Superman – Nová verze nejslavnějšího superhrdiny je tady!!! (Recenze)

0
Superman recenze
Zdroj: Warner Bros.

Je to pták. Ne je to letadlo! Ne je to SUPERMAN!!! Představovat jednoho z nejstarších komiksových superhrdinů asi nemá cenu. Kdo by neznal chlapíka, který má velké S na hrudi, vlídný úsměv na tváři a červené slipy. Poslední syn Kryptonu, Muž z oceli, symbol naděje a mnoho dalšího. To všechno je Superman. Ale taky je to „skoro obyčejný“ farmářský kluk z Kansasu, který se musel naučit, co je v životě důležité a správné. A za jaké ideály stojí bojovat. Zack Snyder zkusil pojmout svého Muže z oceli jinak, a divákům to moc nesedlo. Režisér James Gunn slibuje návrat ke kořenům a chce zobrazit esenci toho klasického komiksového Supermana. Jestli se mu to povedlo zjistíme 10.7. v kinech. Teď se pohodlně usaďte přečtete si mou recenzi na nového Supermana!!!

Recenze filmu Superman

Režisér James Gunn se svým osobitým stylem ujme původního superhrdiny v nově přetvořeném univerzu DC a ve strhující směsici epické akce, humoru a emocí představí divákům Supermana plného soucitu a víry v dobro lidstva. (oficiální text distributora)

Superman recenze
Zdroj: Warner Bros.

James Gunn a jeho verze Supermana

Uznávám Jamese Gunna za to, co dokázal. Mám rád jeho filmy, jeho přístup k charakterům a obrovské nadšení a zápal pro filmy a seriály. Gunn je opravdový srdcař, který pro své projekty dýchá, a herci co s ním pracují ho mají rádi a stojí při něm – viz. kauza o jeho starých Twitterových příspěvcích. Další věc, co se mi na Gunnovi líbí je ta, že je pravý komiksový nadšenec a geek, který má načteno a zná ty příběhy a postavy.

A proto jsem Gunnovi věřil, že dokáže natočit nového Supermana pro nové diváky a zároveň zachovat jisté kouzlo z komiksů. Že to bude krásná kombinace starého a nového. Kombinace klasického lehce přepáleného komiksové příběhu v novém hávu pro mladší generaci, která potřebuje optimistického a nezdolného hrdinu. A svým způsobem se tohle Gunnovi podařilo natočit a dal filmu svou vlastní vizi. Jenže je tu obrovské ALE…

Nechci tvrdit, že jsem nějaký odborník na Supermana. Několik komiksů jsem s tímto hrdinou přečetl, takže naprosto chápu, proč se Gunn rozhodl film pojmout, tak jak ho pojmul, zvláště když se chtěl diametrálně odlišit od Snyderova Muže z oceli. Nicméně, čistě z mého pohledu to Gunn totálně přestřelil a vytvořil překombinovaný mišmaš, který dokáže být v jednotlivých okamžicích nádherný, v jiných průměrný, a v dalších naprosto nekoukatelný. A jako celek je pro mě obrovské zklamaní, kdy aura a vize režiséra a scénáristy Jamese Gunna posílají film do kolen, protože nikdo neměl koule mu říci, že to co napsal a natočil je chaotický bordel, který v mnoha ohledech nedává smysl.

Superman recenze
Zdroj: Warner Bros.

Scénárista James Gunn

Nejsem scénárista a režisér. V životě jsem nenapsal nic, co by se dalo považovat jako příběh. James Gunn psát umí. A věřím, že scénář k Supermanovi psal s co největším respektem k postavě a chtěl napsat dobrý příběh, který vystihne, to co Superman představuje – v jistých částech se mu výborně povedlo. Bohužel se nemohu zbavit pocitu, že Gunn při psaní scénáře zapomněl, že by film měl mít nějaký konzistentní příběh a také by měl nějakým způsobem pracovat s charaktery.

Je příjemné, že se Gunn nezdržuje vysvětlování, jak se Superman dostal na naší planetu, a rovnou nám ukáže něco, co jsme zatím neviděli. Jako úvod je to parádní a ukáže to směr, kterým by film mohl jít. Hned na začátku vidíme, jak by to mohlo fungovat, nejen po příběhové stránce, ale i to jak Gunn pojal Supermana jako charakter. A já jsem tomu věřil, a bohužel mi to vydrželo asi tak dvacet minut.

To, co přijde pak, je prostě velké špatné. Gunn naprosto rezignuje na nějakou výstavbu příběhu, práce s vedlejšími charaktery je tragická, a celé to působí jako velký bordel. Jako znalec komiksových příběhů jsem dokázal zachytit jisté dialogy, pochopil jsem proč se jistá postava chová, tak jak se chová a že je věrná svému komiksovému předobrazu. Ale to, že to vidím já, neznamená že to takhle uvidí všichni, a že je to správně udělané.

Tohle Gunn totálně přestřelil a jeho nápady jsou možná dobré na papíře, ale ve finální podobě je to místy nekoukatelné, hloupé, divné a hlavně zbytečné. Opět, chápu, proč to Gunn napsal a natočil, tak jak to udělal, a co svým filmem chtěl říci a ukázat. Jenže je to úplně zbytečné a nedává to smysl. Normálně jsem měl pocit, že tady chybí asi hodina stopáže, kde by si postavy povídaly a vedly nějaké dialogové výměny, a byly nějakým normálním způsobem vystavěny. Tahle představa, že komiksové filmy musí být jen velká epická podívána a atrakce, na které jsou vidět všechny utracené dolary je smutná. Tady klidně mohl být komornější příběh, který by se soustředil postavy, konflikt, a hned by to fungovalo stokrát lépe.

Gunn nikdy neměl problém, že má ve filmu mnoho postav. Vždycky to zvládl hezky a přehledně ukočírovat. A tady se mu to to vůbec nepovedlo. Některé postavy jsou hezky prodané, a některé jsou jen postavy v pozadí, co tam prostě jsou, protože na komiksových panelech také byly. Je až směšné, jak moc se Gunn snažil do filmu dostat asi přes dvacet postav, a pak je vůbec nevyužil nebo z nich udělal karikaturu na jednu hlášku. Tohle je další příklad toho jak Gunn nezvládl napsat funkční scénář.

Superman
Zdroj: Warner Bros.

Režie Jamese Gunn

V této recenzi bude hodně skloňované jméno Jamese Gunna. A zcela po právu. On stojí za režií, scénářem a je také producentem filmu, a navíc určuje směr jakým půjde filmové DC. Znovu opakuji, mám rád filmy Jamese Gunna a obdivuji jeho zápal a přístup.

Jako režisér odvedl slušnou práci, která je bohužel limitovaná tím, co si sám Gunn napsal. V mnoha momentech a scénách je to parádní a já zachytil tu krásnou nefalšovanou komiksovou esenci, kterou jsem chtěl dostat. Ale pak přijdou momenty, u kterých jsem jen kroutil hlavou a nechápal jsem proč. Opravdu tohle bylo nutné natočit?? To fakt nikdo nemohl Gunnovi říci, že méně je někdy více, a že tohle příběh nepotřebuje.

Většina komorních okamžiků je krásně natočená, jsou tu působivé momenty a záběry, co skvěle fungují a já u nich měl úsměv od ucha k uchu. Akce je dobrá, místy správně napínavá, místy správně komiksově přepálená, tedy až na ten hnus, který je v části kapesního vesmíru – tady ta část je nekoukatelná. A třeba závěrečná konfrontace s Luthorem na dialogové fázi funguje, tak jak má a ukazuje to, čím měl být Superman od začátku.

Muž z oceli
Zdroj: Warner Bros.

Přesný herci

Jestli něco James Gunn skvěle umí, tak to je přesně obsazovat herce do postav, které pro ně napsal. A tady to z mého pohledu krásně ukazuje. David Corenswet měl těžký úkol, protože převzal roli po Henry Cavillovi, kterého fanoušci mají v této roli velmi rádi. Corenswet se svou rolí popral velmi dobře a jako Superman působí uvěřitelně a krásně zvládl prodat, to čím Superman je. Corenswet jako Superman parádně funguje. Bohužel nefunguje moc dobře jako Clark Kent, ale tady vidím problém v tom, že nedostal tolik příležitosti a Gunn ho chtěl pojmout trochu odlišně. Rachel Brosnahan je typově správně obsazená a je to šikovná herečka, která je moc sympatická. Tady není vůbec špatná, jen jsem jim to s Corenswetem věřil, tak na půl, co je ohromná škoda. Nicholas Hoult mi tady moc sedl, protože svého Luthora komiksově přepálil, a já jsem si jeho skoro parodický výkon hodně užil.

Ve filmu je dost vedlejší postav, které hrají dobrý a šikovní herci, a je obrovská škoda, že nedostali více prostoru nebo nějaké zajímavé scény – celá redakce Daily Planet. Osobně mi velkou radost udělal Edi Gathegi, který má celkem dost prostoru a zahrál svou postavu dobře, a má jednu z nejlepších scén ve filmu. Moc mě mrzí, že Isabela Merced je naprosto nevyužitá a vůbec se nepracuje s jejím charakterem. To Nathan Fillion je na tom o dost lépe a parádně ztvárnil svou postavu, bohužel pro něj je jeho postava největší vocas – ale to je i v komiksech. Anthony Carrigan nehraje vůbec špatně, jen nedostal tolik prostoru, kolik by bylo třeba.

Osobně jsem velmi zklamaný z obsazení rodičů Supermana, těch biologických. Nechci to tady moc rozebírat a spoilerovat, ale tohle Gunn strašně moc pokazil a vůbec herce nevyužil. Úplně tady tu linku znesvětil, a naštval mě takovým způsobem, že jsem to nečekal. Adoptivní rodiče nejsou špatně obsazený, ale v Muži z ocele to fungovalo stokrát lépe, a bylo to mnohem emotivnější a silnější. Nicméně, alespoň tohle Gunn nepokazil, když pokazil linku s biologickými rodiči.

PS: Cameo jedné postavy Gunn totálně zkazil a to jak se ve filmu chová vůbec neodpovídá jejímu charakteru. Nevím, proč zrovna tuhle postavu musel Gunn ukázat tímto způsobem. To jí tam radši neměl ukazovat vůbec. Akorát udělat medvědí službu režisérovi Craigu Gillespiemu.

Green Lantern
Zdroj: Warner Bros.

Klady a zápory

Největší kladem filmu, jsou některé momenty, které jsou tou komiksovou esencí Supermana. Těch momentů není málo, a když jsem je viděl, tak jsem měl upřímnou radost. Musím říci, že hudba tahá spoustu scén nahoru a je opravdu povedená a já měl u ní několikrát husí kůži. Jak jsem psal, některé akční scény nejsou špatné, některé dialogové výměny fungují, tak jak mají, a herci to odmakali a odvedli dobrou práci.

