Podrobný pohled na život a kariéru Eddieho Murphyho…
Od stand-upových klubů v New Yorku až po největší filmová plátna Hollywoodu. Pětinásobný držitel Zlatého glóbu, hvězda Saturday Night Live a tvůrce nezapomenutelných nejen komediálních filmových rolí. Dnes ho navíc pravděpodobně mnozí označí za jednoho z komiků své doby, který se někdy nebál jít až za hranu. Eddie Murphy v dubnu 2026 oslaví své 65. narozeniny, čerstvě se poté stává dalším hercem, jehož kariéře je věnován dokument na Netflixu. Za tím s názvem Jsem Eddie konkrétně stojí Angus Wall, mimo jiné střihač klipu Smells Like Teen Spirit či hned 5 filmů Davida Finchera. Murphy není již roky mrtvá komediální legenda jako John Candy, zároveň jeho život není, na rozdíl od té Charlieho Sheena, přeplněný kontroverzemi. Jaký hlubší smysl tak realizace dokumentu vlastně má? Vlastně těžko říct.
Jsem Eddie – Eddie Murphy se ohlíží za svou kariérou
Eddie Murphy byl svého času jedna z největších hvězd Hollywoodu, dnes jde spíše o herce, který se pokouší o comeback sázkou na návraty osvědčených sérií (Cesta do Ameriky 2, Policajt v Beverly Hills IV) či novými rolemi (včetně chystané předělávky Růžového pantera). Sympatické na něm v dokumentu Jsem Eddie ovšem je jeho uvolněnost. Murphy dokáže většinu času působit upřímně a prostě jako takový obyčejný chlapík, který je shodou okolností extrémně bohatý a znají ho minimálně ve většině zemí světa.
Jsem Eddie do velké míry působí jako jeden PR oddělením vytvořený celovečerní dokument ušitý Murphymu přesně na míru. Spíše než aby šlo o nezávislý portrét, vše je upraveno tak, aby Murphy vyzněl v dokumentu co nejlépe. Od počátku tak dokument působí jako oficiální prezentace hvězdy, nežli jako kritický dokument. Dokument ovšem funguje jako průlet Murphyho životem a kariérou, kdy se ke svým neúspěchům Murphy vyjadřuje minimálně. Nedochází přitom k nějaké hlubší kariérní sebereflexi. Spíše jen Murphy jen tak dodá, že když už někdo je aktivní několik let, omyly se prostě stávají. Přesto alespoň bez obalu přiznává, že si dal od herectví pauzu kvůli klesající kvalitě svých projektů.
Skandály prakticky neexistují, Murphy má skoro svatozář
Kontrast mezi Jsem Eddie a Alias Charlie Sheen je poměrně jasný. Alias Charlie Sheen se tak moc zaměřoval na skandály Charlieho Sheena, že v něm jeho herecká kariéra už pomalu začala hrát skoro až terciální roli. V případě Jsem Eddie je tomu přesně naopak. Murphy nadšeně mluví o svých vzorech jako Richard Pryor, při všem tom vyprávění se občas projevuje až hyperaktivně a je schopný odskočit mimo téma. O atmosféru PR dokumentu, který Murphyho evokuje skoro až jako bytost se svatozáří, dokument nikdy úplně nepřijde, Murphy v něm ovšem opravdu zvládá působit jako neskutečně sympatická osobnost. Čímž dokument paradoxně splňuje potenciální postranní úmysly.
Murphy prochází staré časopisy, prezentuje svoje kalifornské sídlo, především ovšem pořád dokáže vyprávět vtipy. Dokáže přirozeně vyvolat dojem, že je v rámci vyprávění svého příběhu až sám zpětně zaujat svým vlastním příběhem. I když se dle vlastních slov vyhýbal odvrácené straně Hollywoodu a díky své zdrženlivosti tak nikdy neměl propadnout drogám. Zpětně si jen možná uvědomuje, že jeho stand-upy nebyly z dnešního pohledu úplně vhodné, Murphy se tak svým způsobem kaje za všechny vtípky na účet žen, gayů i rasových stereotypů. A začíná také mluvit o nevyhnutelné smrti, protože smrti si za svůj život užil také dost. A to nejen díky faktu, že jich dost zaplatil. Optimistický je ovšem očividně pořád tak moc, že mu to mnozí musí až závidět. Je navíc nejen komediální legendou, ale především milující otec deseti dětí.
