Tvořili nerozlučnou dvojku – polda a jeho pes. Jenže pak se přichomýtli ke kolosální explozi, která pro ně měla velmi vážné následky. Naštěstí se ocitli v rukou skvělých doktorů, kteří posbírali to, co z nich zbylo, spojili to dohromady a stvořili Dogmana. Od krku dolů vypadá jako úplně obyčejný lidský polda, od krku nahoru jako policejní pes. Dogman velmi brzy zjistí, že taková kombinace přináší pro práci prodloužené ruky zákona spoustu výhod, což oceňuje zejména policejní náčelník (jen kdyby ho Dogman pořád neolizoval a nehonil každou veverku, kterou uvidí).
Hrdina s policejní plackou se všem hodí ve chvíli, kdy místní superpadouch, kocour Péťa, začne spřádat nový ďábelský plán, jenž mu má umožnit být ještě zlejší. Ve zkratce – naklonuje se a ze svého malého klona Peťulky vychová stejného zloducha, jako je on sám, aby jim šel zločin pěkně od ruky. Jenže je tu Dogman, který má na polopsa nečekanou slabost pro koťátka…..
Dogman – specifické komiksové dobrodružství
Dogman se odehrává ve světě, kde spolu koexistují lidé a antropomorfní zvířata. Zároveň zde existují doktoři, kteří jsou schopni úspěšně provést operaci, která spojí psa a člověka v jednu bytost. A v tomto světě žije také zlá kočka, která žije ve velmi tajné základně a vytvoří si klona, který ovšem nemá upravené genetické stárnutí a ke svému předobrazu se začne chovat jako ke svému otci. + se v tomto světě nachází komín s oživovacími schopnostmi, který z obyčejných budov udělá kaiju monstra, kočičí vězení a také telekinetická ryba!

Ano, čím méně člověk o světě ve kterém se Dogman odehrává, tím lépe. Stejně jako 8 let starý animák Kapitán Bombarďák ve filmu se jedná o adaptaci komiksu Dava Pilkeyho. Režisér a scenárista Peter Hastings má sice na celovečerním poli za sebou pouze nepříliš kladně přijaté Country Bears, díky seriálu Hrdinné příběhy kapitána Bombarďáka (pokračování zmíněného filmu) ovšem má s adaptováním tvorby Pilkeyho své zkušenosti. Zkušenosti má také se scénářem k seriálu Animáci. A vlastně se dá snadno očekávat a z doslechu pochopit, že znalci původních komiksů budou zřejmě spokojení.
Tenhle animák je solidní divočina

Tento animák je divočina, to by se mělo uvést na rovinu. Chvílemi to působí, že Hastings a jeho tým chtějí toho na plátno nadělit neskutečně mnoho a výtvarnou stylizací, která se snaží přiblížit původním komiksům, si dokáže udržet pozornost. Počítačová animace se věrně drží kreseb z Pickleyho komiksů a celovečerní Dogman tak vypadá jako oživlý komiks. A nestydí se ani popkulturních odkazů na Apokalypsu Francise Forda Coppoly, Vetřelce, RoboCopa nebo Smrtonosnou past.
Animák není úplně pro nejmenší, bez problémů ovšem zvládne zabavit. Především pokud si někdo rychle uvědomí, že nad zákonitostmi tohohle světa opravdu není nutné přemýšlet a povede to jen k funkčnímu bolehlavu. Z tvůrčího hlediska se vlastně jedná o velikou svobodu, protože logika může v nejeden moment snadno letět z okna. Hastings se přitom jako scenárista nebojí vážnějších témat a po Vlčím muži se jedná o další film studia Universal, který nějak poukazuje na fakt, že traumatické dětství nemusí člověka hned definovat jako rodiče. Otcovství si tu sice nehraje takovou roli jako mateřství v Rozzum v divočině, přesto je uspokojivé, že se Hastingův scénář nebojí být ve stěžejních momentech krapet vážnější. Byť by samozřejmě byla chyba očekávat drama z ranku pera Noaha Baumbacha.
Jeden vtip a gag za druhým, ale stačí to?

