Netflix hned zkraje roku připravil pro diváky příjemné překvapení. Dorazila 6-ti dílná minisérie, která nás zavede do roku 1857, kde se mormoni, domorodé kmeny a federálové USA perou o krajinu Utahu. Tento seriál od Netflixu jsme díky nadšeným ohlasům rychle nakoukali a nyní se s Vámi podělíme, co na tuhle novinku říkáme. Tohle jsou naše názory (Recenze) na seriál Kdysi dávno v Americe:
Antonín Matějíček a jeho názor na seriál Kdysi dávno v Americe
Když Netflix spojí síly s Peterem Bergem a se scénáristou Revenanta, dostaneme Kdysi dávno v Americe. Syrový koktejl divokého západu s příchutí brutality, kterou by vám ani nejdrsnější saloon nenalil. Peter Berg (Bitevní loď, Na život a na smrt, Hancock) ukázal, že ví, jak trefit terč – a tady střílel nejen z luku.
Začněme vizuálem – je nádherný, autentický, až máte chuť začít budovat srub. Kamera si pohrává se záběry tak elegantně, že i příroda má vlastní charakterovou linku. A když už mluvíme o postavách, jsou tu lahůdky: Taylor Kitsch jako drsný Isaac Reed, co by radši šel na grizzlyho než na terapii; Betty Gilpin coby Sara Rowell, máma na útěku, která ví, jak přežít; a Shea Whigham jako Jim Bridger, průkopník, který balancuje na hraně neutrality i šílenství. A to je jen část skvěle napsaných i zahraných postav. Příběh jede spíš jako westernový roadtrip, kde každá vedlejší linka přispěje svým dílem a hezky se uzavře.
Brutalita se tady servíruje na stříbrném podnose: skalpy, šípy, a vůbec vše, co byste v tehdejší době fakt zažít nechtěli. Je to drsné, syrové, ale díky tomu i neuvěřitelně podmanivé. A co herecké výkony? Každý tu dostane svůj kousek slávy, a to je u takhle nabité sestavy úspěch sám o sobě. Výsledkem je minisérie, která chytne a nepustí. A co je nejlepší? Je to skutečně mini. Prosím, ať to tak zůstane. Druhá řada není potřeba – tohle je příběh, který ví, kdy skončit, a kdy nechat diváka s otevřenou pusou.
Podtrženo sečteno: Kdysi dávno v Americe je krvavá, vizuálně oslňující jízda divokým západem, kde si každý herec i šíp najde svůj cíl. Netflix ukázal, že fakt umí, a já začátek roku 2025 beru jako úspěšný. Brutální, krásné, a hlavně uzavřené – takhle to mám rád.
9/10
Zdroj: Netflix
Marek Lízal a jeho názor na seriál Kdysi dávno v Americe
Tak takovou podívanou jsem hned na začátku roku nečekal. Netflix chce diváky potěšit už z kraje nového roku a tak spojil síly s režisérem Peterem Bergem (Bitevní loď, Na život a na smrt, Den patriotů, Deepwater Horizon: Moře v plamenech) a se scenáristou filmu Revenant, Mark L. Smith. Výsledkem je drsná, nekompromisní podívaná, která připomene, že westernový žánr umí být pořád jedním z těch nejsilnějších, když se všechno sejde jak má.
Rád bych zde vypíchnul tu skvělou kameru, která svojí realističností, skvělým vizuálem (Revenant to skutečně hodně připomene) dopomáhá seriálu vytvořit o to více vtahující podívanou. Líbilo se mi, že se někdy kamera nahýbá nakřivo. Tento styl se mi velmi zamlouval, kdy zde nenaleznete statickou kameru, ale pouze kameru, kterou člověk ze štábu drží v ruce a divák – nebo minimálně to funguje u mě – má o to větší pocit, že se do seriálu víc vžije. Jo, ty záběry na oblohu, hory jsou nádherné.
Herecky je to zde parádní a každý odvádí vynikající a uvěřitelný výkony. Za zmínku stojí bezesporu Taylor Kitsch, Betty Gilpin, Shea Whigham nebo Dane DeHaan. Každá z postav je zde něčím zapamatovatelná, jiná oproti ostatním a funguje to. Je tady, ale podle mě moc dějových linek a některé trošku zaostávají za jinými. Přesto se seriálu daří udržet po všech 6-ti epizodách tempo a ani jednou jsem se nenudil. V každém dílu se něco děje a divák, který hledá trošku svižnější, někdy akčnější, drsnější podívanou, tak to tady najde.
Zdroj: Netflix
Za největší výtku seriálu zde vidím v druhé polovině, kdy děj začne být již předvídatelnější (což by nevadilo, ale někdy to bylo už moc do očí bijící) a přestane zde fungovat to napětí a strach o postavy (myslím především tu hlavní skupinku), které fungovalo na začátku. Některé konflikty se zde řeší poměrně rychle a pokud postava dostane do ruky zbraň je velmi pravděpodobné, že jsou v bezpečí. Je to poměrně škoda, protože kdyby druhá polovina mnohem více přidala na intenzitě a napětí, tak by si divák okusoval nehty nebo nervózně se vrtěl při sledování. Přesto bych tohle dokázal tomu seriálu odpustit, kdyby se mu podařilo správně zakončit všechny dějové linky.
Právě to mě na konci nejvíce zklamalo. Konec dějových linek už tolik nechytne a neohromí a chybí tomu na konci ta správná gradace. Na konci jsem pouze čekal, kdy to skončí a už jsem to vlastně vůbec neprožíval. Je to velká škoda, protože konec měl nejvíce zabodovat se silným rozuzlením a krom jedné emotivní scény (která, ale byla bohužel zazděna slabším scénářem), tak zde nic velkého nebylo. Možná se to lidem bude líbit, jak to skončilo, ale tohle mi zde nesedělo a chtěl jsem něco víc. Souhlasím s koncem každé postavy a jaké byly jejich osudy, ale chyběla zde ta skvělá tečka za tímto velmi, velmi povedeným seriálem.
Každopádně i přesto, že z mého textu možná nezním tolik nadšeně jako můj kolega nahoře, tak se mi seriál Kdysi dávno v Americe velmi líbil a užil jsem si ho opravdu hodně. Herecky, technicky a svým prostředím je to seriál, který opravdu chytne od začátku do konce a jsem moc rád, že jsme hned z kraje roku dostali tohle.
8/10
Tohle byly názory redakce (Recenze) na seriál Kdysi dávno v Americe, který je od 9.1. na Netflixu. Doufám, že se Vám článek líbil a dejte vědět, co vy říkáte na tento nový seriál.
Nový rok, nové kousky i velké návraty nejenom Nočního agenta a Rekruta. Jaké zajímavé filmy a seriály dorazily v lednu na Netflix?
Chybíš mi (1. ledna)
Policajtka Kat Donovanová na internetu nečekaně narazí na svoji dávnou lásku, ale pak se zaplete do temného spiknutí.
Jak na Nový rok, tak po celý rok, takže se i letos hned první den v lednu přinesl Netflix další adaptaci knihy Harlana Cobena. V pěti dílech seriálu na motivy románu Chybíš mi.
Call of the Night: 1. série 2022 (1. ledna)
Ko, lidský chlapec, se zamiluje do Nanakusy, upíří dívky, a chce se také stát upírem, ale Nanakusa ho pozve do své opuštěné budovy, jen aby ochutnal sladkou krev z jejího krku.
The Black Swindler 2006, The Black Swindler 2022 (1. ledna)
Kurosaki Koshiro je mladý muž, který přišel o rodinu kvůli podvodu. Rozhodne se zasvětit svůj život pomstě podvodníkům a stát se podvodníkem pod jménem „Kurosagi“.
Prvního ledna Netflix přidá obě seriálové verze. Jak první z roku 2006, na kterou navazuje film z roku 2008. Tak i novější z roku 2022.
Tokyo Love Story 1991 (1. ledna)
Když Kanchi poprvé přijel do Tokia, byl plný nejistot. Ve své práci se ztratil a jeho milostný vztah je v háji. V těch dobách ho Rika, jeho kolegyně, vždy povzbuzuje a pomáhá mu. I když se do sebe jednou zamilují, všechno to přijde rychle a rychle skončí. Rika je prostě příliš „energická“ a její láska je pro Kanchi prostě příliš ‚těžká‘.
Spy x Family: 2. série 2022 (1. ledna)
Operace Strix vstupuje do druhé fáze. Během vyšetřování dostává Loid nové rozkazy: studenti Berlintské univerzity plánují pomocí vycvičených psů s bombami zavraždit ministra Brantze. Loid se je snaží zastavit, zatímco Anya objeví teroristickou základnu a spřátelí se s jasnovideckým psem Bondem. Rodina Forgerových pokračuje ve svém tajném životě s novým přírůstkem a společně čelí jedinečným výzvám.
Děsivá temnota 2018 (1. ledna)
Sofia McKendrick je slepá pianistka, která žije v Londýně. Mívá noční můry, ve kterých se jí vrací vyvraždění rodiny srbskými vojenskými jednotkami. Její sousedkou je Veronique, dcera srbského filantropa Zorana Radiče, který během bosenské války spáchal spoustu válečných zločinů. Sofia si všimla, že se Veronique v poslední době chová divně. Při rozhovoru ve výtahu předá Veronique Sofii USB disk a řekne, že parfém, který používá, je Tekuté zlato. Jednou večer Sofie zaslechne v bytě Veronique hádku, po které dívka vypadne z okna je na místě mrtvá. Tento incident vyšetřuje detektiv Mills. Sofie při výslechu popírá, že by si všimla čehokoliv divného, řekne, že hádku neslyšela a USB disk si nechává u sebe. Později na akci pořádané Radičem Sofia zaslechne Radiče, jak se svými spolupracovníky diskutuje o okolnostech dceřiny smrti, přičemž vyjde najevo, kdo za úmrtím stojí.
Kisarazu Cat’s Eye 2002 (1. ledna)
Čtveřice kamarádů, které spojuje radost z hraní baseballu a popíjení piva, zažívá skutečně neobyčejná dobrodružství. Někdy veselá, někdy smutná…
Number 24 2020 (1. ledna)
Natsusa Yuzuki nastoupil na univerzitu s očekáváním, že bude esem rugbyového klubu, ale kvůli jistým okolnostem už ragby hrát nemůže. Ibuki Ueoka je senior, který také přestal hrát rugby.
