Pod parou – Československá verze filmu Chlast (Recenze)

0
Pod parou
Zdroj: Česká televize

Jedna vědecká teorie tvrdí, že se všichni rodíme s přirozeným nedostatkem alkoholu v krvi a náš organismus nejlépe funguje právě při dosažení a udržování jeho hladiny na úrovni 0,5 promile. Učitelka Martina (Hana Vágnerová) a její tři kamarádky (Judit Pecháček, Alžběta Zea Ferencová, Zuzana Bydžovská) se s velkou vervou a nadšením pustí do bláznivého pokusu, kterým chtějí tuto teorii osobně prověřit.

Jakmile se jim podaří hladinku alkoholu dostat na potřebnou úroveň, hned jim to dodá větší lehkost při vyučování i nadhled při řešení osobních situací. Jak se jejich experiment s pravidelnou konzumací alkoholu vyvine a co všechno způsobí, ukáže skvěle vystavěný příběh filmu Pod parou. Film je adaptací úspěšného dánského oscarového filmu Chlast z roku 2020. Tvůrci ale učinili několik zásadních změn, především změnili hlavní čtveřici mužských hrdinů na ženské postavy a příběh adaptovali do prostředí moravského Mikulova…

Pod parou – Dánský hit Chlast se přesunul do moravských kulis

Pod parou
Zdroj: Cinemart

Dánský film Chlast byl uveden v roce 2020. Následně film Thomase Vinterberga získal Oscara, za ty roky se poté několikrát mluvilo o americké adaptaci. Jednu dobu se kolem ní motal Leonardo DiCaprio, ještě začátkem roku 2024 kolem režie filmu kroužil afroamerický komik Chris Rock. Ať už na americkou verzi dojde či nedojde, na jednu předělávku filmu Chlast přeci jen alespoň došlo jinde. Konkrétně totiž došlo na realizaci československého filmu Pod parou.

Režisérem filmu Pod parou je Rudolf Biermann, který například minulý rok uvedl solidní Válku policajtů. Scénář Romana Olekšáka přesunul původní příběh do moravského Mikulova, místo čtyř dánských mužů se poté hlavní postavy skládají ze čtyř českých/slovenských/maďarských žen. Místo Martina v podání Madse Mikkelsena je tu Martina v podání Hany Vágnerové, místo Nikolaje v podání Magnuse Millanga zase Nikol v podání Alžběty Zey Ferencové. Jak moc je vlastně Pod parou věrné původnímu Chlastu? Docela hodně.

Pod parou dokazuje, že jde i přiznaný remake realizovat dobře

Pod parou
Zdroj: CinemArt

Filmy jako Pod parou nejspíše nejsou pro ty, kteří pohrdají nejrůznějšími pokračováními a předělávkami. Chlast je ovšem film s poměrně univerzálním tématem, na které čeští/slovenští diváci mohou slyšet. Stačí se podívat, jak si minulý rok v kinech vedl Zápisník alkoholičky. Největší radost ovšem může vyvolat fakt, že je Pod parou důkazem o tom, že jde i přiznaný remake udělat dobře. Pod parou je dobrý film, kterému jen uškodí nevyhnutelné srovnávání s původním filmem.

Nejzásadnější změnou této verze je skutečně genderová obměna hlavních postav, kdo má ovšem na film Chlast poměrně uchované vzpomínky, dokáže si snadno odhadnout, jak se bude celý děj uhýbat. Která ze čtyř žen odnese chlastání nejhůře, jaké to celé bude mít následky, kdo se bude na konci filmu snažit tak tancovat tak sexy jako pár let zpátky Mads Mikkelsen. Biermann dokonce používá obměněný sestřih skutečných osob pod vlivem alkoholu, ve kterém se objeví i například Miloš Zeman. Výraznou část času je Pod parou poměrně detailním převedením původního dánského filmu, zároveň by ovšem bylo nefér označovat Pod parou za předělávku 50:50. Především i proto, že je dynamika ženských postav přeci jen odlišná od těch dánských mužských postav. Výsledkem je spíše takový ideální kompromis.

Film Pod parou chce být svým

Pod parou
Zdroj: CinemArt

Tři nejmladší představitelky ústřední čtveřice původní film viděly a mají rádi (dle Ferencové dokonce patří mezi její nejoblíbenější), dle nich to ovšem byla jejich starší kolegyně Zuzana Bydžovská, která zdůrazňovala, že točí svůj film, který by měl vznikat po svém.  Jde to vlastně v momentě, kdy se česká verze až tak okatě drží zdrojového materiálu? Svým způsobem ano. Pod parou vlastně v akci působí jako smyslná úvaha nad tím, jak příběh originálu přenést do českých kulis.

Právě tím pevným držením původního filmu se vlastně nic moc extra pokazit nedokáže, dá se navíc snadno argumentovat, že mnohým, kteří nemají přehled a nedokážou si doplnit kontext, vlastně moc nebude vadit, že je to až příliš velký držák původního dánského námětu, protože nejspíše ani mnozí nebudou tušit, že existuje nějaký dánský film Chlast, který před 4 roky vyhrál Oscara. A se ten dánský film možná pár let po svém uvedení stane základem pro černoškou komedii Chrise Rocka.

Moravský Mikulov má své kouzlo a dává naprostý smysl, že někoho napadlo, že by nebylo od věci takové krásné město využít pro natáčení filmu. Potěší navíc i ústřední herecká čtveřice. Ferencová, pro kterou se jednalo o 1. filmovou roli, dokáže se svými třemi zkušenějšími kolegyněmi držet krok. V kontextu celého filmu lehce upozaděná Judit Pecháček dostane pár momentů, které si dokáže ukrást pro sebe. Hana Vágnerová dokazuje, že lety (nejen herecky) zraje. A Zuzana Bydžovská si tu v působivém výkonu říká o to, aby si za pár měsíců došla pro svého 4. Českého lva. Poměrně introvertní herečka, kterou nebylo v posledních letech na plátně extra vidět, dokazuje, že má mezi českými herečkami pramalou konkurenci, přitom dokáže i v poměrně ztřeštěných rolích zaujmout svými neokázalými výkony. Je to herečka, kterou je vždy radost vidět v rolích, kde má šanci projevit svůj neskutečný herecký rozsah.

Inteligentní scénář není československým pojetím zahanben

Pod parou
Zdroj: CinemArt

Dle statistik o konzumaci alkoholu je jasnou cílovkou každý 14. obyvatel Česka, poměrně věrným držením se originálu poté tato verze nepodkopává inteligenci původního příběhu. Vytýkat jde slabší vizuální zpracování i hudební dramaturgii, opět jde ovšem především o ujasnění si toho, jak moc je fér vlastně dvě odlišné verze srovnávat. Byť se to snadno nabízí, třeba jako v případě americké verze dánského filmu Bratři. Česká verze nicméně dokáže nějak pracovat i s tím, že se příběh skutečně místo mužů soustředí na ženy, minimálně to nepůsobí jako taková ta předělávka, nad kterou nikdo alespoň částečně nepřemýšlel.

Je jen možná škoda, že je Pod parou především zdařilé československé gender-swap zpracování původního filmu, které vlastně nepřidává moc navíc. Zhruba podobně jako třeba například x verze filmu Naprostí cizinci. Těžko tak vlastně říct, zda jde Pod parou s čistým srdcem doporučovat komukoliv, kdo viděl film Chlast a scénář Thomase Vintberberga a Thomase Lindholma ho zasáhl.

Když se ovšem film hodnotí sám o sobě, je uspokojivý po stránce hereckých výkonů, audiovizuálního vyprávění, minimálně se nejedná o pravděpodobný lokální hit, kterému bude těžké přát úspěch. Kdo chtěl československé zpracování Chlastu odsoudit, měl na to od oznámení dostatek času. Kdo chce tomuto zpracování dát šanci, nemusí se obávat. Nová verze oscarového filmu to nikdy nebude mít lehké, Pod parou je ten případ, kdy výsledek mohl snadno dopadnout o poznání hůř, o to více činí radost sledovat poměrně uspokojivý výsledek. Režisér Biermann se sice odmítl na tiskové konferenci svěřit s tím, jak se tato verze líbila Thomasi Vinterbergovi (je to dle něj soukromá korespondence), snadno se ovšem věří tomu, že Vinterberg mohl toto zpracování ocenit, minimálně ho pravděpodobně nemuselo urazit.