Celou hodinu a půl se vlastně hází jeden vtip za druhým. Jen často nejde o tak kreativní vtip, jak by možná tvůrci doufali. Spoustě running jokeů chybí nějaká úderná pointa (kterou by měl každý running joke mít!),dost momentů je do jisté míry předvídatelných a byť se film nebojí být emocionální, právě přeskok na vážnější emocionální notu možná filmu trochu ubírá na dechu. Těch humorných momentů je naštěstí nadále dost a jakmile někomu nesedne jeden gag, je pravděpodobné, že ho naopak pobaví ten, co bude následovat. A nebo naopak.
DreamWorks Animation nedávno oslavilo 30 let a za tři dekády zvládlo realizovat spousty zábavných animáků, které ovšem nepostrádají tu pravou emocionální hloubku. Shrek, Jak vycvičit draka nebo zmíněný Rozzum v divočině. Dogman není takový typ filmu. Je to spíše prvoplánová zábava, která se (někdy až na sílu?) snaží také o humor pro dospělé. S nějakou expozicí se film nepáře a tempo má dost možná zběsilé i na poměry tvorby Phila Lorda a Chrise Millera, jejichž tvorbu Dogman v průběhu připomene snadno. Rozhodně nejde o snadno zaměnitelný animák a jeho vyřídilku by mu leckdo záviděl.
Pro děti naprosto ideální, pro zbytek…

Pro šestileté děti bude Dogman naprosto ideální zábava, která jim může snadno zpříjemnit jarní prázdniny. Starší diváci pravděpodobně ocení, že na ně zřejmě tvůrci mysleli a nechtějí jim nechat pouze pozici doprovodu. Především pro konzervativce bude Dogman nejspíše až příliš očividně zakázané ovoce, minimálně se ovšem (i díky jednomu stěžejnímu tématu) jedná o ideální podívanou pro otce se synem. Dogman je zřejmě ten typ filmu, do kterého se musí čas investovat v tom správném rozpoložení. Výsledkem pak může klidně být i docela dobře strávený čas.
Leckdo by se jistě mohl chopit námětu Dogmana a pojmout ho jako existencionální drama (Jime Jarmuschci, na co čekáš?!), v rámci tohoto konceptu nejspíše Dogman lepší být ani o moc nemohl. Mouchy na kráse se najedou a třeba vizuální stránka někdy projeví své nedostatky, o zábavný animák se ovšem jedná a to nejspíše (minimálně pro svou hlavní cílovku) hlavní. Pokud se Dogman dočká pokračování a nebo se po vzoru Kapitána Bombarďáka (dvě stěžejní postavy z něj ve filmu mají své cameo) dočká alespoň seriálu s podobnou kvalitou, výsledek jistě neurazí.
Dogman závěrem
Dogman není film pro každého a jen jeho deset sekund by nejspíše zabilo Radovana Vávru, Petra Fialu, (čistého) Pavla Novotného, nejspíše i průměrného odpůrce kočkoholek a kočkokluků. Kdo ovšem není nutně konzervativní, dostane fajn animák, jehož kreativní vyřídilka je výrazná. Mouchy na kráse animák má a dost možná se až příliš snaží na sílu zavděčit staršímu publiku (především tomu, které ocení nejednu popkulturní referenci). Je ovšem fajn a především nejspíše bude bavit děti. A to je v tomhle případě asi to hlavní….
PS: Český dabing je velmi fajn. I když se ovšem překlad nejspíše drží českého znění původních komiksů, otázky ohledně toho, jak se například ze Sarah někdy může stát v českém znění Emma, nejspíše zůstanou jednou z nevyjasněných otázek vesmíru. Samotné obsazení je fajn a obzvlášť titulní Dogman je v českém znění dokonalý! . )
Verdikt: 6,5 z 10
Zdroj titulního obrázku: Universal Pictures