Halloweenske masky sú nepochybne jednou z najobľúbenejších vecí tohoto sviatku. Napriek tomu, že sa v našej krajine stále kladie dôraz na náš národný sviatok „Dušičky“ a tento americký trend ostáva patriotmi nepochopený, odsudzovaný a zatracovaný, rozhodne nesie svoje čaro. Posledný októbrový deň je presne tým dňom, kedy sa môžete prestrojiť za čokoľvek, čo len chcete. Fantázii sa medze nekladú! Niektorí si však zamieňajú Halloweensku párty s karnevalom.
Pointou by totižto mal byť čo najstrašidelnejší kostým a to sa vám teda v kostýme Elzy či kapitána Jacka Sperowa tak ľahko nepodarí. Dnes sa spoločne pozrieme na to, ako sa s touto výzvou popasovali známi interpreti. Mnohí sa pri tejto príležitosti zišli pod jednou strechou v naozaj obdivuhodných prestrojeniach s maskami na mieru a niektorí aj v párových kostýmoch. Ktoré filmové charaktery sa tak tento rok objavili v podaní interpretov? Aké boli najlepšie Halloweenske masky zahraničných rapperov?
Astro Travis Scott na seba zobral podobu Ghotamského rytiera a bojovníka za spravodlivosť – Batmana. Fotka je z portálu rap.tv aj z toho dôvodu, že si Travis Scott vypol svoj Instagram.
Medzi najlepšie Halloweenske masky zahraničných interpretov bezpochyby patrí aj „Zamilovaný profesor“, ktorého podobu si prepožičal The Weeknd. Tento prevlek je pravdepodobne jeden z najlepších, aké som kedy videl. Aj keď jedinou strašidelnou vecou na jeho outfite bola extrémne zvládnutá presnosť repliky oproti originálu, je tento prevlek slušne nápaditý. Zamilovaný profesor rozbil párty.
Napriek tomu, že The Weeknd nedodržal hlavnú pointu Halloweenskeho sviatku, bol jednoznačne vystrojený najlepšou maskou. Samozrejme, že sa každý môže prezliecť za čo chce a kostými boli naozaj úchvatné. Len ten Halloween… No neviem.
Mafia: The City of Lost Heaven – Jak probíhal vývoj legendární české hry? Plus zajímavosti ze zákulisí!
Letos to bylo 18 let, kdy vyšla nejpopulárnější česká hra, jejíž série si vydobyla světové jméno a její poslední bratříček spatřil světlo světa přesně před měsícem. Datum 29. srpna 2002 by si pak měli ti nejzarytější fanoušci zapsat do kalendáře. V ten den totiž vyšla Mafia: The City of Lost Heaven, na jejíž zdlouhavý vývoj si v následujících řádcích posvítíme.
„Ten, kdo chce příliš moc, může ztratit úplně všechno. A kdo chce od života zase moc málo, nemusí dostat vůbec nic.“
Hidden & Dangerous
Ještě před Mafii si musíme odskočit k jiné hře. Tou je Hidden & Dangerous (H&D). Jde o první výplod brněnského studia Illusion Softworks, jejíž zakladateli jsou Peter Vochozka a Jan Kudera. Mladší hráči pravděpodobně tento počin nepoznají, takže ve zkratce. Jde o klasickou vojenskou střílečku na téma operací britských speciálních vzdušných jednotek (SAS) během 2. světové války.
Hra vyšla 29. července 1999, sbírala slušné recenze a ani prodej nebyl vůbec zlý, byť nedosahoval příliš vysokých čísel. Ovšem nebýt H&D, Illusion Softworks by si netrouflo na ambicióznější projekt doposud nevídaný nejen na české, ale i světové scéně.
Počátky a inspirace
Nyní zpět k legendě. Prvotní vývoj Mafia: The City of Lost Heaven začal ještě před vydáním H&D, tudíž studio již dokončovalo jeden a začínalo druhý projekt. Práce oficiálně začaly někdy na jaře 1998. Předkládaly se náměty, zapisuvaly se poznámky, malovaly artworky a v neposlední řadě se zvolil styl, jakým se dílo bude ubírat. Stejně tak i název „Mafia: The City of Lost Heaven“ nevznikl ihned a mezi návrhy bylo třeba: Mafia: La Cosa Nostra, Gangsters nebo Mobsters.
Krátce na to se do týmu připojuje třiadvacetiletý Dan Vávra, jenž v té době pracoval ve studiu jako grafik. Jak sám vzpomíná, měl krátce po škole, dělal pár měsíců v grafickém studiu v Brně, načež dostal nabídku zastávat podobnou pozici u Illusion Softworks. Vávra – neskrývající svou tehdejší zapálenost do filmů Martina Scerseseho (Mafiáni, Casino) – se snažil protlačit mafiánskou tématiku od počátku. Další inspiraci čerpal z trilogie Francise Forda CoppoliKmotr, která měla mít velký vliv na vyprávění.
Nástřel a směr byl schválen mj. pro absentující konkurenci mafiánských i gangsterských her na trhu, přičemž popularita na plátnech byla enormní. Z grafika Dana Vávry se stává hlavní designér, který má důležité slovo na výsledném vzhledu hry. V řeči herních studií to znamená dohled nad veškerými mechanizmy, level design, příběh apod. Vlastně takový herní režisér.
Mafia Beta
1 z 8
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Salieri bar
Vývoj hry Mafia: The City of Lost Heaven
Ještě v roce 1998 začíná oficiálně vývoj hry Mafia: The City of Lost Heaven. V tu chvíli započaly i práce na třetím díle GTA, který měl velký vliv na nový herní žánr – sandbox, tedy hry s otevřeným světem. Už v počátcích si tvůrci uvědomovali složitý vývoj v nedostačujících domácích podmínkách a dosluhující engine H&D (pojmenovaný po předchozí hře). Přesto na něm vznikla první alpha verze, bez které by nemohla vzniknout ta finální.