Pod parou závěrem

Pod parou je důkazem, že i přiznaný remake může fungovat. Československá verze oscarového Chlastu se sice v mnohém věrně drží původního scénáře, nejen díky genderové proměně hlavních postav, zasazení děje do moravského Mikulova a přesvědčivým hereckým výkonům ovšem dokáže tak nějak stát na vlastních nohách. Největší silou snímku jsou bezesporu jeho herečky – zejména Zuzana Bydžovská, která má šanci si za pár měsíců dojít pro svého 4. Českého lva. Pokud nebude Pod parou neustále srovnáván s dánským originálem, dá se sám o sobě označit jako fajn film.

Jako adaptace nepřináší mnoho nového, přesto se vyhýbá vyloženě lacinému opisování. Výsledek je citlivě zpracovaný remake, který sice nejspíš nezůstane v paměti tak silně jako dánský originál, ale zároveň se mu daří obstát sám o sobě. Ti, kdo si Chlast zamilovali, možná budou mít tendenci srovnávat, česká verze nicméně dokazuje, jak moc univerzální téma zřejmě původní scénář Vinderberga a Lindholma zpracoval…

Verdikt: 7 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Cinemart.cz
-REKLAMA-

Mezi námi děvčaty 2 – Pokračování kultovní komedie (Recenze)

0
Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

Příběh se odehrává několik let poté, co Tess (Jamie Lee Curtis) a Anna (Lindsay Lohan) prodělaly krizi identity. Anna má nyní vlastní dceru Harper (Julia Butters) a brzy i nevlastní dceru Lily (Sophia Hammons). Při řešení nesčetných problémů, které přicházejí při spojení dvou rodin, Tess a Anna zjišťují, že blesk může skutečně udeřit dvakrát…

Mezi námi děvčaty 2 – Pokračování kultovní komedie

Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

První Mezi námi děvčaty (již 3. adaptace knižní předlohy od Mary Rodgers) bylo uvedeno v roce 2003. Jamie Lee Curtis a Lindsay Lohan si v něm jako matka a dcera prohodily těla, aby tím nakonec k sobě našly cestu. Film za 26 milionů dolarů v době svého uvedení utržil 160,8 milionů dolarů, Lohan poté s režisérem Markem Watersem na úspěch navázala realizací kultovních Protivných sprostých holek. Od prvního Mezi námi děvčaty utekly 2 dekády a změnilo se to hodně. Jamie Lee Curtis si došla pro Oscara za výkon ve filmu Všechno, všude, najednou, Lohan ještě nedávno hrála hlavní roli v hned několika filmech od Netflixu, obě dámy se ovšem několikrát vyjádřily, že by se rádi znovu sešly. A to nikde jinde nežli právě u pokračování Mezi námi děvčaty.

Oznámení sequelu v květnu 2023 tak nebylo zase tolik velkým překvapením. Vrátily se 2 hlavní herečky, několik vedlejších postav, Marka Waterse poté na režijní židli nahradila Nisha Ganatra. Po vzoru skutečné pauzy mezi 1. a 2. filmem utekly v rámci kontinuity 2 dekády času a po 2 dekádách dochází k dalšímu prohazování těl. Jenomže tentokrát nejde jen o matku a dceru. Do prohozu těl jsou tentokrát zapojené i dcera/vnučka a nastávající nevlastní dcera/vnučka. Důležitá je jednoduchá – daří se sequelu navrátit ducha původního filmu?

Mezi námi děvčaty 2 – Kouzlo původního filmu je zpět

Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

Vlastně moc nezáleží na tom, že se změnila osoba, která opanuje režijní židli. A že Heather Hach a Leslie Dixon – scenáristky původního filmu – nahradil scenárista Jordan Weiss. Mezi námi děvčaty 2 se totiž daří mít esenci původního filmu. Hlavní hrdinky sice zestárly, scénáři po letech se ovšem daří věrohodně zachytit jejich osobnosti z původního filmu. Způsobem, kdy se vlastně těžce věří tomu, že se nevrátil původní tvůrčí tým.  Původní film dokázal okouzlit především šikovným scénářem, který z této bláznivé feel-good komedie udělal takovou kultovní klasiku. Nisha Ganatra působí jako tvůrkyně, která se snaží držet originálního filmu, především i nevyhnutelné nostalgii, které pramení z návratu i mnoha vedlejších postav.

Sequel v tomto jede na jistotu. Krapet mu překáží délka (oproti 96 minutám původního filmu trvá ten nový 111 minut) a fakt, že musí sequel jaksi zadělat půdu pro další smysluplný provoz těl. Jakmile se ovšem ukáže, že Julia Butters i Sophia Hammons dokáží s Lohan a Curtis držet krok, dojde k několika zábavným pasážím, kdy humor většinou dle očekávání těží z toho, že si dvě teenagerky prohodí těla se ženami středního/důchodcovského věku. V rámci konceptu jde sice o nastavovanou kaši, to nejspíše ovšem dojde komukoliv, kdo uvidí číslovku za názvem filmu. Nejdůležitější je to, že jde o sequel důstojný.

Kéž by každý sequel po letech dopadl alespoň takhle

Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

Odstup v podobě dvou dekád nabízí přirozený prostor pro pokračování, kdy se opět musí řešit mezigenerační rozdíly a konflikty. Po vzoru prvního filmu všechno směřuje ke svatbě, které nejdříve komplikují takové ty neshody především mezi nastávajícími nevlastními sourozenci, teprve poté dochází k prohozu čtyř těl. A po vzoru prvního filmu se jedná o funkční terapeutický způsob, jak si k sobě protagonistky nějak začnou hledat cestu a dozví se o tom druhém více, než kdykoliv předtím. Mezi námi děvčaty 2 působí jak komedie, které se točily zhruba dvě dekády zpět (čím to asi bude?), je až kouzelné, jak se podařilo kouzlo původního filmu oprášit.

Mnozí samozřejmě mohou Mezi námi děvčaty 2 odsoudit jako pouhý derivát toho, co tak fungovalo 2 dekády zpátky, nic zásadně nového přeci jen tohle pokračování nepřináší. A je úplně jasné, že jde o pokračování, které muselo vzniknout primárně díky faktu, že původní film při víceméně směšném rozpočtu 26 milionů dolarů utržil 160,8 milionů dolarů. Stejně tak je ovšem pořád potěšení vidět hereckého chameleona jménem Jamie Lee Curtis v akci, vnímat, že má Linsday Lohan nejhorší období své kariéry snad konečně za sebou, stejně tak, že se velmi šikovná Julia Butters z například Tenkrát v Hollywoodu rozhodně v Hollywoodu jen tak neztratí. A i Sophia Hammons je poměrně sympatická.

Méně chytrá, zhruba stejně střelená komedie

Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

Dá se snadno argumentovat, že byl humor v původním filmu mnohem chytře vystavěný, na druhou stranu jde původní film bez pardonu označit za bláznivou komedii. A tou je pokračování po 22 letech především. Všechno je tak nějak předvídatelné, vše se nejspíše vyvine takovým směrem, kterým se to uhýbá, emocionální finále je vygradované přesně tím způsobem, které jde odhadnout v moment, kdy se někdo zamyslí nad tajemnou písní, která ve filmu sehrává svou roli. Na druhou stranu je milé, že pokračování navazuje na slabost pro hudbu, kterou v původním filmu měla Anna, dává tak například smysl, že se její kariéra v dospělosti vydala směrem, kterým se vydala.

Dost vedlejších postav z původního filmu by vlastně nemusela v pokračování být (i když takový Stephen Tobolowsky nikdy nezklame), když navíc takhle feel-good komedie přitlačí na emocionální momenty, musí to pořád mít nějaké hranice, aby se tahle záležitost nestala podívanou pro trochu jinou cílovku. Nějaký vývoj postav a jejich vztahů přesto dokáže působit organicky, všechno poté směje k docela sympatickému vyvrcholení, které nejspíše ani lepší být nemohlo. Největší výhra je přeci jen sledovat Lohan a Curtis, které si očividně návrat ke svým oblíbeným rolím užívají a člověk jim díky tomu odpustí, že tohle pokračování po 23 letech v podstatě sází na to… co fungovalo 23 let zpátky. Pro fanoušky to bude znamenat naprostou spokojenost, pro ty, co opovrhují nostalgii, zase zhnusení. Kde budou lidé mezi?

Mezi námi děvčaty 2 je pokračováním, které ví, čím chce být

Mezi námi děvčaty 2
Zdroj: Walt Disney Pictures

Asi někde mezi uznáním solidního řemesla a vědomím, že se originalita v případě tohohle pokračování moc nekoná. Jedná se přesně o ten typ pokračování, které moc dobře ví, čím chce být. Mezi námi děvčaty 2 nebude Joker: Folie à Deux, ani M3GAN 2.0.

