The Last of Us – nejlepší hra dekády, nebo jenom přehajpovaná houba?

-

Novinky

The Last of Us – něco více, než jen skvělá hra

Je to trochu smutné, že tohle téma píšu zrovna já. Já jsem si o něj ve výsledku řekl, ale tak nějak jsem doufal, že se tohoto textu chopí někdo zkušenější. A tím slovem „zkušenější“ myslím někoho, kdo je opravdovým hráčem her. Já nejsem „gamer“ v tom pravém smyslu. Za svůj život jsem dohrál jen několik desítek her a mám spoustu restů u těch nejikoničtějších her (radši ani nebudu vypisovat, o jaké hry jde, jelikož byste přestali číst), které za posledních deset let vznikly. Přesto i přes tento evidentní nedostatek se pokusím napsat pár stovek slov, proč je hra The Last of Us od firmy Naughty Dog jednou z nejlepších her, jaké jsme mohli hrát.

V tomto tématu se nedozvíte nic o herních parametrech, o tom jak hra vznikala, nebo další zajímavé informace. To si můžete najít někde jinde. Cílem tohoto tématu je zavzpomínat na první díl, připomenout si proč, je tak skvělý a proč se těším, až budu moc hrát druhý díl, který vyjde 19. června 2020. Pohodlně se usaďte a půjdeme si připomenout, jak The Last of Us v roce 2013 přepsal videoherní průmysl.

The last of Us
Zdroj: Naughty Dog/Sony Entertainment

Chytřejší příběh a živé charaktery

Tím, co napíšu hned ze začátku, tak si Vaše plusové body nezískám, přesto si za tímto tvrzením budu stát a pořádně ho rozeberu. The Last of Us má ve své podstatě béčkovější příběh. Apokalypsa, co zničila svět, zlomila lidi, a ke všemu se objevily potvory, co si rády dávají lidi k snídani. Na rovinu, není to nejoriginálnější téma. Totéž platí i o příběhu, kde hlavní hrdinové putují po USA. Jenže je tu obrovské ALE. Tvůrci v čele se scénáristou pochopili, že příběh není originální, prostředí bylo použité už v několika zombie filmech, komiksech a já nevím, kde ještě. Takže se rozhodli vystavět hru na postavách. A tady uspěli na tisíc procent a díky tomu tu hru milujeme. Perfektně napsané a prokreslené postavy, na kterých nám celou hru záleží, bojíme se o ně, je nám líto, když trpí. A prožijeme si s nimi dobré momenty, tak i ty, při nichž tuhne krev žilách. Hlavní postavy Joel a Ellie mají tolik vrstev, že se mnohdy nestačíme divit. Scénáristé jim napsali úžasné dialogy, vnitřní motivace a to, co je pohání kupředu, je natolik uvěřitelné a přirozené, že o tom nepochybujete. Výborná práce.

The Last of Us
Zdroj: Naughty Dog/Sony Entertainment

O atmosféře a pocitu strachu

Hra má uzavřený svět. Příběh má začátek, prostředek a konec (odehrává se za každého ročního období, což znamená, že se skládá ze čtyř částí). Samotná hra je dost akční a má stovky hororových momentů, kdy budete mačkat tlačítka u svého ovladače jako o život. A pak přijdou momenty, kdy je lepší se plížit, potichu likvidovat nepřátele, nebo utíkat jako nejrychlejší sprinter na planetě. O brilantní atmosféře a pocitu nejistoty a strachu netřeba dlouze psát. Je to hmatatelné a rychle se nám to dostane pod kůži. Skvělý soundtrack tento pocit jenom umocňuje. Ve hře se dost efektivně přehází z klidnější momentů do těch velmi nepříjemných. Místy je to nečekané a infarktových situacích přibývá. Zvláště, pokud vám dojdou náboje, lékárnička či zápalná lahev. No a znovu si zde dokážeme, že lidé jsou mnohdy mnohem větší monstra, než samotná monstra.

MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ:  The Day Before: Mix hier The Last Of Us a Division?

Hodně mi sedlo samotné tempo hry, kdy se každá situace může velmi snadno zvrtnout. Udržuje nás to jako hráče pořád v nejistotě. Samotné prohledávaní prázdného domu je místy větší adrenalin, než přestřelky v některých hrách. A jak už jsem psal, nám na těch postavách záleží a nechceme, aby trpěly. A v neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že hra je nekompromisní a drsná, stejně jako svět, ve kterém se odehrává. Násilí, vraždy a další nepěkné věci jsou na běžné pořádku. O to více je to bolestivější, když některou věc  ve hře nemůžete zvládnou a vidíte své oblíbené hrdiny umírat dokola a dokola. To je ta největší motivace, proč hru dohrát. Přejete postavám šťastný konec.