Na první verzi se podílelo jen kolem devíti vývojářů. Alpha verze se objevila na přelomu let 1999 a 2000. Šlo graficky o poměrně standardní vzhled nijak neodlišující se od konkurence. Technické nedostatky byly zapříčiněny právě nedostatečným enginem H&D, a proto došlo k rozhodnutí vytvořit nový. Například takový ostrov Central Island zabíral na texturách už tehdy těžko uvěřitelných 200 MB v době 200 MHz procesorech a sotva 100 MB operačních pamětí.
Mafia Beta
1 z 8
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Zdroj: Illusion Softworks
Beta
Doporučené herní požadavky
Procesor (CPU): Pentium III, AMD Athlon, 700 MHz
Operační paměť (RAM): 128 MB
Grafická karta: 32 MB, podpora DirectX 8.1
Volné místo na HDD: 1,8 GB
Zvuková karta: podpora Surround Sound
Ostatní: CD nebo DVD mechanika
Textury byly sice na svou dobu ostré, ale třeba auta neměly průhledná okna a ani nesimulovaly odraz okolního prostředí. Podobně na tom byl i jízdní režim a značně omezená vykreslovací vzdálenost, která by jinak spálila grafickou kartu. Rozhodnutí přejít a vyvinout nový herní engine znamenalo průtah na další dva roky, ale bylo jedinou volbou, jak dokončit produkt do zamýšlené podoby.
„Tak to vypadá, že mě chce Morello ale opravdu nasrat.“
Technická stránka, LS3D engine a auta
Ještě před příchodem finálního enginu LS3D (Illusion Softworks 3D engine) vznikla druhá verzeH&D. Ani ta nebyla dostačující, a tak se vedení rozhodlo na kompletní přechod na LS3D, který umožňoval lepší práci s pamětí, stíny, vykreslování, polygony apod. O tohoto rozhodnutí začíná vývoj na hře Mafia: The City of Lost Heaven tak, jak jej známe.
Představen byl nový jízdní režim, který zohledňoval různorodý terén, kdy na asfaltu auto zabírá snadněji než na trávě či štěrku. Vávra si rovněž prosadil, aby dobová auta odpovídala jejich skutečnému výkonu. Takový Ford Model T aka Bolt Ace měl jen dva rychlostní stupně, sotva zvládal jet 80 km/h a při jízdě do kopečka se solidně zapotil.
Souhrnný počet vozidel se zastavil na čísle 75. Všechny je lze poškozovat, což má za následek jejich horšíovladatelnost a výkon. Dnes je něco takového samozřejmostí, ale porovnejte to s tehdejším NFS nebo GTA III, kde po nárazu ve 100 km/h rychlosti do zdi má vůz stejný výkon. Tvůrci nezapomněli ani na detaily typu ubývání paliva, systém benzinek, ukazatele směru jízdy, manuální řazení a omezovač rychlosti.
S posledním prvkem souvisí režim policie, která vás nemilosrdně pokutuje za překročení rychlosti, spáchání dopravní nehody a samozřejmě další kriminální činnosti nesouvisející s jízdou. Velmi originální, nevídaná věc, která potrápila leckterého hráče. Veškeré automobily byly vymodelovaní podle reálných předloh. Nikdy se nepočítalo s licencemi ani interiérem, přesto panují zvěsti, že tam měly být. Automobily nesou vlastní názvy, které se značně inspirovali svou předlohou.
Názvy aut
Bolt = Ford
Shubert = Chevrolet
Caesar = Alfa Romeo
Wright = Buick
Lassiter = Cadillac
Celeste Marque = Mercedes Benz
Crusader = Pontiac
Město Lost Heaven a krajina
Město Lost Heaven se inspirovalo převážně dobovým Chicagem 30. let, kde nalezneme podobnou architekturu, nadzemní dráhu, sklápějící se mosty, a hlavně gangsterkou činnost na každém rohu. Pro další inspiraci posloužilo kalifornské San Francisco, a to hlavně pro luxusní čtvrtě Oakwood, Oak Hill a parodii na Golden Gate Bridge – Giuliani Bridge. V neposlední řadě pak New York (Central Island, Times Square) a New Jersey (Hoboken, New Ark).
Zdroj: Illusion Softworks
Město se rozkládá na 10 km2, přičemž je i bez krajiny větší než Empire Bay ze druhého dílu a Liberty City z GTA III. Krajina je rozlohou mnohem větší, jenomže hra zpřístupňuje pouze cesty, které dohromady měří 45 km. Měla hrát důležitější roli v příběhu a taky jsme v ní měli plnit až 10 závodů. Ve městě měl mít hráč možnost navštěvovat interiéry, používat hromadnou dopravu, interagovat s chodci a vytvářet si reputaci. Ne vše se dochovalo.
Zůstal například systém alarmování policie prostřednictvím telefonních budek. Od toho se odvíjí i pomalejší reakce, takže se policejní vozy hned nevyřítí z nejbližší zatáčky po sekundě od nahlášení. Na ulicích se mělo povalovat více demoličních objektů (stánky, krabice, značky lavečky), ovšem z důvodu nároků na plynulost vykreslování byla většina odstraněna stejně jako snížení početu chodců a vozidel.
Příběh
Příběh se točí kolem mafiánské rodiny Dona Salieri a je značně inspirován legendárními filmy. Retrospektivně sledujeme strastiplnou cestu taxikáře Thomase Angela v rozmezí let 1930-1938 na vrchol organizovaného zločinu v Lost Heaven poté, co ji zradil a žádá o ochranu a změnu jména od policie. Poznámky Dana Vávry jasně dokazují, oč mu šlo a jakým způsobem toho chtěl docílit.
Poznámky
Starej chlap přijde do baru se svým synem a začne synovi vyprávět svůj příběh. Na konci, když uzavře svůj monolog prohlášením, že je teď pánem města, rozrazí někdo dveře, vtrhne dovnitř a rozstřílí ho na hadry Thompsonem.
Před každou z několika epizod bude první záběr na stejnou (mateřskou) ulici. Ale pokaždý se tam bude dít něco jiného.
Ve hře bude možné jít takřka všude, po celém městě budou hospody, muzea, všechno.
Půjde jezdit takřka všude autem, propracovaný model jízdy je podmínkou.