Láska bez tíže (4. ledna)
Jsou každý z jiného světa a každý má jiné plány. Astronautka a vesmírný turista se potkají na oběžné dráze a pořádně to mezi nimi zajiskří.
Šťastně vdaná: 2. série (6. ledna)
Doma ji týrali a chtěli se jí co nejdřív zbavit. Po boku budoucího mocného manžela ale Miyo začne objevovat svoje pravé já i dosud skryté schopnosti.
Na začátku ledna se seriál na Netflix vrací ve své druhé sérii každý týden s novým dílem.
Průlom (7. ledna)
Šokující vraždu dvou lidí se ani po šestnácti letech nedaří vyřešit. Detektiv proto spojí síly s genealogem, aby pachatele dopadli dřív, než policie případ odloží.
Psí vrch (8. ledna)
Úspěšný a oceňovaný spisovatel se vrátí do rodného města, aby si vyřešil resty z minulosti. Dávná tragédie a záhadný vyděrač mu totiž nedají spát.
Podsvětí (8. ledna)
Mladá matka, které bukurešťská mafie zavraždila snoubence, si musí změnit jméno i podobu a začít znovu. Její život už tím pádem nikdy nebude jako dřív.
Kaka Boss 2024 (9. ledna)
Kaka Boss se ve svém příběhu soustředí se na nemilosrdného vymahače dluhů, který prožívá změnu srdce a věnuje se své vášni pro zpěv.
Kdysi dávno v Americe (9. ledna)
Při obsazování nových území na půdě Spojených států docházelo k násilným střetům odlišných kultur i náboženství, přesto byli ženy i muži odhodlaní bojovat za získanou půdu, protože věřili, že je jejich nadějí k novému lepšímu životu. Za vstup na toto divoké územní plného bezpráví ale často platili velmi vysokou cenu.
Už brzy se můžete těšit na naší recenzi.
Asura (9. ledna)
Tokio, rok 1979. Když čtyři sestry odhalí zálety svého stárnoucího otce, fasáda šťastné rodinky se rozpadne a na povrch se začnou drát dlouho potlačované emoce.
Černý příkaz (10. ledna)
Strhující příběh dozorce, který chce za každou cenu změnit prohnilý systém ve vězení Tihár v indickém Dillí.
Ad Vitam (10. ledna)
Při zoufalém pátrání po únoscích svojí manželky odhalí obrovský skandál, který souvisí s jeho pohnutou minulostí. A nezbývá mu, než se pustit do smrtelně nebezpečné akce.
Sakamoto Days (11. ledna)
Taro Sakamoto, nejlepší nájemný vrah všech dob, opustil zločinecký život, když se zamiloval, a nyní pracuje jako prodavač v obchodě. Opustit svou temnou minulost je ale těžší, než si myslel. Jeho bývalí rivalové i partneři ovšem nevěří, že skončil, a chtějí ho zlikvidovat. Sakamoto, který má zakázáno zabíjet, musí najít kreativní způsoby, jak své nepřátele zneškodnit a ochránit svou rodinu, obchod a město, kde žije.
Babanda Bandan Vampire (11. ledna)
Ranmaru je upír skrývající se v japonských lázních a má oči a tesáky na mladé atraktivní domovnici Rihitovi. Musí však chránit Rihita před dalšími milenci, kteří se na něj zaměřují.
V roce 2025 se dočkáme hned dvou adaptací mangy od Hiromasa Okudžima, v lednu anime, které dorazí na Netflix s dvanácti díly, během léta live action v podobě filmu.
Hell for You 2025 (14. ledna)
Sachiko Tachibana byla v mládí falešně obviněna z vraždy. Nyní se ve snaze pomstít po 14 letech infiltruje do domu oblíbené influencerky jako chůva, aby se mohla pomstít.
Seriál dorazí každý týden s novým dílem.
Veřejný nepořádek (15. ledna)
Po osudné demonstraci roste napětí mezi příslušníky pořádkové jednotky, kteří mají problém oddělit práci od osobního života.
Kingdom 4: Return of the Great General (2024)
Zatímco Qin pokračuje ve svých neustálých bitvách o sjednocení regionu, sousední země Cho náhle napadne Qin ze severu. Pro boj proti Cho ustanovil Eisei legendárního generála Ohkiho jako vrchního velitele. Shin Ohkiho velmi obdivuje a jeho jednotka je Ohkim pojmenována jako Hishin Unit. Shin a Ohki stojí spolu v bitvě na Mayangu proti Cho. Navzdory nevýhodné situaci porazí armádu Cho. Shin a všichni členové Hishin Unit jsou rádi za vítězství, ale tajemný stín se blíží k Hishin Unit.
Castlevania: Nokturno: 2. řada (16. ledna)
Legendární Alucard, Richter Belmont a jeho skupina lovců upírů jsou v zoufalém závodě s časem. Erzsebet Báthory, upíří mesiáš, která se již zdá nepřemožitelná, hledá plnou moc bohyně Sekhmet, aby mohla uvrhnout svět do nekonečné temnoty a teroru.
XO, Kitty: 2. série (16. ledna)
Kitty se vrací ze Soulu, aby začala znovu s čistým štítem. Ale nic nejde podle jejích plánů. Rodina, škola, láska…nový rok, stále stejná Kitty…
Návrat do akce (17. ledna)
Emily s Mattem kdysi pověsili kariéru v americké CIA na hřebík. Jejich minulost ale po letech vyjde najevo a oba se musí vrátit do světa špiónů. Recenze zde.
Galileo 1 (2007), Galileo 2 (2013)
V lednu přidá Netflix postupně do své knihotéky i sérii Galileo se svou první a druhou sérii z let 2007 a 2013. A o čem je příběh, který vychází z předlohy Keiga Higašina.
Geniální fyzik a univerzitní docent Yukawa Manabu řeší těžké záhady. Yukawa, přezdívaný a známý jako detektiv Galileo, je skvělý, všestranný sportovec, vysoký a hezký, ale výstřední. Yukawovou partnerkou je nováček, Utsumi Kaoru, horkokrevná žena se silným smyslem pro spravedlnost.
A na co se můžeme na Netflixu těšit do konce ledna?
Noční agent: 2. série (23. ledna)
Agent Peter Sutherland se vrací v druhé sérii jednoho z nejoblíbenějších seriálů Netflixu posledních let.
Čtyřčlenná rodina uvízne na opuštěném ostrově, kde jim zoufalý boj o holý život ještě ztrpčují bolestné vzpomínky.
Hrdinové z úrazovky (24. ledna)
Bek Gang-Hjok je geniální traumatolog, který prováděl operace v konfliktních zónách po celém světě. Je si jistý svými schopnostmi a má povahu buldozeru, když si myslí, že dělá správnou věc. Začíná pracovat ve fakultní nemocnici a vede tam tým těžkých traumat. Těžký traumatologický tým je pro fakultní nemocnici dvojsečná zbraň. Je to proto, že s tím, jak těžký traumatologický tým zachraňuje více pacientů, jde nemocnice finančně dále do mínusu.
Perfect Match (25. ledna)
Za vlády Renzonga v dynastii Severní Song Bianjing prosperoval a jeho pověst se šířila široko daleko. Paní Li z bohaté rodiny v Luoyangu přestěhovala svou rodinu do Bianjingu, aby se připojila ke své druhé dceři Fuhui, která se vdala mladá, a za druhé, aby vyřešila starou záležitost. Nejpyšnější věcí v životě paní Li je to, že má pět krásných dcer.
The Hot Spot (29. ledna)
Endo Kiyomi je svobodná matka žijící ve městě na úpatí hory Fuji v prefektuře Yamanashi. Jednoho dne náhodou potká mimozemšťana. Kdyby to byla dívka s čistým srdcem, pravděpodobně by se s ním pokusila navázat přátelství, a bojovat proti nespravedlnosti ve světě, ale je trochu jiná. V dospělosti zažila na světě dobré i zlé. Požádá tedy mimozemšťana, aby vyřešil drobné události v její práci i v osobním životě, aniž by mimozemšťan jakkoliv naštval.
Rekrut: 2. řada (30. ledna)
Owen Hendricks se vrací v druhé sérii oblíbeného Netflix seriálu.
Who Saw the Peacock Dance in the Jungle? (31. ledna)
Od té doby, co jí zemřela matka, vysokoškolačka Yamashita Komugi žije se svým otcem, bývalým policistou. Jenže přesně Štědrý den byl Komugin otec zavražděn a zůstal po něm dopis obsahující slovo „křivé obvinění“. Na základě důkazů dojde k zatčení podezřelého. Komugi však později zjistí, že muž zatčený za vraždu jejího otce je jediným synem muže, kterého její otec zatkl před 22 lety za vraždu rodiny. Spolu s právníkem Matsukaze Yoshiteru, Komugi vyšetřuje dvě události. Jednu ze současnosti a jednu z minulosti, přičemž obě spolu zřejmě souvisí.
Ballot 2024 (31. ledna)
Pozemkový magnát a bývalý sexy mužský herec spolu svádí boj o starostu malého města. Když vypukne násilí, učitelka Emmy utíká do divočiny s volební urnou, jako důkazem skutečných výsledků voleb, protože ne každý chce, aby pravé výsledky vyšly najevo.
Tohle byl přehled několika novinek, které přidal Netflix v lednu. A zároveň novinek, které jsou ještě v plánu. Je z čeho vybírat.
Filmový festival škandinávskej kinematografie SCANDI nechal aj tento rok českých aj slovenských divákov vstúpiť do tohto kultúrne odlišného sveta Severu. Predstavuje desať žánrovo rôznorodých filmov a prvé dve epizódy seriálu Hra o moc. Spoločnou niťou, ktorá tieto projekty spriada dohromady sú silné osobné príbehy s často prítomným politickým podkresom. Medzi tie sa radí práve táto výpovedná snímka kombinujúca skutočnosť a fikciu, ktorá sleduje kľúčové momenty ku koncu života významného švédskeho diplomata, a predovšetkým druhého generálneho tajomníka OSN medzi rokmi 1953 a 1961, Daga Hammarskjölda.
