Pasáž se odehrává v alternativní retrofuturistické verzi 90. let 20. století. Michelle (Millie Bobby Brown) žije ve zvláštní době. Roboti schopní prožívat emoce, kteří připomínají postavy z komiksů a různé maskoty a dřív mírumilovně sloužili lidem, museli po neúspěšném povstání odejít do exilu. Michelle má jedné noci zvláštní návštěvu, která jí převrátí život vzhůru nohama. Přijde za ní sladký, ale záhadný robot Cosmo (Alan Tudyk), kterého nejspíš ovládá její mladší bratr Christopher (Woody Norman). Michelle ale měla za to, že ten už dávno nežije. Svého sourozence, kterého už dávno oplakala, se proto rozhodne najít a vyrazí na dalekou cestu jihozápadem Ameriky.
Společnost jí přitom budou dělat Cosmo a brzy i Keats (Chris Pratt), který se protlouká jako pašerák, a jeho robotí parťák a vtipálek Herman (Anthony Mackie). Společně v poušti najdou Vyloučenou zónu obehnanou vysokou zdí, kam se uchýlili roboti. Keats s Michelle tam narazí na podivnou nesourodou partu nových mechanických spojenců a postupně zjistí, že v Christopherově zmizení mají prsty síly temnější, než čekali…
Pasáž – Debakl v přímém přenosu
Bratři Anthony Russo a Joe Russo začínali u sitcomů jako Arrested Development nebo Zpátky do školy, větší pozornost jim ovšem dodala práce pro Marvel Studios. Captain America: Návrat prvního Avengera, Captain America: Občanská válka, Avengers: Infinity War a Avengers: Endgame, objektivně jeden z největších filmů všech dob. Marvelovky těchto bratrů jsou všeobecně řazené mezi ty nejlepší a i proto by mohlo být snadné se moc těšit na jejich dvě nadcházející marvelovky – Avengers: Doomsday a Avengers: Secret Wars. Ale…
Bratři Russoovi se během pauzy od Marvelu určitě neflákali. Jako producentům se jim podařilo například rozjet sérii Vyproštění i zřejmě funkční seriálové univerzum Citadel. Jen jako režisérům se jim dvakrát nedařilo. Cherry s Tomem Hollandem nenadchlo, The Gray Man představoval pro spousty lidí zklamání. No a kdyby někdo náhodou pochyboval o tom, že by bratrům Russoovým opět prospěl diktát, může si protrpět jejich nejnovější sci-fi Pasáž.
Pasáž – nejdražší film v historii Netflixu
Netflix byl mnohokrát schopný utratit za své filmy obří částky, Pasáž ovšem přepsala rekord. S rozpočtem 320 milionů dolarů jde nejen o jeden z TOP 13 nejdražších filmů všech dob, ale nejdražší film v historii Netflixu. Jestli někomu svěřit takové peníze, dávalo by to teoreticky smysl právě u bratrů Russoových. Jsou to pořád tvůrci Avengers: Endgame, který by bez obnovených premiér prvního Avatara pořád byl nejvýdělečnějším filmem všech dob. Jenomže… Byť se neustále nadává na to, že je pod Marvel Studios minimální prostor pro tvůrčí kreativitu a výsledné filmy jsou do jisté míry spíše filmem producenta Kevina Feigeho, dává to do jisté míry smysl. Pasáž je totiž důkazem toho, jak to dopadá, když až příliš velkou tvůrčí svobodu dostane někdo, kdo by jí dostat neměl.
Je to debakl v přímém přenosu. Nevzniká nějak menší důvod se na nadcházející dva Avengers filmy těšit, protože Russoovci můžou u Marvelu najít tu ztracenou kreativní kontrolu, která je dovedla k jejich nejlepším filmům. Pasáž nicméně jako málokterý film od Netflixu z poslední doby působí jako film složený čistě z jedniček a nul. Je až s podivem, že jak mají velké sci-fi v kinech problém najít diváky a zaplatit se, tady vzniká ještě větší rozpočtově přepálená záležitost, která Netflixu projde a sejde se u ní nejspíše celá domácnost. Nejvíce k popukání je fakt, že 320 milionů dolarů na filmu vůbec není vidět a opět se snadno projeví pocit, že tady muselo dojít k nějakému finančnímu tunelování.
Pasáž je film bez vize
Adaptace grafického románu Simona Stålenhaga je úpadkem nejen zmíněných bratrů, ale také scenáristů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, kteří jsou shodou náhod podepsaní pod zmíněnými čtyřmi marvelovkami od Russoových (a McFeely se vrací také pro další dva Avengers filmy). Byť se film odehrává v alternativní realitě, mohlo by jít o chytrý komentář k moderní době, která je zahlcená technologiemi a nevyzpytatelnou budoucností spojenou s AI. Ale proč vlastně se snažit dodat filmu nějaké vrstvy?
