Investigativní novinář Martin Braun (Jan Révai) se během živé televizní debaty rozhodne zveřejnit nahrávku kompromitující prezidenta Viktora Tomana (Miroslav Donutil). Online pátračka Julia (Eliza Rycembel) získává od kolegyně s anonymní přezdívkou Acton Bell informace o podezřelých aktivitách tajných služeb na Ukrajině. V tu chvíli dochází k útoku na prezidenta a všichni tři jsou zataženi do špionážních her a mocenských intrik, které mají s atentátem spojitost…
Kolovrátkové řeči o tom, že se v Čechách točí jenom komedie, jsou nadále krátkozraké. Komedií samozřejmě vzniká pořád dost, protože pořád patří mezi nejúspěšnější filmy v rámci návštěvnosti a jsou neodmyslitelnou součástí mainstreamu. Neznamená to ovšem, že by v českých filmových a televizních vodách nevznikala ambicióznější tvorba. A byť se návštěvností komediálním jistotám většinou nevyrovnají (čest výjimkám typu Vlny), povědomí o nich přispívají alespoň různá prestižní ocenění a nebo alespoň výrazné zmínky. A minimálně v tom druhém případě se z nich již nyní může těšit seriál Moloch.
Moloch je třídílná minisérie, která vznikla pro Canal+, už trailer poté evokoval politický thriller, který se tady jen tak netočí. Mnozí mluvili o seriálu, který působí světově. A i díky jasným paralelám (Zeman – Toman) bylo jasné, že bude Moloch seriálem, který má šanci rozvířit nějaké ty diskuze. A minimálně mnohým bude moci skutečně ukázat, že v českých podmínkách mohou vznikat ambicióznější látky. Rovnají se ovšem ambice automaticky kvalitě?
Moloch – Důstojný pokus o český seriál světového měřítka?
V historii české seriálové tvorby překvapivě nejde o první seriál, který se točí kolem atentátu na prezidenta. Už v roce 2015 tu totiž byl seriál Atentát, volné pokračování seriálu Expozitura. Celkem 18 epizod, spousty příběhových linek, zvratů, projekt, který očividně působil draze, dolů ho ovšem srážel fakt, že byl poměrně pitomý a dramaturgicky rozparoval sám sebe od svého 1. dílu. Moloch může mít zdánlivou výhodu, protože má pouze 3 epizody, kdy tak sice nemusí seriál natahovat na další tucet epizod, přesto ovšem zároveň má nevýhodu v tom, že toho musí za 3 díly stihnout opravdu dost.
Scénář Štěpána Titky se inspiroval mimo jiné Všemi prezidentovými muži, který bývá často vnímán za jeden z nejlepších filmů o investigativní žurnalistice. Hlavní postava Martina Brauna je poté založena na novináři Ondřeji Kundrovi, který se velmi často zaměřuje na aktivitu ruských špionů. Vazby na Rusko poté hrají v seriálu svou úlohu, především v postavě prezidenta, která i díky jménu Toman velmi snadno evokuje Miloše Zemana (byť ho Miroslav Donutil neztělesňuje tak karikaturně, jak by se možná v případě postavy založené na Miloši Zemanovi nabízelo). Moloch má slušný základ, působí dojmem, že se na něm nešetřilo a režisér Lukáš Hanulák naznačuje, že můžou případné další série (o kterých se už tak nějak mluví) stát za pozornost. Velká výhoda Molochu tkví ve finále v tom, že nepůsobí směšně a dojmem, že si hraje na něco, na co úplně nemá. Na vyložené skákání do nebes to přesto nestačí.