Hammarskjöld – Boj za mier, ale za akú cenu?
V roku 1961 praská studená vojna vo švíkoch. V tom čase si už môže skúsený generálny tajomník na svoj účet pripisovať prevenciu mnohých konfliktov a niekoľko diplomatických úspechov. Oslobodenie amerických pilotov v roku 1955, ktorí boli zajatí počas vojny v Kórei alebo vyriešení Suezskej krízy v roku 1956, ktorá vyústila v ozbrojený konflikt o strategicky zásadný Suezský prieplav. Avšak hlavným pilierom Hammarskjöldovho pôsobenia v úrade dodnes zostáva jeho cieľ dekolonizácie afrických krajín a nastolenie mieru.
Čerstvo nezávislé Kongo sa stretáva s problémom v podobe provincie Katanga, ktorá pod vedením ich prezidenta Moïsa Tshombeho plánuje násilný mocenský prevrat. Neuznáva totiž výsledky volieb a zvolenie premiéra Patrice Lumumbu. Ten na Organizáciu Spojených národov apeluje a žiada o pomoc pred tým, než bude príliš neskoro. Týmto momentom začína nezastaviteľná súhra akcií a reakcií zo strán Konga a OSN, medzi ktorými stojí Dag Hammarskjöld.
Ľudskosť nie je prejavom neslušnosti
Zdroj: Film Europe
Život tohto diplomata bol poznamenaný osamelením kvôli vysokému pracovnému nasadeniu. Vykreslenie tohto stavu prebieha veľmi subtílne v pokojnejších pasážach, ktoré kontrastne dopĺňajú stretnutia Valného zhromaždenia a bezpečnostnej rady OSN. Ale aj napriek všednosti týchto scén vo vnútri Dagovho bytu, ktorý s ním obýva jeden z mála tvorov, ku ktorým má vzťah – jeho opica, je myšlienka filmu jasná. Hammarskjöldov logický, diplomatický, ale predovšetkým morálne správny a zásadový prístup, ktorý niekedy oponuje protokolovým postupom na riešenie čiastkových fáz krízy, je v záujme pochopenia jeho mysle a činov kľúčový.
Človek by mal až dojem, že s takým uvažovaním a vrelou ľudskosťou prestane kríza prekypovať spod pokrievky veľmi zásadným tempom. Opak sa ale stáva pravdou a film sa nebojí pripomínať, že sa nachádzame v búrlivých šesťdesiatych rokoch, a teda ako v liberálnejšie zmýšľajúcom 21. storočí. Najmä vďaka presvedčivému výkonu Mikaela Persbrandta hrajú tieto pasáže nahliadajúce do jeho mysle na tie správne emócie. V hlavnej úlohe sa pravidelne striedajú súcit, ľútosť, znechutenie, ale aj pocit úspechu a nádeje.
Film umožní náhľad do duše samotného Hammarskjölda
Zdroj: Film Europe
Osobnú líniu dopĺňa stretnutie s dávnym priateľom z mladosti Petrom, ktoré v Dagovi vzbudí nádej na šťastný súkromný život plný priateľstva.
Pri povahe svojho postavenia a ešte viac pri svojom workoholizme však nemôže dostatočne pestovať priateľský vzťah. Vo chvíľach, v ktorých sa mu to podarí, však režisér Per Fly odmeňuje divákov švédskymi scenériami na vidieku. Formou flashbackov sa dozvedáme o bozku Daga a Petra, ktorý vtedy ukončil priateľstvo, a náčrt Hammarskjöldovej sexuality.
A nie je ťažké si predstaviť možné dôsledky zverejnenia týchto informácií, ktoré by mohli byť výhodné pre jeho odporcov, najmä v tomto období. Je to jeden z prvkov, ktorý udržiava napätie. Dagova vzájomná debata s Petrom vyvrcholí, keď Peter nájde Dagove zápisky básní, z ktorých podľa Petra vyplýva jeho sexualita, hoci si to nepriznáva. Až tieto poznámky, zverejnené po jeho smrti, umožňujú svetu nahliadnuť do duše Daga Hammarskjölda ako nikdy predtým.
Občianska vojna na spadnutie
Za človeka hovoria jeho činy. Preto sa Hammarskjöld nebojí postaviť kríze čelom a odcestovať do Konga, pretože politikárčenie a spustenie dvoch operácií na stabilizáciu situácie v Kongu zlyhali. Mnohé úmrtia, silná medializácia na celom svete a kritika zo strany niektorých krajín si nevyžadujú nič iné ako doslova osobný prístup.
Zdroj: Film Europe
Nesmieme však zabúdať na obdobie studenej vojny, teda na všadeprítomnú taktiku alebo dokonca odpočúvanie zo strany Spojených štátov. To vidíme len okrajovo a zásadný vplyv, ktorý mali Spojené štáty na situáciu, tu úplne chýba. Nehovoriac o úlohe niekoľkých stúpencov vedenia Katangy, ktorých je tu málo a nemajú žiadny zásadný vplyv. Postavenie Konga po získaní nezávislosti – rozumej celej Afriky – medzi svetovými mocnosťami však zostáva nezmenené. Je to len miesto s prírodnými zdrojmi a miesto pre obchod.
Prezident odštiepeneckej Katangy Moïse Tshombe sa stal len bábkou v tejto špinavej hre, ktorá rezonuje dodnes. A určite aj Hammarskjöld určitým spôsobom prispel k tejto situácii, ale vždy s tými najčistejšími úmyslami. Bohužiaľ, Konžania sa na tieto udalosti nemusia pozerať rovnako ako tí, ktorí sa ich priamo nezúčastnili – náhodní okoloidúci. Meno Hammarskjöld zostáva v konžskej oblasti dodnes kontroverzné.
Hammarskjöld – Boj za mier záverom
Hammarskjöld – Boj za mier zaujme kontrastom medzi búrlivými 60. rokmi a liberálnejším 21. storočím a zároveň poskytuje pohľad do duše Daga Hammarskjölda ako nikdy predtým. Najmä vďaka presvedčivému výkonu Mikaela Persbrandta film ponúka silné emócie a je silným filmovým zážitkom…
UPDATE: Gratulace filmu Na plech za výrazný úspěch v kinech.
Martin ,,Řezník´´ Pohl a jeho ZNK filmové univerzum
Řezník brzy do oficiální distribuce uvede svou novinku Na plech, které se již dočkala první várky předpremiér a dle očekávání se jí dle všeho povedlo rozdělit diváky opět na pár skupinek. Ano, Na plech nebude jako ostatní filmy Martyho Pohla pro všechny. A ti, kteří budou jeho novinku chválit, budou nejspíše opět některými obviněni z nevkusu, slabosti pro pokleslý humor a mentální nevyzrálosti. Jde přesně o ty případy, kdy se projeví krásná definice toho, co to vlastně znamená konstruktivní kritika.
Zdroj: ZNK
U recenze na Párty Hárd použil Petr Cífka z MovieZone větu, která by se dala tesat – „Libovolných deset minut z filmu by zabilo nejen Marka Ebena, ale i Zdeňka Svěráka podpíraného Michalem Horáčkem a Táňou Fischerovou.“ Platí to nejen o Párty Hárd, ale v podstatě o každém filmu Martyho Pohla. Je ovšem ten, který se u těchto filmů baví, automaticky někdo, kým se má opovrhovat? Humor jako takový je komplexní disciplína, kterou nejde nijak optimalizovat. Někomu je určen různý typ humoru. Někdo má naopak slabost pro humor specifický. A někdo prostě ocení kvalitní humor, když ho pozná. Přitom nutně nemusí záležet na tom, jak moc černý, cynický a nebo fekální je.
Sázka na černý nebo drsný humor navíc neznamená, že daný typ humoru nemůže skrývat chytře vystavěné pointy a šikovný vypravěčský cit. A navíc i zdánlivě vulgární produkt může skrývat něco navíc. To jen na úvod jako jistá snaha promluvit do duše těm, kteří se na filmy od Řezníka a lidi, kteří bez studu dávají jeho filmům palce nahoru, dívají skrze prsty.
Zdroj: ZNK
The Beer Story a Deprivacni stianol jistě stojí za pozornost, text se ovšem věnuje čistě oficiálním částem filmového ZNK univerza. Tak hezky na Chorvata, Párty Hárd startuje!
Život není krásný (2008)
První oficiální film ze ZNK filmového univerza, který je zároveň první českou adaptací videohry, za kterou stojí… Marty Pohl! Ano, Řezník na základě vlastní videoherní sérii realizoval film na motivy této série. Řezník v amatérských podmínkách realizoval svůj první snímek, který sice vznikl doslova na koleni, už tehdy ovšem ukázal, že i s málem dokáže zajímavé věci.
Jarda Malík (nechť Jan Sembdner odpočívá v pokoji) tak není nejsympatičtější protagonista, jeho postupné vymáhání peněz a honba za tím dostat se z dluhů je ovšem pohlcující. Film postupně ukazuje, že život skutečně díky pochybným existencím a různým náhodám není krásný a Pohl navíc k vyprávění celého příběhu přistupuje zajímavou a svěží formou. Ještě s horšími produkčními podmínkami nežli Guy Ritchie u Sbal prachy a vypadni a Robert Rodriguez u El Mariachi, přesto sympaticky kreativní a především působící dojmem, že se skutečně vše realizovalo s láskou.
Pohl se možná nikdy úspěšně nedostal na filmovou školu, jeho kreativní zápal už v Život není krásný ovšem dokazuje, že filmové školy nutně není třeba, tedy pokud má člověk nějaký talent a je schopen ho prosadit. Sešlo se tam toho více – ochotná parta přátel, sympatická absence pokusů o to humor filmu nějak zmírnit a celkově sympatická undergroundová forma. Život není krásný z roku 2008 i po letech baví a obstojí jako velmi sympatická jednorázovka, taková česká verze Clerks. Těžko by se podobně jako u prvotiny Kevina Smitha dalo čekat, že se tu rýsuje start celého propojeného světa.
