Rychlé šípy – v čele s Mirkem Dušínem – to není jen parta kamarádů. Je to archetyp správného jednání za každých okolností. Znají je i ti, kdo knížky o nich nikdy nečetli. Dobré skutky, slušná mluva i starost o čest klubu a Mirek Dušín se svým legendárním „To je nečestné a nesportovní“ můžou být někomu k smíchu – ale je to ideál a ideály je dobré mít v každé době. Tím spíš ideály, které se neberou vždy jenom vážně a dokážou se pro dobrou věc i ušpinit (koneckonců i sám Mirek skončí v jednom příběhu doslova na hnoji)…
Rychlé šípy jsou legendární český chlapecký klub, který vznikl v roce 1938 jako spolupráce spisovatele Jaroslava Foglara a ilustrátora Jana Fischera. Původně šlo o komiks na pokračování, který vycházel v časopise Mladý hlasatel. Pětice hlavních hrdinů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – v něm ztělesňovala ideály čestnosti, přátelství a odvahy. Dobrodružství a chlapecký idealismus jsou základem díla, které baví již několik generací čtenářů.
Na několik adaptací poté již došlo, vždy ovšem v hrané podobě. Nyní ovšem vznikla zcela první animovaná adaptace. Sedmidílná série režiséra Michala Žabky konkrétně vychází z původních kreseb, zároveň se ovšem snaží mít vlastní animovaný styl. Jedná se o ideální kompromis nostalgie a moderního přístupu, který samozřejmě cílí nejen na dětské diváky, ale v podstatě na všechny, kteří Rychlé šípy měli rádi již od roku 1938. Nová adaptace Rychlých šípů totiž dokazuje, že po stránce věku nemají jejich příběhy datum splatnosti.
Rychlé šípy se seznamují
Hned první díl s názvem Rychlé šípy se seznamují vychází z komiksu. Pokud měl někdo problém s tím, že například nové zpracování O pejskovi a kočičce sází na jeden hlas pro všechny postavy, nové Rychlé šípy spoléhají na to, že má každá postava vlastního dabéra. Dle příslibu mají být příběhy rozvinuté a obohacené o ikonické motivy z celé třistadílné komiksové série, aby vznikl napínavý a moderní seriál, který potěší skalní příznivce i zcela nové diváky. Seriál tak na samotném startu diváky postupně seznamuje s partou chlapců, ze kterých se stanou Rychlé šípy. Kreslíř Karel Jerie očividně chce být věrný Fischerovým ilustracím. Prostředí poté dokáže působit poměrně živě.
Minimálně na samotném startu se seriálová adaptace věrně drží komiksu, daří se jí zachytit nádech chlapeckého dobrodružství – takového, které se dá v dospělosti brát s nadhledem. Dětští hrdinové si ovšem zakládají na spravedlnosti a boji dobra za každou cenu. I proto je ostatně Mirek Dušín vnímán jako vzor ctností. Každá z ústředních postav má svou specifickou roli (vtipálek či chytrák). Příběhy se poté mají dočkávat propojení či pozměnění, protože jsou v původní předloze příliš krátké. Autorský je nový projekt i rozhodnutím, že bude zasazen do 40. let – nové Rychlé šípy se konkrétně odehrávají v realitě, kde v Československu nikdy nenastal komunistický převrat. Nová adaptace tak nikdy nemůže působit jako chabá 50:50 kopírka komiksové předlohy, je z toho naopak dílo, o kterém jeho tvůrci výrazně přemýšleli.
Zrod nejen Rychlých šípů, ale i Bratrstva kočičí pracky
Kromě Rychlých šípů se zde dává dohromady i Bratrstvo kočičí pracky, které vždy sloužilo jako přímý protějšek Rychlých šípů. Jejich založením nicméně první epizoda teprve vrcholí, je tak nutné si na jejich aktivitu počkat do dalších dílů. Epizoda se místo toho soustředí především na to, jak se Šípy dávají dohromady – stávají se poté ihned sehranou bandou. Nádech dobrodružství dokáže snadno navodit i hudba Ondřeje Soukupa, který eskapády ústřední pětice doprovází přesně tak, jak je mohou vnímat členové titulního klubu – jako velkolepá dobrodružství. Odklony jsou do velké míry nevyhnutelné. Nové Rychlé šípy se očividně nebudou zdrojového materiálu držet tak pevně jako nové O pejskovi a kočičce. Nutně to ovšem nemusí být na škodu.
Chlapeckost ústředních hrdinů může z dnešního pohledu skutečně působit až úsměvným dojmem. Jedná se ovšem o specifické kouzlo Foglarovy předlohy, které očividně ani po 87 letech nevymizelo. Uvědomělost tvůrců je do jisté míry rozpoznatelná už v úvodních titulcích. Ty snadno evokují různé kriminální seriály. Rychlé šípy nejsou kriminálkou v pravém slova smyslu. Svým způsobem k nim ovšem mají poměrně blízko. I když to není v první epizodě tak moc patrné, další epizody se mají zaměřovat především na záhady a postupné odhalování pravd. Místo vrahů tu většinou bude jen banda uličníků. A místo detektivů zase parta chlapců. A to je svým způsobem velmi hravé – a jeden z hlavních důvodů, proč Rychlé šípy ani po dekádách neztrácí své kouzlo. Přesně proto je radost, že první epizoda naznačuje, že si to tvůrci uvědomují. Právě v tom se také může skrývat jejich trumf.
Rychlé šípy – První dojmy závěrem
Nové Rychlé šípy představují adaptaci, která ctí ducha původního Foglarova díla, ale zároveň má odvahu ho oživit pro současné publikum. Už první epizoda ukazuje, že tvůrci rozumí nejen poetice komiksové předlohy, ale i jejímu skrytému kouzlu – touze po dobrodružství, čestnosti a přátelství. Seriál působí s respektem k minulosti, ale zároveň si uchovává lehkost, vtip a jistou míru hravosti, která dělá z Rychlých šípů nesmrtelný fenomén.
Pokud si nová generace diváků díky tomuto animovanému zpracování zamiluje Mirka Dušína a jeho partu stejně jako kdysi čtenáři Mladého hlasatele, bude to ten největší důkaz, že Foglarův svět má co říct i po osmi desetiletích. Rychlé šípy se tak znovu vydávají na svou cestu – tentokrát animovanou, ale stále se stejným srdcem a ideály, které z nich kdysi udělaly legendu…
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Česká televize