Logan a X23
Zdroj: Naughty Dog/Sony Entertainment

Já a The Last of Us

Nevím, kolik z vás to může říci, ale já jsem hrál hry na každém Playstationu. Od jedničky až po čtyřku, plus PSP. Tím se nechlubím a ani tím nepoukazuji na to, že jsem starý. Chci se jen podělit o zážitky z hraní. O The Last of Us jsem slyšel mnoho chvály a jakmile jsem si koupil PS4 (kvůli God of War), tak jsem věděl, že tuhle hru si musím zahrát. A tak jsem si jí koupil. Ze začátku mě překvapila horší grafika (rok 2013 se poznal i v remasterové verzi a zvláště ve srovnání s novým God of War). A pak začal příběh a já byl během chvilky uchvácený. Neskutečně mě to chytlo a bavilo mě to. O to více mě štvalo, že jsem herní LOOSER a několikrát jsem se seknul a trvalo mi dost dlouho, než jsem to zvládl (díky bohu za YouTube). Prožíval jsem ty emoce, málem ronil slzy z některých dialogů a zvratů a o úmrtí některých postav ani nemluvím.

The Last of Us je hra, kde nemáte radost z násilí, protože s každým zabitým monstrem, zlým člověkem přichází postavy o své lidství. Joel o to své skoro přišel, pak se setkal s Ellie. A nechce, aby Ellie přišla o to své. Bohužel je to krutý svět a násilí je někdy to jediné řešení. Zvláště ve světě plných monster. Tahle nadstavba, vnímaní světa, učinění těžkých rozhodnutí, získání si respektu a důvěry, vztah mezi hlavními hrdiny. To jsou všechno věci, co činí z The Last of Us hru s obrovským přesahem. A když dojde na samotný konec, tak naprosto rozumíte, proč Joel udělal, to co udělal.

Prostredie
Zdroj: Naughty Dog/Sony Entertainment

Pár slov na konec

Podle stovky cen, včetně hry roku si toto nemyslím sám. The Last of Us je hra, která  svým jednoduchým příběhem převálcovala konkurenci, protože se soustředila na to důležité. Ne na obrovský svět, ne na milion úkolů a dalších věcí, co máte ve hrách, kde je otevřený svět. Ale na postavy, aby byly dostatečně zajímavé a přirozené. V tomto ohledu hra vypadá jako film a má hodně podobných momentů jako kniha Cesta od Cormaca McCarthyho. Samotná hra není zbytečně překombinovaná a dlouhá, což z ní činí velmi dobrý a napínavý herní zážitek, který funguje na sto procent.

MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ:  Názory redakce: The Last of Us S01 - Jak se povedla adaptace oblíbené počítačové hry?

Myslel jsem si, že mě tohle téma půjde psát jednodušeji. Že budu ze sebe sypat slova jako na běžícím pásu. Nestalo se tak. Mám takový pocit, jako bych neřekl vůbec nic podstatného a přitom jsem napsal dost odstavců, kde hru vychvaluji. A tady je problém. The Last of Us je potřeba si vyzkoušet nejlépe osobně, v horší variantě kouknout na nějaký gameplay. Určitě to nebude ztráta vašeho času, ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu. Tohle je totiž hra, která jasně dokazuje, že postavy jsou důležitější než příběh. Bez zajímavých postav to nebude nikdy fungovat, a je jedno, jestli se bavíme o hrách, knihách, filmech anebo komiksech. Dejte hře prosím šanci, pokud jste jí ještě nehráli. Pokud jste jí hráli, tak si zavzpomínejte na atmosféru, pocit nejistoty a pak na ty krásné okamžiky, jako je setkání s žirafami, vykoupení a samotný konec. Prožijete znovu příběh Joela a Ellie.

Hráli jste hru The Last of Us?? Co si o ní myslíte? Je to podle Vás jedna z nejlepší her dekády? A jsou ty ceny (stovky ocení) zasloužené? Dejte vědět.

Zdroj titulního obrázku: Naughty Dog/Sony Entertainment

Ďalšie novinky

Populárne