Co se týče záporů, tak jsem se na předchozích odstavcích dost rozepsal a nechci se zbytečně opakovat. Fakt mě to bolí, že mi film nesedl a neužil jsem si ho. A to jsem mu šel dost naproti. Gunn to z mého pohledu s prominutím dost posral, a je smutné, že mu to nikdo nebyl schopný říci. Tohle je obrovská škoda a promarněná příležitost. Teď jen otázka jestli to takhle negativně vidím jen já, nebo to takhle negativně bude vidět celý svět. Pokud ano, tak celý restart DC světa skončí hned na začátku. Pokud ne, tak nás čekám spoustu podobných filmům, což nevím jestli je výhra.

Kal-El
Zdroj: Warner Bros.

Pár slov na závěr a hodnocení filmu Superman

Superman je pro mě největší zklamaní tohoto roku. Moc jsem se na film těšil. Odmítal jsem koukat na trailery, abych byl v kině, co nejvíce překvapený. Měsíc před filmem jsem si dal dva komiksy se Supermanem, abych se správně naladil. Šel jsem tomu naproti, a fakt jsem Gunnovi fandil, aby natočil velkou komiksovou pecku se Supermanem. A James Gunn mě svým filmem zklamal. A co více, nakopal mě do rozkroku a smál se mi při tom do obličeje. Věřím, že se najdou diváci, kterým se to bude líbit a budou spokojený. A já jim to ze srdce přeji. Já se na film těšil od prvního teaseru a opravdu jsem nečekal, že to Gunn až takhle moc pokazí svojí vizí a přístupem. Nechci už moc nad filmem přemýšlet, a půjdu si radši pustit znovu Muže z ocele, protože to jen ten Superman, kterého teď potřebuji vidět.

Hodnocení: 5/10

Toto byla má  recenze na nový film se Supermanem. Doufám, že vám řekla vše podstatné a podle ní se rozhodnete jestli filmu dáte šanci nebo ne.

Zdroje: IMDbČSFD

Zdroj titulního obrázku: Warner Bros.

-REKLAMA-

Americký upír – Velký příběh o drsném upírovi, který prochází stoletími americké historie (Recenze)

0
Americký upír
Zdroj: Vertigo

Vítejte u dnešní komiksové recenze. Můj původní plán byl takový, že recenze na komiks Americký upír (omnibus) vyjde v únoru, v době kdy komiks vyšel. Pak jsem se dozvěděl, že kreslíř komiksu Rafael Albuquerue bude na letošním pražském Comic Conu, takže jsem plánoval napsat recenzi po Comic Con. Člověk míní, pán Bůh mění. Nakonec jsem komiks dočetl před pár dny a tahle recenze je malinko opožděná. Nicméně snad některým udělá radost a třeba se podle recenze rozhodnou jestli komiksu dají šanci nebo ne. Takže nebudu to zbytečně prodlužovat a jdeme na to!!! Tohle je recenze komiksu Americký upír!!!

Recenze komiksu Americký upír

Skinner Sweet je skrznaskrz zkažený pistolník – lstivý, nemilosrdný a nebezpečný jako chřestýš. A to bylo ještě předtím, než na Divoký západ přijeli evropští upíři a proměnili Skinnera v opravdovou nestvůru, silnější druh upíra imunního vůči slunečnému svitu, amerického upíra, jenž nenávidí veškeré své aristokratické evropské předky. Ale když Skinnerova válka s jeho předchůdci přiměje tajnou společnost Vazalové Jitřenky k tomu, aby se pustila do boje s oběma druhy upírů, Skinner si k sobě vybere první upírskou posilu: protloukající se mladistvou herečku Pearl Jonesovou.

AMERICKÝ UPÍR je kronika dějin nového druhu upíra, generační epopej, která líčí krvelačnost skrytou v samých základech nejvýraznějších období Spojených států. Vydejte se za tímto temným symbolem krvavé cesty Nového světa v ikonických érách americké historie, od Divokého západu konce devatenáctého století, přes oslňující klasický Hollywood začátku dvacátého století, mafiány řízené Las Vegas, a ještě mnohem dál. (oficiální text nakladatelství CREW)

Americký upír
Zdroj: Nakladatelství CREW

Zajímavý scénář od Scotta Snydera

Scott Snyder je šikovný a talentovaný scénárista. Pokud jste od něho četli Batmana z New 52, tak víte o čem mluvím. Snyder, tady rozjede velkolepý příběh, se kterým mu na začátku pomůže sám mistr hororových příběhů Stephen King. První třetinu omnibusu si oba scénáristé neskutečně užívají a je to skvěle napsané, má to parádní atmosféru, dobré zvraty a čte se to krásně. Snyder a King výborně spolupracují a vytváří nepříjemný epos o psanci Sweetovi a jeho ošklivých činech.

Druhá třetina omnibusu se pak nese trochu v jiném duchu a vůbec to nevadí. Snyder zkouší nové věci. Hraje si vyprávění, buduje mytologii kolem upírů, odhaluje detaily z minulosti některých postav a představuje nové postavy, které jsou výborné. Občas se stane to, že Snyder některé zápletky zbytečně překombinuje, ale naštěstí se nikdy nedostaví pocit nudy či obyčejnosti. Hodně se mi líbilo jak Snyder prolíná dějové linky. Tu se věnuje Sweetovi, tady zas Pearl a Henrymu, a do toho tam přidává náznaky dějových linek, které dostanou prostor v závěrečné třetině. Linka z Las Vegas je povedená, příběh z japonského ostrova je moc dobrý a osobně si mi líbil krátký příběh Zvláštní hranice.

Závěrečná třetina komiksu je hodně akční a nabídne spoustu zvratů, které pomáhají vygradovat příběh k hodně povedenému finále, které je dojemné. Zároveň se, ale ukáže že Snyder má až moc nápadů, a ne vždy je dotáhne do konce. Spousta příběhů skončí otevřeně nebo se v nich pak nepokračuje – poslední sešit. A je to obrovská škoda. V tomto ohledu jsem měl několikrát pocit, že je méně je někdy více. Navíc se ukáže, že když je potřeba, tak si Snyder vytvoří nějakou novou hrozbu, nepřítele nebo absurdní zápletku, jen aby mohl na něco poukázat, složit poctu nebo tak. Oproti první uzavřené třetině je závěrečná třetina hodně velkolepá a trochu překombinovaná. Opět mohu říci, že se to čte hezky, přesto kolikrát jsem si říkal, že by mohl Snyder napsat něco komornějšího.

Americký upír
Zdroj: Nakladatelství CREW

Působivá kresba a barvy

O většinu kresby se postaral Rafael Albuquerque a odvedl sakra dobrou práci. Jeho kresba není na první pohled úplně líbivá, ale jakmile se začte, tak pochopíte, že naprosto přesně vystihuje atmosféru a tón příběhu. S každou další stránkou se mi kresba líbila čím dál více, a užíval jsem si, to jak je přesná v tom, co chce zobrazovat. Albuquerque umí nakreslit působivé scény, nádherné panely a stránky, ze kterých na vás dýchne Divoký západ, klasický Hollywood nebo hrůza války. Z mého pohledu moc dobrá práce.

Některé vedlejší příběhy nakreslili talentovaný umělci Jordi Bernet, Mateus Santolouco, Danijel Zezelj, Roger Cruz a Riccardo Burchielli. Každý z umělců se nechal inspirovat Albuquequeho kresbou, ale zároveň se pokusil jít vlastní cestou, aby danou vedlejší linku odlišil. Všichni pánové odvedli dobrou práci, a někteří i výbornou.

Barvy si vzali na starost Dave McCaig a Dave Stewart. Oba pánové odvedli fantastickou práci. Kresba je sama osobě nádherná, ale díky barvám je ještě krásnější, působivější, znepokojivější a naplno vynikne velkolepost příběhu. Barvy dodávají příběhu hutnost a krásně dokresluji atmosféru a celkovou poetiku příběhu.

Americký upír
Zdroj: Nakladatelství CREW

Pár slov na závěr a hodnocení komiksu Americký upír

Na komiks jsem se hodně moc těšil a popravdě jsem měl obrovské očekávání. Od příběhu jsem čekal něco trochu jiného, takže ve výsledku přišlo mírné zklamaní. Tím však neříkám, že komiks je špatný, ba naopak. Jedná se o kvalitní čtení, které umí strhnout, má parádně napsaný příběh a postavy, a samotná kresba a barvy jsou kapitola sama pro sebe. Moje jediná větší výtka pro tento omnibus spočívá v tom, že některé části příběhu jsou trochu slabší, a některé linky nejsou uzavřené. Tak jako tak, Americký upír je velmi zajímavý komiks, který stojí za pozornost.

Hodnocení: 7/10

Toto byla má recenze na komiks Americký upír. Je to hodně působivý a taky dobrý komiks, který stojí za to si přečíst, protože má luxusní momenty.

Zdroj: Nakladatelství CREW

Zdroj titulního obrázku: Vertigo

-REKLAMA-

Animale – Surová a pomalá francúzska dráma (Recenzie)

0
Animale
Zdroj: Film Europe

Vitajte všetci pri našom ďalšom článku, ktorý budeme venovať filmom, ktoré sa objavili v pásme Film Europe. V tomto článku si rozoberieme film Animale. My sme mali možnosť film vidieť a povieme vám, čo si o ňom myslíme, a či film naplnil naše očakávania, alebo nás sklamal. Pohodlne sa usaďte a prečítajte našu recenziu na film Animale.

Recenzia na film Animale

Francúzske Camargue je preslávené tradičnými závodmi býkov, ktoré sú vzrušujúcou a ladnou súťažou obratnosti a rešpektu medzi človekom a zvieraťom. Dvadsaťdvaročná Nejma, obklopená mužmi, tvrdo trénuje, aby si splnila sen o víťazstve v nadchádzajúcom behu každoročného zápasu, keď komunitou otrasie správa o zbesilom a agresívnom býkovi na úteku. Všade sú vraždení mladí muži a zviera sa stále nedarí čo i len zahliadnuť.

Animale
Zdroj: Film Europe

Na prvý pohľad to nie je ako sa zdá

Snímka sa zameriava prevažne na drámu odohrávajúcu sa na vidieku v prostredí býčích závodov a chovu býkov, s ktorými nájde protagonistka mentálne spojenie. O filme som nič nevedel a ani som nevedel, čo presne mám čakať. Nakoniec ma milo prekvapilo, že snímka má prvky hororu a rieši sa tu niečo podobné ako u vlkolakov. Ale aby som nelákal na niečo, čo nakoniec ani veľmi nedostanete, tak toho samotného hororu nie je toľko.

Hororové momenty sú fajn, dokáže to v určitých momentoch urobiť ten správny atmosférický nádych, a za pomocou minimalistickej hudby sa mi v pár momentoch tie atmosférické scény páčili. Ale na horor sa tu nehrá. Aj napriek tomu, že tu chválim určité momenty, tak ten horor ničím neoslní, neprekvapí a nie je to nič čím by mohli byť znalci hororového žánru prekvapení. Zas tak skvele toto nefunguje, ale vo filme mi tieto veci sadli a snímke to dodával iný nádych, ktorý sa mi páčil.

