Příběh sleduje mladého kozla Willa, který má sen stát se profesionálním hráčem monsterballu, kontaktního a drsného sportu, kterému dominují ty nejrychlejší, nejagresivnější a nejsilnější zvířata světa. Will dostane jedinečnou šanci se stát profesionálním hráčem a dokázat, že i menší zvíře může překonat šampiony v tomto sportu…
Sony Pictures Animation ještě pár let zpět platilo v rámci animačních hollywoodských studií za otloukánka. Franšízy jako Lovecká sezóna či Hotel Transylvánie přeci jen při zpětném ohlédnutí zase tak velkou díru do světa neudělaly, byť třeba Divoké vlny nebo Zataženo, občas trakaře jde v jistých kruzích označit již za kultovní animované snímky. Vše nicméně změnil revoluční animák Spider-Man: Paralelní světy. Animovaná alternativa k aktuálním hraným Spider-Manům s Tomem Hollandem v hlavní roli vsadila na přelomovou animaci, kterou si následně studio Sony nechalo patentovat. Jedná se o mix 3D animace, 2D animace a ručních kreseb, které již navíc nepoužila jen příští rok završená trilogie Spider-Verse, ale také druhý Kocour v botách či poslední celovečerní animované Želvy Ninja.
Ani studio Sony ovšem nechce tuhle techniku používat pouze u animovaných Spider-Manů s Milesem Moralesem v hlavních rolích. Už pár let zpět došlo na realizaci animáku Rodina na baterky, který nicméně kvůli pandemii COVID skončil na Netflixu, kde by se měl do pár let dočkat také pokračování. Nejnovější animák z dílny studia Sony s touto specifickou technikou nicméně právě dorazil. Jmenuje se Nejlepší z nejlepších: GOAT a klidně by mohl být nepřiznaným sportovním spin-offem série Zootropolis. I tady se představuje svět antropomorfních zvířat, podobně jako jsou Zootropolis filmy variací na akční buddy komedie, je GOAT variací na sportovní filmy. Příběh vlastně nemůže být v rámci sportovního žánru banálnější a ohranější. Ale ta animace!
Nejlepší z nejlepších: GOAT – Revoluční animace se pořád nevyčerpala
Jistě, ta animace, která za 2 roky oslaví dekádu od svého debutu, mohla při svém uvedení brát sebevětší dech, a jako se vším bylo ovšem na místě se obávat, zda se tenhle styl animace časem nevyčerpá. Především i proto, že animáků spoléhajících na tento styl přibývá a přibývá. GOAT nicméně potvrzuje, že je na tyhle obavy pořád docela brzo.
Film režijní dvojice Tyree Dillihay a Adam Rosette (pro oba se jedná o celovečerní debut) se odehrává ve světě antropomorfních zvířat, kde existuje specifická verze basketbalu známá jako monsterball. Do velké míry je to jako klasický basketbal, jen ho hrají zvířata a v rámci týmů se nebere v potaz pohlaví. Podobně jako u basketbalu poté platí, že tento sport často hrají osoby s nějakými fyzickými predispozicemi, zvířata, která jsou v tomto světě považovaná alespoň za medium. Jenomže pak jsou tu i nějaké mini zvířata, která si chtějí splnit svůj sen – jako je hlavní hrdina kozel Will.
Klasický příběh o outsiderovi, který těží ze specifického prostředí
Will je fanda ústředního sportu už od dětství. A i když je to mladík, kterého trápí každodenní starosti jako problém vyjít s nájmem či práce, která ho ne tak úplně naplňuje, pořád se nevzdává svého snu. Když se tak naskytne příležitost stát se členem populárního týmu Trny v čele s jeho idolem, samicí černého pantera Jett, pro Willa se jedná o splněný sen. V týmu složeném z černého pantera, žirafy, pštrosa, nosorožce a varana je ovšem kozel přeci jen tak trochu páté kolo u vozu. Outsider si tak musí, jako v klasickém sportovním filmu, vydobýt respekt, musí dojít ke konfrontaci dvou generací zastupující jeden sport, stejně tak i k nějakému vývoji charakterů u ostatních spoluhráčů.
Po celou dobu platí, že by se skutečně mohlo jednat o námět pro sportovní film s lidským zastoupením. Nechybí ústřední rival, vlastnice týmu, která je tak trochu svině (doslova!), vývoj vztahu mezi mentorem a žákem, zároveň konfrontace s egem, lekce o důležitosti týmové spolupráce a další ty klasické lekce, které rozdávají sportovní filmy nejen z basketbalového prostředí. Výjimečnost tak tomuhle animáku skutečně dodává až svět, ve kterém se odehrává. A zmiňovaný specifický styl animace dokáže pracovat se specifickými pohyby zvířat, prostředími i hrstkou vizuálních nápadů. Je zajímavé, že na rozdíl od Spider-Verse a zmiňované Rodiny na baterky se na filmu vůbec neměli podílet Phil Lord a Chris Miller, přesto přístupem k humoru a dávkou vizuálních nápadů působí jako typická tvorba, pod kterou bývají tito dva tvůrci často podepsáni alespoň jako producenti (hnacím motorem zmiňované Spider-Verse trilogie jsou především Lord a Miller).