Jehovova pomsta (2010)
Robin Král v podání Rostislava Neidharta se poprvé objevil již v Život není krásný, právě jeden ze svědků Jehovových se v roce 2010 dočkal vlastního filmu. Mnozí by nejspíše mohly opět začít s tím, jak Jehovova pomsta projevuje nevkus, uráží náboženství, zesměšňuje homosexuály a postižené, nutí nás se smát pokleslému humoru. Ale jistě, že ne!
Právě zde se projevuje, že se každý film Martyho Pohla ze ZNK univerza vydává trochu jiným směrem. Terč v Jehovově pomstě je očividný, je to především kritika toho, jak se dá s náboženstvím a vírou ostatních manipulovat. Řezník tak servíruje duševní očistu někoho, kdo se stal zmanipulovaný vírou. Kritika svědků Jehovových se do jisté míry nabízí snadno, Pohl se ovšem nutně nevysmívá celému náboženství jako takovému. Prostě jen některým, kteří opravdu hodlají náboženství využívat ve svůj prospěch. A pak se najdou naivní lidičkové jako je Robin Král.
Kvalita zhruba na úrovni Život není krásný, menší či větší výskyty postav známých z minulého filmu a představení výtečné postavy homosexuála Vlasty v podání Martina Pohla Sr. Jehovova pomsta je v kontextu celého ZNK univerza sympatická tím, jak každým zhlédnutím více a více zraje. Každým zhlédnutím do sebe začíná vše více zapadat a Jehovova pomsta je přes svou dávku specifického Pohlova humoru skutečně chytřejší film, než si budou mnozí chtít přiznat.
Kdo bude chtít, najde v Jehovově pomstě pouze vulgární nevkusnou komedii. Kdo bude chtít více, najde skutečně chytrý film, který člověku také naznačí něco o smyslu života. Film výtečně graduje k funkční pointě a dost možná jde o film, který nejvíce ztělesňuje scenáristickou rafinovanost Martyho Pohla. A Robin a Vlasta jsou určitě postavy, které si v budoucnu ZNK univerza zaslouží více prostoru.
Máma má raka (2016)
Třetí amatérský film ze světa ZNK, stejně jako Jan Sembdner opustil svět předčasně i hlavní herec Kamil Bílek. Řezník realizoval film, který by mu kino Aero vzalo maximálně do Festivalu otrlého diváka a představil šikovně vystavěný příběh lůzra, jeho příběh je poté také příběhem o lásce, pravém přátelství, hajlujících invalidech, nekrofilních potřebách a alkoholu. Jestli měl nějaký film představit narativní schopnosti Martyho Pohla, byl to film Máma má raka.
Jistě, humor ovšem mnohé rozdělí, divák, kterému Máma má raka sedne, ovšem dostane vybroušený zábavný kus, který ze všech tří amatérských filmů ze světa ZNK nejlépe funguje po stránce příběhu a vlastně i postav. Kamil, Řehák i poručík Dan jsou tři nosné postavy, každá z nich má navíc šanci se projevit, především v momentě, kdy se Řezník nebojí zásadních zvratů, které z Máma má raka rázem dělají tak trochu jiný film.
Objektivně lepší technické zpracování, očividně náročnější realizace a svým způsobem to nejlepší možné volné pokračování původního Život není krásný. Starší známé postavy se vracejí (táta a syn Janští), nové se představují (Grundza!), Jardu Malíka a Kamila už více neuvidíme. Radim Neuvirt se už zde projevuje jako z největších hereckých talentů, které Pohl představil světu a to i díky poměrně zdrcujícímu finále.
Máma má raka uzavírá jednu volnou trilogii původního ZNK univerza a především jednu kapitolu celého tohoto světa. Jsou to pořád amatérské filmy, pořád je ovšem radost se k těmto filmům vracet. A na koho jsou Párty Hárder a Na plech už příliš mainstream, vždy se může vrátit ke kořenům.
Párty Hárd (2019)
Zdroj: ZNK
Realizace filmu Prokopat se ven nevyšla, Řezník se proto rozhodl realizovat středoškolskou komedii, do které investoval vlastních 250 tisíc korun. A vznikl film, který budoucí směřování filmové kariéry Martyho Pohla navždy změnil.
Řezník vsadil na riskantní strategii, kdy se rozhodl pronajímat si kina a film distribuovat po vlastní ose. Něco takového se ovšem vyplatilo, film se stal kultovní záležitostí a zajistilo fakt, že budoucí filmovou tvorbu Martyho Pohla zajistila produkční společnost Bontonfilm. Nic z toho by ovšem nebylo možné, kdyby neexistoval již prakticky kult jménem Párty Hárd.
Byla by krátkozraké odsoudit Párty Hárd pouze jako studnu vulgárního a fekálního humoru. Hodinová záležitost, která nikdy nepovolí límec a nadále sází na nové vlny dialogové a situační komiky, která na jednu stranu dost možná předvádí mnoho zkaženého, na tu druhou ovšem dokáže za pochodu mnohokrát překvapovat a ryzí vystřízlivění nenabídne ani po opakovaném zhlédnutí. I proto, že během sledování dochází ke konfrontaci pocitů, snesitelnosti a fyzického ideálního pocitu. Párty Hárd je přesně ten typ filmu, který nutí diváka při jeho sledování něco cítit.
Párty Hárd je přesně ten typ film, u kterého sejde na úrovni lidského vkusu a úrovně toho, co vše je schopen překousnout. Martin Pohl se s postavami nepáře a neštítí se psychického domácího násilí, obličejů plných beďarů či vylučování hoven při pohledu na jiné hovno. Při sledování často dochází k úvahám nad tím, zda Pohl čerpá z vlastních zážitků nebo má pouze divokou fantazii. V jistých bodech jde možná Pohl skutečně až příliš za hranu vkusu a výsledek je jenom lehké kroucení hlavy, spousta komediálních zlatých nugátů to ovšem vykupuje. Stačí pět minut s Grundzou a vše je rázem odpuštěno.
Často se říká, že omezené production values akorát svádí k větší kreativitě, Párty Hárd poté v rámci amatérských podmínek předvádí skoro až vrcholový sport. Celkově audiovizuální podání tak není uhlazené, zůstává ovšem živelné. Pohl natočil film , který má očividně nějaký tvar, díky tomu ve výsledku i ucelenou autorskou vizi. V omezených podmínkách prostě v roce 2019 vznikla audiovizuálně divoká podívaná, která je sice fekální, vulgární a zvrhlá, zároveň ovšem i kreativní, zábavná a a především uvědomělá.
Párty Hárder: Summer Massacre (2022)
Zdroj: ZNK
Z filmu, který vznikl za čtvrt milionů korun, se Řezník doplazil k pokračování, které bylo realizováno za pár milionů korun a jednu dobu bylo jedničkou na Netflixu. Řezník se přesunul do mainstreamu a mnozí se samozřejmě mohli obávat toho, že Řezník v mainstreamu přijde o svou univerzální tvůrčí přidrzlost a dojde k jisté formě vykastrování jeho rukopisu. Nestalo se!
Párty Hárder i díky delší délce vybízí k záchvatům smíchu častěji než původní film, především i proto, že je skutečně obdivuhodné, co vše ve filmu prošlo a co je díky tomu součástí filmu uvedeného v normální kinodistribuci. V rámci české kinematografie Párty Hárder dle očekávání představuje přesně ten neohrabaný a svěží vítr, i americké komedie, které pracují s vulgaritami a sexuální motivy, můžou v několika momentech vedle Párty Hárder působit jako večerníček pro děti. Pokračování původní Párty Hárd dokáže za pochodu stejně překvapovat a často vyloženě střídat jeden skvělý situační či dialogový humor za druhým.
Párty Hárder přitom ovšem skutečně dokáže dodržet pravidlo pokračování o tom, že by to celé mělo být tentokrát větší, přitom ovšem divák nemusí nutně získat pocit, že byl zatracen zdrojový kód první Párty Hárd. Větší rozpočet je na filmu rozhodně poznat. Vymazlenější vizuální stránka (tentokrát se pracovalo i s drony a především reálnou filmovou kamerou), větší komparz, velkolepější podání, animované sekvence i solidně chaoticky zpracovaná válečná scéna ze Srbských milic.
V jádru se přitom v podstatě jedná o stejně divokou podívanou, pokračování původního filmu dokáže ovšem působit nejen více filmověji, ale i ambiciózněji. I proto, že se pod tou vrstvou hoven, penisů, dámských koz, prdelí a jednoho sprostého slova za slovem, skrývají i tři fungující vývoje hlavních hrdinů. Poulíček v podání Adama Ernesta je například rázem povýšen na jednu z hlavních rolí a jako náhradník za Petra z prvního filmu se rázem z karikaturního protivníka stává skvěle napsaná postava, která funguje především i díky skvělému vyvrcholení jeho příběhu.
Celkově zůstávají postavy nadále především hovady, v druhém filmu ovšem dokáže většina z nich působit o poznáni lidštěji. Jsou to pořád především charaktery, které páchají neuvěřitelná zvěrstva, v Pohlově podání ovšem nikdy nedokážou působit jako vyložené karikatury. Především i proto, že se pořád jedná o velmi specifickou podívanou, což je poznat i na samotných postavách a jejich činech.
Zdroj: ZNK
U Párty Hárder: Summer Massacre nejspíš Martin Pohl nejen dokáže uspokojit fanoušky prvního filmu, ale i překonat očekávání a zajít ještě dál nejen v rámci v nekorektního humoru. Pod vulgární slupkou nejspíš pořád valná hromada neobjeví něco víc, to ovšem ukáže až historie.
Na plech (2025)
Zdroj: ZNK
Bylo by snadné odkázat na recenzi a povídání o Na plech a celém ZNK univerzu tím uzavřít. Řezník ovšem i v mainstream vodách zvládá dělat takovou radost, že je snadné pár vět utrousit. Fanoušci ZNK univerza zklamání jistě nebudou.