Animale je hlavne pomalá dráma, kde sledujeme protagonistku Nejmu, ktorá sa chce pridať k mužom na býčie preteky. Režisérka Emma Benestan skúma vo svojom filme cestu mladej ženy odhodlanej stať sa toreadorkou (zápasník s býkmi). Pekne na mňa fungovala atmosféra a krajina vidieka. V určitých momentoch film vie naladiť krásne zábery na okolie a nápaditosť a ten umelecký štýl tomu nejde uprieť. Na filme ide od začiatku až do konca cítiť, že ide o festivalovú záležitosť, ktorá nie je pre mainstreamových divákov.

Animale
Zdroj: Film Europe

Herečka Oulaya Amamra si zahrala hlavnú úlohu a odviedla presvedčivý výkon. Amamra dokáže svoju postavu dobre predať av niekoľkých momentoch som sa dokázal do jej situácie vžiť. Vo vedľajších rolách si ostatní odohrali svoje a nikto ničím nevyčnieva. Ide predovšetkým o hlavnú postavu, s ktorou si Amamra s prehľadom poradila.

Čo sa týka tej podobnosti s vlkolakom, o ktorej som sa zmieňoval v recenzii, tak hlavná postava Nejma neustále predstiera po jednej ťažkej noci, že je býkom v rôznych hravých kontextoch, než sa to stane skutočnosťou. Film je plný osobitých, kreatívnych a znepokojivých vizuálnych prvkov. Počet úmrtí začína pribúdať, ako sa Nejmin neobvyklý stav stáva čím ďalej vysiľujúcim, ako by sa podvedome snažila dosiahnuť dominanciu v stáde. Vo vizuálnej stránke a posolstvách, ktoré chce film divákovi odovzdať, je veľa čo odhaliť. V tomto prípade nejde o bezduchý zážitok, hoci ide o snímku, ktorá nejde divákovi ruka v ruke. Režisérka Emma Benestan se nám snažila předat hlubší dílo, které nesedne každému, ale rozhodně nadělí divákovi zajímavou podívanou, kterou ocení diváci festivalových filmů.

Film Animale záverom

Animale je film, ktorý sa usiluje o oveľa viac než len o znepokojujúce pozrenie. Film síce nemôže ničím prekvapiť, môže byť trochu zrejmé kam sa to bude upínať, ale to nič neuberá na dopade jeho posolstva, ktorý z toho vyplýva. Herečka Oulaya Amamra odviedla dobrý výkon a režisérka Benestan natočila zaujímavý kúsok. Je ľahké povedať, že Animale je tým zaujímavejším a možno najlepším filmom, ktorý sa zaoberá premenou ženskej postavy na zviera. Nevybavím si inú snímku. Osobne som od filmu nič nečakal, a nakoniec som dostal zaujímavé predstavenie, ktoré ma síce neohromilo a nejde o skvelú záležitosť o ktorej sa bude hovoriť, ale som rád, že som mohol film vidieť a napísať pre vás recenziu. Animale za seba odporúčam divákom, ktorí hľadajú hlbší pohľad, ktorý chce niečo odovzdať.

Hodnotenie: 6/10

Toto bola recenzia na film Animale. Dúfame, že sa Vám páčila naša recenzia a snímke dáte šancu.

Zdroj titulného obrázku: Film Europe

-REKLAMA-

Sbormistr – Jeden z nejlepších českých filmů roku? (Recenze)

0
Sbormistr
Zdroj: Česká televize

Svět dospívajících zpěvaček, prestižní koncerty a turné po vysněné Americe, to je proslulý dívčí sbor, do nějž se na začátku 90. let touží dostat i třináctiletá Karolína (Kateřina Falbrová). Během přelomové sezóny se musí vyrovnat s nadanými konkurentkami včetně své starší sestry Lucie (Maya Kintera) a získat si respekt obdivovaného sbormistra Víta Máchy (Juraj Loj). Křehké našlapování okolo tvůrčího vztahu s autoritou, jejíž metody není Karolína schopna dohlédnout, se může ale snadno vymknout… 

Režisér a scenárista Ondřej Provazník je spolu s kolegou Martinem Duškem spoluautorem filmu Staříci, pro oba pány se jednalo o jejich celovečerní režijní debut. Svůj 2. celovečerní film již nicméně Provazník napsal a režíroval sám, jde tentokrát o film Sbormistr, který má se zmíněnými Staříky styčné plochy. Jeho námět je také inspirován skutečnými událostmi, v tomto případě konkrétně kauzou okolo dětského pěveckého souboru Bambini di Praga. V roce 2004 byl sbormistr Bohumil Kulínský ml. obviněn z pohlavního zneužívání a ohrožování výchovy mládeže, jeho oběťmi mělo být konkrétně mezi 1984-2004 celkem 49 sboristek. Kdo ovšem očekává kompletní rekonstrukci Kulínského činů, dostane tak trochu jiný.

Jedná se především o příběh pouze inspirovaný souborem Bambini di Praga, kdy součástí Provazníkovi práce na scénáři byla také komplexní rešerše, která se týkala i četných výpovědí s bývalými členkami Bambini di Praga. Fabulací je nicméně vztah dvou sester, který ve filmu Sbormistr sehrává svou roli. Je to pořád příběh spíše inspirovaný těmito incidenty (sbormistr v podání Juraje Loje nese jméno Vít Mácha), který se odehrává v 90. letech, není poté čistě o zneužívání nezletilých.  Nežli o něm je to spíše film o naivitě dětství a někdy nevyhnutelném předčasném dospívání,  zároveň také tak trochu film o nástrahách dívčího kolektivu. A když už ve filmu dojde k něčemu, co může slabé povahy potrápit, je to celé zpracované velmi citlivě, přitom ne nutně nemrazivě a nepříjemně.

Sbormistr – Jasný kandidát na jeden z nejlepších českých filmů roku

Sbormistr
Zdroj: Cinemart

Ve Stařících se především řešilo, že to mají stárnoucí lidé těžké, Sbormistr se naopak zaměřuje na to, jak těžké to mají dospívající dívky – zejména v případech, kdy jsou členkami pěveckého sboru a jsou na ně občas kladeny příliš vysoké nároky. V tomto prostředí sice nejde o život, zmíněné nároky si však mohou vybírat svou daň. Může rozhodovat větší talent, ale stejně tak i shoda náhod. V dívčím kolektivu navíc hrozí narušování hranic autority. A pak je tu poměrně mladý sbormistr, který teoreticky může mít jisté postranní úmysly.

Se zkušenějšími herci jako Juraj Loj naštěstí dokážou mladé a víceméně neskutečné mladé herečky držet krok a vyvolat pocit, že je může čekat zářná herecká kariéra. Pro Kateřinu Falbrovou v hlavní roli Karolíny se jedná o první hereckou zkušenost a jedná se o působivý výkon v tom ohledu, jak je postupný rozklad hlavní postavy přesvědčivý. Falbrová dokáže v roli 13-leté dívky přesvědčivé prodat její přetrvávající naivitu, která se může v kolektivu starších dívek snadno dočkat otřesů.

Svou roli sehrává i vztah se starší sestrou Lucií, kterou oproti Falbrové ztvárňuje už krapet herecky zkušenější Maya Kintera, která tu ztvárňuje nepříliš vděčnou postavu v přesvědčivém podání. Společně se zápletkou, která se točí okolo možnosti odcestovat se sborem do New Yorku, se odvíjí vztah dvou sester, který může nechávat diváka tápat, protože se na něj jde dívat odlišnými způsoby. A nikdy nemusí být úplně jisté, zda starší sestra na mladší sestru žárlí a nebo se jí jen snaží ochránit. Ale před čím vlastně?

Sbormistr je citlivý, přesto úderný

Sbormistr
Zdroj: Cinemart

Jakmile se někdo dočte o tom, že je Sbormistr inspirovaný skutečnými kauzami okolo Bambini di Praga, nejspíše bude automaticky tak nějak očekávat, že zápletka nevyhnutelně směřuje k prasárnám titulního sbormistra. O to funkčnější je vlastně poměrně citlivý přístup k tématu, který ovšem citlivějším přístupem neztrácí svou údernost. Vít Mácha v podání Juraje Loje na sebe dokáže upozornit už výraznou stylizací, už ve své první scéně poté působí jako někdo, kdo si umí sjednat respekt. Přesto je v průběhu prezentován jako poměrně obdivovaný, charismatický a respektovaný sbormistr, který s členkami sboru dokáže navázat pozitivní vztahy a dokáže vyvolat pocit, že je jeho autorita drážděna dobrými úmysly.

Sbormistr v tomto ohledu není tolik o tom, co se přihodí, ale o tom, jak se to přihodí. Dá se přitom snadno očekávat, že tempo filmu nebude pro každého ideální, scénář Adama Provazníka ovšem dokáže příjemně budovat atmosféru a nakonec vše dovést k uspokojivému emocionálnímu závěru. Pořád je to rámované jakousi naivní optikou dospívajících – například dospívající dívky berou jako hru to, jak často se na ně sbormistr dívá, protože to vnímají jako určitý předpoklad k tomu, že mají jisté místo v New Yorku. Občas někdo trochu zaflirtuje, nebo vtipkuje na hraně. Přesvědčivé zasazení do 90. let filmu v tomto ohledu pomáhá – těžko si totiž představit, jak by podobný příběh fungoval v současnosti, se současnou mentální výbavou dnešních teenagerek. A alespoň to znamená, že nikdo ve filmu nenatáčí na TikTok.

Sbormistr je filmem evropských kvalit

Sbormistr
Zdroj: Cinemart

Velká síla Sbormistra tkví v jeho tématu, které dokáže zbourat nějaké mezinárodní hranice. Jde navíc o film s působivým vizuálem, film evropských kvalit, který působí jako film, který se neztratí ani na zahraničních festivalech. Kamera Lukáše Miloty dokáže být při zpěvu sboru funkčně intimní,  je poté zaručené, že se bude mluvit o mrazivém finále filmu, kdy je jedna scéna natočena funkčním mrazivým způsobem, přesto k ní přistupuje i díky faktu, že se pořád jedná o příběh třináctileté dívky. Prostor této dané scény navíc vypovídá o tom, jak se někdy mohou sebeodpornější věci dít bez našeho povědomí i v naší blízkosti. Dá se přitom věřit, že by mnozí k podobné scéně přistoupili mnohem více explicitně, ne ovšem nutně funkčněji. Kdo dokázal zkousnout V síti, zvládne i Sbormistra.

Ve filmu, kde primární roli hraje sborová hudba, se přesto neztratí soundtrack dvojice Jonatán Pastirčák a Aid Kid (držitelé Českého lva za hudbu k filmu Arvéd), i díky němu jde Sbormistra označit za jeden z nejlépe audiovizuálně realizovaných českých filmů za výrazně dlouhou dobu, potvrzuje se, že čekání na nový film alespoň jednoho z tvůrců filmu Staříci stálo za to. Je to film, ve kterém velkou roli sehrává různá intepretace různých činů, výhody i nevýhody kolektivu, které spojuje jeden cíl a zájem, film navíc dokáže povedeným způsobem pracovat se zasněženým prostředím, ve kterém se odehrává jeho většina.