Jde očividně o film, který dokáže odhadnout svou cílovku, moc dobře ví, čím chce být. Původní film mířil především na dospívající dívky mezi 10-17 let, dá se poté věřit, že mnohé z nich nyní vlastní dcery v podobném věku. Jedná se tak minimálně o ideální film, kdy i v kině může docházet ke středu dvou/potencionálně až tří generací. Těžko říct, jak moc je koncept Mezi námi děvčaty nadčasový (to nejspíše lépe odhadnou především ženy), už fakt, že se podaří alespoň částečně obnovit kouzlo původního filmu, jde svým způsobem vnímat jako vítězství.

Mezi námi děvčaty 2 závěrem

Mezi námi děvčaty 2 je pokračování, které věrně navazuje na ducha původního filmu a zároveň dokáže oslovit současné publikum. Přes více než dvacet let, které uběhly od prvního dílu, si herečky Jamie Lee Curtis a Lindsay Lohan stále udržují skvělou chemii a scénář dokáže věrohodně navázat na původní charaktery i motivy.

I když pokračování nepřináší zásadní novinky a místy působí velmi předvídatelně, jeho síla spočívá v nostalgii, rodinných vztazích a humoru, který osloví hned několik generací. Pro fanoušky původního snímku je to příjemný návrat ke známému příběhu, pro ostatní zase lehká a příjemná komedie o rodinném pochopení a vzájemném propojení. Je to minimálně důstojný sequel. A právě takových je nutné si vážit…

Verdikt: 7 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Walt Disney Pictures
-REKLAMA-

Vrať mi ji – Nový horor od tvůrců Mluv se mnou (Recenze redakce)

0
Vrať mi ji
Zdroj: A24

Vítejte všichni u dnešního článku, ve kterém se budeme věnovat novému hororu od tvůrců filmu Mluv se mnou. Bratrské duo z Austrálie Danny a Michael Philippouvi předvedli ve svém prvním velkém filmu hodně nepříjemnou podívanou a natočili parádní a funkční horor, který uměl vyděsit. A teď jsou zpět se svým dalším filmem, který nese jméno Vrať mi ji. My jsme film v redakci viděli a povíme jestli je to hororová pecka nebo ne. Tak jdeme na to!!!

Recenze redakce na film Vrať mi ji

Film vypráví příběh dvou sourozenců, bratra a sestry, kteří žijí v odlehlém domě u své nové pěstounky. Poklidný život se jim ale převrátí vzhůru nohama, když zjistí, že jejich nová matka se zapletla do krvavého rituálu, při němž mrtví vstávají z hrobů… (oficiální text distributora)

Pavel Hrubeš

Hodně povedená a nepříjemná podívaná, která se vám dostane pod kůži. Australské duo Danny a Michael Philippou mě rozsekalo svým předchozím filmem Mluv se mnou. A teď mi s filmem Vrať mi jí dokazují, že to nebyla náhoda.

Tohle australské duo je neskutečně šikovné a mají obrovský talent a potenciál do budoucnosti. Mám obrovskou radost, protože jsem dostal funkční a kvalitní horor, který má skvělou atmosféru, moc hezky vystavěný příběh a výborně pracuje s charaktery postav. Oba režiséři mají film pevně v rukou, vědí jaký příběh chtějí odvyprávět, vědí jaký tón příběh má mít a jdou si nekompromisně za svou vizí.

Moc se mi líbilo, jak režiséři umí pracovat s atmosférou, skvěle budují napětí, pomalinku odhalují, co se děje, a když je potřeba, tak tnou do živého naprosto znepokojivou a opravdu nechutnou scénou, ze které vám nebude nepříjemně a budete mít, co dělat, abyste nezvraceli. Opravdu moc chválím, že režiséři spoustu věci nedělají na efekt, a přemýšlí o tom, co scéna potřebuje, jak jí umocnit, a jak nás divák emocionálně rozsekat. Z tohoto hlediska režiséři odvedli výbornou práci a klobouk dolů, za to jak to celé funguje a jaké to má podtóny a myšlenky.

Velkou zásluhu na tom, že to všechno funguje, tak jak má, mají přesný herci, kteří to tady skvěle odmakali. Sally Hawkins podává úžasný herecký výkon a hned bych jí dal oscarovou nominaci. Hawkins svou postavu pojala skvěle. Budete jí nenávidět, ale taky jí budete rozumět, proč dělá, to co dělá. Billy Barratt je tady parádní a podal opravdu silný výkon, který je hodně emocionální a působivý, zvláště v závěru. Sora Wong a její první velká role a zvládla jí na výbornou. Velký klobouk dolů, zvláště když si zjistíte, že je opravdu hendikepovaná. Jonah Wren Phillips neměl lehkou úlohu, ale zahrál to na pána, a některé jeho scény nejsou pro slabší povahy.

Můj asi největší problém s filmem je ten, že tvůrci už od prvního momentu ukazují, že postava Sally Hawkins není normální a prakticky jen čekáte, až se ukáže, jak moc je to s ní špatné. Tady s tím si mohli režiséři trochu více pohrát. Na druhou stranu chápu, že nějakým způsobem film museli prodat a naznačit směr a zápletku. Vrať mi jí je povedená a silná podívaná, kterou doporučuji.

Hodnocení: 7,5/10

Vrať mi ji
Zdroj: A24

Martina Ignasová

Wooohooo! To bylo ale hnusný. V tom nejlepším slova smyslu. Máme tu psychický i fyzický teror páchaný na mladistvých, pár pěkně nepříjemných scén, ze kterých se mi ježí kůže na těle, jen si na ně vzpomenu, výborně napsané a zahrané postavy (bylo to totální herecký porno) a to vše v napínavém příběhu s velmi ponurou a tíživou atmosférou.

Film odhaluje své karty postupně, a přestože už od začátku režiséři dávají najevo, že nová máma něco kuje, stejně se objeví spousta momentů, kde zůstanete sedět s otevřenou papulkou. Intenzivní a nepříjemné, přesně jak bych od bratrů Philippou čekala. Jsem naprosto spokojená.

Hodnocení: 8/10

Vrať mi ji
Zdroj: A24

Marek Lízal

Bratři Philippou, kdysi youtubeři (už tehdy na mě dělali velký dojem), po své velmi vydařené prvotině Mluv se mnou servírují druhý horor. Vrať mi ji byl pro mě vedle Weapons a Together nejočekávanějším hororem roku a dostal jsem víc, než jsem čekal. Bratři Philippou umí pracovat s žánrem a z postavy. Jejich nový horor je zlý až mi nebylo několikrát příjemně. A tohle u hororů miluju.

Film sice brzo vytasí karty na stůl a je z toho přímočará podívaná, která potom už nemá, čím moc překvapit. Divák následně čeká jen na to nejhorší. Snímek je od začátku do konce nastaven do hororově laděného tónu, kdy se postupně stupňuje na nepříjemných scénách a několikrát jsem v kině musel koukat skrz prsty z toho, jak moc jsem byl nervózní, co dalšího se stane. Lekačky tady nejsou a jede se na atmosférické a hodně drsných scénách. Ty jsou zde opravdu nepříjemné a pokud jste diváci se slabší povahou asi to bude pro vás těžší na sledování. Už v Mluv se mnou ukázali, že se drsných scén nebojí a zde je toho ještě více. Scéna s nožem neudělá nejednomu divákovi dobře. Za pochvalu stojí také říct, že bratři Philippou dokonale pracují s herci a jejich novinka je o to silnější podívaná.

Sally Hawkins je skvělá herečka a zde byť hraje zápornou postavu, tak především hraje tragický charakter, kterou na konci dokážete pochopit. Vedle ní dominuje ve své prvotině Sora Wong, která odvedla skvělou práci a moc jsem jí na konci fandil. No, a co se týče Jonaha Wrena Phillipse, tak před tímto klukem velký respekt, protože ten nemá lehkou práci a zajímalo by mě jaký to pro něho bylo natáčet to všechno, co se tam dělo.

Film Vrať mi ji potvrdil, že bratři Philippou jedou první ligu. Jedná se o první horor letos, který mě brutálně naplnil nepříjemným pocitem. Úžasná režie, kamera, herci, a ten silný konec, kdy jsem skoro měl slzičku tomu ještě více přidalo. Paráda. Mam z toho radost.

P.S. Kvůli tomuhle miluju horory.

Hodnocení: 9/10

Toto jsou naše dojmy a názory na nový horor Vrať mi ji. Doufám, že jsme vás naším textem nalákali, abyste zašli do kina na tento film.