V každé epizodě bude mafián popisovat jednu epizodu své cesty na vrchol, od malého zlodějíčka až po velkého šéfa. Každá epizoda tedy bude sestavena z několika misí, které si bude muset hráč sám najít.
Všechny věci, lidi, auta a vše potřebné si bude hráč muset sehnat ve městě po hospodách, barech, prodejnách a u překupníků. Žádná obrazovka s nákupem a prodejem.
Nepůjde nosit více zbraní, než je možné pobrat.
Po městě budou roztroušeny NPC, se kterými půjde mluvit a budou mít ve hře nějaký úkol.
Když bude hrdina zraněn, bude muset jít za doktorem.
Zdroj: Illusion Softworks – Vývojáři
Scénář
Hra klade největší důraz na příběh, kterému nesmí chybět kvalitníscénář. Ten je na převeden formou filmového vyprávění spolu s excelentní kamerou. Na tu dobu opět revoluční rozhodnutí, které předběhlo konkurenci na deset let. Každá cutscéna má své místo a svůj smysl. Postavy mají mnohem hlubší charakter, vnitřní motivaci a každé jejich špatné rozhodnutí může znamenat smrt.
Nicméně Vávra, známý svým kritickým postojem k vlastní tvorbě, by změnil alespoň jednu věc a tou je záporná postava Morella. Ve hře se o něm často mluví, ale téměř vůbec nevidíme jeho činy. Mimo to je zabit ve druhém aktu hry i se svým synem a příběhu tak chybí vyváženost. Podobně je na tom i Tomova manželka Sára, o které od půlky jen slyšíme, ale nevidíme. Tento problém částečně kompenzuje čerstvý remake Mafia: Definitivní Edice.
Partička vývojářů, která patřila za amatéry na filmových prknech, tak potřebovala pomocnou ruku od zkušenějších lidí. O kameru se postaral čerstvý absolvent FAMU Tomáš Hřebíček a grafik vytvářející storyboardy (kreslené předlohy pro snímání scény) Martin Dvořák, jenž společně se zbytkem v průběhu biflovali odborné knížky o filmových pravidlech.
Zdroj: Illusion Softworks – Vývojáři
Vývojáři
Vedoucí výroby: Petr Vochozka
Produkce: Lukáš Kuře
Hlavní programátor: Dan Doležel
Vedoucí vývoje LS3D Engine: Denis Černý
Hudba: Vladimír Šimůnek
Kamera: Tomáš Hřebíček
Hlavní grafik: Pavel Čížek
Scénář a režie: Daniel Vávra
Level Design: David Šemík, Pavel Tretera, Pavel Brzák, Radek Pešl
Programování fyzikálního modelu: Václav Král
Kolize a animační systém: Daniel „Gif“ Čapek
Umělá inteligence: Jiří „JIPO“ Pop
Návrhy a tvorba postav: Roman Hladík
Speciální efekty: Jan Straka
Animace a střih: Michal Mach, Patrik Marek, Zbyněk Trávnický, Štěpán Prokop
Storyboardy: Martin Dvořák, Tomáš Hřebíček
Motion Capture: Tomáš Sedlák, Josef Vašek
Dabing
Dabing Mafie se velmi rychle stal legendou, jejíž hlášky přetrvávají dodnes. Český dabing nebyl od začátku samozřejmostí, ale přesto tvůrci chtěli, aby jejich hra (kor tak velká) mluvila česky. Na dabing dohlížel opět Dan Vávra, který stál za scénářem a znal příběh a charaktery nejlépe. Ještě, než byla do hlavních rolí osazena známá herecká a dabingová jména, vznikl tzv. rychlodabing, do kterého se zapojili sami tvůrci nebo jejich známí. Mafia tak chvíli mluvila brněnským přízvukem, který sloužil jako preview pro novináře.
Anglický dabing byl prioritní, proto jsou ústa animována do angličtiny. Spousta hlasů byla vybraná z populárního seriálu Sporáni, který pojednává o stejnojmenné mafiánské rodině. Do českého dabingu nalilo Illusion Softworks kolem 100 000 Kč, přičemž náklady na samotnou hru se vyšplhaly až na 60 milionů korun. Předem se vědělo, že bude investice ztrátová a náklady se nepodaří vrátit. I tak učinili moudré rozhodnutí.
„Teď chcípneš! Slyšíš mě!“
Postavy a herci
Do hlavních rolí byly vybrány jména: Marek Vašut, Petr Rychlý, Antonín Molčík, Luděk Čtvrtlík, Dalimil Klapka a další. Pro představu jen Marek Vašut měl obdržet honorář 10 000 Kč. Herci nedabovali na obraz, takže jim muselo být vysvětleno, jakou intonací mají mluvit a kde nechávat pauzy. Proto dodnes můžeme v některých scénách postřehnout špatnou návaznost replik nebo nesladěnost s výrazem postavy. I přes to je výsledek obdivuhodný a některá jména možná podala i životní výkon.
Herci
Tommy: Marek Vašut / Michael Sorvino
Paulie: Petr Rychlý / William DeMeo
Salieri: Antonín Molčík / George DiCenzo
Sam: Luděk Čtvrtlík / Matt Servitto
Frank: Dalimil Klapka / Dan Grimaldi
Vincenzo: Miroslav Saic / John Tormey
Ralph: Tomáš Sýkora / Jeff Gurner
Norman: Alexej Pyško / David O’Brien
Sarah: Linda Rybová / Cara Buono
Yellow Pete: Karel Richter / Ray DeMattis
Luigi: Tomáš Karger / Paul Scannapieco
Hudba
O hudbu se postaral skladatel Vladimír Šimůnek s Českým symfonickým orchestrem. Téměř žádná hra do té doby nevyužívala kompletně originální soundtrack, za což si vysloužila velkou chválu. Celá série je pověstná svou originální hudbou a ani druhý, třetí či nedávný remake příliš nezaostávají za prvním dílem. Důkazem budiž zachovaní Main Theme v remaku Mafia: Definitivní Edice.
