Rozhovor s režisérem filmu OUCA a dokumentu 7829 km od Wu-chanu Peterem Pavlíkem!
Dámy a pánové, vítejte u rozhovoru s režisérem, střihačem a velkým filmovým fanouškem Peterem Pavlíkem. Pavlík se jako střihač podílel na dokumentu Králové videa, pro televizní stanice udělal tisíce trailerů a spotů!! Jako filmový kritik přispívá na různé filmové stránky (ČSFD, kinema.sk). Tento rozhovor vznikl pří příležitosti nového filmu OUCA – (NE)SKUTOčNí PRíBECH , na kterém Pavlík pracoval s Katarínou Smacznou (scénář a námět, kamera), samotný Pavlík se pak ujal režie, střihu a zahrál si tam taky hlavní roli. Tolik slov k úvodu a vrhneme se na samotný rozhovor.
Vím, že se kolem filmu pohybuješ skoro celý život. Viděl jsem s Tebou rozhovory a různá videa. Mohl bys mi říci, kdy přišla první reálná myšlenka, že se do toho pustíš naplno a natočíš si něco svého??
Niečo vlastné som chcel natočiť odjakživa. Myšlienka, že teraz je tá správna chvíľa, prišla s lockdownom. Potreba sa realizovať bola každým dňom silnejšia. Tak sme s partnerkou Katkou Smacznou vymysleli dokument 7829 km od Wu-chanu. Počas ďalšieho tvrdého lockdownu sme si povedali, že z toho urobíme tradíciu, a vznikla OUCA. Na oboch projektoch bolo výzvou vymyslieť koncept, aby sme vedeli pracovať v obmedzených podmienkach bez štábu.
Rozumím. Při sledování obou filmů jsem vnímal, že jde o dost osobní projekty. A jak říkáš, velkou zásluhu na tom májí omezené podmínky, rozpočet a další věci. Když jste vymýšleli koncept na OUCU, tak už se počítalo, že to bude formou mockumentary, anebo jste k tomu dopracovali až později??
Od začiatku sa počítalo s tým, že to má byť mockumentary. A to z dvoch dôvodov. Prvým bola realizácia. Vedeli sme, že na to budeme počas lockdownu sami. Ten film by vyzeral rovnako, aj keby sme mali rozpočet Avatara. Chceli sme sa pohybovať iba v mantineloch toho, čo by dokázal natočiť sám Ľuboš so svojou rodinou. A druhým ešte podstatnejším dôvodom je, že si to pýtal príbeh. Čo môže byť viac príhodnejšie pre tému fake news ako falošný dokument? Koncipovali sme to ako jeden veľký hoax. Od úvodného žmurknutia do kamery, cez falošné citáty, až po zakomponovanie skutočných udalostí, ako napríklad protest v Rimavskej Sobote.
Z mého pohledu to funguje parádně. Krásně si vystihl celou situaci, fake news a ten typ lidí, kteří věří každé absurditě na internetu. Jakým způsobem ses na roli připravoval a jak moc náročné bylo psaní scénáře??
Ďakujem pekne. Náš film nemal pevný scenár. Pravdupovediac, scenár mal 7 riadkov. Mali sme v ňom zachytené hlavné dejové zvraty, ale celý film vznikal dosť experimentálne. Všetko sa improvizovalo na základe toho, čo sa dialo. Máme tony nepoužitého materiálu. Nevedeli sme dopredu, ako sa budú uvoľňovať opatrenia a ani aká bude pandemická situácia. Jediný, kto vedel, čo sa bude diať na pľaci, som bol ja. Nahadzoval som témy a Katarína s Klarkou do toho improvizovali tým, že reagovali na to čo počuli.
To malo mnoho spoločného aj s prípravou: Vytvoril som si fejkový profil a pridal do facebookových skupín, v ktorých sa koncentrovali ľudia ako Ľuboš. Každý deň som si prečítal ako komentujú každodennú situáciu, aký je najnovší hoaxový trend, a to som potom tlmočil pred zapnutou kamerou svojim spoluhráčom. Ani jedna Ľubošova veta nepochádza z mojej hlavy. On nie je ľudská bytosť, predstavuje akúsi karikatúru istej skupiny ľudí. Rovnako ako Kamila predstavuje hlas rozumu. Ich rodina je vlastne komunita, v ktorej žijú tri rôzne typy ľudí. Môžu predstavovať sociálne siete, štát alebo pokojne celú civilizáciu. Vždy má niekto svoju pravdu, niekto je proti, niekto sa nevie rozhodnúť a treba ho zlomiť. Na jednu alebo na druhú stranu.
