Hlavní hrdinkou je Mabel Tanakaová, dívka s mimořádně silným citem pro zvířata a ochranu přírody. Už jako dítě se snažila zachraňovat školní zvířátka, i když tím dospělé a zejména své učitele doháněla k šílenství. Její skutečné pouto k přírodě se však naplno rozvine na místě, kterému říká Hájek a které se nachází na okraji města, kde jako malá trávila čas se svou babičkou. Právě toto místo se pro Mabel stane symbolem klidu, porozumění přírodě a společného domova lidí a zvířat. Když je Hájek v době, kdy je Mabel už náctiletá, ohrožen výstavbou městského obchvatu, Mabel se rozhodne jednat. Zjišťuje, že zvířata z místa výstavby zmizela, a jediný způsob, jak je dostat do Hájku zpět a zabránit tak výstavbě estakády, je vrátit do tamního biotopu bobra. Ten přehradí potok a vzniklá tůňka přiláká další zvířátka, která se v Hájku znovu zabydlí.
Její snaha o záchranu Hájku ji zavede na Bobrtonskou univerzitu, kde tým vědců pod vedením paní profesorky Fairfaxové provozuje supertajný projekt, který umožňuje lidem dostat se doslova na skok do divočiny. Pomocí robotických zvířat, kterým vědci říkají Skokani, vytištěných na 3D tiskárnách, lze přeskočit do zvířecí říše, kde je pak možné se zvířátky komunikovat. Mabel neváhá a přenese svou mysl do robobobřice a vydá se do divočiny hledat bobra, který by zachránil její Hájek. Krátce po přeskoku je Mabel udivená, jak dobře všem zvířátkům rozumí a jak zábavně si povídají. Záhy však zjišťuje, že v říši zvířat platí jistá pravidla, o kterých neměla dosud ponětí…
Na skok do divočiny – Nejen bobří Avatar
30. celovečerní animák z dílny studia Pixar, který v angličtině nese název Hoppers, měl v českých kinech vyjít jako Skokani, nakonec však tvůrci zvolili distribuční název Na skok do divočiny. Samotný film režiséra a scenáristy Daniela Chonga v jednom dialogu odkazuje na to, že jeho zápletka evokuje zápletku z Avatara, neboť hlavní motiv spočívá v možnosti přesunu lidského vědomí do robotických zvířat – Skokanů. Ve výsledku se dá říct, že Na skok do divočiny kombinuje prvky Avatara s dva roky starým animákem Rozzum v divočině, kde se rovněž pohyboval robot v přírodě, byť jiného typu a s odlišnou funkcí. I přes tuto zjevnou inspiraci však film dokáže nabídnout originální pohled a vlastní nápaditý svět.
V době, kdy se Pixar stále potýká s vlnou nevyhnutelných pokračování (v nejbližších letech Toy Story 5, Úžasňákovi 3 či Coco 2), Na skok do divočiny dokazuje, že studio stále produkuje originální příběhy, které nejsou pouze variacemi starších konceptů. Přestože se film pohybuje v tradičním pixarovském rámci – outsider vstupuje do specifické společnosti a jeho činy mají dopad na okolí –, je to právě způsob, jakým jsou tyto motivy zpracovány, co činí příběh svěžím.
U Skokanů Pixar zase tolik neexperimentuje, vůbec to ovšem nevadí
Výraznějším experimentem Pixaru bude příští rok Gatto, první ručně animovaný celovečerní film studia. Na skok do divočiny spíše evokuje klasický Pixar, tedy to, co studiu vždy šlo nejlépe – propojení vizuálně působivého světa s citlivě vystavěnými postavami a emocionální hloubkou.
Historie spolupráce Pixaru s Disneyem je zajímavá. Původně se očekávalo, že po úspěchu prvních Aut skončí partnerství a studio bude moci více experimentovat, dokonce se uvažovalo i o hraných filmech. Realita byla však odlišná – v roce 2006 Disney Pixar koupil za 7,4 miliardy dolarů, čímž se Pixar jednou z klíčových značek společnosti Disney. Tato akvizice proběhla před nákupy Marvelu, Star Wars či 20th Century Fox, diskuze o vlivu Disneyho na kreativitu Pixaru jsou od té doby časté – někteří kritici argumentují, že určité schematičnosti nelze uniknout. Na skok do divočiny ale ukazuje, že i v rámci těchto omezení lze vytvořit působivý a svěží film.