Nesmím opomenout i licencované skladby hrající při průjezdu městem či krajinou. Vybráni byli dobový skladatelé jako např.: Django Reinhardt, Louis Prima, Louis Amstrong nebo Mills Brothers. Nejzámnější skladbou pak zůstává The Belleville známá jako Central Island Theme.
Mafia vs GTA III
Mafia se od počátku nejvíce srovnávala s konkurenčním GTA III. Obě hry vznikaly ve stejnou dobu, byť bychom mohli nesobecky říct, že Mafia začala o půl roku dříve. Dan Vávra ani zbytek vývojářů si s tím hlavu nedělal a nesnažili se za každou cenu konkurenci překonat. Obě hry jdou jiným směrem – Mafia příběhově, GTA zábavou a rozmanitostí.
Přesto je spojuje minimálně původní datum vydání. Mafia měla za cíl stanovený říjen 2001. GTA III pak mělo vyjít o pár měsíců dřív, ale z důvodu úprav po teroristických útocích 11. září 2001 (vyškrtly se některé mise, narážky na New York, letadla atd.) vyšlo až 22. října 2001. Tím předběhlo Mafii o třičtvrtě roku. Třetí GTA jednoznačně překonalo Mafii v tržbách s číslem přesahující 10 milionů prodaných kopií. Za to Mafie se prodalo kolem 2 milionů kopií na všech platformách.
Datum vydání a recenze
srpna 2002 – vydání v USA
září 2002 – vydání v Německu
září 2002 – vydání v Česku a na Slovensku
Hra nejprve vyšla v zahraničí a posléze 18. září 2002 v Česku na Windows 98. Následovaly ostatní verze systému včetně té pro PlayStation a nechvalně známé na Xbox. Recenze nešetřily chválou na domácí i světové půdě. Snad s výjimkou italského kněží, který ji napálil 29% kvůli násilí, sprosté mluvě a sexu. Ostatním italským webům toto nevadilo, naopak se ptali: „Jak to, že Češi mají lepší mafiánskou hru než my?!“ Mafia: The City of Lost Heaven možná nedobila svět, jak bychom si přáli. Nicméně vývoj se podařilo zafinancovat a pomalu mohly začít práce na pokračování, kterého jsme se dočkali za 8 let.
Sitkomy nás zabávajú už veľmi dlhú dobu. Práve sitkomy sa stali prvými seriálmi, ktoré boli kedysi produkované, keďže celá ich produkcia nestála príliš veľký obnos peňazí a dokázali dívákov nalákať k obrazovkám. Ale najväčší problém, ktoré zažívajú sitkomy, spočíva v scenári. Práve na scenári závisí kvalita sitkomov, produkcia je v tejto artovej forme druhoradá. Výborným príkladom tejto mierky je sitkom The Office, ktorý si zamilovali milióny ľudí po celom svete. Tento sitkom svojím vizuálom príde snáď každému ako jednoduchý indie projekt, ale skrýva veľmi silný scenár, ktorý sadol skoro každému. Ale aké iné kvality má seriál, ktoré z neho tvoria nezabudnuteľnú pecku?
Zdroj: wallpapercave.com
V jednoduchosti spočíva krása
Práve takýmito slovami by sa dala opísať americká verzia seriálu The Office. The Office totižto pochádza originálne z Veľkej Británie, kde námet seriálu a taktiež scenár vytvoril komik Ricky Gervais. Ale seriál The Office sa preslávil až americkou verziou, ktorá bola prístupnejšia mladému publiku, keďže vtipy boli jednoduchšie na porozumenie. Ak sa nachádzate medzi osobami, ktoré majú kancelársku prácu, tak bude pre vás seriál ešte viac komickejší. Seriál The Office totižto rozpráva o maličkej firme z Pensylvánie, ktorej pracovný personál je plný absurdity, pričom sa dočkávame mnohých vtipov. Tento počin je taktiež plný veľmi inteligentného čierneho humoru, čo krásne dotvára celú scenériu absurdity.
Ale seriál The Office nie je pre každého. Jednoduchých vtipov sa v seriáli nedočkáte, čo znamená, že ak máte v obľube radšej plytký humor, tak vám odporúčame vyvarovať sa seriálu. Tento počin máte možnosť momentálne nájsť na streamovacej službe Amazon Prime. Seriál obsahuje 9 sérií, pričom každý diel má približne 20 minút. My vám tým pádom seriál veľmi odporúčame, keďže dokázal pretvoriť absurdné situácie na veľmi vtipné a zaslúži si v našich srdciach vlastné miesto ako seriálová pecka.
Dnes se podíváme na to, jaké to v dnešní době je vést vlastní kloboučnictví a podnikat dnes již v ne tak častém řemesle. Naší hlavní hrdinkou je pro dnešek Bára a místem, kde se příběh odehrává Kutná Hora známá pro těžiště stříbra, ale i Chrám Sv. Barbory. Bára je vskutku dáma s velkým D patřící do české pin up komunity, o níž vám něco povím zase příště. Už nějaký ten pátek vede vlastní kloboučnictví – salon Meluzína právě ve zmíněné Kutné Hoře. A Báru jsem si trochu vyzpovídala.
Zdroj: poskytnuté fotografie od další dámy Lenky Pražákové, tohle je naše nejmilejší Bára
Jak jsi se ke kloboučnictví vlastně dostala?
Moje maminka je mou velkou inspirací, vždy nosila klobouky. A když jsem na základní škole uvažovala, co budu dělat, tak obor dámské modelové kloboučnice byla jasná volba. Vždy mě bavilo něco tvořit, maminka je výtvarnice, tak mě vždy ve všem podporovala.
Vzhledem k tvé kreativní povaze myslíš si, že existuje klobouk opravdu pro každého?
To určitě existuje, už mockrát jsem ve svém obchodě slyšela větu ,,mě žádný klobouk nesluší“ a po chvilce zkoušení jsme vždy našly pro takovou dámu minimálně jeden tvar, který ji dokonale seděl.
Martina Bohuňková, jedna z tváří Pin Up Power
Co je podle tebe v dnešní době znakem pravé dámy?