I nejnovější film Martyho Pohla je takovou horkou papričkou, kterou rozhodně nestráví každý. Divné, odpudivé i vyloženě kruté výjevy ovšem doplňuje Pohlova neutuchající kreativita, výtečné tempo celého příběhu, skvělé výkony naturščiků i profesionálních herců, kteří do jednoho působí, že si své role užívají, v součtu i do sebe skvěle zapadající příběh. Rok 2025 je na samém počátku, přesto se ovšem dá těžko věřit tomu, že v blízké době dorazí zábavnější český snímek. In Marty Pohl We Trust!
Závěrečná slova k článku Řezník: Proč není nutné se stydět za lásku k jeho filmům
Zdroj: ZNK
Bylo by naivní domnívat se, že tohle povídání o dosavadním ZNK univerzu nějak radikálně změní pohled jistých lidí a donutí je objevit ve filmech Martyho Pohla kouzlo, které nevidí. Filmy Martyho Pohla nejsou filmem pro každého. Stejně tak jako nikdy nebudou filmem pro každého komedie Zdeňka Trošky nebo Jiřího Vejdělka.
Jestli humor Řezníkových humorů něco dokazuje, je to široký rozsah, který může humor nabízet. A je na každém, jak se k tomu postaví. Jisté je, že si tento výjimečný filmař postup do mainstreamu zasloužil a jeho pozdější tvorbu se vyplatí sledovat. Nejen díky faktu, že jeho poslední snímek Na plech dokazuje, že by se mu skutečně mohlo dařit i trochu mimo komediální žánr. Čím více ZNK filmů, tím více bude život alespoň trochu krásný. Těšíme se Marty!
Královský panoš Jiřík (Tomáš Weber) ochutná sousto z magického hada a porozumí řeči zvířat. Proviní se tím však proti příkazu svého krále (Ján Jackuliak). A tak jej čeká buď trest smrti, nebo nejistá a nebezpečná cesta za Zlatovláskou (Jasmína Houf), princeznou z tajemné říše uprostřed moře. Vydá se proto na cestu v doprovodu Štěpána (Marek Lambora), se kterým vyrůstal od dětství, a malého psíka Štístka, jemuž Jiřík zachránil život. Jiříka čeká po cestě celá řada dobrodružství i překvapení. Netuší, že Štěpánem cloumá závist a není to tak upřímný kamarád, jakým se zdál být. Naštěstí má Jiřík statečné spojence, zvířátka, kterým pomohl…
Zlatovláska – Pohádka Karla Jaromíra Erbena ožívá v nové podobě
Zdroj: Bioscop
Povědomí o pohádce Zlatovláska udržuje především často reprízovaná televizní adaptace z roku 1973 s Petrem Štěpánkem v hlavní roli. Již téměř dvě dekády ovšem existuje scénář Lucie Konášové (první Anděl Páně) a ještě koncem minulé dekády mohla proběhnout realizace nové Zlatovlásky v režii Václava Vorlíčka. Režisér seriálu Arabela, Tři oříšků pro Popelku nebo Dívky na koštěti ovšem zesnul v únoru 2019 a bylo tedy jasné, že Zlatovláska od tvůrce, kterého jde bez problému označit za českého pohádkového klasika, nikdy nevznikne.
Zesnutí Vorlíčka ovšem nutně neznamenalo, že je realizaci scénáře Konášové konec. Pohádka nakonec skutečně vznikla. Její režie se chopil Jan Těšitel, v hlavních rolích se poté představí Jasmína Houf (její děd se na Zlatovlásce z roku 1973 podílel jako výtvarník), Tomáš Weber a Marek Lambora. A dokonce se vrací také Petr Štěpánek, který nahrazuje Ladislava Peška v roli krále/otce Zlatovlásky. Natáčelo se nejen v Česku a na Slovensku, ale také na Sicílii, už trailery lákaly na to, že nás nečeká 50:50 předělávka té poměrně populární televizní Zlatovlásky a moderní filmařské postupy snadno mohly pomoct k tomu, aby tato pohádka byla něčím speciálním. Otázka je tedy jasná – Jak moc se vlastně nová Zlatovláska povedla?
Zlatovláska působí velkolepě. Ale ne směšně velkolepě!
Zdroj: Bioscop
Tak předně, nikdo by opravdu neměl očekávat nové zpracování té původní Zlatovlásky od A do Z. Zlatovláska Těšitele má především v úvodu mnohem blíže ke klasickému příběhu Karla Jaromíra Erbena. Jistě je to pořád pohádka, zároveň ovšem Těšitelova Zlatovláska opravdu vyvolává dojem, že se odehrává v jakémsi realističtějším středověku s fantaskními prvky, kde vládnou krutí a nebo tak trochu pasivní vladaři. Dokonce se dá snadno říci jedná věc: Zlatovláska působí epicky! Nikoliv směšně epicky, ale opravdu velkolepě.
Jistě, není to bez poskvrnky a třeba první pokus o digitální efekty a děsivě naklíčovaný pes do pařátu orla, vyvolává hned ve startu pochopitelně obavy. Jak se ovšem tahle pohádka vyvíjí, opravdu působí dojmem, že se na ní nešetřilo a klidně by chvílemi snesla i nějaké to srovnání se zahraniční produkcí a Těšitel se jako režisér v akčních pasážích nebojí stylových záběrů, které by mu záviděl i Ridley Scott a zpomalovaček jako Zack Snyder ve svých zlatých letech. Je to jakoby tvůrci pochopili, že pohádka by měla být pro každého. Pochopitelně především pro děti a tak nějak naplnit něco, co jí učiní vtahující pro kluky i holky. Zároveň by ovšem rodič neměl být pouze v pozici doprovodu a na té pohádce si sám něco najít. A zrovna u této Zlatovlásky je snadné si říct, že by se mohlo jednat o ten ideální film pro celou rodinu.
Tak hezky vypadající česká pohádka tu nebyla už dlouho
Zdroj: Bioscop
Tak dobře vypadající česká pohádka tu dost možná nebyla od první Princezny zakleté v čase. Pro kameramana Vojtěcha Dvořáka by mělo jít o první celovečerní hraný film pro kina, v rámci Zlatovlásky se ovšem dokáže vyprofilovat jako někdo s tím pravým vizuálním vcítěním. Všechny ty produkční hodnoty by vlastně byly tak trochu zbytečné, kdyby jim vizuál neumožnil tu výpravnost, kostýmy, rekvizity a akční stránku prodat. A to se daří, což celou Zlatovlásku dělá ještě sympatičtější.
Celá pohádka navíc naštěstí na očividné digitální triky nesází zase tolik a i když úvodní digitální psík (a jeden pozdější záběr, který by si také zasloužil lepší VFX péči) snadno podpoří obavy, nakonec je celá pohádka opravdu řemeslně povedená a kdyby takový standard naplnila průměrná česká pohádka, byl by možná život hned tak trochu veselejší.
Radikálnější odklony od předlohy přináší různorodé ovoce
Zdroj: Bioscop
Kdo si z původního příběhu o Zlatovlásce nepamatuje nic o Jiříkově nejlepším kamarádovi Štěpánovi nebo psisku Štístkovi, nemusí se obávat, že mu rodiče před spaním vyprávěli špatnou verzi pohádky. Scénář Konášové se odklonů od původního příběhu zase tak moc nebojí. A to přináší jak velmi sladké, tak i trochu kyselé ovoce.
Tak předně, postava Štěpána v podání Marka Lambory působí tak trochu zbytečně. Jistě jeho postava působí tak trochu jako někdo, kdo má sloužit jako předobraz poselství o tom, že vás někdy i zdánlivě nejlepší kamarád může tahat za nos a že by měl člověk sázet na lepší (v případě tohoto příběhu zvířecí) přátele. Přeci jen je ovšem působí zapojení postavy Štěpána tak trochu nadbytečně, především když vyznění příběhu nevypovídá o tom, že by odhalení pravé povahy Štěpána nějak Jiříka vlastně moc zasáhlo. Jistě, je to pořád pohádka a negativní emoce v závěru by jen komplikovaly závěr filmu. Postava Štěpána v celém kontextu přeci jen působí nadbytečně. A to jakkoliv má postava reprezentovat to, že se s poctivostí dojde dále nežli při sázce na podvody a manipulace. Jeden stěžejní motiv původní pohádky je zde například užit ve zcela novém světle a vyznění.
Sympaticky starosvětská pohádka, co se nebojí být moderní
Zdroj: Bioscop
Nová Zlatovláska působí jako ideální mix staré poctivé české pohádky, která se zároveň nebojí být tak trochu moderní. Zlatovláska v podání Jasmíny Houf díky své představitelce nejspíše u mnoha mužů splní povinné podmínky té ideální princezny, zároveň se ovšem dá popsat jako silná ženská hrdinka. Je to nutné, protože král Petra Štěpánka není tolik vděčná postava jako král Ladislava Peška. Sympatičtější česká princezna tu vlastně už dlouhou dobu nebyla.
Tomáš Weber se tu ve své první velké filmové roli profiluje jako sympatická volba na Jiříka, Ján Jackuliak pasuje na zlého krále. Marián Mitaš je uvěřitelný jako zlý císař. A jak je Lamborův Štěpán v kontextu celého vyprávění přeci jen zbytečný, minimálně se daří nějak budovat chemie a vztah mezi ním a Jiříkem. O to více zdrcující by krach přátelství měl ve výsledku být, Štěpán ovšem skutečně není extra nutná postava. Především proto, že Jiřík pořád umí mluvit se zvířaty a pejsek Štístko je sympatický zvířecí sidekick.
Zajímavá kreativní rozhodnutí
Zdroj: Bioscop
Zlatovláska má obsahovat 620 různých trikových záběrů a až na jisté výjimky triky působí velmi slušně. Ozářené vlasy titulní hrdinky působí přirozeně, stejně tak tropické prostředí jejího království, které je v podstatě královstvím na ostrově a vystřídalo království na jezeře z původní pohádky. Nejblíže k Zlatovlásce z roku 1973 má vlastně obsazením Petra Štěpánka a jedním hudebním motivem Lukáše Daniela Paříka film připomene jednu známou píseň z původního filmu (v novém filmu se nezpívá).