Zdroje: IMDb, ČSFD

Zdroj titulního obrázku: A24

-REKLAMA-

Batman: Úsměv smrti a další příběhy – Legendární příběhy Temného rytíře (Recenze)

0
Batman
Zdroj: DC Comics

Zdravím všechny čtenáře. Vítejte. Máme tu další komiksovou recenzi. V dnešní recenzi si rozebereme už pátý díl populární série Legendy Temného rytíře. Je vidět, že čtenářům se tahle série líbí a má u nich úspěch. A já osobně jsem za ní rád, protože v ní vycházejí dobré a zábavné příběhy. Nebudu to zbytečně protahovat a půjdeme si rozebrat samotný komiks Batman: Úsměv smrti a další příběhy!!!

Recenze komiksu Batman: Úsměv smrti a další příběhy

Vážený člen univerzitní rady Ian Spencer chce skočit z okna. Bruce Wayne se ocitne v šokovaném davu přihlížejících, a s ním také žena, o níž doufal, že už ji nikdy nespatří – Pamela Isleyová. Poison Ivy. Pohaslé city opět vzplanou, ale tenhle ŽÁR LÁSKY může napáchat nezvratné škody. V dalším příběhu se mladý Batman poprvé setkává se svým budoucím úhlavním nepřítelem Jokerem. Nechá ho jít a pak už jen s hrůzou přihlíží, jak se obětem vraždícího klauna po tváři rozlévá ÚSMĚV SMRTI. Na závěr budeme svědky cesty muže, který chce bránit právo Gothamu na přirozený rozklad. Hodlá odstranit každého, kdo by mu ve vznešeném úkolu bránil. Včetně Batmana. Jenže netuší, že kdesi pod městem se dává do pohybu PEKELNÉ SOUSTROJÍ… (oficiální text nakladatelství CREW)

Žár lásky

První příběh a hned hodně fajn záležitost, ve které nám je odvyprávěn origin Poison Ivy. O scénář k příběhu se postaral John Francis Moore a odvedl parádní práci. Hodně se mi líbilo jakým způsobem přistoupil ke scénáři a jaké zvolil vypravěčské postupy. Moore se rozhodl vyprávět krátkými epizodky. Tohle vyprávění činí příběh dynamický a dává Mooreovi prostor přeskakovat z místa na místo, a věnovat se všemu, co chce říci a ukázat. Bavilo mě jakým způsobem Moore převypráví origin o Poison Ivy a jak jí polidštil. Batman zde pěkně funguje a je fajn, že z něho Moore nedělá dokonalou postavu, ale chybujícího hrdinu. Za tohle palec nahoru.

Kresbu si vzal na starost P. Craig Russell a jeho kresba ladí k příběhu. Z dnešního pohledu působí lehce retro, ale osobně jsem s ní neměl problém. Jen mohla být místy propracovanější a detailnější. Ale jak říkám, kresba se k příběhu hodí a je fajn.

Hodnocení: 7,5/10

Batman
Zdroj: Nakladatelství CREW

Úsměv smrti

Tento příběh přináší novou verzi prvního setkání Batmana a Jokera. Příběh si vzala na starost scénáristická legenda Dennis O’Neil, a jedná se o dobře odvyprávěný příběh. O’Neil se zbytečně nezdržuje nějakým vysvětlováním a napsal napínavý thriller, který parádně funguje. Celý příběh se v rámci možností drží v realistické rovině a z mého pohledu moc hezky šlape. Velký palec nahoru, za to že to není zbytečně překombinované, dlouhé a obě hlavní postavy nepůsobí přehnaně. Tady se dost sazí na atmosféru a úderné vyprávění.

Úsměv smrti má pěkně propracovanou kresbu, ve které nejvíce vynikne Joker, který je nakreslený opravdu moc pěkně. Bret Blevins si s kresbou vyhrál a jsou tu moc hezké detaily, co se mi velmi líbily. Jeho kresba je správně agresivní a dodává příběhu tu správnou hutnou atmosféru.

Hodnocení: 7/10

Batman
Zdroj: Nakladatelství CREW

Pekelné soustrojí

Hodně nepříjemný příběh. Scénárista a kreslíř v jedné osobě Ted McKeever napsal depresivní příběh, který se nečte vůbec lehce. McKeever napsal dost temný a znepokojivý příběh, jenž se umí dostat pod kůži tím, co zobrazuje. Další věc, co je na příběhu zajímavá, je ta, že Batman je zde upozaděný a nemá zde ani jeden dialog. Prakticky v celém tomto příběhu je minimum dialogů. Většina textu jsou jen myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který to nemá v hlavě úplně srovnané a proto se rozhodne dělat to co dělá. A McKeever se čtenáři vůbec nemazlí a nedá jim nic zadarmo. Hlavně v druhém sešitu, u kterého stále přemýšlím, jestli se to stalo, nebo to byl výplod hlavního hrdiny. Tak jako tak, Pekelné soustrojí je hodně působivý a zajímavý příběh.

Co se týče kresby, tak ta je dost nepříjemná a podtrhuje celkovou atmosféru příběhu. Znovu musím napsat, že McKeever nedá čtenářům nic zadarmo a četba tohoto příběhu není nic příjemného a zábavného. A to je na tomto příběhu to nejzajímavější. To jak se naprosto vymyká běžnému mainstreamovému příběhu o Batmanovi.

Hodnocení: 6/10

Děkujeme za recenzní výtisk nakladatelství CREW!

Doufám, že se vám moje recenze na komiks Batman – Legendy Temného rytíře: Úsměv smrti a další příběhy líbila a dáte komiksu šanci.

Zdroj: Nakladatelství CREW
Zdroj titulního obrázku: DC Comics

-REKLAMA-

Shelby Oaks – Režijní debut známého recenzenta/youtubera v prvním traileru. Čeká nás děsivý horor?

0
Shelby Oaks
Zdroj: NEON

Známý youtuber Chris Stuckmann se věnuje videím o filmech 14 let. Za tu dobu se stal populárním recenzentem. Když před 3 lety začal točit svůj režijní debut, který měl být hororem (Chris je velký fanoušek tohoto žánru), tak měl mou pozornost. Film zakoupilo minulý rok studio Neon (Opice) po promítání na festivalech. S filmem byli spokojení. Po přečtení scénáře si ale všimli, že chybí několik materiálů a kvůli nedostatku rozpočtu to filmaři nenatočili. Neon zdvojnásobil rozpočet (původní rozpočet byl 1,34 milionů dolarů, kdy se peníze vybíraly na Kickstarteri) a film mohli dokončit v takové podobě v jaké zamýšleli. Nyní jsme se konečně dočkali prvního traileru. Jdeme se tedy blíže podívat na horor Shelby Oaks.

Trailer na Shelby Oaks

Příběh filmu se zaměří na zoufalé pátrání ženy po její dávno ztracené sestře, které se promění v posedlost, když si uvědomí, že imaginární démon z jejich dětství by mohl být skutečný.

Trailer za mě osobně se povedl a film vypadá líp než jsem čekal. Má to skvělou atmosféru, technicky to vypadá dobře, ty kamerový záběry jsou hodně pěkný a jde vidět, že Stuckmann má nakoukáno (ještě aby ne, že? :D). Trailer ve mě vyvolal husinu a co se mi velmi líbilo je to, že nám trailer toho moc neukáže a i přesto ten film dokázal skvěle prodat. Měli bychom dostat směsici normálního filmu s found footage záběry. Za sebe tedy říkám, že jsem mile překvapen a moc se těším až film uvidím.

Režisérem a scénáristou filmu je Chris Stuckmann. V hlavních rolích uvidíme Camille Sullivan (Muž z Vysokého zámku), Keith David (Armageddon, Věc), Michael Beach (Zákon gangu, Král Tulsy). Výkonným producentem filmu je Mike Flanagan. Film se do českých kin s největší pravděpodobností nedostane, ale v USA si Shelby Oaks odbyde premiéru 3.10. 2025.

Co vy a tvorba Chrise Stuckmanna, znáte ho? Zaujal vás trailer na Shelby Oaks? Taky se těšíte na tento režijní debut? 

Zdroje: Chris Stuckmann/NEON

Zdroj titulního obrázku: NEON

-REKLAMA-

Letný filmový festival 4 živly pripraví program pre radosť aj najmenším

0
4 živly pripraví program
Zdroj: 4 živly

Letný filmový festival 4 živly v Banskej Štiavnici začína už budúci týždeň – v stredu 6. augusta a potrvá do nedele 10. augusta. V ponuke sekcie pre rodiny s deťmi skrýva magické filmy a dve tvorivé dielne, ktoré pomôžu pochopiť zázračný svet okolo nás.