Přeci jen minulé ideály se poněkud změnily, co pro tebe tento pojem představuje ?
Pro mě je to žena, která má přirozenou eleganci jak v pohybu, tak ve svém vystupováním. Ví přesně, jak se má chovat a oblékat při různých příležitostech. Je to žena se zdravím sebevědomím.
U jakých nejen žen získáváš inspiraci ke své tvorbě? Kromě maminky
Miluji Sofii Loren, která je pro mě ženou s velkým Ž, čerpám inspiraci často ze starých filmů, která i velmi ráda sleduji. A ze současných dam mě nejvíc inspiruje rozhodně princezna Kate. Ona je pro mě opravdovou dámou. Miluji její klobouky.
Verunka Kopřivová, víla české pin up komunity
Bylo pro tebe těžké vybudovat si vlastní značku a otevřít kloboučnictví? Jak pociťuješ aktuálně probíhající krizi?
Mám veliké štěstí a oporu ve své rodině, obchod jsem otevřela jen 3 měsíce po ukončení školy. Rodiče mě do začátku finančně založili a pomohli mi s vybudováním obchodu v přízemí jejich domu. Obchod jsem otevřela už před 22 lety, tehdy s velkou slávou, zpívala mi tam operní pěvkyně a sešlo se velké množství lidí. Díky tomu mi hned od prvního dne skvěle fungovala ústní reklama. Momentální krizi zatím zvládáme celkem dobře, právě díky tomu, že jsme ve vlastním a nezaměstnáváme žádné lidi.
Přemýšlela jsi někdy i o vlastním e-shopu?
Přemýšlela, ale zatím to nechávám jako otevřenou myšlenku na dobu, až se z rodičovské dovolené opět vrátím do normálního provozu.
Lenka s Bárou u Salonu Meluzína
Máš nějaké motto, kterým se nejen při práci, ale i v životě řídíš?
Nevím, zda je to motto, ale snažím se vše dělat tak, aby to mě a mé blízké dělalo šťastné.
Za poskynuté fotografie děkuji Martině Bohuňkové, Lence Pražákové a Veru Kopřivové.
A co vy? Nosíte klobouky? Dejte nám vědět do komentářů! A nezapomeňte na #regionalnesplotpointom. 🙂
Pokud se vám článek líbil, podívejte se i na tento o pozitivním myšlení od mé kolegyně Zuzky.
Existence a popularita prvního dílu je dodnes jakési zjevení. Potrhlý, do té doby ne moc známí, komik Sasha Baron Cohen satiricky odhaluje ošklivé vlastnosti Američanů a celé jejich společnosti. Vlastně stále nerozumím tomu, proč si tenkrát na Borata stěžoval Kazachstán a ne Spojené státy. Ty totiž z filmu vychází jako morálně větší loseři, kteří by se měli nad sebou zamyslet. Kazachstán totiž není takový, jak jej Borat popisuje (alespoň se to tamní vláda pokouší vyvracet). Ovšem Amerika je stále stejná i dnes. Jak se povedlo pokračování Borat 2? To ukáže naše recenze.
Boratova dcera
Největší novinkou ve druhém díle je okamžité představení Boratovy dcery Tutar v podání Bulharky Marie Bakalové, která se s ním nedobrovolně vydává na cestu do Ameriky na objednávku Slavnoj Kazašskoj Národu. I tentokrát má reportér Borat úkol, kterým je doručit sexuální dárek americkému vicepremiérovi Miku Penceovi. Jak asi tušíte, nic nejde podle plánu a předání dárku vezme za své.
Z toho důvodu je nejdůležitější částí příběhu Tutar. Nejenže skrze ni prožívá Borat podobnou situaci jako před 14 lety, tedy plno absurdních, xenofobních a rasistických událostí před nic netušícími lidmi, ale posouvá i děj k úplně jiným hodnotám, než bychom u bláznivé komedie čekali.
Jsem Kazach-Američan!
Za uplynulou dobu se z kazašského reportéra stala ikona po celém světě, která na ulici už nikoho nepřekvapí. Z toho důvodu je musízměnit převlek, aby se mohl znovu infiltrovat do americké společnosti inkognito. Jenomže spolu s převlekem, kdy Borat vypadá jako zarostlý, tlustý jižan, a ne euroasiat, vyznívá otázka: má tohle ještě něco společného s objevováním americké kultury?
Jak se to vezme. Na spoustě vtipů je vidět „naskriptovanost“ a sice někteří přihlížející jsou do situace zasvěceni a záměrně reagují neadekvátně nebo naopak nekonfliktně. Ti, o kterých bychom mohli mluvit jako o náhodných kolemjdoucích zase zareagují maximálně vrtěním hlavou či zdviženým obočím. Je tomu jak ve scéně na plese, s Trumpovou maskou i v synagoze. Přičemž ta poslední je zoufalým pokusem o antisemitistický humor prvního dílu. Jedna z účastnic pak na tuto scénu byla připravená a film je věnován její památce, když pár měsíců po natáčení zemřela.
Zdroj: Amazon Studios
Borat 2 se dělí na dvě poloviny. Jedna se pokouší dělat z lidí blázny a přicházet s nevídaným nekorektním humorem, který je Cohenovi blízký. Ta druhá se pokouší vyprávět příběh o nevychovaném otci a dceři, která chce žít normální život obyčejné holky, ale je oblbnutá smyšlenou knihou ženských pravidel. Čím více se zamyslím nad druhou půlkou, tím méně se bavím. Tato hloubka byla bezpochyby Cohenovým výmyslem a má vést k Boratovu polepšení se. Podle očekávání tak dochází ke konfliktu, který má se sebou přinést závěrečné rozuzlení a morální poučení.
Zdroj: Amazon Studios
Volte nebo vás zabiju!
Příběh je veskrze zasazený do událostí letošního roku. Neudálo se toho zrovna málo a nejvíce se Borat 2 drží amerických voleb a viru COVID-19. Právě na tom je cítit horká jehla a sice, že film chce být, co nejaktuálnější. Tvůrci pak buď plánovali komentování jiné události nebo neměli v rukávu žádnou. Protože je Hollywood ultra liberálním státem ve státě (a ještě v jednom velkém státě), padá veškerá legrace na půdu republikánů a nikoliv demokratů. A to není „fajne“.