Tvůrci vědí, co dělají, v závěru se ovšem projevují nedostatky
Tvůrci mají zřejmý rozhled a moc dobře vědí, jak chtějí k vyprávění přistupovat. 1. dílu nejvíce ubližuje jeho možná až příliš pomalý rozjezd, protože následně přeci jen zbývají pouhé 2 epizody, kdy se dle očekávání bohužel ukáže to, že by toho chtěl seriál pokrýt docela dost, čas je ovšem omezený a tak to nakonec vypadá. Tři epizody jsou fajn minimálně skrze toho, že seriál po celou dobu příjemně běží kupředu, scénář za pochodu nepůsobí vyloženě hloupě a rozhodně nemá děr jako průměrný ementál. Postavy se daří nějak vykreslovat díky solidním hereckým výkonům, kamera Veroniky Donutkové je skutečně radostí pro oko.
Hanulákova režie dává celému seriálu výraznou energii, tříhodinový seriál má díky po celou dobu svižný nádech. Jenom škoda, že třetí epizoda potvrzuje, že seriál zakopává při snaze o vyústění dosavadní zápletky, včetně všech podzápletek a nějak důležitých postav. Těžko říct, zda by reálně prospěla alespoň epizoda navíc, chvílemi je ovšem všeho už tak nějak příliš. Po dramaturgické stránce se projevuje jistá nevyváženost, kdy se vyprávění zaměřuje na do jisté míry nepodstatné prvky příběhu, na druhou stranu tak strádají přesně ty momenty, které by si zasloužily alespoň pár minut navíc. Především v rámci právě s dvěma hlavními postavami a jejich osobnějších linek.
Moloch je příliš velké sousto
Tvůrci si určitě ukousli velké sousto, dá se poté snadno hádat o to, zda ho dokázali strávit důstojně. Jde rozhodně o svěží stopu české seriálové tvorby, která potěší i očividným komentářem k současnému dění (vyloženě nenávidět seriál budou nejspíše pouze ti, kteří sní o tom, že se je Vladimir Putin pokusí v rámci hodin sebeobrany naučit zápasit s medvědem… nebo na něm jezdit) a faktu, že jde o seriál s důstojným politickým komentářem. Chvílemi je přeci jen těžké zbavit se pocitu, že takové měřítko a styl působí v rámci českých vod krapet strojeně, chvílemi to možná až příliš působí jako pokus o to se přiblížit západní produkci, kdy to pořád není úplně dokonalé.
Na druhou stranu se dá vlastně těžko říct, jak mohlo jít seriál realizovat lépe. Jsou na tom vidět ambice, produkční hodnoty, přitom také absentuje pocit, že se scénářem pomáhala AI. Je rozhodně skvělé vidět, že něco takového může v českých vodách vzniknout, Miroslav Donutil se v rámci svých dobrých rolí nemusí spoléhat jenom na x reprízu Sluhy dvou pánů a ještě pořád může vzniknout v českých seriálových vodách takový seriál, který má poměrně výrazné ambice a výsledek neskončí vyloženou prohrou. Byť něco takového samozřejmě musí i týden po premiéře závěrečného dílu zpochybňovat všichni, kterým vadí představa, že se někdo dopouští realizace politického díla, které nemá ambice dehonestovat Volodymyra Zelenského.
Moloch závěrem
Moloch má ambice a ty dokáže naplnit… tak trochu. Je radost sledovat, že seriál s takovým měřítkem a ambicemi může v Česku vzniknout, přesto je to pořád kvalitativně někde mezi Mamonem a Atentátem. Miroslav Donutil seriál táhne v jedné ze svých nejlepších rolí, seriál ve výsledku funguje i díky svým třem epizodám a vzpomínat se na něj bude i na konci roku docela snadno, jedná se určitě o seriál, který zanechá nějakou stopu. Není dokonalý a především v rámci scénáře by si zasloužil ještě nějakou tu péči, přesto platí, že je svým způsobem radost pohledět na fakt, že něco takového vůbec může vzniknout. Byť s tím samozřejmě nebudou souhlasit minimálně zastánci Miloše Zemana a poměrně výrazný počet rusofilů…
Verdikt: 6 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Canal+