Tento rok sekcia Detských 4 živlov uvedie v distribučnej predpremiére celovečerný bábkový film Príbehy z čarovnej záhrady, ktorý vznikol v spolupráci Česka, Slovenska, Slovinska a Francúzska. Tí zvedaví si budú môcť medzi prvými slovenskými divákmi pozrieť okúzľujúcu snímku o troch deťoch, ktoré po smrti babičky prespávajú u dedka. Tam si pripomínajú to, čo ich babička naučila pomocou rozprávok o sile, láske a porazení smútku, a že s trochou odvahy sa dá prekonať každý ťažký moment.

S filmom bude súvisieť aj tvorivá dielňa – Maľovaná záhrada. Deti od 4 rokov si na nej vymaľujú sadrové odliatky v tvare kvetov, zvierat a ďalších prírodných motívov, takže si kus vlastnej čarovnej záhrady budú môcť odniesť aj domov.

Japonský animovaný film Tajný život Arrietty z produkcie legendárneho štúdia Ghibli prenesie deti do sveta fantázie a odhalí život takzvaných „maličkých ľudí“, ktorí žijú medzi nami, avšak pod podlahou a v ryhách stien. Všetko, čo potrebujú, si tajne požičiavajú od nás, „veľkých ľudí“. Arrietty a jej otec sa vydávajú na jej prvú výpravu do nášho sveta, no počas pátrania po potravinách ich zbadá veľký chlapec menom Šó, čo im môže poriadne skomplikovať život.

Druhá tvorivá dielňa Detských 4 živlov s názvom Tajomný papierový svet bude naviazaná práve na túto snímku a zameria sa na tradičné japonské umenie skladania papiera – origami. Deťom ukáže, ako sa dajú vytvoriť postavičky veľkosti dievčatka Arrietty, zvieratká a iné predmety aj bez gaštanov a paličiek, len s kusom papiera.

Hraný rodinný film Pes na cestách vyrozpráva dojemný príbeh priateľstva medzi chorou 10-ročnou Zuzou a túlavým psom Lampom, ktorý sa preslávil cestovaním vlakmi naprieč krajinou. Jeho popularita však vyvolá nenávisť riaditeľa železničnej stanice, ktorý sa ho snaží zbaviť. Poľská snímka, inšpirovaná skutočnými udalosťami, si získala uznanie za citlivé spracovanie a silné posolstvo o vernosti a nádeji. Na 4 živloch bude uvedená s unikátnym živým dabingom v podaní hercov Kamila Kollárika a Heni Jančišinovej Kollárikovej.

4 živly pripraví program
Zdroj: 4 živly

V ponuke Detských 4 živlov nebude chýbať ani dokumentárny film. V nemeckej snímke Chlapec z cirkusu bude môcť publikum sledovať 11‑ročného Santina, vyrastajúceho v cirkuse so svojou rozvetvenou rodinou a zvieratami. Najlepším kamarátom na cestách mu je jeho dedo, principál cirkusu, ktorý sa ho v deň narodenín spýta, s akým talentom by chcel v cirkuse vystupovať. Tento film uvedie festival v exkluzívnej slovenskej premiére.

Výber filmov pre detské publikum doplní diptych britských krátkych filmov o dvojici známej ako Wallace a Gromit. Bláznivý vynálezca a jeho inteligentný pes si podmanili srdcia divákov, ale aj amerických filmových akademikov, keďže obe snímky – Nesprávne nohavice aj O chĺpok – získali ocenenie Oscar v kategórii Najlepší krátky animovaný film.

Informácie o celom programe festivalu 4 živly nájdete zverejnený na stránke www.4zivly.sk. Vstupné na jednotlivé projekcie je 6 eur, v prípade detí do 15 rokov na projekciách Detských 4 živlov sú to 4 eurá. Vstup na tvorivé dielne je voľný. Pre všetkých, čo si chcú užiť celý program festivalu, je k dispozícii permanentka a informácie o zvýhodnenom predpredaji sú takisto dostupné na webstránke podujatia.

Zdroj: TS 4 živly
Zdroj titulného obrázka: 4 živly

-REKLAMA-

Válka světů – Filmové dno letošního roku? (Recenze)

0
Válka světů
Zdroj: Amazon Prime

S tímto novým pojetím legendárního románu stejného jména přichází gigantická invaze. Známá herečka Eva Longoria se připojuje k ikonickému rapperovi a herci Ice Cubeovi, Michaelu O’Neillovi a Iman Benson v napínavém, nadpozemském dobrodružství plném současných témat, jako jsou technologie, sledování a soukromí… (pokud se vám zdá, že vám toho synopse vlastně moc neřekla, není to náhoda!)

Válka světů – Když se z legendárního románu stane veřejná doména

Válka světů
Zdroj: Amazon Prime

Román H. G. Wellse s názvem Válka světů z roku 1898, který pojednává o invazi mimozemšťanů na Zemi, se dočkal několika významných adaptací. Za zmínku stojí především slavná rozhlasová verze z roku 1938 v režii Orsona Wellese. Ta byla stylizována jako živé zpravodajství, což u části posluchačů vyvolalo dojem, že skutečně dochází k mimozemské invazi – ačkoliv se podle výzkumu sociologa Jeffersona Poola později ukázalo, že šlo jen asi o jedno procento publika.

Výraznou adaptací je také film Válka světů z roku 2005 v režii Stevena Spielberga, v němž hlavní roli ztvárnil Tom Cruise. Přestože si snímek z předlohy ponechává pouze základní premisu a soustředí se spíše na rodinné drama odehrávající se v kulisách mimozemské invaze, jedná se pravděpodobně o nejznámější filmovou verzi Wellsova díla.

H. G. Wells nicméně zemřel v roce 1946, to znamená, že se jeho kniha stala volným dílem počátečním dnem roku 2017. Co to muselo znamenat? Nevyhnutelnou novou adaptaci. Na té se skutečně začalo pracovat v roce 2020. Jedná se o celovečerní debut Riche Leeho, režiséra mnoha výrazných videoklipů, důležitější je nicméně zmínit, že za filmem jako producent stojí Timur Bekmambetov. Ruský režisér stojící za filmy jako Noční hlídka, Wanted či Ben-Hur z roku 2016, již několik let jako producent vyvíjí realizaci nejrůznějších screenlife filmů. Co to vlastně je screenlife film?  Takový ten film, jehož děj je kompletně vyprávěn skrze obrazovky počítačů, telefonů, tabletů nebo jiných digitálních zařízení. Poměrně jednoduchá, ale přeci jen snadno kreativní technika. Ano, přesně tímto směrem se vydává i nová adaptace Války světů. A navíc se v hlavní roli objevuje kostka ledu… tedy Ice Cube. Co by se mohlo pokazit?

Válka světů – Film nebo reklama?

Válka světů
Zdroj: Amazon Prime

Pokud někdo náhodou zapomněl, že nová Válka světů vůbec vzniká, není vůbec těžké mu to zazlívat. O Válce světů s Ice Cubem v hlavní roli se první informace objevily v září 2020, kdy ještě film vznikal u studia Universal. Ano, bylo to zhruba v té době, kdy globálně řádila pandemie COVID-19. Universal ho tehdy ještě veřejně pochválil jako film, který má díky zmíněné technologii screenlife „vzhled komerčního velkofilmu, ale rozpočet komorního thrilleru“. V době, kdy řádila pandemie, se zdálo, že je naprosto ideální natočit film, při kterém mohou herci a štáb fungovat na odlišných prostorech. V nejaktivnějším období pandemie se to mohlo zdát jako jedna z potencionálních budoucností kinematografie.

Následující roky bylo okolo filmu ticho. Tedy až do dne 24. 7. 2025.Ten den došlo k vydání prvního traileru a odhalení toho, že tenhle mnohými zapomenutý film přeci jen spatří světlo světa. Na rozdíl od Warner Bros. (již natočená Batgirl byla odepsaná jako daňová úleva a k jejímu vydání nikdy nedošlo) poté Universal novou Válku světů úplně neodepsal. Po 5 letech nicméně došlo k rozhodnutí, že nová Válka světů do kin nedorazí a dorazí místo toho na stream. Nutno dodat, že je to k prospěchu věci. Nová Válka světů se dá totiž horko těžko vůbec kvalifikovat jako film.