Předně – nám Evropanům to může být úplně ukradené. My americké volby neovlivníme, jen se můžeme kochat „kvalitním“ výběrem jejich kandidátů. Pokud situaci alespoň trochu sledujete, pochopíte pár vtipů navíc. Mimo to skutečnost je stejně komická jako fikce. Nevím, co od Borata očekával bývalý starosta Rudy Giuliani (který už pár cameí ve filmech měl), ale asi jej už nikdo nebude brát vážně. Všechny politické vtipy míří na Trumpovu stranu a je z toho cítit nezdravá zaujatost.
Zdroj: Amazon Studios
Borat? Nebo neBorat?
Těžko můžu v tuto chvíli soudit s jakou nadčasovostí Borat 2 přišel. Nevíme, co nás v dalších letech čeká. Ale pokud situaci porovnám s prvním dílem, ten se nesnažil za každou cenu komentovat současné dění, ale společnost. Právě občané amerických států se příliš nezměnili a 14 let staré vtipy mají stejnou váhu jako tehdy. Také šlo o ohromný finanční a kritický úspěch pro Sashu i studioFox, který si málem odnesl Oscara za originální scénář!
Zatímco dvojka nevznikla ani pro peníze (opravdu), ani pro sošky. Ba můžeme být vůbec rádi, že je a že se ji chopil Amazon Prime, který za práva vypláznul 80 milionů na dřevo, jelikož dnešní sterilizovaná studia (Fox už je dávno Disney) by si takovou kontroverzi za rámeček nedala. Přitom zájem mezi diváky je, čemuž svědčí přes 30 milionů zhlédnutí za jeden týden!
Zdroj: Amazon Studios
Recenze filmu Borat 2 může zní příliš kriticky, ale vězte, že lepší komedie letos nepřišla a nepřijde. Podobnou pak zřejmě neuvidíme v dalších deseti letech. Není to taková řacha jako minule, ale za těch pár vtipů stojí. Tuplem pokud zbožňujete kazašskou karikaturu reportéra a zajímává, co se s ním stane. Tak na co čekáš, srabe?
Hodnocení: 6/10
Taková je naše recenze filmu Borat 2: Subsequent Moviefilm. Na film se můžete podívat na službě Amazon Prime, která funguje v Česku i na Slovensku.
V roku 1994 sa režisér Richard Linklater rozhodol natočiť konverzačnú romantiku s názvom Before Sunrise. Hlavné úlohy v tomto filme si zahrali americký herec Ethan Hawke a francúzska herečka a speváčka Julie Delpy. A my vám prinášame tip práve na túto sériu. Toto je Before trilógia.
Before Sunrise (1995)
Romantický príbeh začína náhodným stretnutím Američana Jesseho a Francúzky Céline vo vlaku smerujúcom z Budapešti do Paríža. Vo Viedni sa dvaja cudzinci rozhodnú spolu vystúpiť a čaká ich spoločná noc v uliciach európskeho hlavného mesta, počas ktorej spolu vášnivo diskutujú o rôznych témach od vzťahov až po reinkarnáciu. Celý film je postavený primárne na rozhovore dvoch hlavných postáv a len občas sa objaví nejaká vedľajšia postava (ako napríklad básnik či veštica), ktorá dvojici príde do cesty. V rámci deja sa film končí na druhý deň ráno otvoreným koncom.
Before Sunset (2004)
Druhý diel trilógie mal premiéru v kinách deväť rokov po Before Sunrise. Príbeh sa taktiež odohráva o deväť rokov neskôr a takisto v európskom hlavnom meste. Tentokrát je ním však Paríž. Zisťujeme, že Jesse a Céline sa celý čas nevideli a opäť sa ich cesty spájajú v parížskom kníhkupectve po tom, čo tam Jesse prichádza propagovať svoju prvú veľmi populárnu knihu. Dvaja tridsiatnici zisťujú, že sa medzi nimi po rokoch odlúčenia nič nezmenilo a navzájom sa jeden druhému zdôverujú o tom, čo všetko počas poslednej dekády zažili. Opäť je celý film dialógom hlavného tandemu Ethan Hawke a Julie Delpy.
Before Midnight (2013)
Tretí a zároveň posledný z trojice príbehov nás zavedie z mesta do exotiky – na grécky polostrov Peloponéz. Tam Jesse a Celine trávia letné prázdniny spolu so svojimi deťmi a priateľmi. Opäť sme svedkami veľmi úprimnej konverzácie, tentokrát sa však už neodohráva výhradne medzi štyrmi očami.
Before trilogy balansuje niekde uprostred osudovej romantiky a reality života. Mnohí z nás sa v tomto príbehu nájdu. Sme si istí, že aj práve vám vyčarí úsmev na perách alebo vo vás vyvolá spomienky. S postavami sa dokážete veľmi jednoducho stotožniť. Trilógia je v podstate náhľadom na to, ako vnímame a chápeme lásku v mladosti a ako ju žijeme neskôr v každodennom živote.
Zaujímavosť: Režisér Richard Linklater natočil prvý film z tejto trilógie na základe skutočných udalostí. V mladosti totiž strávil celú noc rozhovorom s Amy (ženou, s ktorou sa stretol náhodou a celú noc sa túlali Filadelfiou). Ráno sa rozlúčili a Richard sa o pár rokov neskôr rozhodol natočiť Before Sunrise v nádeji, že na Amy film uvidí a ozve sa mu. Neskôr po premiére druhého filmu Before Sunset sa však dozvedel, že Amy zomrela v roku 1994 pri dopravnej nehode.
Aká je vaša obľúbená trilógia? Dajte nám vedieť v komentároch. V prípade, že sa vám článok páčil, nezabudnite si prečítať aj o Modrej Lagúne.