Vážně bez scénáře!! To jsem nečekal. Musela být sranda to pak se sestříhat. Točili jste chronologicky nebo podle potřeby??
Zhruba 90% sa točilo chronologicky. Robili sme to ako reálny časozberný dokument. Občas sa urobili dotáčky. Napr. výlet do Rakúska nebol vôbec v pláne. To nám napadlo, až keď vyšiel hoax o odmene za neočkovanú krv. Tak sme vymýšľali nové podzápletky a triafali sa do konca.
Bylo to pro Tebe osobně velká změna být před kamerou a vyzkoušet si hereckou polohu?? Připravoval jsi se na to nějak extra, nebo jsi to bral, že pokud by to nevyšlo, tak by to sedělo do celkového pojetí – přepálenost a nadsázka.
Robili sme skôr moje testy. Keby to žiadnym spôsobom nefungovalo, tak by sme natáčanie ukončili. Mali sme výhodu v tom, že naša postava je tiež pred kamerou prvýkrát, takže niektoré momenty vyšli lepšie, ako sme čakali. U mňa bol najväčší problém boj s artikuláciou. Často mi v reálnom svete nerozumieť. V rámci prípravy som pozeral nejaké tie hoaxerské videá, no došlo mi, že to musím spraviť po svojom. Aj keď niektoré prvky sú odpozerané.
Chápu. Z mého pohledu si ukázal fajn komediální talent.
Paradoxné na tom je, že som sa Ľuboša nesnažil hrať ako komediálnu postavu. Komika vzniká z toho, čo vypúšťa z úst. Aj do toho rapovania som dal všetko. Viem, že nie som tanečník ani spevák, tak som sa to snažil urobiť čo najlepšie. A tak to mohlo vypáliť čo najzábavnejšie. Keby som sa snažil preháňať, mohlo to pokojne prekročiť hranicu trápnosti. Čo sa nám, snáď, nestalo.
O kolik bylo náročnější natáčení OUCA oproti 7829 km od Wu-chanu?? Myslím po technické stránce.
Možno tak nevyzerá, no natáčanie 7829 km od Wu chanu bolo náročnejšie. Museli sme ladiť výpovede vyše 20 respondentov, vyrábať množstvo grafiky a nájsť ešte viac videí ohľadom pandémie. OUCA mala od začiatku dané technické parametre. Najväčší problém bol samozrejme zvuk. Našťastie, nám náš koncept dovoľoval mikrofóny priznať.
Tak to je pro mě překvapení. Myslel jsem si, že OUCA byl náročnější. Teď otázka trochu na tělo. Máš pocit, že ses jako režisér mezi filmy posunul?? Přeci jenom je to rozdíl dělat dokument a film ve stylu mockumentary.
Ja dúfam, že áno. Ale to musí posúdiť hlavne divák. Každým ďalším projektom sa učím a objavujem nové cesty. Ani jeden z tejto dvojice filmov nevznikol tradičným spôsobom. Pri Wu-chane sme prišli na nejaké riešenia, ktoré sme pri OUCI využili.
Zatím oba filmy byly osobnějšího rázu. Kdyby přišla nabídka na něco komerčnějšího, šel bys do toho?? Třeba seriál pro televizi, minisérie nebo něco na zakázku.
Určite by ma to zaujímalo. Nejaké ponuky už boli, no bohužiaľ, to z časových dôvodov nevyšlo. Ale záležalo by hlavne od projektu. Určite by ma nebavilo točiť reality show alebo seriál, v ktorom je predpísaná kostra. Na druhej strane, spravil som dva celovečerné filmy bez honoráru a nájom treba platiť.
Vím o Tobě, že máš opravdu ale opravdu hodně moc nakoukano. Je nějaký žánr, který by sis chtěl zkusit??
Ideálne všetky (smiech). Čo je však v našich podmienkach dosť problém. Mimoriadne ma láka nejaký western alebo muzikál.
Takhle přesně by odpověděl Spielberg na začátku kariéry. V Česku a na Slovensku moc žánrových filmů nevzniká, a když už ano, tak na ně nechodí diváci. V čem si myslíš, že je podle Tebe problém??