Sportovní film, který nutně nemusí být pro fandy sportu
Sympatický na tomto filmu může být fakt, že nemusí být úplně pro fanoušky sportu. A vzhledem k tomu, že se film netočí kolem basketbalu v pravém slova smyslu, vlastně ani moc nezáleží na tom, jak velký vztah má divák ke klasickému basketbalu. Ty nejkvalitnější sportovní filmy mají přesah daleko za hranicemi sportovního odvětví, poselství filmu GOAT poté za nimi končí, protože poselství o honbě za naplnění snu a důkazu toho, že nikdy není pozdě se změnit, se nutně nemusí točit kolem sportu. V ústředním týmu funguje vzájemná dynamika, každá z vedlejších postav poté dokáže zaujmout tím, že je specifická. Ať už druhem zvířete či vlastnostmi. Pštrosice Olivia je například poměrně depresivní, nosorožec Archie se snaží skloubit sportovní kariéru s výchovou dvou malých teroristek a varan Modo působí jako paranoidní schizofrenik.
V jádru je ovšem především vztah Willa a Jett. Jejich vztah připomíná dynamiku, jakou mají například Po a Shifu v první Kung Fu Pandě – Po (Will) je outsider, Shifu (Jett) ho podceňuje, protože kozel je v řadách profesionálního monsterballu podobně nepřirozený jako panda v oblasti kung fu. A přesto postupně dochází k odhalení, že má Will skutečně talent a může být z více důvodů chybějícím článkem, který tento tým tak moc potřeboval. Především i proto, že to vypadá, že by mohl zklidnit ego Jett, které chtě nechtě ovlivňuje výkony jejího týmu.
Film GOAT sice není GOAT, je nicméně velmi fajn
Svým názvem si tento animák skoro až říká o titul největšího animáku ze všech dob, na tak vysokou pozici to nicméně přesto stačit nebude. Na to GOAT až příliš sráží dolů zmiňovaný ohraný příběh a především fakt, že se na něm podepíše, že natáhnout tyhle příběhy na celovečerní délku je někdy skutečně těžké. Díky animované formě má nicméně tento animák výhodu v tom, že dokáže ústřední sport vykreslit vizuálně zajímavě, velkou výhrou tohohle animáku poté je, že má solidní tempo a sympaticky kvapí dopředu i v momentech, kdy dochází jen k čekání, až si film odbude další povinné klišé.
Na filmu je zábavná i expozice světa a hrstka vizuálních nápadů. K budování světa se tu přistupuje podobně jako u animáků od studia Pixar, stojí proto za to všímat si detailů, kterých je nicméně tolik, že je pravděpodobné, že i pozornějšímu divákovi pár vizuálních gagů uteče. Ve finále ovšem sejde na tom, že je to zábavný animák, který dokáže být dostatečně zajímavý i pro rodičovský doprovod, pokud právě on filmu dovolí, aby ho tak trochu vrátil do dětských let. Snadno se nicméně věří tomu, že pokud na tento film narazí nějaký dětský divák v ideální čas, dost možná by se pro něj mohlo jednoho dne jednat o instantní klasiku, která zvítězí i v boji se zuby času. Sympatických animovaných jednohubek není nikdy dost, je proto radost sledovat, že se mezi ně GOAT snadno zapíše.
Nejlepší z nejlepších: GOAT závěrem
Nejlepší z nejlepších: GOAT sice nepřináší příběh, který by ohromil originalitou, ale díky své vizuální stránce a animaci se stává filmem, který baví a dokáže snadno zaujmout diváky všech věkových kategorií. Dynamika postav, sympatický hlavní hrdina a poměrně propracovaný svět antropomorfních zvířat vytvářejí film, který přesahuje klasický sportovní žánr a dokáže zaujmout i ty, kteří nad sportem běžně mávají rukou. GOAT není nejlepší animák všech dob, ale jde o zábavný, vizuálně podmanivý a výrazný příspěvek do portfolia Sony Pictures Animation, který ukazuje, že jejich revoluční animace má stále co nabídnout. A do budoucna s ní rozhodně nemusí pracovat jen další filmy ze světa Spider-Verse…
——————————————————————————————————
PS: Český dabing je velmi kvalitní. Dá se z něj snadno odvodit, že se maximálně snaží pracovat s českou lokalizací, která jde naproti minimálně v rámci verbálního humoru a nápadů, jako je přejmenování některých postav dle jejich českých dabérů – Kohy (Jakub Kohák) a Novy (David Novotný). Zároveň by se mělo jednat o poslední dabing nedávno zesnulého herce Pavla Nečase, který ve filmu mluví opičího kouče Denise, ze kterého se vyklube jedna z nejzábavnějších postav filmu právě i díky zápalu, který byl Nečas schopný dát do dabingu. GOAT tak naznačuje, že nedávno zesnulý herec byl do jisté míry nedoceněným talentem českého znění.
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Sony