Pohádka působí moderně, přitom starosvětsky a skutečně působí jako něco, co se snaží přiblížit velkoleposti zahraniční produkce, přitom ovšem skutečně ne směšně. Může za to šikovný tvůrčí tým, očividně zručný režisér Těšitel a také očividně ochota touto pohádkou oslovit i více cílovek. Sympatická snaha, která navíc naštěstí nekončí brutální prohrou. Mnozí nejspíše pořád budou mít potřebu srovnávat výsledek s původní pohádkou, v tomto případě to ovšem skutečně není na místě. Stačí se jen radovat, že vznikla nová kvalitní česká pohádka, která se nebojí být nejen tradiční, ale také moderní a alespoň tak trochu ambiciózní.
Zlatovláska závěrem
Kvalitní nová česká starosvětská pohádka, která se nebojí využít moderních filmových prostředků. Výsledkem je pohádka, která nejen neurazí, ale zvládá být v nejednom směru sympatická. Nebojí se být skutečně výpravná a dobrodružná, předávat nosná poselství a působí chvílemi vyloženě světově.
Celé se to mohlo rozpadnout a mohlo to být bolestivé sledovat. Nakonec se nekoná důstojná prohra, ale vyložený pohádkový triumf. Takový, který rozhodně nepostrádá vady na kráse, v nejednom ohledu ovšem zvládá být uspokojivý. Milé překvapení začátku roku 2025 a automaticky se nabízí zvědavost na budoucí projekty Jana Těšitele….
Budúci týždeň odštartuje jedenásty ročník obľúbenej prehliadky súčasných severských filmov SCANDI a uvedie 11 premiérových titulov. Konať sa bude v 47 kinách v 35 slovenských mestách a potrvá až do 29. januára. Prehliadku slávnostne otvorí 22. januára 2025 v Cinema City Eurovea Bratislava strhujúca konverzačná dráma Hammarskjöld – Boj za mier. Kino Film Europe v Pistoriho paláci v Bratislave sa opäť stane centrom festivalu, v ktorom prebehne aj väčšina sprievodných podujatí.
Scandi je už za dverami
Prvým zo sprievodných podujatí, ktoré sa uskutoční vo štvrtok 23. 01. o 18:00 v Cinema City Eurovea, bude diskusia Michala Havrana a jeho hosťa významného slovenského diplomata Miroslava Wlachovského k filmu Hammarskjöld – Boj za mier. Pôsobivý životopis švédskeho politika a štátnika Daga Hammarskjölda bol nominovaný na osem švédskych filmových cien Guldbagge. Režisér Per Fly v ňom predvádza majstrovskú prácu s napätím a kombináciou faktov a fikcie. Diskusia Michala Havrana a jeho hosťa na tému tejto napínavej politickej drámy sa uskutoční pred projekciou filmu.
Druhé sprievodné podujatie Cestovateľská prednáška Martina Pročku + projekcia filmu Chlad sa odohrá v piatok 24. 1. o 18:00 v Kine Film Europe. Vášnivý cestovateľ, islandofil, autor dvoch kníh a cestopisu, ktorý stojí za projektom Eyja Adventures, divákom počas svojej prezentácie Ako sme sa ocitli na hrane zákona vyrozpráva príbeh, ktorý sa stal nosnou témou jeho najnovšej knihy – Island: Návod, ako utopiť auto. Po prednáške bude nasledovať projekcia napínavej mysterióznej krimi Chlad, ktorá vznikla na základe bestselleru islandskej spisovateľky Yrsy Sigurðardóttir. Film získal šesť nominácií na ceny Islandskej filmovej a televíznej akadémie Edda.
Sobota 25. 1. v Kine Film Europe sa ponesie v znamení ŠVÉDSKEHO DŇA, ktorý pripravujeme v spolupráci s Veľvyslanectvom Švédska vo Viedni. Počas dňa sa premietnu tri švédske snímky a nebude chýbať ani malá ochutnávka švédskych špecialít a stánok kníhkupectva Artforum so severskou literatúrou.
Diváci sa môžu tešiť na 2 reprízy a jednu predpremiéru:
12:00 Muž menom Ove (repríza)
14:15 Ufo Švédsko (repríza)
16:30 Hammarskjöld – Boj za mier (predpremiéra)
Sobotný večer 25. 1. o 19:00 prinesie v závere dňa do Kina Film Europe aj kúsok Nórska v podobe sprievodného podujatia Tundra vo mne + Q&A s režisérkou Sarou Margrethe Oskal. Úprimný debut režisérky Sary Margrethe Oskal je príbehom sámskej umelkyne Leny, ktorá prichádza so svojím synom do zasneženej krajiny severného Laponska, aby načerpala inšpiráciu pre svoj pripravovaný projekt o rodovej problematike Sámov. Po filme prebehne online Q&A s režisérkou, ktorá sama bývala pastierkou sobov. Diskusia ponúkne jedinečný pohľad na život a kultúru pôvodného obyvateľstva.
V nedeľu26. 1. o 19:00 ovládne Kino Film Europe mrazivá kriminálna dráma Chlad + Q&A s režisérom Erlingurom Thoroddsenom. Na divákov čaká tajomná atmosféra a zamotaný prípad, v ktorom detektív Óðinnse postupne odhaľuje znepokojujúce skutočnosti týkajúce sa neobjasnenej smrti dvoch chlapcov. Etablovaný režisér tematicky pestrých hororov Erlingur Thoroddsen, ktorý zručne kombinuje všeobecne známe žánrové postupy a lokálnu škandinávsku poetiku, sa k nám po projekcii pripojí online a diváci tak budú mať jedinečnú príležitosť položiť mu otázky.
Pondelok 27. 1. o 18:00 bude v Kine Film Europe patriť nežnému sci-fi Večný + diskusii so psychoterapeutkou Lenkou Pavukovou Rušarovou a novinárkou Zuzanou Šifra Matuščákovou. Film prináša príbeh vedca, ktorý obetoval osobný život kariére a súčasne otvára intímne otázky o pochybnostiach, premárnených šanciach a existenciálnych záhadách. Ako žiť so svojimi rozhodnutiami a dôsledkami? Práve o týchto témach sa bude po projekcii rozprávať psychoterapeutka Lenka Pavuková Rušarová a novinárka Zuzana Šifra Matuščáková, známe z podcastu Prítomie, ktoré diskusiu obohatia o skúsenosti z reálnych príbehov.
Utorok 28. 1. o 18:30 vystrieda politické a mrazivé témy svieži animovaný film Spermageddon + Q&A s režisérskym duom Tommy Wirkola & Rasmus A. Sivertsen. V Kine Film Europe si tak diváci budú môcť užiť nekorektnú a odvážnu nórsku komédiu, ktorej však rozhodne nechýba srdce. Akoby sa spojili filmy V hlave a Prci, prci, prcičky. Príbeh sleduje tínedžerov Jensa a Lisu, ktorí sa po prvýkrát vydávajú na dobrodružnú cestu objavovania vlastnej sexuality a intímnosti. Po projekcii prebehne diskusia s režisérskym duom Tommy Wirkola & Rasmus A. Sivertsen, ktoré odhalí zákulisie a detaily tohto jedinečného diela.
Stredu 29. 1. o 19:00 zavŕši sprievodné podujatia SCANDI Minimasterclass Miroslava Zumríka + projekcia minisérie Hra o moc (ep. 1-2). Diváci si v Kine Film Europe budú môcť pozrieť prvé dve epizódy z oceňovanej nórskej minisérie Hra o moc. Dramatický seriál z politického prostredia prináša neuveriteľný príbeh Gro Harlem Brundtlandovej a mapuje jej vzostup ako prvej premiérky v krajine v 70. rokoch minulého storočia. Projekciám bude predchádzať minimasterclass Mgr. Miroslava Zumríka, PhD., ktorý vyštudoval filozofiu, škandinavistiku a polonistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, kde v súčasnosti vyučuje severské predmety na Katedre germanistiky, nederlandistiky a škandinavistiky.
Zažite SCANDI so všetkým, čo k nemu patrí. Tešíme sa na vás v kinách a pri diskusiách.
Podujatie sa koná s finančnou podporou Audiovizuálneho fondu SR, Veľvyslanectva Švédska vo Viedni a Veľvyslanectva Dánska vo Viedni.
Podujatie sa koná pod záštitou Matúša Valla, primátora hlavného mesta SR Bratislavy.
Klára Vernerová (Judit Pecháček), samoživitelka, matku dvou dětí, která v tíživé životní situaci učiní nelehké rozhodnutí dát své třetí, ještě nenarozené dítě k přímé adopci. Na kurzu pro žadatele o adopci a prostřednictvím internetu poznává čtyři rozdílné páry, jejichž touha stát se rodiči je silně ovlivněna jejich osobními příběhy a konflikty. Který pár je pro její dítě tím pravým?
Děcko – Seriál, který bude vyvolávat emoce
Zdroj: Česká televize
Česká televize už začátkem roku 2025 nešetří ambiciózní seriálovou tvorbu. Start seriálu Limity zvládl poměrně rychle diváky rozdělit, je poté pravděpodobně, že různé názory naskočí i u jiné seriálové novinky s názvem Děcko. Seriál scenáristek Kateřiny Krobové a Lucie Macháčkové a režijní dvojice Rozálie Kohoutové a Radima Špačka se přeci jen zabývá poměrně citlivými tématy. Náhradní rodičovství a všechny nástrahy, které jsou s tím spojené. Složité životní rozhodnutí spojené s tím, že se člověk zbaví vlastního biologického dítěte. A věčné diskuze o tom, jak moc samotná adopce může dítě v životě poškodit a co to vlastně znamená být rodičem.
Seriál, který má potenciál být takovým duchovním nástupcem populárního seriálu Kukačky? Oba seriály určitě spojuje téma o vychovávání dětí a do jisté míry pochopení toho, co dělá rodiče dobrým rodičem. Kukačky ovšem byly spíše komediálním dramatem pro celou rodinu. Po první epizodě se Děcko spíše profiluje jako sociální drama, ve kterém vše není úplně veselé. Už první epizoda naznačuje, že má tento seriál výrazný potenciál.