Zdroj: csfd.cz
Zdroj titulného obrázka: Columbia Pictures
Nejen ovoce, zelenina a mléčné produkty se dají kupovat přímo od farmářů. Určitě ve svém okolí máte nějakou mlékárnu, masnou farmu, případně sadaře, stačí se jenom porozhlédnout. Nebo podpořte regionální podnikatele formou online projektů např. Svět bedýnek nebo Nákup z farmy.cz. Svět bedýnek aktuálně rozjel kampaň, kde jednu bedýnku za 250 Kč (hodnota 500 Kč) můžete poslat zdravotníkům do Motolské nemocnice. Nákup z farmy je naopak stránka sdružující regionální podnikatele = nákup, aniž byste museli objet několik farem. Sortiment nabízí od masa, mléčných produktů, ovoce a zeleniny až k müsli, pečivu, sušenkám, džemům, vínům a jiným mňamkám.
Zdroj: mediagurucdneu.azureefge.net
Využívejte výdejní okénka nebo rozvoz ze svých oblíbených podniků
Pokud máte nějakou oblíbenou restauraci, kavárnu, klub nebo jiný podnik a nabízí odběr jejich nabídky formou okénka nebo rozvozu – využijte toho! Podpoříte lidi, co dělají svou práci srdcem v tom, aby ji mohli dělat dál. Já osobně v práci skoro každý den beru obědy z některé z restaurací a vždy nechávám i nějaké to dýško, ačkoliv v těchto dnech nikdo nemá peníze navíc.
Nakupte vánoční dárky pokud možno ve vašem okolí
Spoustu nejen farem, ale i jiných drobných podnikatelů rozjíždí e-shopy a nejen vánoční dárky můžete koupit právě tam. Ručně dělané hrnečky, bylinkové směsi, domácí kosmetika, přírodní kosmetika, různé druhy oblečení a bytových doplňků. U nás třeba mlékárny dělají ochutnávkové balíčky jejich sýrů. Kromě této možnosti spoustu lidí najdeš i na Fleru. Přeci jen máme čas objevovat, když nikam nemůžeme…
Bylinná čajová směs nabízená na fleru uživatelem BylinTEA; Zdroj: static.flercdn.net
Kupte si dárkový poukaz
Svým způsobem i dárkový poukaz je nějaká forma podpory. Například u služeb jako je kadeřnictví, masáže, manikúra, pedikúra a tyto procedury. Poukazem pomůžete přežít jim těžší dobu a zároveň si ho přece můžete vybrat až po karanténě. Anebo podpořte regionální podnikatele koupí třeba nějaké vlasové kosmetiku nabízené v salónu, případně jiného produktu odpovídajícímu sortimentu podniku.
ZOO rozjíždí projekty krmení zvířat
Do svrabu se dostala i spousta zoologických zahrad, a proto spouští projekty, kde můžete zaplatit krmení zvířátku, které si vyberete a za to dostanete certifikát. V Česku tento projekt rozjela ZOO Dvůr Králové pod jménem Pozvi zvíře na oběd.
Zdroj: pbs.twimg.com
Kupuješ ve svém okolí? Podpoř regionální podnikatele a objev nové nejen gastronomické zážitky! Pokud se to podaří, neboj se označit #regionalnesplotpointom, ať můžeme spolu šířit dobrou myšlenku.
Pokud se článek líbil, můžeš zkusit i můj minulý o farmě Dýňový svět.
Cesta do Ameriky je romantickýfilm a zároveň komédia z roku 1988. No viac ako romantický film je to skvelá komédia, kde sa hlavnej úlohy chytil Eddie Murphy. Pokiaľ ste film ešte nevideli a váhate, pokračujte v čítaní.
Zdroj: imdb.com
O čom je Cesta do Ameriky?
Film hovorí o mladom princovi Akeemovi (Eddie Murphy), ktorému sa nepáči, že by mu mali rodičia vybrať nevestu. Preto sa rozhodne ísť spolu so svojím pomocníkom Semmim (Arsenio Hall) do Ameriky, kde si chce nájsť budúcu manželku. Rozhodne sa zostať v New Yorskom Queense a predstierať, že je iba chudobný študent z Afriky. Keď stretne Lisu, rozhodne sa, že ju chce spoznať bližšie, a preto začne pracovať v McDowell’s – konkurencia McDonald’s. Jeho pracovná náplň spočíva v umývaní podlahy, utieraní okien a vynášaní odpadkov. Akeem je z tejto práce nadšený hlavne preto, ako blízko pracuje pri Lise. Lisa má však veľmi bohatého priateľa, ktorému musí Akeem konkurovať.
Zdroj: tampabay.com
Cesta do Ameriky – Môj názor
Tento film rozhodne nepatrí do škály filmov, po ktorých by som ja siahla. No na odporúčanie som sa rozhodla pozrieť si ho a dať mu šancu, keďže vraj naozaj stojí za to. A jediné, čo môžem, je súhlasiť. Táto romantická komédia z roku 1988 je vraj najlepším filmom Eddieho Murphy. Pozerá sa veľmi jednoducho a dokonca obsahuje veľké množstvo vtipných scén. Je to pohodový film, dokonalý na sobotný kľudný večer.
O zábavu budete mať jednoznačne postarané. Osobne sa mi páčil ukázaný prechod z Akeemovho kráľovského života, do života obyčajného chudobného Američana. Ubytoval sa v najhoršej možnej izbe a začal pracovať. Očakávala som trošku, že bude mať problém s adaptovaním sa do „normálneho“ života, keďže v paláci nič nerobil sám. No zvládol to veľmi šikovne a s humorom.
Zdroj: denofgeek.com
Hodnotenie: 9/10
Páčila sa vám moja recenzia Cesta do Ameriky? Máte radi filmy tohto typu?
Máte radi seriály z prostredia strednej školy? Verím, že ak áno, tak seriály ako 13 Reasons Why, Euphoria, Sex Education, Teen Wolf, Riverdale už poznáte. Práve preto do článku vyberám niečo menej známe a možno trošku menej populárne, ale stále vysoko kvalitné. Dúfam, že si tu nájdete to svoje.
Deadly Class
Akčný/Dráma/Thriller USA, 2018–2019
Seriál Deadly Class je pomerne neznáma komiksovka, ktorá nesklame. Poriadna dávka akcie, čierneho humoru a punku, ktorá sa odohráva v neskorších 80. rokoch.