Ono by moc nezáleželo na tom, zda je Pasáž až příliš prostoduchý film, který vůbec nevyužívá jakoukoliv formu svého potenciálu. Stačilo by, kdyby se alespoň dalo reálně věřit tomu, že tohle celé opravdu vzniklo za 320 milionů dolarů. I tomu Captainu Americovi: Novému světu se to věří snadněji a působí více jako film, u kterého se někdo snažil! Pasáž působí jako film, který všichni museli dělat bez nároku na honorář a dle toho to pak víceméně vypadá. Režiséři mají díky vzpomínání na jejich marvelovky na víc, herci (především dabéři robotů, kteří do rolí dávají více nežli herci v lidských rolích) mají na víc, skladatel Alan Silvestri má na víc. Je až smutné, jak velkolepěji působí i sci-fi, které nemají ani devíticiferný rozpočet. Slušelo by se dodat, že se tady bavíme o filmu za 320 milionů dolarů. A opravdu to na něm není poznat.
Vypnout mozek se nevyplatí, bude to bolet ještě víc!
Pasáž není film, u kterého se vyplatí moc přemýšlet, protože se dostaví instantní bolehlav. Nějaká funkční expozice světa, zajímavé myšlenky, rozšiřování světa? Jistě, že ne! Vyplatí se tedy u filmu vypnout mozek? To už vůbec ne! Pasáž není typ filmu, který by byl tak blbý, až je svým způsobem zábavný. Je až blbý a to po všech stránkách. Millie Bobby Brown dostává v hlavní roli prostor předvést, že po ní dost možná po konci Stranger Things už neštěkne ani pes (byť by místní členové jejího fanklubu nesouhlasili!).
Bohužel to o moc lepší není ani s Chrisem Prattem. Pratt, který měl díky Star-Lordovi, Owenu Gradymu a Joshu Farradayovi z nových Sedmi statečných… a přeci jen i Emmetovi z Lego příběhu, Garfieldovi i Mariovi v posledních letech štěstí na jednu sympatickou roli za druhou, se zde představuje v roli tak otravné, že je to až bolestivé. Především proto, že snad někdo reálně věřil tomu, že by z Keatse mohl být něco jako nový Han Solo. Millie Bobby Brown i Chris Pratt jakoby se v rámci celého filmu snažili trumfnout jeden druhého v tom, kdo bude více nesnesitelný. Alespoň v reálném životě samozřejmě prohrává MBB.
Napsala film o umělé inteligenci umělá inteligence?
Leckdo by jistě mohl označit za symbolické o robotech napsala umělá inteligence. Štěstí nechť je přáno všem, kteří v tom najdou něco pozitivního! Pasáž jako málokterý film za poslední dobu působí jako film, na kterém se oficiálně podepsaní lidští tvůrci svezli po nějakých algoritmech a doufaly v lepší výsledek. Byť tou devadesátkou estetikou by to snadno mohlo evokovat nějaký dobrodružný film z 90. let. Jenomže ona i ta devadesátkovost je ve filmu jaksi navíc. Je to celé tak moc stupidní, po všech možných stránkách emocionálně nepřesvědčivé. Skutečně to působí jako produkt, který nemohla dát dohromady svéprávná lidská bytost. Tvůrci očividně nemají soudnost a spousta lidí s alespoň základní formou vkusu proto bude trpět.
Je až smutné, že ačkoliv v rámci seriálové tvorby Netflix umí nejednou potěšit, v rámci filmové tvorby opakovaně padá na pusu a není schopný se alespoň krapet poučit. Kdo má neustále problémy stěžovat si na moderní blockbustery, dluží jim při konfrontaci s Pasáží velikou omluvu. Dvě hodiny dlouhé sci-fi je téměř k nepřežití a byť je alespoň design robotů sem tam sympatický, na nadšení to opravdu nestačí. Russoovi pořád občas projeví, že něco umí (i proto není Pasáž vyloženě k nepřežití), bohužel se ovšem musí uznat, že je na správnou kolej nejspíše vrátí až diktát od Marvel Studios. Byť pro mnohé půjde o deprimující postoj. Pasáž jen ukazuje, jak dopadne film, kteří sice točí slušní řemeslníci… nestačí to ovšem v moment, kdy postrádají byť jen základní tvůrčí vizi. Omluvit by je snad mohl pouze fakt, kdyby Netflix najímal tvůrce čistě proto, aby mohl na někoho nalepit produkt od AI.
Pasáž závěrem
Pasáž je úpadek bratrů Russoových a definitivní ukázkou toho, že se s originální filmovou tvorbou Netflixu musí něco zásadně změnit… pokud tedy u Netflixu vůbec existuje cosi jako sebereflexe. Filmy jako Pasáž naznačují, že nejspíše ne!
Verdikt: 2,5 z 10
- Zdroj: Netflix