Jsem Eddie dokáže Murphyho polidštit
Jamie Foxx v dokumentu o Murphym mluví jako o dalším nepravděpodobném introvertovi, sám Murphy tvrdí, že původní Cesta do Ameriky byla založena na jeho touze po té pravé, která ho bude milovat, aniž by věděla o jeho slávě a bohatství. I přes řadu kultovních komedií a ikonických rolí ovšem Murphy vnímá jako největší odkaz svou rodinu. Mezi emocionální vrcholy filmu podobně patří moment, kdy se Murphy po letech v roce 2019 vrátil do pořadu Saturday Night Live (měl své důvody, proč se v pořadu léta nechtěl objevovat). Fakt, že Murphyho návratem do SNL dokument vrcholí, znamená, že se dokument symbolicky vrací na samý počátek jeho kariéry. A jenom tím šikovně podtrhuje jeho komediální odkaz.
Jakožto Afroameričan se Murphy dočkal ve 20 letech statusu, který mu mohlo spousty lidí jenom závidět. Dave Chappelle či Chris Rock ostatně ve svých výpovědích ilustrují, jak moc Murphy ovlivnil ostatní komiky. V rámci Murphyho kariéry je navíc zmíněné vše důležité – od 48 hodin přes Shreka po Norbita. Wall jako režisér využívá bohatou zásobu archivních záběrů i fotek, vytýkat se mu tak dá skutečně snad jen to, že jde vlastně o slušně realizovaný dokumentární portrét, který vlastně ani nechce říkat nic navíc. A kdyby snad náhodou chtěl, nevyhnutelně by tím mohl poškodit jeho po celý dokument budovanou reputaci.
Ukazuje dokument skutečného Eddieho Murphyho? A záleží na tom?
Otevíráním starších konfliktů, podrobnějších analýz kontroverzních stand-up pasáží (byl by tehdejší Eddie Murphy v moderní době „zrušen“?) nebo osobnějších kauz by dokument mohl divákům ukázat skutečného Eddieho Murphyho– s chybami, slabostmi a kontroverzemi. Místo toho dokument volí bezpečnou, uhlazenou cestu, která Murphymu neškodí, ale divákovi poskytuje jen vyleštěný PR pohled, téměř jako by legenda komedie existovala celých 65 let bez poskvrnky.
Svým způsobem je to v pořádku, protože všechny dokumentární portréty se nemusejí za každou cenu honit za kontroverzemi. Jsem Eddie v tomto ohledu ovšem dojíždí na fakt, že občas nepůsobí zrovna věrohodně. I přesto je Jsem Eddie hodnotným portrétem pro ty, kteří chtějí znovu prožít jeho kariéru, připomenout si kultovní filmy a ocenit jeho vliv na generace komiků. Dokument zároveň jasně ukazuje, že i při vrcholném úspěchu může zůstat člověk očividně pozoruhodně skromný, zodpovědný a stále zvídavý. A vlastně tak moc nesejde na tom, zda se před kamerou nachází skutečný Eddie Murphy, nebo Eddie Murphy s maskou trochu jiného Eddieho Murphyho.
Jsem Eddie závěrem
Jsem Eddie možná nenabízí úplně kritickou podobu Eddieho Murphyho, přesto funguje jako slušný portrét komediální legendy. Dokument připomíná jeho kultovní filmy, poukazuje na vliv na ostatní komiky, zároveň polidšťuje osobnost, která působí jako skromná, zodpovědná a zvídavá i při vrcholném úspěchu. Nakonec vlastně ani není úplně důležité, zda diváci sledují „skutečného“ Eddieho Murphyho, nebo Eddieho Murphyho v lehce vyleštěné PR verzi. Podstatné stejně nejspíše pro mnohé bude fakt, že dokument přináší úctu k jeho odkazu, připomíná, proč se stal ikonou svého oboru, a potvrzuje jeho status nezpochybnitelné legendy…
Verdikt: 6 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Netflix