Veškerá úcta k vyprávění skrze screenlife snadno zmizí

Válka světů
Zdroj: Amazon Prime

Jistě, očekávat věrnou adaptaci románu H. G. Wellse by byla ta největší chyba, kterou může člověk při sledování nové Války světů udělat. Jak nás ovšem v roce 2005 naučil zmiňovaný Štefan Spielbergů, nemusí to být vyložený problém. Zakopaný pes opravdu netkví v tom, že je Válka světů Riche Leeho tak volnou adaptací původní knihy, jak to nejspíše vůbec je možné. Místo screenlife slasherů a thrillerů se tu někdo pokouší skrze screenlife vyprávět o mimozemské invazi. Hlavní hrdina Will Ranford v podání Ice Cubea pracuje na tajném vládním programu, který dokáže monitorovat každého člověka na zemi. A do toho začnou dopadat na planetu Zemi meteory, ze kterých vylézají mimozemské stroje. Ano, nová Válka světů je hodně o moderních technologických vymoženostech, hackingu, zároveň by v ní očividně měla nějakou roli sehrávat politická etika a konfrontace lidí s technologiemi. Zní to zajímavě? Ale ano. Zaručuje to dobrý film? Ovšem, že ne!

Hrozně moc snadno se nabízí poukázat na to, jak moc velký omyl je už samotný casting Ice Cubea do role analytika, ani brýle mu moc nepřidávají (přirozeněji by tam snad působil i Felix Holzmann ve svých nejlepších letech!). O’Shea Jackson nikdy nebyl kdovíjak dobrý herec, většinou mohl maximálně v komediálních rolích sázet na ideální komediální načasování a své bručounovské grimasy. Bylo by ovšem přehnané tvrdit, že snad kvality filmy stojí a padají právě na kostce ledu v hlavní roli. Formát screenlife už přeci jen za těch pár let ztratil své alespoň částečné kouzlo (vrcholem je pořád Pátrání), Válka světů poté donutí k této technice mít jakoukoliv úctu. Ano, pár lidí se nejspíše alespoň během pandemie neukousalo nudou, o pár let později ovšem lidstvo nebylo o tuto novodobou pandořinu skřínku ochuzeno.

Film, který dokáže nalomit lásku k filmům

Válka světů
Zdroj: Amazon Prime

Po vzoru Spielbergova filmu je to i tentokrát tak trochu o rodině. Stejně jako Cruiseův Ray Ferrier se i Ice Cubův Will snaží především zachránit svou rodinu, zbytek je mu jaksi ukradený. Jenomže k vykreslení jeho rodiny prakticky vůbec nedojde a jsou to všechno hrozně prázdný a nezajímavý charaktery. Mimozemská invaze je zpracovaná skrze rozmazaná videa s uboze renderovanými vesmírnými stroji, Will zůstává za monitorem, komunikuje se stejně matně vykreslenými postavami, dron musí aktivovat pomocí objednávky na Amazonu. Je to ještě hloupější, než si někdo dokáže představit. Scenáristé Kennyho Goldea a Marca Hymana by šlechtilo kdyby to celé byla jakási forma recese/parodie, je ovšem zcela čitelné, že tohle někdo myslel vážně. Chocholoušek už by tohle léčil elektrošoky!

Vlastně není moc těžké pochopit, proč Válka světů zůstávala tak dlouho na skladě. Působí to jako film, vedle kterého i filmy z dílny Asylum působí jako umělecky hodnotnější díla. Film se za pochodu stává hloupějším a hloupějším. Odhalováním identit tajemných hackerů, odhalováním tajných vládních spiknutí, už vyloženě otravným přistupováním k tomu, jak film vyprávět skrze obrazovky. Už to, že je vůbec možné takový příběh vyprávět takovouto technikou, chce hodně dramaturgických rozhodnutí přitažených za vlasy, především to už vyloženě hraničí s inteligencí diváka. Videoklipová kariéra Riche Leeho je určitě zajímavá, jeho vedení herců a vlastně čehokoliv je ovšem tragické. Těžko ovšem říct, jak moc něco takového přisuzovat právě Leemu. Minimálně v tomhle případě totiž zlo skutečně pochází Ruska.

Mr. Bekmambetov, stop making movies, please!

Video výše jde nejen aplikovat na techniku screenlife, ale v podstatě dokáže dost jasně vyjádřit postoj k aktuální tvorbě Timura Bekmbametova. Po své ruské tvorbě natočil v roce 2008 pro mnohé zásadní akční film Wanted, ve kterém Chris Pratt dostával do zubů dávno předtím, než si to ve skutečnosti zasloužil, Angelina Jolie mnohé ujišťovala o jejich heterosexualitě, létající kulky v něm nelítaly pouze po Moravě. Své kouzlo jistě má i béčko Abraham Lincoln: Lovec upírů, jeho Ben-Hur byl poté prohranou bitvou již v době oznámení. Docela slušné odezvy se pořád dočkávají Bekmambetovy ruské filmy, bylo by to dost možná ovšem na čase, kdyby Bekmbametov přestal dělat filmy. Minimálně tedy jistý typ filmů. Filmů vyprávěných skrze obrazovky už minimálně bylo víc než dost.

Ano, screenlife má své specifické kouzlo a kdejaký šikula si dokáže s ním dokáže vyhrát, všeho je ovšem někdy dost. Je až alarmující číst jisté informace o tom, že Lee a Bekmambetov neměli film natočit za hubičku (rozpočet je nejspíše pro jistotu neznámý), protože je jisté, že již delší dobu nebude možné vidět něco tak laciného. Minimálně v rámci kategorií filmů, které se tváří jako blockbustery, které mají naplnit představu o tom, že je to velkolepá podívaná, která si zaslouží hodinu a půl času od… kohokoliv.

Všechno by se dalo velmi snadno odpustit, kdyby byla Válka světů alespoň tak pitomý film, že by byl svým způsobem zábavný. Jenže není. Je jen deprimující. Taková ta věc, která mohla vzniknout čistě během nevyzpytatelné pandemické éry, kdy někdo omylem kývl. A pak už bylo příliš pozdě kolos Válka světů z roku 2025 zastavit. Jen jen štěstí, že se takhle podívaná vyhnula kinům a na streamu si jí následně pustí jen pár odvážných masochistů.  „All work and no play makes Jack a dull boy!“

Válka světů závěrem

Válka světů z roku 2025 je katastrofálně špatný film. Odporný digitální chaos, špatné herecké výkony (kostka ledu jako analytik!) a zoufalý pokus o vyprávění skrze techniku screenlife, která už je vyčpělá. Je to hloupý, ošklivý, takový ten film, který člověka donutí zamyslet se nad tím, zda je film skutečně tak kouzelné médium. Je to novodobá pandořina skřínka, která nenávratně poškodí každého, kdo se jí odhodlá věnovat byť jen minimální čas. Filmový rok 2025 narazil na své dno. Docela těžce se věří tomu, že půjde do konce roku narazit na film, který se v tomto ohledu Válce světů vyrovná. Především i proto, že jde o film, který nepotřebuje svou Asylum verzi. A to z docela pochopitelných důvodů – hůř v tomhle případě být už opravdu nemůže…

Verdikt: 0 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Amazon Prime
-REKLAMA-

Nebezpečná zvířata – Napínavý thriller, kde vrah krmí svoje oběti žraloky (Recenze redakce)

0
Nebezpečná zvířata
Zdroj: Shudder

Filmy se žraloky jsou oblíbené a jejich hodně, ale povedených za poslední dobu není mnoho. Nyní dorazil nadějně vypadající hororový thriller, který sliboval zajímavý děj oproti předchozím filmům se žraloky. Nebezpečná zvířata se točí okolo mladé surfařky, kterou unese sériový vrah. Muž ji drží na své lodi a brzy se ukáže, že jeho vášní není jenom vraždění, ale také žraloci. Mladá žena musí vymyslet, jak se zachránit dříve, než ji vrah rituálně hodí žralokům kroužícím okolo lodi. Snímek lákal na vraha, který bude krmit své oběti žraloky. My z redakce jsme se na film podívali a řekneme vám zda tento film stojí za váš čas.

Recenze redakce na Nebezpečná zvířata

Pavel Hrubeš

Povedená a zábavná „béčková“ jednohubka, která potěší a vykouzlí úsměv na tváři. Nebezpečná zvířata je přesně ten typ filmu na letní večer nebo ideální party film. Režisér Sean Byrne odvedl moc dobrou práci, a v rámci zadání splnil všechno, co měl a dokonce i něco navíc. Byrne ukazuje, že umí pracovat s atmosférou a napětím, umí být trpělivý, a když je potřeba, tak dokáže jít z nuly na sto, a natočit hodně působivou scénu, která šlape, tak jak má. Režisér má velkou oporu v přesných hercích, kteří sice jsou jednorozměrný, ale v tomto případě vůbec nevadí, protože herci jdou do svých hereckých partů na sto procent.