Prostredie školy, šikana, filmové narážky, krásne ženy, humor, punk, drogy. To je seriál Deadly Class. Seriál sleduje mladíka Marcusa, ktorý prišiel o rodičov a ocitol sa v detskom domove, z ktorého utiekol. Ešte predtým tam však údajne vyvraždil všetky deti. Hladný, bez domova a hľadaný všetkými policajtmi v meste za tucet vrážd. Stretne Sayu, ázijskú krásku, ktorá ho privedie na strednú školu pre mladých vrahov.
Miniséria Looking for Alaska je adaptácia úspešného románu od spisovateľa Johna Greena. Looking for Alaska sa točí okolo dospievajúceho chlapca Milesa Haltera (Charlie Plummer), ktorý sa v snahe dospieť k hlbšiemu pochopeniu života prihlási na internátnu školu. Tam sa zamiluje do Aliašky Young (Kristine Froseth) a nájde si partiou verných priateľov. Po nečakanej tragédii sa však Miles a jeho najbližší kamaráti snažia porozumieť tomu, čím si museli prejsť. (HBO Europe).
Zaujímavosť: Seriál bol voľne založený na osobných stredoškolských skúsenostiach Johna Greena. Charakter Aljašky (Kristine Froseth) bol vytvorený podľa dievčaťa, ktoré navštevovalo internátnu školu, kam chodil aj spisovateľ.
Ide o príbeh skupiny britských tínedžerov, ktorí chcú byť skôr priateľmi (a milencami) ako autoritami. Seriál je zábavný, emotívny, zvláštny a dešifruje život britských tínedžerských rokov fantasticky a tak, že je nemožné nemilovať niektorú z postáv. Odporúčam len prvú a druhú generáciu.
V prvej generácii hrali teraz už herecké hviezdy ako Nicolas Hoult (X-Men), Hannah Murray (Game of Thrones), Joe Dempsie (Game of Thrones), Dev Patel (Slumdog Millionaire).
The Society sleduje príbeh skupiny tínedžerov, ktorí sa musia naučiť riadiť svoju vlastnú komunitu po zmiznutí zvyšku obyvateľov ich mesta (West Ham, Connecticut). Záhada začína, keď sa študenti miestnej strednej školy vrátia predčasne zo zrušenej exkurzie a zistia, že všetci ostatní sú preč. Okolo mesta sa objaví hustý les, vonkajší svet zjavne už neexistuje a nemožno ho kontaktovať telefonicky alebo internetom. Tínedžeri musia prísť s vlastnými pravidlami, aby prežili s obmedzenými zdrojmi.
Atypical je príbehom dospievania, ktorý sleduje 18-ročného Sama v autistickom spektre, keď hľadá lásku a nezávislosť. Zatiaľ čo je Sam na svojej zábavnej, ale emotívnej ceste za objavovaním seba samého, zvyšok jeho rodiny sa musí popasovať so zmenami vo svojich životoch, pretože všetci zápasia s ústrednou témou: čo to vlastne znamená byť normálny?
Dopingový škandál ruských športovcov naberal v posledných rokoch na obrátkach. Po tom, čo im nebolo povolené na poslednej zimnej olympiáde bojovať pod ich vlastnou vlajkou, sa ruskí futbalisti musia rozlúčiť aj s majstrovstvami sveta vo futbale 2022 v Katare. Množstvo ruských medailistov prišlo o cenné kovy z olympijských hier a vrcholových šampionátov. Výnimkou nebol ani biatlonista Usťugov. Jevgenij Usťugov dopoval, respektíve mu v rokoch 2010-2014 bola pri preskúmaní biologického pasu nájdená zvýšená hladina hemoglobínu v tele. Usťugov sa po vydaní vyhlásenia bránil genetickou predispozíciou.
Výhra vo Vancouveri nebola čistá
Vráťme sa späť v čase o 10 rokov. V kanadskom Vancouveri sa konal posledný biatlonový závod olympijských hier. Skvelým výkonom sa v ňom prezentoval slovenský biatlonista Pavol Hurajt. Po poslednej streľbe v hromadnom závode na 15 km dokonca so všetkými štyrmi čistými položkami figuroval na čele závodu. Posledný bežecký úsek nebol pre Hurajta optimálny. Držal si však potrebné tempo a z krajiny „javorového listu“ si odniesol bronzovú medailu.
Zdroj: olympic.org
Nad jeho sily bol inkriminovaný Jevgenij Usťugov a taktiež v tom čase vychádzajúca hviezda francúzskeho biatlonu Martin Fourcade. Dnes je všetko inak. Usťugov by mal prísť o zlatú medailu. Na jeho prvé miesto sa posunie Fourcade a strieborná pozícia pripadne nášmu biatlonistovi. Pavol Hurajt sa po vylepšení výsledku pridá leskom medaily k úspechu Anastasiyi Kuzminovej, ktorá okrem striebornej získala vo Vancouveri aj zlatú medailu.
Rusi sa môžu odvolať
Už vo februári tohto roka prišiel Usťugov o zlatú medailu zo štafetového závodu na domácej olympiáde v Sochi. Po tvrdej rane od Športového arbitrážneho súdu sa dnes už 35-ročný biatlonista nízkeho vzrastu logicky rozhodol odvolať na rozsudok. Okrem anulovania všetkých výsledok z rokov 2010-2014 udelil Športový arbitrážny súd Rusovi 4-ročný zákaz akejkoľvek biatlonovej súťažnej činnosti. O odobratí medaily však v najbližšej dobe musí rozhodnúť aj Medzinárodný olympijský výbor.
Zdroj: sportky.zoznam.sk
Vyzerá to tak, že argumenty spojené s geneticky zvýšenou hladinou červeného farbiva v krvi nebudú Usťugovovi vôbec platné a jeho úspechy navždy zapadnú pod prach dopingového škandálu.
Aký máte názor na dopingový škandál vy? Podarí sa ruskému biatlonistovi uspieť v procese odvolania?