Komplexní postavy, které ztvárňují kvalitní herci
Zdroj: Česká televize
Klára je matka samoživitelka, která to nemá v životě jednoduché. Ani jeden otec jejich dvou dětí nebyl tím pravým do života, finančně strádá a do toho zjišťuje, že očekává své třetí dítě, kdy je tato informace definitivní čárou přes rozpočet. Děcko už úvodem první epizody představuje hektický život Kláry a nutí nás to s ní tak nějak sympatizovat. Neschopnost nalajnovat si svůj život, tuplem v těžké životní situaci, má spousty lidí, málokdo se ovšem dokáže dostat pod kůži matce, která finančně strádá. Navíc s bývalým psycho-manželem (Vladimír Polívka překvapuje nástinem mrazivého výkonu) za zády, který po první epizodě jistě neřekl poslední slovo.
Je radost vidět, že někoho napadlo, že by si Judit Pecháček konečně zasloužila i v české produkci pořádnou roli a nenechávat jí pořádné herecké příležitosti jenom na domovském Slovensku. Pecháček uvěřitelně ztvárňuje matku, která nemá ve svém životě vše úplně srovnané a mrazí už jenom z přesvědčivého výkonu, který Pecháček podává.
Seriál přitom nenechává herecké kvality seriálu na bedrech pouze jí a potěší i zbytek hereckého obsazení. Skvělá Elizaveta Maximová jako přesvědčivě tupě influencerka (Jan Jankovský jako její hrubý partner pobaví i přes fakt, že se zatím nachází jen na notebooku během pracovní cesty v Dubaji), Daniel Krejčík i Andrej Polák v rolích registrovaného páru toužícího po dítěti, i Eva Herzigová a Patrik Děrgel jako pár, který si úplně otázku budoucího rodičovství navzájem neujasnil. A i Ondřej Malý tu má vděčnou roli trochu jízlivého, přesto chápavého a empatického sociálního pracovníka Čápa.
Děcko přinese zajímavé pohledy na to, co to vlastně znamená být dobrým rodičem
Zdroj: Česká televize
Klára by možná nevyhrála cenu matky roku, je ovšem viditelné, že jí na jejích dvou dětech záleží. Jestli se tak bude celý seriál točit kolem toho, kdo je pro její třetí dítě ten pravý náhradní rodič (vyhrají osobní preference před nadějí finančního zajištění?), seriál již nyní jasně naznačuje svůj potenciál. Tři doposud představené páry (v pozdějších epizodách přibude ještě jeden pár). Stabilita, péče, zázemí, dobré mravy? Každý má o dobrém rodiči trochu jiné představy.
Po první epizodě se to tak má takto – podnikatel Hubert a influencerka Beáta nejspíše nejsou pro nikoho tou nejlepší variantou. Beáta možná v této epizodě projeví sympatickou lidskou stránku (a Maximová dokáže stejně jako její postava překvapivě přepnout), ale dítě by pro ní nejspíše bylo jen zdrojem další várky kliků a sledujících. Registrovaný pár Petr a Vladimír působí sympaticky, průměrný postoj v České republice k (byť registrovaným) homosexuálním párům jim ovšem nejspíše moc nehraje do karet.
Nejideálněji tak možná zatím působí Alena v podání Hacurové, která má zkušenosti s řízením školky a s dětmi to i díky tomu tak nějak umí, dítě by si ovšem ráda pořídila s partnerem, který dá velmi jasně najevo, že dítě zřejmě není pro něj a partnerka ho něj musí nutit. Různé postoje k potencionální roli rodiče budou zcela jistě vézt k zajímavým konfrontacím nebo výměnám názorů, technicky se dá souhlasit s tím, že jde Děcko vnímat tak trochu jako jinou detektivku. A ten potenciál je už po první epizodě nastaven vysoko. Dolů to zatím v podstatě shazují jenom ne vždy úplně funkční pokusy o humor.
Postavy zřejmě nebudou černobílé, o to příjemnější bude s nimi trávit čas
Zdroj: Česká televize
Po první epizodě velmi potěší, že se postavy nevykreslují černobíle. Dá se to říct nejen o influencerce Beátě, ale především o Kláře. Klára zřejmě udělala v životě pár chyb a jako každý člověk se musí naučit s těmi chybami a následky, které na její život měly, naučit žít. Stejně tak je dosud pravděpodobné, že postavy, které se nám vykreslují v nějakém pozitivním světle, ve skutečnosti budou skrývat nějaký ten mráček. I postava Čápa v podání Malého působí jako někdo, kdo je nějak sešlehaný životem. Mezi ústřední postavy patří především páry a každý z nich dosud představuje novou dynamiku.
Kdo bude chtít, najde zatím u každého páru nějaké důvody pro a proti, proč by děti mělo připadnout právě jemu. Seriál může budoucím rodičům nějak pomoct nastavit představy o tom, co to znamená být ideální rodiče, neplánovaně otěhotněným ženám případně poradit v těžké životní situaci a průměrnému člověku pomoci k tomu si nějak ujasnit svůj přístup k rodičovství.
Samotné téma je komplexní a už první epizoda naznačuje, že si to samotní tvůrci uvědomují a hodlají dle toho s tématem adekvátně pracovat. Dokazuje to i fakt, že na seriálu pracují odborné poradkyně (a ne, něco takového bohužel není v české seriálové tvorbě samozřejmostí). Tvůrcům se musí nechat, že komplexní téma neberou na lehkou váhu. A snad to samé půjde za 9 epizod říct o seriálu jako celku.
Ten správně lidský seriál
Zdroj: Česká televize
Po první epizodě se jde skutečně radovat. Postavy mohly být tak snadno karikaturní a přesto nejsou. Celé to mohlo s komplexním tématem pracovat strašně omezeně a hloupě a nestalo se to. Herci mohli snadno přehrávat a přesto ve výsledku působí v jednotlivých scénách přirozeně a ve svých rolích výtečně. Především na Maximové se musí ocenit, jak moc přirozeně svou influencerku hraje, protože jde zrovna o tu roli, kde by šla špetka toho přehrávání tolerovat. Ale není k tomu důvod, protože se nic takového nekoná.
Dá se očekávat, že i Děcko rozdělí diváky a to přesně z těch důvodů, které se dají předvídat. Zároveň je snadné pochopit, proč jistí diváci svým způsobem tomuto projektu propadnou.
Hned na začátku roku 2025 je tu tak sympatická česká seriálová novinka, která si zaslouží diváckou pozornost. A snad se vyplatí doufat, že si zbylých 9 epizod minimálně udrží nastavenou kvalitu. Ten správně citlivý scénář, solidní řemeslo a především výteční herci s očividně nosnými postavami.
Děcko – První dojmy závěrem
Po první epizodě velmi dobře načrtnuté sociální drama, které má potenciál svádět k různým debatám a možnému ujasnění názoru na jistá palčivá témata. Citlivý scénář, solidní řemeslo a výteční herci slibují, že by i zbylých 9 epizod seriálu Děcko mohlo stát za to….
Emily (Cameron Diaz) s Mattem (Jamie Foxx) kdysi pověsili kariéru v americké CIA na hřebík. Jejich minulost ale po letech vyjde najevo a oba se musí vrátit do světa špiónů…
Cameron Diaz hlásí Návrat do akce
Zdroj: Netflix
Návrat do akce se v případě stejnojmenného názvu koná doslova. Cameron Diaz se už svým hereckým debutem v Masce s Jimem Carreyem stála nejen sexuálním symbolem, ale přes noc hvězdou. Stačí si připomenout i její jiné filmy – Svatba mého nejlepšího přítele, Strach a hnus v Las Vegas, Něco na té Mary je, V kůži Johna Malkoviche, dvojice filmů Charlieho andílci, Vanilkové nebe, Gangy New Yorku Prázdniny Nancy Meyers, Mejdan v Las Vegas, Zatím spolu, zatím živí, Zkažená úča, Zelený sršeň nebo sérii Shrek, kde Diaz namluvila Fionu.
Diaz se koncem roku 2014 objevila v muzikálu Annie, kde si zahrál také Jamie Foxx. Dlouhou dobu to vypadalo, že Annie bude právě posledním filmem v kariéře Diaz. Únava z cestování, v prosinci 2019 se navíc Diaz stala skrze náhradní mateřství matkou své dcery. Dny důchodu dnes už dvojnásobné matky (v březnu 2024 její rodinu doplnil syn) jsou ovšem u konce. Diaz se totiž vrací k herectví skrze akční snímek Návrat do akce. A stejně jako u Annie a tehdejší herecké tečky je u jejího hereckého návratu opět Jamie Foxx. Akční podívaná, kterou režíruje Seth Gordon (první Šéfové na zabití) a je pravděpodobně největší filmovou novinkou Netflixu v lednu 2025. Mnohé nejspíše zvládne nalákat už jenom návrat Cameron Diaz. Stojí ovšem film za pozornost i z jiných důvodů?
Netflix moc dobře ví, co dělá
Zdroj: Netfilx
Nejspíše vlastně moc nezáleží na tom, co o filmu Návrat do akce v následujících řádkách padne. Sebevětší kritika totiž stejně nejspíše povede k tomu, že se filmová novinka Netflixu stane jedničkou ve sledovanosti na streamovacích službách. Průměrný konzument Netflixu je totiž dle zcela očividných dat schopen strávit vše, co mu Netflix na stříbrném podnose každý pátek naservíruje jako hlavní filmovou novinku. Ti radikálnější to můžou označit za definici vymývání mozků. Ti shovívavější musí uznat, že Netflix moc dobře ví, co dělá.
Největším lákadlem totiž zcela jistě bude pro mnohé právě ta Cameron Diaz, která nebyla celou dekádu nikde k vidění. Netflixu tak stačí vsadit na ní, spojit jí s Jamie Foxxem a tak nějak očekávat velkou sledovanost, která byla nejspíše zajištěna už v moment, kdy proběhlo k oznámení filmu a informaci o návratu Diaz k herectví. A jestli film kvůli někomu vidět, je to nejspíše právě ona. I ve věku 52 let je Cameron Diaz nejen pohledná, ale nadále velmi sympatická. Herečka, jejíž filmy jen v Americe utržili přes 3 miliardy dolarů, si svůj návrat k herectví navíc zřejmě užívá a vlastně se jí chce věřit, že se k herectví nevrátila jenom kvůli jistě hezky tučnému šeku od Netflixu.