Sú to čisto západné žánre, ktoré u nás nemajú tradíciu. V našich reáliách by príliš nefungovali. Podobne ako komiksovky. Muselo by sa to vyriešiť nejakým oblúkom. Úžasne to robil napr. Oldřich Lipský.
Zajímavá odpověď. Máš nějakého oblíbeného režiséra z Česka a Slovenska. Já osobně mám rád Jana Prušinovského, který dělal Chyby nebo Kobry a užovky. Jeho filmy jsou zajímavé a mají celkem originální a zajímavé scénáře. Není tohle hlavní problém, že zde nemáme dobře napsané příběhy a scénáře.
Máme scenáre a príbehy, ktoré si naše obecenstvo vyžaduje. Každý krok do neznáma sa stretáva s istou nedôverou. Zo súčasných domácich tvorcov ma najviac baví a inšpiruje Viktor Tauš. Možno aj preto, že často spolupracujeme. Veľmi ma zaujíma jeho filmová reč a nápaditosť. Napr. Pri snímaní OUCE bol jeden z benchmarkov seriál Zrádci.
Tahle situace je dost smutná. Teoreticky kdyby přišla nabídka, abys natočil obyčejnou romantickou komedii, a kdyby byla komerčně úspěšná, tak bys dostal peníze na svůj projekt. Šel bys do toho??
Vzhľadom na to, že som veľkým fanúšikom romantických komédií, tak určite. Snažil by som sa ich však komponovať podľa tých, ktoré sú mi najbližšie. A to sú screwbally zo 40. Rokov. Tie moderné české sú úplne mimo môjho chápania.
Tak v tom nejsi sám. Já na většinu romantických komedií z Česká a Slovenska nekoukám (od toho je tu Mojmír Sedláček alias Rimsy, expert na domácí tvorbu), protože mně vadí to, jakým způsobem fungují nebo jsou vystavěné. Ale své diváky si najdou a vydělávají peníze. Z jakého českého nebo slovenského filmu si měl naposledy největší radost – ať už jde o kvalitu, technickou stránku nebo téma??
Veľmi ma bavila Láska pod kapotou od Mira Rema. Úžasne natočený dokument. Podobne Jednotka intenzívneho života bol nádherne civilný film s mimoriadne silnou témou. Veľmi sa mi páčili už tebou spomenuté Prušinovského Chyby alebo Nech je svetlo od Marka Škopa. Tá situácia u nás nie je úplne zlá. Vzniká tu každoročne niekoľko veľmi kvalitných diel. Akurát na očiach sú viac filmy na týranie Mojmíra Sedláčka.
Pravda. Ono u nás a na Slovensku vzniká spoustu zajímavých filmů, jen máji problém najít si své diváky. Teď zas teoretická otázka. Netflix a HBO se chtějí soustředit na lokální tvorbu. Dovedl by sis představit že, bys pod těmito giganty pracoval, a to ať už z pozice střihače nebo režiséra??
Určite áno. Minimálne kvôli tomu, že tieto platformy majú obrovský dosah. Ale to nezáleží na mne. Vybrať si ma musia oni (smiech).
Blížíme se k závěrečné otázce našeho rozhovoru. A tou je samozřejmě ta, která každého zajímá. Máš v plánu nějaký další film?? A pokud ano, mohl bys prozradit, jestli se budeš držet tématu předchozích dvou, anebo zkusíš něco nového??
V pláne je toho veľa, ale nič viac zatiaľ nechcem prezrádzať. Uvidíme, či sa niečo z toho podarí zrealizovať. V riešení je jeden dokument a dve hrané veci. Snáď aspoň jedna z nich vznikne…alebo radšej všetky. Uvidíme.
Peteru Pavlíkovi moc děkuji za rozhovor a popřeji mu ať ho provází Síla při dalších projektech.
PS: Zde je celý dokument 7829 km od od Wu-chanu !!
Zdroj: YouTube/Peter Pavlík
Toto byl rozhovor s Peterem Pavlíkem. Snad se Vám líbil a dozvěděli jste se nějaké zajímavé informace ze světa filmu a natáčení.
Zdroj: Facebook, Peter Pavlík
Zdroj titulního obrázku: Peter Pavlík