Výtečný film pro celou rodinu
Pixar stále zůstává studiem, které tvoří pro celou rodinu a přitom se nebojí vážnějších témat, kdy například ve filmu mírá jedna z postav na rakovinu. Svět, který Daniel Chong a spoluscenáristka Jesse Andrews vytvořili, je propracovaný a zábavný. Bobři jsou zde největší pohodáři, motýlové největší sociopati, a činy postav s dobrými úmysly mohou vést k nečekaným, někdy katastrofálním následkům. Konflikt mezi lidmi a přírodou je zpracován vizuálně poutavě, s důrazem na detaily a atmosféru, a přitom se vždy drží hravého tónu, který je typický pro Pixar.
Jedním z vrcholů filmu je vztah hlavní hrdinky Mabel a bobřího krále Jíry. Jíra se stává nejen zábavnou a sympatickou postavou, ale i emocionálně komplexní – mírumilovný, tolerantní a pevně věřící v dobro všech zvířat i lidí, kteří by jeho domov mohli poškodit. Jeho naivita je přirozená, nikoli frustrující, a spolu s Mabel vytváří pouto, které je jádrem emocionálního dopadu filmu. To je typické pro Pixar – vztah mezi hlavními postavami je nejen zábavný, ale i věrohodně vybudovaný, s dramatickým a komickým napětím.
Film, který se svým konceptem nepracuje tak úplně předvídatelně
Nepředvídatelnost je dalším klíčovým prvkem filmu. Překvapivé zvraty, kombinace sci-fi prvků s ekologickým poselstvím a kreativní zpracování zápletky činí film zábavným a svěžím. Přesto se drží tradiční rodinné narativní struktury – vyhýbá se přehnaně temným nebo traumatizujícím scénám a zároveň se nebaví jen povrchně. Pixar dokazuje, že dokáže kombinovat hravý koncept s emocionálně funkčními vztahy postav a vizuální dokonalostí. Animace je propracovaná do nejmenších detailů – od rozlišení jednotlivých bobrů po realistickou srst, což zajišťuje, že divák pozná každý charakter a nuance jeho chování. Tyto detaily potvrzují, že Pixar stále ovládá mistrovství v animaci i v drobných vizuálních prvcích. Celý vizuální design světa, od prostředí po postavy, je vysoce sofistikovaný a zároveň přístupný pro diváky všech věkových kategorií.
Na skok do divočiny sice nepřináší revoluci do dějin animace, ale jasně připomíná, proč si Pixar kdysi vydobyl výsadní postavení. Film je pečlivě vystavěný, nápaditý a emocionálně působivý. Spojuje vizuálně ohromující prostředí, inteligentní humor a opravdové srdce, které osloví nejen děti, ale i dospělé. Po-titulkové scény, typické pro Pixar, fungují jako dodatečné pointy k již rozehraným gagům, český dabing je kvalitní a soundtrack Marka Mothersbaugha svou sílu plně ukazuje při závěrečných titulcích. A kdo bude dávat při sledování opravdu velký pozor, narazí na několik očividných odkazů na předchozí pixarovky (především na Vzhůru do oblak).
Na skok do divočiny závěrem
Na skok do divočiny dokazuje, že Pixar stále zvládá klasický model: hravý příběh, emocionální hloubku, propracované postavy a technicky špičkovou animaci. I v době, kdy studio žije mezi nevyhnutelnými sequely a opatrnější dramaturgií, kreativní jiskra stále nepohasla. Film sice není revoluční, ale je poctivě vystavěným, nápaditým a emocionálně funkčním dobrodružstvím, které připomíná starý dobrý Pixar. A pokud nic jiného, jde o nejlepší film s bobry v hlavní roli od dob Stovky bobrů…
Verdikt: 8,5 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Pixar