Ondřej Provazník vypráví příběhy, na které mnozí možná ani nemají odvahu

Sbormistr
Zdroj: Cinemart

Po Stařících se potvrzuje, že se Ondřej Provazník nebojí témat, která možná nejsou pro mainstreamové publikum příliš vděčná, přesto vypráví příběh, který stojí za pozornost. Ať už jde o témata stárnutí a umírání, nebo o konfrontaci naivity s autoritou, jež může snadno zneužít své postavení. Je to film, který dokáže vyprávět nejen obrazem, ale i samotným příběhem. Po vzoru Staříků se v něm občas objevují náznaky lehce absurdního humoru, který však nijak nesnižuje sílu atmosféry ani přístupu k látce.

Jde přitom o materiál, kterému by možná více svědčil formát minisérie – především proto, aby se Sbormistr mohl vyjádřit i k dalším motivům, které se s touto citlivou látkou pojí. Příběh Sbormistra je nicméně svým způsobem utnut v tu nejvhodnější chvíli, kdy se navíc tvůrci rozhodli nevydat cestou závěrečných titulků, jež by událostem po skončení filmu dodaly kontext. Sbormistr jednoduše skončí a následky jeho děje si musí každý vyložit po svém. Jisté však je, že jde o ideální film minimálně pro účely školních besed – nejen díky schopnosti přistupovat k velmi palčivému tématu citlivě, ale zároveň s funkčním komentářem a přesahem. Film, kterému se úspěch na všech festivalech, jichž se zúčastní, přeje tak nějak samozřejmě.

Sbormistr závěrem

Sbormistr bude zcela jistě patřit mezi nejvýraznější české filmy letošního roku. Jeho hlavní síla spočívá v tom, jak dokáže k palčivému tématu přistupovat citlivě, a přesto s nosným a funkčním komentářem. Vedle Juraje Loje dokážou držet krok i všechny začínající či méně zkušené herečky. Díky audiovizuálnímu zpracování i kvalitnímu scénáři se bezesporu jedná o jeden z nejpovedenějších českých filmů posledních let…

Verdikt: 8 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Cinemart
-REKLAMA-

Hlavy státu – Akční výplach u kterého je nejlepší nepřemýšlet (Recenze redakce)

0
Hlavy státu
Zdroj: Amazon Prime

Britský premiér (Idris Elba) a americký prezident (John Cena) spolu veřejně soupeří, což ohrožuje spojenectví jejich zemí. Když se však stanou terčem mocného nepřítele, jsou nuceni spoléhat jeden na druhého a vydat se na divokou jízdu několika státy. Při spolupráci s Noel, brilantní agentkou MI6 (Priyanka Chopra Jonasová), musí najít způsob, jak zmařit spiknutí, které ohrožuje svobodný svět. Takhle zní premisa nového akčního filmu od streamovací služby Amazon Prime. Snímek je k vidění od 2.7. 2025 a my jsme se na film podívali. Tohle je tedy recenze redakce na film Hlavy státu. Co na film říkáme?

Recenze redakce na film Hlavy státu

Pavel Hrubeš

Fajn akční jednohubka na páteční večer, která může velmi příjemně pobavit, když přistoupíte na pravidla, se kterými hraje. Režisér Ilja Najšuller je dost šikovný režisér, který umí točit akční scény, umí točit komické momenty, a když na to přijde, tak zvládne i dramatickou scénu. A o to více mě mrzí, že se zde evidentně nemohl urvat ze řetězu a být nekompromisní. Film reálně dělá všechno správně, ale pořád jsem měl pocit, že jede místy na půl plynu, a to je obrovská škoda.

Všechny momenty, kdy Najšuller sešlápne plyn na podlahu jsou parádní a hodně zábavné – cameo Jacka Quaida vládne a píseň Sabotage od Beastie Boys do té scény skvěle pasuje. Jakmile Najšuller dostane prostor to rozjet, tak je to jiná podívaná. Hlášky létají na všechny strany, komediální momenty skvěle fungují, akce je správně ulítlá a zábavná, a obě herecké hvězdy se skvěle baví. Jasně James Gunn dokázal jejich charisma vytěžit na maximum, nicméně Cena a Elba jsou zde dost dobří a bavilo mě sledovat všechno, co ty dva spolu dělají. Ať už se hádají, hláškují nebo jen zmateně utíkají z jednoho státu do druhého. Ostatní postavy jsou tady jen do počtu, tedy až na Priyanku Chopra Jonas.

Film má spoustu chyb. Od zbytečné stopáže, špatných triků, slabšího příběhu až k nemastnému záporákovi. Jsem si těch chyb dobře vědom, přesto jsem se dokázal na dvě hodinky bavit a vypnout. Hlavy státu je zábavná akční jednohubka, která mi celkem sedla.

Hodnocení: 7/10

Hlavy státu
Zdroj: Amazon Prime

Marek Lízal

Měl jsem z toho obavy. Když dobří režiséři přejdou na stream nevěstí to nic dobrého. Nakonec jsem, ale dostal zábavný výplach, u kterého jsem se dobře bavil. Někdy je potřeba vidět tyhle zábavný věci u kterých člověk oddychne a nemusí nad ničím přemýšlet. A to je velmi důležité u tohohle filmu. Hlavy státu jsou totiž přiznanou blbostí, která je jednoduchá, zvraty jsou předvídatelný, a scénář je zkrátka nejslabší věcí na celém filmu. Má to slabšího záporáka, který tady je jen aby se neřeklo.

Naštěstí film natočil režisér Ilja Najšuller, který má na kontě akční pecky jako jsou Hardcore Henry a Nikdo. Najšuller dokázal natočit zábavný, nápaditý akční scény a jeho styl šel znát. Už jen ta potyčka s Bulharskými vandráky připomene předchozí akční biják Najšullera Nikdo se svojí zábavností. Při skoro každé akci podtrhává dění na plátně známé songy, které skvěle fungují a královsky jsem se díky tomu bavil. Zazní tady například Sabotage od Beastie Boys. Tahle skladba zazní při nejlepší pasáži filmu, ve které se objeví Jack Quaid. Ten dokazuje, že mu akční filmy skutečně sedí. Po jeho letošním Novokainu ho byla radost zase v této poloze vidět.

Jinak film někdy má horší digitální efekty, ale v porovnání s akčními filmy od Netflixu to není tak hnusná digitální podívaná a věřím tomu, že kdyby film natočil právě zmiňovaný Netflix a někdo neznámí by byl režisér, tak by šlo bezpochyby o strašnou podívanou, na kterou se hned zapomene. Takhle jsem dostal film, který je přiznaně hloupí, nesmí se u něho přemýšlet a servíruje nám především povedenou akci. Jo a nesmím samozřejmě zapomenout na hlavní dvojici. John Cena a Idris Elba měli skvělou chemii už v Sebevražedném oddílu od Jamese Gunna to ukázali a ačkoliv jejich dialogy a postavy nejsou natolik dobře napsané jako u Gunnova bijáku, tak oni dva to tahají nahoru a bavily mě.

Hlavy státu je fajn jednohubka, o které jsem čekal horší podívanou, a nakonec jsem se dobře bavil. Klidně bych si dal spinoff s Jackem Quaidem. Každopádně příště snad natočí režisér Najšuller akční film mimo stream a předvede nám pořádnou erkovou podívanou. Ano erko tomuhle filmu chybí. Takže pokud nemáte na co koukat a chcete se na večer zabavit, tak film Hlavy státu je podle mě dobrá volba u které si divák v klidu odpočine.

Hodnocení: 6,5/10

Hlavy státu
Zdroj: Amazon Prime

Lenka Skříčilová

Na Hlavy státu jsem se moc těšila, protože trailer vypadal dobře. Vlastně i hodně vtipně a chytlavě, navíc se skvělým obsazením. Ale nebyla jsem připravená na to, co jsem ve skutečnosti dostala. Ne každá akční blbina je pro mě na úrovni, kdy si sledování opravdu užiju. Hlavy státu nevnímám jako klasický Prime Video filmový výplach na jedno kouknutí, kde je důležitější akce, veselé barvičky a příjemně koukatelné obsazení, mnohem víc než příběh samotný. Hlavy státu jsou pro mě hodně špatný film, který mi vůbec nesedl.

Všechno začíná poměrně dobře. Úvodní akční scéna, které vévodí rajčata, Priyanka Chopra Jonas a nepovedená mise, skvěle navnadí. Následné pošťuchování mezi Cenou a Elbou je taky příjemný a baví. Dokud spolu neskončí kdesi v neznámu, kde zjistí, že místní mládež jejich milé ksychtíky opravdu nezná a musí se dostat do úkrytu. Jejich cesta do úkrytu a následně na zasedání NATO je plná zvláštních situacích, trapných situací a popisu čehosi, k čemu mi dochází slova. Film prodávají laciné věci, který jsou místy i zábavné, takže je snazší všechno ignorovat. V některých momentech je to skutečně zábavné sledovat. Celá pasáž v úkrytu s agentem fanouškem Jackem Quaidem je skvělá, zábavná, ale potom to opět ztratí sílu a spadne opět do podprůměru, který je strašně nezáživný. A já prostě nechápala, kam zmizela ta dravost a energie z traileru.

Hlavy státu je film, který je zábavou na jeden večer, který nejspíš už nikdy znovu neuvidíte. Spotřebka, kterou uvidíte jednou, a jste s tím vlastně v pohodě. Na letní večer na vypnutí vlastně ideální materiál. Ale na druhou stranu, je mnohem víc lepších spotřebek na jedno kouknutí než tohle. Jsem zvyklá, že mě podobný základ (jako je tady) ukolíbá, abych byla hodnější, a nebrala film vážně. Ale tady to opravdu nešlo, protože jako kdyby tady šli všichni proti mé snaze. A že byla vážně velká.

Hodnocení: 5/10

Hlavy státu
Zdroj: Amazon Prime

Antonín Matějíček

Ilja Najšuller je v akčním žánru jméno, které budí respekt. Hardcore Henry mi svého času přišel jako čerstvý vítr. Intenzivní, drzý a nápaditý. Nobody pak ukázal, že Najšuller umí i v „klasičtějším“ formátu pořádně přiložit pod kotel. O to víc je škoda, že jeho novinka Heads of State působí spíš jako produkt továrny na streamovací obsah než jako ryzí autorský výtvor. Prime Video evidentně chtělo mít akční pecku s velkými jmény, ale výsledek působí dojmem, že někde v polovině procesu nadšení vystřídala rutina.

Obsazení je přitom jednoznačně největší devizou celého filmu. Idris Elba jako britský premiér a John Cena v roli amerického prezidenta? Už samo o sobě vtipná dvojice, která spolu dokáže vytvořit solidní chemii i v těch nejpitomějších dialozích. Jejich pošťuchování je většinou sympatické a díky několika dobře mířeným gagům se film dokáže na chvilku vymanit z šedi. Navíc mě mile překvapila Priyanka Chopra Jonas, která je ve své roli dost charismatická a zvládá i akčnější momenty s přehledem. A nesmím zapomenout ani na Jacka Quaida. Po jeho Novocainu jde sice jen o menší roli, ale v jedné fajn akční scéně, která patří k tomu nejlepšímu z celého filmu. Poslední dobou je hodně vidět v akčním žánru a mě se to líbí. Ta jeho energie je čistý chaos.