Hassie Harrison je ten typ hrdinky, co je sympatická, zajímavá, chytrá a budeme jí celou dobu fandit. A Harrison svou bojovnici zahrála dost dobře. Jai Courtney dostal velmi vděčnou roli a užívá si jí každou vteřinu. Courtney se baví, přehrává a tlačí na pilu, a je vidět že ho ta role bavila a chtěl předvést, co nejdivočejší výkon na hraně sebeparodie. Josh Heuston je sympaťák a je dost fajn. Sice má nejvíce otřepané dialogy a momenty, ale to vůbec nevadilo. Film má hezkou a napínavou atmosféru. Některé scény jsou hodně cool, a když začne boj na život a na smrt, tak to stojí za to.

Největší slabina filmu je ta, že ke konci se to začne opakovat a malinko to ztrácí tah na bránu. A pak přijde okamžik, kdy si to přímo říkalo o nekompromisní a nepříjemný konec, ale film na poslední chvíli cukne. Škoda. I Tak jsou Nebezpečná zvířata hodně fajn podívaná, která stojí za váš čas.

Hodnocení: 6,5/10

Nebezpečná zvířata
Zdroj: Shudder

Marek Lízal

Nečekal jsem popravdě moc, a nakonec jsem dostal povedený thriller. Nebezpečná zvířata jsou solidním béčkem, který sleduje sériového vraha, jehož oblibou je krmit své oběti žraloky. Jai Courtney v roli záporáka je výborný a jde vidět, že si to užil. Courtney není dobrý herec, to dobře víme, ale tyhle magoři mu jdou velmi dobře. Za pochvalu také stojí hlavní hrdinka, která je hezky představena a divák jí snadno bude fandit. Ta má za sebou těžký život a je z ní ve filmu silná bojovnice, která se pokusí za každou cenu přežit. A já musím říct, že jsem ji fandil.

Filmu nechybí skvělé napětí, kdy několik scén se vážně povedlo. Ve finále to byl pro mě celkem nervák. Režisér Sean Byrne odvedl slušnou práci a servíruje snímek s dobrým tempem, který je pěkně natočený. Několik záběrů je hodně krásných. Co do napětí a celému filmu pomáhá je také hudba, která zde šlape skvěle. Co se týče žraloků, tak nejsou ve filmu tak často, jak by asi někteří chtěli a očekávali. Jde tady spíše o ten thriller a o to, že člověk je největší zlo. Přesto, když dojde na žraloky, tak to stojí za to. Jde z nich strach a respekt a ten velký žralok na konci se fakt povedl.

Film samozřejmě není bez chyb. Je vlastně snadné si na filmu najít chyby a vytknout tomu několik věcí. Já musím hlavně zmínit jen pár. Snímek je jednoduchý a když se jedna postava snaží najít hlavní hrdinku, tak se tohle vyřeší hrozně jednoduše a poměrně lacině. Záporák si na konci nadělá na problémy svým špatným rozhodnutím. Pár slabších momentů to má, ale tyhle věci mi nezkazily zážitek z filmu a dobře jsem se bavil. Jako jednohubka na večer to funguje velmi dobře.

Hodnocení: 7/10

Nebezpečná zvířata
Zdroj: Shudder

Antonín Matějíček

Nečekejte klasický letní brak se zubatou potvorou skákající po laně. Dangerous Animals sice v názvu láká na faunu, ale mnohem víc se šťourá v predátorských instinktech lidských zrůd. A to bez příkras. Výsledkem je napínavý survival thriller s lehce béčkovou příchutí, který si na nic nehraje, ale překvapivě dobře chutná.

Hlavní devízou filmu je jeho psychopatický hlavoun Jai Courtney. Herec, kterého většina zná spíš z nenáviděné Smrtonosné pasti 5 nebo jako šaška s bumerangem, tady konečně našel svou krevní skupinu. Jeho úchyl, co unáší holky a krmí jimi žraloky, působí nečekaně uvěřitelně a děsivě zároveň. V roli se evidentně vyžívá, což přispívá k celkové hutnosti filmu. Proti němu se postaví nečekaná bojovnice Hassie Harrison. Nejen že zvládla být charismatická final girl, ale dokázala svému partu dodat jak jiskru, tak emoce. Skvělý objev, který si rozhodně zaslouží víc prostoru i jinde.

Příběh se drží jednoduché linie, která ale funguje. Žádná překombinovaná logika, jen čirý boj o přežití a postupné obracení rolí mezi lovcem a kořistí. Snímek nezapomíná na krvavé momenty, které se neskrývají za střihem a byť jsou žraloci často spíš jen kulisou, jakmile se objeví, pořádně kousnou. Škoda, že těch mrtvých nebylo více. Finále bohužel malinko ulétne a přestane hrát na notu „uvěřitelné děsivosti“, ale i tak si film drží slušné tempo a nenudí. Krátká stopáž navíc funguje jako správně utažený obojek. Nepoleví a než to celé přepískne, už je konec.

Dangerous Animals je příjemně syrové překvapení mezi jinak unavenými žraločími thrillery. Nehraje si na horor roku, ale místo toho servíruje jednoduchý, dobře odsýpající survival s parádně vyšinutým Jaiem Courtneym v životní formě a sympatickou final girl, které to nejen sekne, ale taky má co hrát. Napětí funguje, krev cáká, žraloci koušou, jen bodycount mohl být větší. Přesto film drží pozornost, baví i znepokojuje a nebojí se být trošku špinavý, což k látce perfektně sedí. Pokud vás zklamali Žraloci v Paříži nebo jiná vodní bída posledních let, tohle je malá, ale dravá náplast. Béčko, co ví, čím chce být a o to líp to zvládá.

Hodnocení: 7/10

Nebezpečná zvířata
Zdroj: Shudder

Martina Ignasová

Australani znovu nezklamali. Sean Byrne nám dodal film s originálním námětem, nevšedním zabijákem a velmi sympatickou hrdinkou s pořádnými survival skills. Utíká to rychle a prostředí lodi má něco do sebe.

Jai Courtney za mě ale nedokázal antagonistu zahrát s dostatečným množstvím zvrácenosti a šílenosti. Což byla škoda, protože činy jeho postavy rozhodně fucked up byly. Každopádně se určitě jedná o jeden z nejpovedenějších žraločích snímků poslední doby.

Hodnocení: 7/10

Tohle byla recenze redakce na hororový thriller Nebezpečná zvířata. Doufáme, že se vám článek líbil a snad jste si podle našich dojmů rozhodli zda dát filmu šanci nebo ne. 

Zdroj titulního obrázku: Shudder

-REKLAMA-

Srpen (August) v kině: Pod parou, Hodina zmizení, Nikdo 2 a další

0
Hodina zmizení
Zdroj: Warner Bros.

Léto už je ve své půlce a největší hity si odbyly svou premiéru. Ale i tak se v kině najde spoustu zajímavých filmů, na které lze jít do kina. Osobně jsem si myslel, že bude srpen v  kině mrtví, ale pak jsem kouknul na kino výhled a našel jsem tam spoustu zajímavých filmů, co si říkají o vaši pozornost. Takže jdeme na to. Tohle je srpen v kině!!!

Srpen (August) v kině

Sorry, Baby 7.8.

Velmi chválené komediální drama s nepříjemný tématem.  Diváci ve Varech byli nadšení, my jsme také nadšení, a já se moc těším až film uvidím.

Pod parou 7.8.

Česká verze oceňovaného dánského dramatu Chlast. Obsazení je dobré, výměna mužů za ženy zajímavá volba – přeci jenom minulý rok v kinech uspěl film Zápisník alkoholičky. Teď jen, aby to byl povedený film.

Mezi námi děvčaty 7.8.

Velký návrat po 22 letech. Vrací se ústřední dvojice. Já původní film neviděl, ale vím, že je to velká klasika. Uvidíme jestli tento návrat má co nabídnout, nebo to bude úplně zbytečné pokračování.

Hodina zmizení 7.8.

Z mého pohledu nejzajímavější film ze srpnové nabídky. Režisér Zach Cregger nám svým filmem Barbarian vytřel zrak a v celá naše redakce se na jeho nový film hodně moc těší. Trailery toho moc neprozrazují, zahraniční ohlasy jsou výborné, takže zvědavost je obrovská. O recenzi se strhla velká bitva, ale nakonec si jí prosadil kolega Lízal.

