scény, jenž vypadají na první pohled nudně, ale jako celek je film nenudící a místy hodně moc strhující. Z mého pohledu nemá moc velkou šanci na výhru hlavní ceny, jelikož není divácky, tak atraktivní, nicméně u jiných cen je ta pravděpodobnost získání sošky o dost větší. 7,5/10

Můj tip na vítězství: 50%

Top Gun: Maverick

Je to hodně povedený film, který má krásný 80-90 feeling – jediné co nám připomíná že se film odehrává v současnosti jsou mobily a nové stíhačky. Prostě je to natočený jako svižný akční blockbuster, který si na nic nehraje a moc dobře vím čím je. Herci jsou super, kamera úžasná, soundtrack perfektní, režie přesná a místy hodně skládá poctu Tonymu Scottovi. Dvojka je ve všech ohledech lepší, než kultovní jednička. Protože to má propracovanější postavy, není tu zbytečný patos a skvěle zde funguji emoce. Bez jedničky by to nefungovalo, přesto je to Top Gun: Maverick o dost lepší a zábavnější film, který rád uvidím znovu. Bohužel zde platí to samé jako u Avatar: The Way of Water, Akademie nechce dávat důležité ceny blockbusterům. 9/10

Můj tip na vítězství: 40%

Trojúhelník smutku

Film mi všichni vychválili a já se na něj začal až moc těšit a pak bohužel přišlo setkání s realitou. Takhle, dostal jsem velmi kvalitní, zábavný a dobře natočený film, který jsem si užil a hodně jsem se u něho nasmál, ale tímto bohužel pro mě končí. A když čtu, že se jedná o jeden z nejlepších filmů roku, tak to tam nedokážu úplně vidět. Režisér Ruben Östlund si napsal a natočil trefnou společenskou satiru, která dokáže velmi silně rezonovat a krásně nastaví zrcadlo některým lidem. Östlund chytrým scénářem ukazuje pokrytectví, pomíjivost a absurditu. Naštěstí nejde jen o kritiku bohatství, Östlund má pro nás schovaný více témat, jenž se v průběhu děje znovu objevují a přináší zajímavé změny perspektivy.

Bohužel z mého pohledu je film zbytečně dlouhý, a od jistého momentu opakuje pořád to samé dokola, akorát jinak. Naštěstí je ve filmu několik desítek geniálních scén a momentů, které mě od srdce rozesmáli a krásně jsem si u nich užil tu absurditu a černý humor na maximum. Akademie nemá problém dát ceny filmům, které umí tnout do sociálních problémů, nebo ukazovat jisté problémy, jenž se ve společnosti dějí. Takže tady ta šance na výhru je. 7/10

Můj tip na vítězství: 70%

Víly z Inisherinu

Nejméně divácky vděčný film, jaký nám režisér Martin McDonagh představil. McDonagh si tento film natočil pro radost a je mu jasné, že tohle ne každý divák ocení a bude se mu to líbit.  McDonagh to ví, a je mu to jedno. Prostě si napsal scénář, zavolal kamarádům a odjel si na irský ostrůvek natočit film. Po řemeslné stránce je to pastva pro oči. Krásné záběry na irskou krajinu, moc hezká hudba a taky špičková atmosféra. McDonagh parádně pracuje s poetikou svého příběhu, černým humorem, absurditou, a perfektně napsanými dialogy. Po herecké stránce je to výborně zahrané a herci předvádí skvělé herecké výkony.

Největší problém filmu je, že se tam nic moc neděje a je to nudnější. Faktem ale je, že to McDonagh takhle nudně chtěl natočit, aby přesně vystihl poetiku a život lidí na tom malém irském ostrově, kde se nic zajímavého neděje, a lidi jsou tam nudní a nic moc nevědí. Víly z Inisherinu je zajímavý a dobře natočený film, který se mi líbil, ale nevím komu bych ho doporučil, protože má velmi specifickou atmosféru a tempo. 7,5/10

Můj tip na vítězství: 75%

Všechno, všude, najednou

Výborný originální film s krásnou myšlenkou zabalený do extra zajímavého pojetí. Režiséři Dan Kwan a Daniel Scheinert předvádí jeden geniální nápad za druhým, krásně nám tím ukazují, že kreativita ještě neumřela a za málo peněz může vzniknout hodně muziky, pokud někdo opravdu chce a nedělá věci jen pro peníze. Tvůrci si vyhráli nejen s režií, ale hlavně se scénářem, který je obdivuhodný. To jakým způsobem je to vymyšlené a natočené mě neustále překvapovalo, imponovalo mi to a hlavně mě to bavilo.

Režiséři dokáží během par minut míchat žánry, přijít s vymazlenou akční scénou nebo úderným dialogem, ve kterém se řekne vše o podstatě o lidského bytí. Těch nápadů a originálních věcí je tady opravdu hodně. Velkou zásluhu na tom, že to takhle dobře funguje má výborná kamera Larkina Seiplea a střih od Paula Rogersa, který neměl snadnou práci. Mám z tohoto filmu velkou radost a těším se až ho někdy uvidím znovu, jelikož na poprvé mi spoustu věcí určitě uteklo, ne všechno mi úplně sedlo a cítím, že na podruhé si to divák lépe užije. Ta kadence nápadu je místy až moc, ale to je cena za nejoriginálnější film za poslední dobu. Všechno, všude, najednou je moc povedený film, který se mi hodně moc líbil. Doufám, že Akademie bude mít koule a dají cenu za Nejlepší film roku 2022 tomuhle snímku, jelikož by to bylo krásné vítězství. 8,5/10

Můj tip na vítězství: 80%

Women Talking

Jediný film, který jsem z nominovaných neviděl. Vychází ze slavné předlohy a má luxusní obsazení. První reakce na film byly velmi nadšené, ale jakmile se film dostal mezi obyčejné diváky, tak to nadšení velmi rychle opadlo. U nás v redakci film viděl redaktor Tom Bejvl a tohle si o něm myslí: Women Talking je letošním outsiderem oscarové sezóny, na status černého koně poté spíše nemá. Silně rezonující téma v součtu nezvládá příliš prodat, kdy se ukazuje staré známé pravidlo, že všechno fungující na papíře nutně nemusí fungovat v audiovizuální formě. Sarah Polley tak mohla natočit v jistých kruzích rezonující adaptaci rezonující knihy s rezonující tématikou, samotné silné téma ovšem kouzlo nedělá. Zvlášť v případě, že je tolik prázdné…. 6/10

Můj tip na vítězství: 40%

Probrali jsme si všechny nominované filmy na cenu Nejlepší film. Všechno v tomto článku jsou mé osobní názory a domněnky. Doufám, že jsem vše napsal srozumitelně a případně vás přesvědčil, abyste se na nějaký z nominovaných filmů koukli, pokud jste je neviděli. Díky za pozornost a v komentářích dejte vědět, jaký film vám nejvíce sedl, který tam podle vás nemá co dělat, nebo který film tam podle vás chybí.

Zdroje: IMDb, ČSFD
Zdroj titulního obrázku: a24films.com