Akce je přesně to, co byste od Najšullera čekali. Místy šikovně vymyšlená, plná drobných režijních fíglů a zajímavých kamerových nápadů. Škoda, že CGI pasáže vypadají opět lacině a vytrhávají z jinak docela zábavné podívané. Naštěstí fyzických kaskadérských kousků je pořád dost, takže pokud chcete jen vypnout mozek a užít si pár dobře natočených bitek a honiček, budete relativně spokojení. Jen je potřeba nastavit se na akční blbinu a věčně předvídatelný děj, který by se dal shrnout jednou větou.

Heads of State je tak ve výsledku film, který se nesnaží o nic víc než být pohodovou akční jednohubkou. Není to průser, ale ani trefa do černého. Člověk si jen říká, jaká by to mohla být jízda, kdyby Najšullera někdo pustil z řetězu a dovolil mu pořádně přitvrdit, ideálně s eRkovým ratingem.

Podtrženo sečteno: Heads of State je ukázkový příklad moderního streamovacího akčního filmu. Velká jména na plakátu, několik slušných nápadů v akci a pár sympatických hereckých výkonů, které ale nedokáží úplně zakrýt fakt, že jde spíš o prefabrikovaný produkt než o něco výjimečného. Idris Elba a John Cena jsou fajn tandem, který vás párkrát rozesměje a fyzická akce tu skutečně baví víc než digitální bordel, ale jinak se jede na jistotu, bez větší originality a s příběhem, co vyšumí hned po závěrečných titulcích. Potěší účast Jacka Quaida, jehož malá, ale energická role patří k tomu lepšímu, co film nabízí a je fajn sledovat, jak se jeho kariéra pěkně rozrůstá. Pokud hledáte nenáročnou večerní zábavu, klidně dejte filmu šanci. Jen nečekejte, že vás bude ještě za týden zajímat, kdo tady vlastně koho zachraňoval. Škoda nevyužitého potenciálu a absence dravějšího, odvážnějšího přístupu, který Najšuller dřív uměl servírovat s chutí a nápadem.

Hodnocení: 6/10

Tohle byla recenze redakce, kde jsme si rozebrali film Hlavy státu. Doufáme, že se vám naše dojmy líbily. Pokud jste se na film ještě nepodívali, tak snad jste si po našich dojmech udělali jasno, jestli dát filmu šanci.

Zdroj titulního obrázku: Amazon Prime

-REKLAMA-

Ice Road: Vengeance – Liam Neeson a další akčňák (Recenze)

0
Ice Road: Vengeance
Zdroj: Vertical

Mike (Liam Neeson) cestuje do Nepálu, aby rozprášil popel svého zesnulého bratra Gurtyho (Marcus Thomas) na Mount Everestu. Když se Mike a jeho horský průvodce Dhani Yangchen (Bingbing Yan) setkají s žoldáky v turistickém autobuse, jsou nuceni bojovat o přežití – nejen své, ale i pasažérů a místních vesničanů, jejichž domovina je v ohrožení…

Liam Neeson již několik let tvrdí, že se vydá do akčního důchodu, věrohodněji už ovšem působí pravděpodobnost, že v Čechách skutečně budou platy jako v Německu. Od prvních 96 hodin z roku 2008 se z Liama Neesona stal nepravděpodobný akční hrdina, který se objevil ve filmech jako Non-Stop, Noční běžec, Mrazivá pomsta, nebo Mrazivá past. Ta dorazila v roce 2021, v Americe a Kanadě se dočkala uvedení na Netflixu, například v případě Česka a Slovenska se ovšem dostala do kin. A minimálně sledovanost na Netflixu zaručila, že se v roce 2023 oznámilo pokračování, u kterého bude kromě Neesona opět také režisér a scenárista Jonathan Hensleigh (Punisher s Thomasem Janem).

Skrze zvláštní distribuční strategii se film Ice Road: Vengeance (Mrazivá past: Odplata) sice do amerických kin dostal 27. 6. 2025, už o 4 dny později se ovšem dostal na VOD. Byť se poté Mikea McCanna v podání Neesona nevrací žádná známá postava z předchozího filmu (s výjimkou  Marcuse Thomase v roli zesnulého bratra Gurtyho), na první film se přeci jen navazuje. Mike se totiž vydává rozprášit popel svého zesnulého bratra, očekávat drama o posledním rozloučení živého muže s jeho spáleným bratrem by ovšem byla chyba. A Mike McCann se dle očekávání opět do něčeho namočí. Stojí to ovšem za divákovu pozornost?

Ice Road: Vengeance – S Liamem Neesonem je to složité

Ice Road: Vengeance
Zdroj: Vertical

Už to, že se Mrazivá past, film už tak snadno zaměnitelný v řadě všech těch akčních snímků s Liamem Neesonem v hlavní roli, dočkává sequelu, je diskutabilní. To, že tohle pokračování už ovšem od prvních minut rezignuje v podstatě na vše, je už vyloženě pochybné. A to nejen kvůli faktu, že je Neesonovi už 73 let a v akční poloze holt po těch 18 letech a všech derivátech 96 hodin působí směšně. Především v momentech, kdy má držet krok s mnohem mladšími protivníky.

Nutno podotknout, že se nejedná o problém spojený pouze s Neesonem, ale v podstatě se všemi vyhořelými akčními hrdiny, kterým chybí sebereflexe Rogera Murtaugha a uvědomění si, že jsou už prostě v rámci tohoto žánru vyhořelí. A uvědomovat si to měli i producenti, jejichž výplatní páska přeci jen rozhoduje. Mnohým gerontům možná jejich vrstevník zvyšuje svou pokračující přítomností v akčním žánru sebevědomí, přeci jen by to v tomhle případě už chtělo alespoň závan sebereflexe.

Neeson má přitom pořád herecký rozsah, která by mu kdejaká akční ikonická tvář mohla závidět (už za pár týdnů bude mít šanci projevit i své nedoceněné komediální nadání) a někdy se možná pořád herecky snaží víc, než by bylo u tohohle filmu potřeba. Neeson umí prodat alespoň nějaké základní emoce svojí postavy, až tím vlastně znemožňuje všechny herce okolo sebe, kteří zřejmě takový herecký rozsah nemají. Alespoň  Bingbing Yan tedy zvládá být poměrně snesitelná. Byť je naznačená romance mezi její postavou s tom Neesonovou už vyloženou ukázkou nevkusu.

Ice Road: Vengeance je očividné levné béčko

Ice Road: Vengeance
Zdroj: Vertical

Žádné akční scény, které vyniknou, se nevyplatí moc očekávat, Ice Road: Vengeance je totiž očividně poměrně laciná produkce, která zřejmě sotva dokázala zaplatit honoráře Neesona a Fan. CGI i green screen se zde předvádí v té nejvíce možné odpudivé formě, že člověk může až žasnout nad tím, jak něco takového mohlo projít. Postavy se u toho chovají neskutečně hloupě a Ice Road: Vengeance tak za pochodu více a více působí jako film, který si jde možná jakž tak užít možná s nějakou kapkou alkoholu v sobě. V některých momentech se dá říct, že je druhá Mrazivá past možná zábavnější, než tomu za pár týdnů bude v nové Bláznivé střele s Neesonem. Je ovšem zřejmé, že ne úmyslně.

Scénář se někdy projevuje už jako čistá neúcta vůči žánru, především scéna s roklí, která nejspíše Hensleighovi přišla jako tak cool nápad, že už nad ní poté příliš nepřemýšlel. Celý příběh je vlastně hrozně hloupoučký a tohle pokračování nemůže už od prvních minut působit zbytečněji. Nesmyslný děj, nesmyslné situace, nesmyslné dialogy. Jedinou výhodou je, že už první Mrazivá past není žádná převratná záležitost a ostudu tak tahle dvojka nedělá tolik, jak by mohla.

Točilo se v Austrálii, které tak ve filmu hraje i Himaláje/Nepál, kdy se ovšem v případě tak krásné země jako Austrálie nevybírají zrovna ty nejhezčí lokace. I v tomto odvětví tak druhá Mrazivá past působí neskutečně líně a jako akční film, který musel vzniknout čistě proto, že někoho napadlo svézt se na relativním úspěchu předchozího filmu. Liam Neeson snad výtěžek ze svého šeku investuje rozumným směrem, nutno ovšem doufat, že jeho několik dalších chystaných akčních filmů bude důstojnější. S výjimkou šeku se totiž těžko dá těžko věřit tomu, že se z filmu mohl radovat byť samotný Neeson.

Ice Road: Vengeance závěrem

Už nad oznámením o tom, že se vůbec druhá Mrazivá past chystá, se mohli mnozí podivit,  žádné další velké překvapení se ovšem nekoná. I přes návrat Liama Neesona a režiséra a scenáristy Jonathana Hensleigha padá kvalita pokračování jakž takž snesitelného béčka až o tři úrovně, kdy se horko těžko udržuje na nějaké hranici snesitelnosti.

Velmi hloupé béčko, které vzniklo čistě proto, že první Mrazivá past zažila relevantní úspěch. Neeson ovšem stárne a jak ještě v prvním filmu působil v akční poloze jakž takž důstojně, nyní už v akční poloze působí vyloženě nedůvěryhodně a bylo by fajn, kdyby se na stará kolena vrátil na plno k vážnějším úlohám a nebo někde více projevoval svůj nedoceněný komediální talent. Účetní se ovšem na soudnost ptají poslední a dokud budou Neesonovi tyhle akční béčka pohybující se již na hranici céček vydělávat, budou nadále vznikat. Je to škoda, protože minimálně herecký rozsah má Neeson nadále výraznější nežli většina akčních hrdinů, což zvládne projevit i tady. Ice Road: Vengeance je přesto velmi špatný akční film, nad kterým zřejmě nikdo moc dvakrát nepřemýšlel a všichni tak nějak doufali, že to mnozí přehlédnou. Jenže sázka na lidskou hloupost se pořád může občas vymstít…

Verdikt: 2 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Vertical
-REKLAMA-

Zemřel Michael Madsen, nejen hvězda tarantinovek

0
Michael Madsen
Zdroj: Miramax

Michael Madsen – nejen pan Světlý

Michael Madsen možná nezemřel jako filmová hvězda světového formátu, o známý obličej ovšem šlo. A i proto možná mnohé zarmoutí zpráva, že byl herec během dnešního rána nalezen mrtvý ve svém domě. Jeho manažér Ron Smith dle NBC News potvrdil, že herec ve věku 67 let podlehl srdeční zástavě a filmový svět tak přišel o kultovního herce.

Michael Madsen se objevil v celkem pěti filmech Quentina TarantinaGauneři, Kill Bill 1 a 2, Osm hrozných a Tenkrát v Hollywoodu. Poprvé se v rámci filmů od Quentina Tarantina objevil ve filmu Gauneři, kde ztvárnil Victora Vegu/Mr. Blondea (pana Světlého). V Tarantinově 2. celovečerním filmu si zase mohl zahrát postavu jménem Vincent Vega, dal ovšem přednost filmu Wyatt Earp od Lawrence Kasdana.