Duchoň 7.8.

Potupně se přiznám, že dokud jsem neviděl trailer, tak jsem jméno Karel Duchoň neznal. Trailer vypadal hodně slibně, ale první reakce z Varů nejsou nic moc. Ale udělejte si názor sami.

Dokonalá shoda 14.8.

Film, na který jsem se moc těšil. O to více mě mrzí první ohlasy z Varů. Rozhodl jsem se nic nečíst a na film si udělat vlastní názor. Recenzi na tento snímek s hvězdným obsazením – Chris Evans, Pedro Pascal a Dakota Johnson čekejte brzy.

Bláznivá střela 14.8.

Další mé velké přiznání. Nikdy jsem neviděl žádný díl Bláznivé střely. Ano, vím jsem ostuda. Naštěstí kolegové z redakce filmy mají nakoukané a na novou Bláznivou střelu se moc těší.

Splitsville 21.8.

Dakota Johnson podruhé tento měsíc a podle reakcí z Varů je Splitsville hodně moc povedená komedie. Já osobně se moc těším a sobecky jsem si zabral pro sebe recenzi.

Nikdo 2

Když, se před pár lety objevil film Nikdo, tak nikdo nečekal, že se film tak moc povede a bude z toho menší kultovka. Teď tu máme druhý díl a opět jsme se v redakci shodli, že se opravdu moc těšíme. Snad dostaneme zábavnou a hodně povedenou podívanou.

Nebezpečná zvířata 21.8.

My jsme film viděli a dáváme palec nahoru a můžeme film doporučit pokud chcete vidět zábavné, lehce přepaléné béčko s parádními herci. Ideální party film na letní večer.

Život v hajzlu 28.8.

Nový film Darrena Aronofského. Trailer je parádní, obsazení moc dobré a vypadá to na velkou jízdu. Tak snad trailery nelhaly a bude to náhul.

Roseovi 28.8.

Nová verze slavné klasiky. Obsazení je skvělé a opět můžeme doufat, že nová verze nebude zbytečná a přinese něco nového. Osobně film uvidím, ale nevím jestli v kině nebo pak někde na streamu.

Toto byly naše tipy na zajímavé a kvalitní filmy, které budou v srpnu v kinech. Určitě si každý něco vybere. A kdyby ne, tak pokud budete mít možnost vidět Čelisti, tak ty nikdy nezklamou.

Zdroj: ČSFD, IMDb

Zdroj titulního obrázku: Warner Bros.

-REKLAMA-

Spoušť: Každý má ve svém srdci spoušť… (Recenze)

0
Spoušť
Zdroj: Netflix

Na Netflix dorazil nový seriál, který vás donutí si během jeho sledování položit hned několik otázek. Dá na ně sám odpovědi nebo jde o to, aby si odpověď našel každý sám v sobě? Víc v recenzi seriálu Spoušť.

Pár slov úvodem…

Co se stane, pokud vezmete lidem něco, čím mohou teoreticky ublížit ostatním lidem? Zmizí násilí nebo vznikne jiná forma násilí z následků potlačování emocí, které vedou také následně k násilí? A co se stane, když se to mezi lidi dostane zpátky? Zůstanou věci stejné nebo někteří neukočírují své emoce, přestože teď mají znovu tu možnost?

Slova jsou možná silnější než pěsti (nože, kladiva, mačety atd), ale občas je zbraň ještě o trochu silnější. Způsobí totiž nejvíc škody za nejkratší možnou dobu. V ten okamžik se zdá logické je plošně zakázat. A potom doufat, že se nedostaneme do situace, kdy ani složky, které by jinak měli vědět, co dělat, jsou najednou absolutně ztracené. Přeci, kdo jiný by si měl být schopný poradit právě v téhle situaci? Být připravený a obezřetný totiž není známka slabosti…

Spoušť
Zdroj: Netflix

Není totiž nic horšího, než když v sobě držíte emoce a nemáte je jak ventilovat. Může se potom snadnou stát, že hranice mezi dobrým a špatným člověkem bude najednou tak slabá, až bude sotva viditelná. Protože ať už máte problém jakýkoliv, a všem je to jedno nebo odvrací zrak („hlavně ticho, ať se to potom nestane mě“) nebo vám neví/nechtějí pomoct („no, skvělý, teď to budu řešit, když jsem už měl jít dávno z práce“), nemůže to potom dopadnout dobře.

„Každý má ve svém srdci spoušť. Ale člověk se zdravým rozumem by takovou spoušť nikdy nestiskl.“

Tak je potom hodně lehký přijmou první nabízenou ruku. Nehledě na to, co vám v ní daný člověk podává. Když se cítíte tak na dně ve fázi, že už není kam níž spadnout, tak je vám to jedno. Ať tam je tam zbraň, jeho pravda, obecná lež … všechno z toho je lepší než to ticho předtím. A je tak snadné vinit toho, koho máte jako prvního po ruce. Protože pouze vinit systém je sice snadné, ale napravit ho na první pohled skoro až nemožné.

Hlubší myšlenka zabalená násilnou a krvavou mašličkou…

Uvědomuji si, že podobný řízený chaos není nic nového. Ale už ta samotná představa zvládne vytvořit dostatečnou paranoiu. Když mám teď zbraň já, co když jí má i ten druhý? Ale Spoušť umí podat to, co moc dobře známe způsobem, který je zajímavý a chytlavý. Proč? Protože ukazuje obyčejné lidi z masa a kostí, jak se s danou situací vypořádávají. Což je v kontrastu pohledu na lidi, kteří celou tuhle situaci využívají k vlastním mocenským šachům, aby to byli právě oni, kdo na konci ostatní obere, přidaná hodnota.

Otázkou potom zůstává, jestli nakonec každý učiní rozhodnutí, která se od nich očekávají. Proto je důležité s nimi stavit nějaký ten čas. Stejně jako s poldou, který je najednou uprostřed toho všeho zmatku, a jak se zdá, je víc než hodně momentů, kdy by to i sám Lee (Kim Nam Gil) vzdal, ale kromě toho, že to není jeho styl, tak by to ani nemohl s čistým svědomím udělat.

Spoušť
Zdroj: Netflix

„Pokud ti pomsta zničí život, stojí to za to?“ 

Zmáčkni spoušť … ale co potom?

Tohle je ta část, kdy bych se měla nadechnout a podívat se na Spoušť z dálky, abych objektivně viděla i ty drobné nedostatky. Ale když vám tvůrci dodají něco, co ve svém přístupu k věci chytne vaší náladu a líbí se vám práce s hlavní myšlenkou, je to hned o dost těžší. A občas je snazší přiznat, že na to nemáte. Což nejspíš bude i vaše první myšlenka po dokoukání Spouště. A nejspíš vám bude chvíli trvat uvědomit si, jak by jste se i vy ve stejné situaci zachovali, pokud by tu ruku podal někdo vám.

Co ale nejde nezmínit je krásně vyvážená dynamika mezi stranami mincemi, kde budete sice doufat, že tahle bromance mezi hlavními hrdiny nikdy neskončí … ale jak jinak by mohla skončit, když jeden si slíbil, že už nikdy nevezme zbraň do ruky a ten druhý si až moc užívá právě tuhle slibnou situaci nastalého chaosu. Přestože jsou všechny postavy v příběhu důležité, tak právě tihle dva (klidně si je představte jako anděla na jednom rameni a ďábla na tom druhém) jsou hlavní esencí celého seriálu, a jak Kim Nam Gil, tak Kim Young Kwang, oba pánové si zaslouží klobouček. Stejně jako celý vizuál a provedení, protože vás ani na vteřinu nenapadne, že někdo nevěděl, co má dělat. Že máte občas pocit chladu? Dobře tak. Svět není hezké místo. Ať se zbraněmi nebo bez nich.

Stojí seriál Spoušť za vaší pozornost?

Spoušť má sílu vás vtáhnout vás a nepustit vás až do své poslední minuty, pokud během úvodních dílů zjistíte, že je seriálový materiál právě pro vás. Přičemž myšlenku samotnou a to, jak všechno končí si každý musí přebrat po svém a podle svého vlastního náhledu na svět a věci, které se v něm dějí. Protože tady se nikdo nepřiklání ani na jednu stranu. Je to čistě o tom, co se odehrává v srdci každého z nás. A jak si představuje budoucnost svou i všech ostatních…

Hodnocení: 9,5/10

Tohle byla recenze seriálu Spoušť. Další novinky, přehledy a recenze najdete na našich stánkách.

Zdroj obrázku: Netflix

Zdroj titulního obrázku: Netflix

-REKLAMA-