Zásadní akční podívaná se nekoná, neurážející akční výplach vlastně ano
Zdroj: Netflix
Tón filmu Seth Gordon jasně nastaví už v prologu, který vyvrcholí akční sekvencí, do které se bondovky nejspíše jen tak nepustí. A kdyby ano, šlo by o návrat k bondovkám přitaženým za vlasy z ranku Mooreovek (Žít a nechat zemřít – Vyhlídka na vraždu) a pozdějších Brosnanovek (Zlaté oko – Dnes neumírej). Je to divoký akční výjev, za který by se nestyděl průměrný díl Rychle a zběsile nebo Michael Bay v nějakém svém akčním snímku.
Už přístup diváka k celému prologu bude nejspíše jasně definovat přístup k celému filmu. Gordon je nadále neurážející řemeslník, scénář jeho a Brendana O´Briena (Sousedi 1-2) nepřekvapí, neurazí. Film se nebojí odkazů na jiné špionážní snímky a scénář je podobně hloupoučký jako u posledního netflixovského hitu Příručák. Karty jsou jasně rozdané, kdo chce sedět u stolu, musí na pravidla hry přistoupit. A kdo bude pasivní, dostane vlastně neurážející akční výplach.
Film, který dostal Jamieho Foxxe do nemocnice
Zdroj: Netflix
Cameron Diaz a Jamie Foxx spousty akčních scén realizovali sami, jen u Foxxe to mělo za následek hospitalizace a dubléři za něj musí dodělat zbytek filmu. Diaz a Foxx spolu mají fajn chemii, Diaz ani po dekádě pauzy od herectví neztratila své charisma. Škoda momentů, kdy si tahle podívaná bere zbytečně vážně, protože momenty, kdy se zdánlivě pokouší o utahování si ze špionského žánru, působí tak nějak přirozeněji.
Je zajímavé, že by Návrat do akce skutečně mohl fungovat jako takové Zatím spolu, zatím živí 2. Jenom Toma Cruise nahradil Jamie Foxx, dvě hlavní postavy mají děti, Seth Gordon nemá tak kreativní fištrón jako James Mangold (a akci neovládá tolik jako komediální scény) a celé to je prostě tak nějak bezduché. Ne tolik, aby se Netflix začal opět snadno obviňovat z toho, že nejspíše opravdu jeho filmy generuje umělá inteligence, vlastně ovšem zase tak moc nechybí. Minimálně celý koncept tak nějak vykonstruovaně působí. Na neurážející výplach to pořád stačí. Kdo ovšem čeká, že se na Netfilxu počátkem roku 2025 něco změní, měl by opět spolknout hořkou pilulku reality.
Ambice jsou zřejmě sprosté slovo
Zdroj: Netflix
Návrat do akce působí dojmem, že v podstatě nemá žádné ambice. Krom návratu Diaz k herectví vlastně není koncepčně ničím zajímavý, zároveň nevyvolává dojem, že by měl větší ambice, než se pouze stát největší filmovou novinku pro Netflix za leden 2025. Je to celé slepené různými klišé, což se dá říct i o postavách, které ztvárňují Glenn Close, Kyle Chandler nebo Andrew Scott. Každý v podstatě odehraje svůj standard, tak nějak ovšem se dá snadno definovat úloha, kterou každá z vedlejších postav nějak sehraje. Kdo čeká zásadní redefinici podžánru o špionech, kteří mají být především partneři, jako seriálové Mr. & Mrs. Smith, ten si musí uvědomit, že na něco takového tu v podstatě ani nebylo místo.
Není pochyb o tom, že to některým (především těm průměrným konzumentům Netflixu) bude stačit, opět se tu bude konat vysoká sledovanost a začne se mluvit o pokračování (na které jako u jiných hitů z dílny Netflixu dojde nebo prostě nedojde). Vše je vlastně pořád v té standardní konstelaci, zároveň jsme pořád na začátku roku 2025 a dá se čekat, že Netflix nasadí větší pekla. Tohle je pořád tak nějak v pohodě. Tedy taková ta definice průměrného filmu v nejčistší podobě.
Návrat do akce závěrem
Návrat do akce splní své základní zadání v tom, jak funguje distribuce filmových novinek na Netflixu. Každý si musí sám ujasnit, jak moc je s tím smířený a jak moc ho to deprimuje. Návrat do akce je v podstatě tou nejvíce ideální definicí průměrného akčního filmu. Nestrhne, zároveň na něco takového ovšem očividně nemá ambice. Seth Gordon prostě dodává tuctový akční snímek a průměrnému konzumentu Netflixu to nejspíše i tentokrát bude stačit.
Zázraky se v novém roce minimálně na Netflixu prozatím nedějí, návrat Cameron Diaz k herectví ovšem přeci jen potěší. A pokud je zrovna toto ten film, který v Diaz probudil euforii z návratu k herectví a bude se ve filmech opět objevovat častěji, realizace tohoto filmu přeci jen dává alespoň nějaký smysl…
Letopisy Narnie od Grety Gerwig míří nejen na Netflix
Server Puck potvrdil, že se na Netflixu konečně koná revoluce.. tak trochu! Konkrétně bylo potvrzeno, že se Letopisy Narnie v režii Grety Gerwig (Malé ženy/2019, Barbie/2023) podívá nejen na Netflix, ale i do kin!
26. 11. 2026 (příští Díkůvzdání) mají být konkrétně Letopisy Narnie od Grety Gerwig (pořád není potvrzeno, kterým směrem se filmy Gerwig vydají) nasazeny do sálu IMAX v 90 různých zemích. Na samotnou streamovací službu poté film dorazí až 25. 12. 2026. Letopisy Narnie od Gerwig se tak v kinech exkluzivně mají zdržet necelý měsíc.
Zdroj: BBC
Týden před uvedením Letopisů Narnie od Gerwig nasadí studio Lionsgate nový film ze světa Hunger Games s podtitulem Sunrise on the Reaping. Den před Narnií (25. 11. 2026) od Gerwig má také do kin dorazit nový animák z dílny Walt Disney Animation (pravděpodobně Ledové království III). Těžko říct, jak to ovlivní celkové plány studií na konec podzimu 2026. Je ovšem jisté, že se tu v jisté formě koná revoluce.
Jak moc zásadní událost se vlastně odehraje?
Zdroj: Walt Disney Pictures
Gerwig si tak vydupala alespoň nějaký čas v kině a je otázkou, zda se to povede i jiným filmařům (Rian Johnson má mít u Na nože 3 také ambice na kino). Nyní bude pouze záležet na několika faktorech a dle toho se bude odvíjet několik variant:
A) Netflix udělá jednu výjimku a ať už si Narnie od Gerwig v kinech povede sebelíp, na změnu distribuce u Netflixu to zásadní vliv nebude.
B) Narnie od Gerwig v kinech velmi překvapí a Netflix se rozhodne investovat do kin i u jiných velkých filmů ze své produkce.
C) Narnie v IMAX sálech zaostanou za očekáváními (minimálně nároky Netflixu) a Letopisy Narnie budou vnímané jako experiment, který se nepovedl.
Plány na kinodistribuci u Narnie od Gerwig jsou pozitivní informací
Zdroj: Walt Disney Pictures
Těžko soudit jak moc samotný Netflix investuje do kampaně. Těžko říct, jak moc velký zájem o adaptace knižní série C. S. Lewise vlastně panuje a zda Netflix nedělá zásadní chybu. Jisté ovšem je, že Greta Gerwig dokazuje, že autorští filmaři ještě v Hollywoodu mají možnost vydupat si své. A už to je samo o sobě velmi sympatická zpráva.
Snad tedy v listopadu 2026 dorazí také parádní adaptace klasické knižní ságy. Netflix již nyní totiž plánuje adaptaci všech sedmi knih (Gerwig by se měla jistě chopit prvních dvou filmů) a výtečný start by sám o sobě udělal své.
David Lynch dnes ve věku 78 let opustil svět. Už dříve varoval, že na tom není nejlépe, poslední rok nemohl opustit svůj domov a to i přes to, že se tak nějak pomalu chystal na realizaci vlastního animovaného filmu. Na ten ovšem již bohužel nedojde. Tvůrce Mazací hlavy, Sloního muže, Duny z roku 1984, Mulholland Drive nebo filmu a následně seriálu Městečko Twin Peaks. Málokterý filmař by si více zasloužil status kultovní režisér.
Lynch se také objevil ve Fabelmanových Stevena Spielberga, kde ztvárnil legendárního režiséra Johna Forda, od Stevena Spielberga přitom jako honorář vyžadoval pouze pytlík křupek Cheetos. Johna Forda Lynch oživil s pověstí, která čtyřnásobného držitele Oscara za režii předcházela a pro Lynche šlo jako příležitostného herce o výtečné rozloučení se stříbrným plátnem.
David Lynch ovšem odejde tak jako výrazný tvůrce. Tvůrce, který možná nebyl především v posledních letech nejplodnější, zanechal ovšem za sebou spousty výrazných snímků.
David Lynch – Výrazné filmové projekty i kultovní seriál
Zdroj: Paramount Pictures
Už svou Mazací hlavou se představil jako výjimečný tvůrce. Sloní muž nejspíše navždy zůstane jeho nejslavnější filmový projekt. Snahu o to adaptovat Dunu Franka Herberta se v podání Davida Lynche musí alespoň docenit. A Mulholland Drive je dodnes funkční neo-noirový thriller. Nejvíce fanoušků si ale Lynch nejspíše získal Městečkem Twin Peaks.
První dvě série vznikly v letech 1990-1991, v roce 1992 došlo na celovečerní film Twin Peaks: Ohni se mnou pojď, v roce 2017 poté na revival původního seriálu a 18 nových epizod. Lynch za sebou nechal výrazný odkaz. A nejeden fanoušek jeho tvorby na něj nejspíše bude s láskou vzpomínat. A tak trochu i ti lidé, kteří mají o jeho tvorbě alespoň malé povědomí.
Zdroj: ABC
David Lynch byl nejen režisér, scenárista a příležitostný herec. Byl také malíř, výtvárník, hudebník a skladatel. Dočkal se čtyř nominací na Oscara, v roce 2020 si došel alespoň pro Čestnou cenu.