V roli Vincenta Vegy se tak nakonec objevil John Travolta a Madsen zpětně odmítnutí role v Pulp Fiction označil za největší omyl své kariéry. Tarantino poté jistou dobu chystal prequel s názvem Vega Brothers, časem ovšem přiznal, že na film nedojde, protože Madsen i Travolta příliš zestárli a Tarantino se nechce vydat cestou digitálního omlazení. Pokud někdy existovala šance, že na Vega Brothers přeci jenom dojde, čerstvá smrt Madsena zajistila, že projekt nikdy nevznikne.

Kariéra Michaela Madsena neskončila u Tarantina

Sám Madsen uvedl v roce 2009, že za svůj život natočil pouze 6 dobrých filmů – Thelma a Louise (1991), Gauneři (1992), Zachraňte Willyho! (1993), Mutant (1995), Krycí jméno Donnie Brasco (1997) a Kill Bill (2003/2004). Dále se ovšem Madsen objevil například také v bondovce Dnes neumírejSin City – Město hříchů, pokračováních Zachraňte Willyho i Mutanta, Válečných hrách, The Doors či Scary Movie 4.Často také daboval, například Maugrima v Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň od Andrew Adamsona, nebo Kilowoga v animáku Green Lantern: První let. Madsen před svou smrtí realizoval hned několik projektů, které se postupně dočkají uvedení, další pamětihodné výkony ovšem už bohužel tento herec následně nepřevede.

R. I. P., Mr. Blonde

-REKLAMA-

SkyShowtime: Na jaké novinky budeme koukat v létě? (Přehled)

0
Zdroj: SkyShowtime

Další streamovací platforma na nás chystá spoustu novinek. Tentokrát se v přehledu podáváme na SkyShowtime.

Jaké seriálové novinky dorazí v létě na SkyShowtime?

Langer (11. července)

Langer je seriálový thriller s Jakubem Gierszałem v hlavní roli Piotra Langera, mladého a temperamentního podnikatele, který po tragické smrti svého otce zdědil finanční holding. Ve volném čase se Piotr věnuje své dlouholeté vášni: je nepolapitelným sériovým vrahem, kterého už léta neúspěšně pronásledují prokurátoři. Jednoho dne vstoupí do jeho života úžasná žena jménem Nina. Aby upoutala Langerovu pozornost a dostala se k němu blíž, objeví se na jeho charitativním večírku. Netuší však, že tím nastartuje nebezpečnou hru, která ji vtáhne do komplikovaného vztahu se sériovým vrahem. Pátrání po pravdě se stále více komplikuje – dokáže navzdory všemu najít důkazy, které ho usvědčí? Zvítězí spravedlnost?

Všech šest dílů uvede SkyShowtime najednou.

Poker Face: 2. série (17. července)

Poker Face je mysteriózní seriál o bývalé krupiérce Charlie v podání Natashy Lyonne, která má výjimečnou schopnost odhalit, když někdo nemluví pravdu. Vyráží na cesty se svým sportovním Plymouth Barracuda a na každé zastávce potkává nové postavy a tajemné zločiny, které prostě musí vyřešit. Ve druhé sérii se jako hostující postavy objeví spousta známých herců a hereček, například Awkwafina, Cynthia Eriva, John Mulaney, Jason Ritter, John Cho, Justin Theroux, Katie Holmes, Kumail Nanjian, Melanie Lynskey, Sam Richardson a další.

První tři díly budou dostupné od 17. července, poté každý týden jeden díl z celkového počtu dvanácti.

Suits: všechny série (17. července)

Seriál Suits se odehrává v dynamickém prostředí prestižní právnické firmy na Manhattanu. Ostřílený profík Harvey Specter se rozhodne pro riskantní krok, a za spolupracovníka si vybere Mikea Rosse. Mike je brilantní, ale lhostejný absolvent právnické fakulty, který se díky své fotografické paměti a pouličnímu důvtipu dokáž dokáže vždy vynalézt. Postupně se zamotává do neznámého světa práva a při hledání spravedlnosti spoléhá zejména na nejlepší firemní konzultantku Rachel a nekompromisní Harveyho asistentku Donnu. I když Mike nemá právnický titul, ukazuje se jako skutečný génius s výjimečným talentem.

Oblíbený seriál bude nově k dispozici ke streamu se všemi díly a všemi devíti sériemi.

Star Trek: Neznáme světy: 3. série (4. srpna)

Ve 3. sérii se opět setkáváme s posádkou U.S.S. Enterprise, která pod velením kapitána Pikea čelí komplikovanému střetu s Gorny z předchozí sezóny. Tentokrát je však čekají nové světy, nové civilizace a protivník, který prověří jejich odvahu i odhodlání. V seriálu hrají Anson Mount, Rebecca Romijn, Ethan Peck, Jess Bush, Christina Chong, Celia Rose Gooding, Melissa Navia a Babs Olusanmokun a hostující hvězdy Paul Wesley a Carol Kane.

Všech deset dílů třetí série bude dostupných najendou.

Law & Order: 4. série (14. srpna)

Kultovní drama ze soudní síně v televizi je zpět. Z dílny legendárního producenta a tvůrce Dicka Wolfa, držitele ceny Emmy®, se na obrazovky vrací původní seriál Law & Order (2021), aby pokračoval ve svém ikonickém odkazu. Nová sezóna přináší aktuální případy inspirované největšími světovými událostmi dnešní doby. V této kultovní, cenami Emmy ověnčené, dramatu se představí nové hvězdy včetně Tonyho Goldwyna, Hugha Dancyho, Odelyi Halevi, Mehcada Brookse, Reida Scotta a Maury Tierney. Seriál zároveň přivádí zpět i známé tváře z předchozích sérií. Law & Order zůstává věrný svému legendárnímu formátu – v každé epizodě sledujeme nejprve práci policie při vyšetřování zločinu a následně boj okresních prokurátorů za spravedlnost.

Všechny díly (dvacet dva) čtvrté série budou dostupné najendou.

Suits L.A. (13. srpna)

Ted Black, bývalý federální prokurátor z New Yorku, se opět stal zástupcem nejmocnějších klientů v Los Angeles. Jeho firma však čelí krizi a aby přežila, Ted musí přijmout roli, kterou během celé své kariéry opovrhoval. Je obklopen hvězdnou skupinou lidí, kteří testují svou loajalitu vůči Tedovi i sobě navzájem, a nedokážou se odosobnit od práce. Zároveň jsou pomalu odkrývané události, které vedly Tedy k tomu, že před lety opustil všechno a všechny, které miloval. Hrají Stephen Amel, Lex Scott Davis, Josh McDermitt a Bryan Greenberg. Aaron Korsh, autor původních Suits je autorem a výkonným producentem této L.A. odbočky.

První tři díly budou dostupné od 28. srpna poté každý týden jeden díl z celkového počtu třinácti.

Jaké filmové novinky dorazí v létě na SkyShowtime?

Ježek Sonic 3 2024 (2. července)

Ježek Sonic je zpět ve svém dosud nejnapínavějším filmovém dobrodružství. Sonic, Knuckles a Tails bojují s novým a mocným protivníkem Shadowem – záhadným padouchem, jehož schopnosti daleko přesahují vše, s čím se dosud setkaly. Když jsou jejich vlastní síly nedostatečné, tým Sonic musí hledat neobvyklé spojenectví s nadějí, že se jim podaří zastavit Shadowa a zachránit planetu. Hrají Jim Carrey, James Marsden a Tika Sumpter.

Čarodejka 2024 (6. července)

Dosud nevyprávěný příběh o čarodějnicích ze země Oz, který získal Oscara®. Vizionářský režisér Jon M. Chu přináší novou podobu klasického příběhu Čaroděje ze země Oz, přičemž se zaměřuje na příběhy nejznámějších postav země Oz, Elphaby a její (ne)přítelkyně Glindy. Zkoumá, jak se z nich staly Špatná čarodějnice ze Západu a Dobrá čarodějnice. Ve filmu účinkuj účinkují držitelky cen Grammy Ariana Grande a Cynthia Erivo, držitelka Oscara Michele Yeoh, Jeff Goldbum, Jonathan Bailey a Ethan Slater nominován na cenu Tony.

Nosferatu 2024 (4. srpna)

Hororový režisér Robert Eggers oživuje kultovní německý němý film z roku 1922 s hvězdným hereckým obsazením, mezi nímž nechybí Bil Skarsgård, Lily-Rose Depp, Nicholas Hoult, Wilem Dafoe, Emma Corrin a Aaron Taylor-John. Tento hororový příběh sleduje mladou ženu, kterou pronásleduje krutý upír z Transylvánie.

Tady si může přečíst naší recenzi.

Wolf Man 2025 (25. srpna)

Měsíc je v úplňku a hrůza je skutečná. Od tvůrců, kteří přineslimuže, přichází krvavá verze tohoto klasického monstra z dílny studia Universal. Na Zlatý glóbus® nominován
herec Christopher Abbott (Poor Things) v roli muže, který je ochoten za každou cenu ochránit svou rodinu před smrtícím predátorem, který je terorizuje.

Tohle byl náš přehled toho, co dorazí na SkyShowtime v létě. Vybere si každý.

Zdroj: SkyShowtime

Zdroj titulního obrázku: SkyShowtime

-REKLAMA-

Old Guard: Nesmrtelní 2 – Sequel, co může překvapit? (Recenze)

0
Old Guard: Nesmrtelní
Zdroj: Netflix

Andy (Charlize Theron) a její tým nesmrtelných válečníků se vrací. Zase jednou je totiž potřeba zachránit svět. Booker (Matthias Schoenaerts) je pořád ve vyhnanství kvůli zradě, které se dopustil, a Quynh (Veronica Ngô) se po útěku z vězení pod hladinou touží pomstít. Čerstvě smrtelná Andy má zase plnou hlavu tajemné hrozby, která se vynořila zdánlivě odnikud a mohla by zničit všechno, na čem Andy celé tisíce let pracovala. S Nile (KiKi Layne), Joem (Marwan Kenzari), Nickym (Luca Marinelli) a Jamesem Copleym (Chiwetel Ejiofor) proto lanaří Tuaha (Henry Golding), aby jim pomohl zjistit, v čem je tajemství věčného života…

První Old Guard: Nesmrtelní tu bylo v roce 2021. V režii Giny Prince-Bythewood se tehdy představila na základě stejnojmenné komiksové série představila tým nesmrtelných žoldáků. A minimálně v rámci čísel se jednalo o hit, který zajistil, že u Netflixu dostaly plány na pokračování zelenou. Byť už bez Prince-Bythewood (po chválené Válečnici se i chystanou adaptací knihy Children of Blood and Bone vydává krapet jiným tvůrčím směrem), kterou na režijní židli vystřídala Victoria Mahoney.

Režisérka, která měla před Old Guard 2 za sebou pouze drama Yelling to the Sky (je to ovšem jinak zkušená televizní režisérka), sice nefunguje jako největší lákadlo, už v samotné kampani ovšem dostává výrazný prostor Uma Thurman. Její postava Discord (původní význam slova v podstatě znamená cosi jako konflikt či neshodu) se poté už na plakátech předvádí s mečem, kdy samozřejmě jde o prvoplánový odkaz na dvojici filmů Kill Bill.  Byť se poté druhé Old Guard natočilo již v roce 2022, kvůli oficiálním důvodům spojenými se změnou režimu u Netflixu byl film odkládán až do přítomnosti. Přichází pokračování příliš pozdě? A dokáže vlastně pokračování vykoupit velké problémy prvního filmu?

Old Guard: Nesmrtelní 2 prohlubuje problémy prvního filmu

Old Guard 2
Zdroj: Netflix

Měnila se sice režisérka, scenárista Greg Rucka (spoluautor komiksové předlohy) ovšem zůstal, kdy se k němu nově připojila Sarah Walker. A ve výsledku se toho vlastně tolik nezměnilo. Což rozhodně nepotěší všechny, kteří už před 4 roky trpěli u prvního filmu. Vykoupení se určitě nekoná, naopak se ukazuje, že zřejmě existoval smyslný důvod, proč Old Guard 2 bylo již delší dobu odkládané. A že ani nedávné přetáčky (podzim 2024) nedokázaly film spasit.

Děj přitom navazuje přímo na první díl, znamená to tak především to, že je Andy v podání Charlize Theron po událostech prvního filmu smrtelná a musí se s ním tak nějak naučit žít. Hned se tak naskytuje nějaký solidní potenciál pro prvek existencionálního dramatu, kdy se Andy se svou smrtelností zřejmě těžce vyrovnává. Jakmile se ovšem objeví potenciál pro něco zajímavějšího, jako by někdo okamžitě vyhlásil stopku a okamžitou ambici dosáhnout pozice nejuzoufanějšího blockbusteru celé letní sezóny… v rámci kin i streamu. Prince-Bythewood přitom u zmíněné Válečnice ukázala, že talent má a stejně tak by nebylo fér po Old Guard 2 odsuzovat Mahoney, tady jí ovšem pšenka nepokvete. A není moc těžké se divit tomu, že již Mahoney prohlásila, že případnou trojku nenatočí. Pokud vůbec někdo bude mít ambici Old Guard 3 realizovat, protože už Old Guard 2 působí jako film, který vznikl omylem.

Old Guard: Nesmrtelní 2 existuje… proč vlastně?

Old Guard: Nesmrtelní 2
Zdroj: Netflix

Mnohým jednodušeji smýšlejícím divákům bude Old Guard 2 zapovězené už jen díky přítomnosti žen v popředí + výrazné roli minorit. Na tomto místě ovšem musím parafrázovat Ondřeje Mrázka – myslet si to můžou skutečně jen slabí jedinci.  Už první Old Guard nemohlo zaujmout prakticky ničím – postavami, chabou mytologií či vyloženě chudým vizuálem. A u dvojky se toho moc nezměnilo. Jen je postav ještě trochu víc a příběhových linek také trochu víc, zábavnější a zajímavější film to ovšem z pokračování nedělá.

Veronica Ngô dle příslibu z minula dostává více prostoru a dokazuje, že je jednou z nejtalentovanějších vietnamských hereček současnosti, která dokáže vyniknout v sebemenší roli už od Star Wars: Poslední z Jediů. Škoda, že se jenom práce s její postavou Quynh vydává přesně tím předvídatelným a v ničem zajímavým směrem. Je to krásný příklad toho, jak dost talentovaných herců sejde v projektu, který svou hloupostí až uráží jejich herecké schopnosti a na hercích je většinou snadno poznat jistá autentická otrávenost, byť se možná snaží sebevíce přetvařovat.

Což je jenom další ukázka toho, že se jedná o pokračování, které vzniklo omylem. A i to pokračování Bright by dávalo větší smysl, protože se alespoň dle prvního filmu dalo ještě nějak zajímavě pracovat se snadno rozšířitelnou mytologií a fungováním světa. Což je něco, co u Old Guard reálně nefungovalo už v průběhu prvního filmu. A náhlé zjevení nejstarší z nesmrtelných – Discord – na tom nezmění nic. Stejně jako fakt, že filmové Old Guard zřejmě pořád neprojevuje ambice prozkoumávat něco zajímavějšího a vydává se cestou nepříliš nosných traumat postav a podobných nefunkčních prvků. Když se tak někdo dopouští nějaké seriózní oběti či charakterního vývoje, očekává se nejspíše od diváka nějaká emocionální reakce. Na to by ovšem v tom filmu muselo fungovat… prakticky cokoliv!

Dialogy, choreografie, emoce… každý se nějak musí živit

Old Guard 2
Zdroj: Netflix

Postavy vedou neskutečné stupidní dialogy, které by snad člověk nepřál ani hercům z Ulice. Když už konečně dojde na akci (v tomto filmu se mluví hodně…), choreografie je ssrašně nezáživná a nekreativní. Žádné intenzivní souboje, žádné pořádné napětí, pocit, že se tu někdo vyhrává s konceptem. A navíc tu chybí jakákoliv forma emocí, byť se o ně film (i když spíše pořád vyloženě nelíní herci) snaží sebevíc. Každý se nějak musí živit a Netflixu se musí nechat, že nejspíše na hercích vyloženě neškudlil. A vlastně se jim ta výplata přeje snadno, protože herecké výkony pořád nikdy nejsou vyloženě na úrovni letargie a snaží se doslova uplést z lejna bič. A ta snaha se přeci jen pořád cení, byť to pořád ve výsledku bolí.

Jak jsou akční scény mrtvolné, scény se snadno prohlédnutelným zeleným plátnem a nepřesvědčivými digitálními efekty jsou už jenom takovou shnilou třešní na prošlém dortu. A samozřejmě se objevuje ten typický problém spojený s tím, že nikoho moc netrápilo, že by mělo Old Guard: Nesmrtelní 2 fungovat jako film sám o sobě. V průběhu ovšem více působí jako přechod mezi prvním filmem a příliš prokazatelně plánovaným finále… na které se bude opět čekat nejméně čtyři roky? Old Guard: Nesmrtelní 2 je přitom film, kterému by se neúspěch ve sledovanosti přál poměrně snadno, především proto, aby Netflixu došlo, že by pořád mělo existovat nějaké elementární měřítko snahy, a ani průměrný konzument Netflixu nutně nepřežvýká všechno. Těžko říct, jak moc velká pauza mezi oběma filmy tomuto odkládanému pokračování ublíží, naivy věřící ve spásu materiálu ovšem čeká snadno předvídatelná ledová sprcha.

Old Guard: Nesmrtelní 2 závěrem

Jak může dopadnout roky odkládané pokračování velmi špatného filmu? Zázrak se nekoná, Netflix má naopak letošní ztělesnění filmového dna…

Verdikt: 1 z 10

  • Zdroj titulního obrázku: Netflix
-REKLAMA-

Hra na oliheň 3. série – Skvělé finále nebo propadák? (Recenze redakce)

0
Hra na oliheň 3
Zdroj: Netflix

Po šesti měsících od 2. série jsme zpátky. Seriálový fenomén, který zboural žebříčky ve sledovanosti je tady se svým koncem. My z redakce jsem byly na finále velmi zvědaví. 27.6. 2025 vyšla na Netflix poslední 3. série se svými 6 epizodami. Povedlo se to? To se dozvíte ve zbytku článku. Tohle je recenze redakce na seriál Hra na oliheň a její finální 3. sérii. 

Recenze redakce na finále seriálu Hra na oliheň 3. série

Antonín Matějíček

Po čtyřech letech máme konec hry, která rozjela celosvětový kolotoč a dostala se do podvědomí snad úplně všech, i když je to nezajímalo. Ukončit podobný fenomén není žádná brnkačka a jen málokterý seriál to dokáže se ctí. Tady se to podle mě povedlo víc než slušně. Od prvních minut je jasné, že naděje tu bude ještě méně než veselých her. Místo lehkého oddechu nastupuje deprese a napětí, které se zařezává pod kůži. Už první epizoda dává najevo, že tady půjde o velice temné rozloučení a zároveň pořádnou dávku emocionálního teroru.

Celá třetí řada působí jako nekompromisní jízda, která diváka nutí sledovat pády a zmar bez možnosti odvrátit pohled. Připomínalo mi to chvíle ze Hry o trůny, kdy jste si zvykli, že nikdo není v bezpečí a to doslova. Některé pasáže jsou sice natahované a děj se žene předvídatelným směrem, ale to, jak tvůrci vykreslují postavy a jejich motivace, funguje. Každý díl přinese buď drastickou hru nebo psychologickou studii toho, kam až se člověk dokáže dostat, když je jeho přežití otázkou pár tahů ve zvrácené partii. Seriál dává jasně najevo své poselství (peníze a moc dokáží z lidí vymáčknout to nejhorší a také, že společnost v sobě nosí krutost maskovanou slušností).

Herecky se tu opět hraje na vysoké úrovni. Emoce fungují a pokud máte alespoň špetku empatie, pravděpodobně Vás pár scén přiměje popotáhnout. Mně se to přihodilo. Hry samotné mají šťávu, nápad a pořád tu rezonuje ten kontrast dětské kratochvíle přetavené v krvavý masakr. Něco jako “hry našeho dětství: survival pack“. Měl jsem strach, že po slabší druhé sérii už značka nikdy nenajde původní formu, ale byl to omyl. Třetí řada se vrací k tomu nejlepšímu z první, akorát je ještě vyzrálejší a drsnější.

Finále samotné je napěchované emocemi, umí zasáhnout i překvapit. Jasně, některé postavy bloudily dvě sezóny za jedním ostrovem, ale na rozdíl od jiných seriálů tady nikdo nepůsobí jen jako křoví. Pravda, pár figurek bylo nevyužitých, ale celkový obraz zůstává silný. A i když by se hodilo uzavřít kapitolu s větší tečkou, je jasné, že svět Squid Game jen tak neskončí. Konec totiž oficiálně láká na již delši dobu potvrzený americký spin-off pod vedením Davida Finchera. Upřímně? Budu u toho, až se tenhle bizarní svět znovu otevře.

Podtrženo sečteno: Finále Squid Game mě osobně přesvědčilo, že i globální fenomén může dojít do konce důstojně a s úderem. Třetí série je intenzivní návrat k syrové atmosféře první řady, kde se napětí míchá s psychologickým rozkladem a surovou brutalitou. Některé pasáže byly zbytečně natažené a příběh směřoval k očekávanému závěru, ale zpracování i emoce fungovaly perfektně. Hry byly vynalézavé, herci přesvědčiví a celková bezvýchodnost příběhu dokázala vyždímat všechny nervy. Série jasně ukazuje, jak hluboko člověk klesne, když je uvězněný v systému, který ho nutí obětovat všechno, co z něj dělá člověka. Poselství o tom, že moc a peníze dokáží změnit i nejlidštější tvář v masku zvířete, tady rezonuje jako varovný zvon. Finále funguje nejen jako zakončení příběhu, ale i jako předehra k dalším kapitolám. Ať už v Koreji nebo v chystaném americkém spin-offu. Pro mě osobně jde o zakončení, které má srdce, dravost a odvahu nedat divákovi nic zadarmo. A tohle si zaslouží respekt.

Hodnocení: 9/10

Hra na oliheň 3
Zdroj: Netflix

Marek Lízal

Tak je to tady. Seriálový fenomén, který boural žebříčky ve sledovanosti se po čtyřech letech dostal do svého konce. A než začnu se svými dojmy, tak musím nutně říct důležitou věc. Nejsem fanouškem seriálu a mám tady s několika věcmi problém. Poslední sérii jsem spíše sledoval ze setrvačnosti. A nakonec? Nakonec jsem příjemně překvapen.

Finální série Hry na oliheň je druhou polovinou finále, která započala s 2. sérií. Je proto jasné, že posledních 6 dílů se ponese trošku v lepším tempu a bude to směřovat ke svému konci. A já musím říct, že jsem se překvapivě hodně bavil. Je to napínavé, atmosférické, emoční a silné. Vůbec to nedává divákovi šanci. Je pravda, že některé věci jsou předvídatelné, ale seriál tlačí více na napětí, akci a hudební stránce, která tady funguje excelentně.

Hry samotné, které zde máme jsou brutální a nekompromisní jako vždycky, ale tady to bylo podáno opravdu zlým způsobem. Postavy prostě nemají šanci na úspěch a jen čekáte nevyhnutelně na ty špatný věci, které se stát musí. A mě každý odchod jednotlivé postavy dostal (myslím těch kladných). Jestli mi vadilo na 2. sérii, že hry byly zpracované víc zábavně oproti 1. sérii, tak tady se to vrací více ke kořenům a je to fakt síla.

Pokud bych měl ve 3. sérii něco vytknout, tak tady mám pár věcí. VIP hosté jsou velkým problémem už od 1. série. Můžou za to ty trapné dialogy a divně znějící anglický přízvuk těchto postav. Herci působí dost nekvalitně a VIP hosty beru celkově za rušivý element. Pak je tady nevyužitá postava Hwang Jun Ho. Jeho linka s bratrem měla potenciál, ale nakonec z toho vlastně nic nebylo. Dále některé věci jsou tady nedořešené a je to škoda, že série nestojí sama za sebe a chystá se americký spinoff, který bude ve stejném světě. No, a pak bych ještě dodal, že některé postavy se chovali hloupě a ke konci to párkrát vypadalo, že úplně byly mimo svoje charaktery a přestali, tak trochu hrát tu hru. Myslím tím, že zde dojde na divnou alianci. Ale jinak jsem byl spokojený. A je to vlastně zvláštní, ale jako nefanoušek a někdo komu na tom furt něco vadilo, a poslední série není vlastně jiná, tak mi to prostě sedlo (asi jsem byl v dobré náladě nebo nevím) a nyní se vlastně těším, co bude dál v tomto světě.

Pochválit tady musím, tak jako od začátku seriálu herecké výkony. Všichni do toho dávají maximum a když dojde na ty emocionální chvíle, přiznám se, že mě to hodně dostalo a taková druhá epizoda mě zlomila. Jeong-jae Lee jako Seong Gi-hun je pro mě po tomhle srdcovou záležitostí a moc se mi zde líbilo jaký nový impuls a důvod k pokračování ve hrách dostal. V této sérii jsem mu neskutečně fandil. Jeho charakter je tím nejsilnějším hrdinou na tomto seriálu a v závěru mě jeho slova silně zasáhla. Samotné poselství v závěru ve mně dost rezonuje. K samotnému poselství bych se teď rád rozepsal a možná tady padnou menší spoilery, ale nebojte se, nejedná se o nic vážného nic, co by vám mělo zkazit zážitek. Přesto jsem vás varoval.

Upřímně si myslím, že se jedná o skvělý konec. Gi-hun dokázal něco zapamatovatelného a hlubšího, než se na první pohled může zdát. Frontman a další věří, že lidé jsou od přírody sobečtí, že když na ně zatlačíš, tak se vždycky obrátí proti sobě. Ale Gi-hun ukázal opak, že i na takovém místě jako je Squid Game může existovat soucit. Že lidé si můžou vybrat být dobří. Poslední věta od Gi-huna, která mimochodem odkazuje na první sérii je naprosto dokonalá: „My nejsme koně. My jsme lidé. Lidé jsou…“. Ta nedokončená myšlenka má obrovskou sílu. Koně jednají instinktivně. Jsou nuceni do válek, do závodů, do cizích her. Běží, protože nemají na výběr. A o tom je celá myšlenka seriálu Squid Game. Ale lidé?  My bychom takoví být neměli. My bychom měli mít na výběr. Jenže, kdo jsou ti lidé? Jen ti dobří? Nebo jsme to prostě všichni? Možná proto tu větu na konci nedokončil, protože na to není odpověď. Lidé nejsou jen dobří nebo špatní. Jsme schopní všeho. Gi-hun na konci vyvrátil celou filozofii Squid Game a ukázal, že jsme víc než koně. Dokázal něco, co před ním nikdo nedokázal.

Závěrem bych dodal, že na seriál po 3. sérii nahlížím více pozitivněji a jsem za to rád. Konec, a to poselství ve mně rezonuje a líbí se mi, že některé věci nejsou doslovné a můžeme si je přebrat po svém. Squid Game ti nedá konec, který chceš. Ukáže ti realitu. A i přesto, že ten seriál má spoustu problémů a dalo by se udělat hodně věcí lip, tak ta hloubka, a to poselství je ve finále v tomhle případě silnější a podstatnější. A nejspíš proto se mi to líbí. U amerického spinoffu budu, ale nejraději bych si dal prequel o začátcích Squid Game a také příběh Frontmana.

Hodnocení: 8/10

Hra na oliheň 3
Zdroj: Netflix

Lenka Skříčilová

Minulý týden na Netflix dorazila poslední série Hry na oliheň. Seriálu, který zná každý, ale ne každý ho viděl, ať už byl jeho důvod jakkoliv bláznivý. Aby se o zbytečnosti pokračování napsalo až tak moc, že by to vystačilo na román, a že bylo tak snadné uvěřit, že to vážně zbytečné bylo. Přestože jsou kousky s mnohem uzavřenějším koncem, kterým pokračování sluší mnohem méně, tak tady to prostě není nijak urážlivé, dává smysl a ještě víc a lépe pracuje s pointou celého seriálu. Proto si všichni ostatní stejně nakonec pustili druhou sérii. Ať už jí kvalitově hodnotili různě; možná i na základě jejich spokojenosti s ne/koncem, očekávání závěru bylo logicky velké. A dostavila se spokojenost, když jsme stejně věděli, že to není konec tak úplně?

Třetí série naváže přesně tam, kde skončila druhá, takže je nejdřív potřeba srovnat se s následky předchozích událostí, než přijde čas na pokračování. A je tedy čas postavit se, nadechnout a říct si, co je správné a co ne, a jak chceme dojít do konce (všeho nebo jenom sebe samotného) bez toho, abychom se za sebe museli stydět, a aby bylo vidět, že se nám možná snažili vzít naše lidství, ale vůbec to nevyšlo, protože jsme jim to nedovolili. Protože právě v tomhle třetí série opět exceluje. Proto to tak rychle uteče, vy jste na konci a možná ani nevíte jak.

Na mém konci byl přesně ten pocit, který jsem očekávala. Ten pocit, že rozhodnutí lidí ukázala přesně to, co měla; to o čem je tenhle seriál už od svého začátku; to, co si právě ti za hrami nikdy nepřipustí, i když jim to zakřičíte do tváře. Možná v sobě lidi mají dobro, které umí zvítězit nad jejich malým zlem, ale pokud je to zlo větší, tak je šance na vítězství mnohem menší. Ať už vám někdo podá ruku nebo to nechá jenom na vás.

V druhé sérii jsem si povzdychla nad málo prostorem pro druhou linku na moři. Ale ono to pohledem zpět dává smysl. Protože druhá série nepotřebovala až tak moc ředit emoce „útěkem“ na jiné místo, jako právě ta třetí, kde jsme měli možnost vidět na větším prostoru i tu druhou stranu rodinné mince Hwangů. Bylo to sice strašně předvídatelné (což se zároveň vztahuje i k popisu celé téhle série), ale pořád je tady ta základní věc. Je lepší sledovat něco předvídatelného, co si užijete, než něco šokujícího a plného zvratů, když vás to ale zároveň nudí? Na to si musí odpovědět každý sám. Moje odpověď je ale jasná.

Třetí série Hry na oliheň dodala přesně to, co jsem od ní očekávala. Navíc jsem to dostala v pěkném balíčku s fešnou mašličkou, takže nemám důvod být nespokojená. Dostali jsme uzavření, ale zároveň nahození do rozšíření celého universa. A obojí se moc povedlo. Závěrečná série je něco (společně s druhou), co jsme mysleli, že je zbytečné a nepotřebujeme to vlastně vidět. Ale na konci je čas přiznat si, jak jsme rádi, že jsme se tak moc mýlili. Protože jak se nakonec ukázalo, absence pokračování by byla velká chyba.

Hodnocení: 10/10

Hra na oliheň 3
Zdroj: Netflix

Martin Lukáš

Nebudu nejspíš daleko od pravdy, když řeknu, že většina z nás už od Vánoc netrpělivě čekala na vyústění příběhu hráče 456. Bohudík toto čekání trvalo pouze půl roku, na rozdíl od jiných seriálů. Na internetu se objevovalo nepřeberné množství teorií, ale asi žádná z nich nepředpověděla skutečné finále.

Po drastickém konci 2. série byl návrat ke standardnímu fungování her víceméně jasný. Bohužel samotné hlasování o pokračování her postupně přestává dávat smysl kvůli nevyváženým týmům. Zato jednotlivé hry velmi příjemně překvapily. První hra na schovávanou v bludišti znovu nabídla pohled na morálku a vynalézavost soutěžících, což fungovalo o to lépe díky přidělení rolí.

Laťka této hry byla dokonce posunuta o kousek výš narozením dítěte hráčky 222, což poměrně nečekaně zamíchalo kartami. To se promítlo i do druhé hry, která i přes svou jednoduchost nabídla nejednu zajímavou scénu. Ve třetí hře dostaneme několik zvratů a nečekaný posun v příběhu. Nedozvíme se ale nic víc o minulosti her, ačkoliv k tomu byla ideální příležitost v archivu Frontmana. Snad se toho dočkáme alespoň ve spin-offu.

V této sérii byla dějová linka s detektivem Hwangem zvládnuta znatelně lépe než v té předchozí, a i přes svou předvídatelnost v rámci možností fungovala. Uzavření příběhů vedlejších postav nebylo v každém případě zdařilé ani nutné. Herecky je 3. série o něco slabší, hráč 456 nedostane tolik prostoru, takže to musí utáhnout ostatní, což je lehce kamenem úrazu. Tradičně nejhorší výkony podávají VIP hosté, kteří působí neuvěřitelně prkenně a uměle. Zakončení 3. série a doručení peněz výhercům je uspokojivé a plynule navazuje na teaser další řady či projektu zasazeného do amerického prostředí. A já chci opravdu vidět, jak si sociálně slabší Američané poradí se Squid Game.

Hodnocení: 8/10

Tohle byla recenze redakce na finále seriálu Hra na oliheň 3. série. Doufáme, že se Vám článek líbil a dejte vědět, co vy říkáte na 3 a zároveň závěrečnou sérii tohoto seriálového fenoménu.

Zdroj titulního obrázku: Netflix

-REKLAMA-