Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #3
V předchozích částí 1 a 2 jsme si pověděli, co je to režisérský sestřih a posvítili jsme si na 10 filmů, které obdržely zásadní změnu. Do třetice si dáme poslední pětku včetně jednoho příspěvku, který prošel výraznou změnou žánru. Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #3 je tady!
Avatar: Režisérský sestřih (2009)
Monstrózní dílo Jamese Camerona není třeba představovat. Železný Jim dokázal nemožné a alespoň po technické stránce překonal svůj předchozí příspěvek – Titanic (1997). Potvrdil světu, že není žádný troškař a po předchozích rekordních 200 mil. dolarů si řekl téměř o dvojnásobek (zdroje se liší).
Risk se vydařil a až do minulého léta byl Avatar považovaný jako nejvýdělečnější film v historii (bez započtení inflace), než jej překonali neméně epičtí Avengers: Endgame (2019). Avatar se nerodil úplně jednoduše, což mělo za následek učinění kompromisů. Materiálu bylo víc než dost, ale musela se zachovat rozumná stopáž pro „letní“ blockbuster, který startoval na Vánoce. Stejná událost by snad mohla nastat už příští rok.
Opět spolu s fyzickými nosiči přišla Speciální Edice, která prodloužila film o 16 minut. Krátce po ní vyšel i režisérský sestřih, který přidal ještě 7 minut. V něm nechybí delší úvodní scéna v noirovém velkoměstě na Zemi, kde sledujeme zahořklého Jake Sullyho (Sam Worthington), jak se opíjí v baru načeš se zaplete do rvačky.
Tam ho najdou dva agenti, kteří ho přivedou do márnice, kde sledujeme zpopelnění jeho bratra. Až v tuto chvíli začíná klasická verze, která událost vypráví mimo obraz. Rovněž se dozvíme, co se stalo se „školkou“ Grace (Sigourney Weaver) nebo, že válka proti obyvatelům Pandory byla plánovaná a nešlo jen o těžbu surovin. Důležité je zmínit, že je celá prodloužená verze ve 3D, tudíž se neochudíte o plnohodnotný zážitek.
Vetřelec 3: Speciální Edice (2009)
Vetřelec to nikdy neměl snadné. Je sice pravda, že nejméně starostí měl sir Ridley s jedničkou (strasti si užil s jinými filmy), ale už Cameronova dvojka si prošla slušnými porodními bolestmi. Výjimkou nebyla ani trojka. O tu se „postaral“ nováček David Fincher. Proč ty uvozovky? Fanoušci jeho filmů, včetně mě, zkrátka nepovažují tento film za jeho dílo, stejně jako on sám.
Studio mu do projektu kafralo po svém a na mladého režiséra si vyskakovalo (ostatně zkoušeli to i u Camerona). Vznikl tak patvar, který sérii málem pohřbil, a i přes ne příliš hrozné hodnocení, jde o příběhový guláš, od kterého se Fincher distancuje.
Zajímavostí je, že Speciální Edice nevznikla pod dohledem Finchera, nýbrž na základě jeho poznámek. I hned se vyhazovalo, co nebylo jeho (mluví se o 2/3 filmu) a vracely se původní nápady a nepoužité materiály. Těch nebylo vůbec málo, za což mluví celých 30 minut navíc. Změn proběhlo mnoho, ale spousta z nich byla jen alternativní sestřihem dané scény bez návaznosti na příběh.
Pár výrazných změn tu bylo. Například první Vetřelec se nevyklube z břicha psa, ale mrtvé krávy. Dále jsou to prodloužené krvavé scény zabíjení a závěr s Ripleyovou (Sigourney Weaver), v niž roste vetřelčí královna. Ta z ní nevyskočí až při pádu do roztavené oceli, ale před ním, načeš i tak oba zahynou. Vetřelec 3 díky tomu dává vetší smysl, avšak stále nedosahuje kvalit předchozích dílů.
Propast: Speciální Edice (1990)
A James Cameron potřetí v našem článku. Za jeho posedlostí prodloužených sestřihů hledejme hlavu plnou nápadů a tvrdou ruku, kterou vede štáb. Potápění byla vždy jeho vášeň a už v 17 letech se mu zrodila myšlenka k filmu Propast. Bohužel ta je považovaná za jediný propadák v jeho kariéře a nedostává se ji tolik pozornosti.
Příběh se točí kolem amerického námořnictva, které objeví ztracenou ponorku poblíž vrtné věže Deepcore. Věž se po nehodě začne potápět do mořské propasti, ze které začnou vylétávat podivná světla. Cameron se vrátil k tématu mimozemšťanů, nicméně od studia měl nařízené, aby délka nepřesáhla 140 minut. A vy už víte, co následovalo.
Nejvíce utrpěly dialogy mezi vědci a těžaři ropné věže, které nyní lépe vykreslují jejich vztah mezi sebou. Film je tak delší o 32 minut. Nejdůležitější je úplně nová scéna závěru, při které Bud (Ed Harris) komunikuje s mimozemšťany v zatopeném reaktoru, kteří ovládají mohutné tsunami, které se ženou k americkému pobřeží.
Ty nesou za následek testy atomových bomb v Pacifiku, které zdecimovali tamější podmořský život. Bud při sledování těchto záběrů vysvětluje, že nemohou tímto lidstvo soudit. Tsunami se následně zastaví těsně u pobřeží a vrátí se zpět do moře. Scéna je velmi slušně trikově zpracovaná, přičemž se naplno využila nová technologie pro simulaci vody, později využitá pro tekutého Terminátora T-1000.
Tenkrát v Americe: Režisérská verze (2011)
Monstrózní dílo westernového režiséra Sergia Leoneho a jeden z nejdelších ne-artových filmů vůbec. Příběh se točí kolem italo-americkém mladíkovi přezdívaný Noodles (Robert De Niro), který se postupně vypracuje mezi nejobávanější mafiánskou smetánku. Možná ne tak originální námět, který jsme mohli dříve vidět ve druhém Kmotrovi (1974), kde si jím znovu prošel De Niro jako mladý Vito Corleone v New Yorku.
Sergio Leone zakončil svou gangsterskou ságu rozsáhlým eposem. Tak rozsáhlým, že již během natáčení naléhalo studio Warner Bros. na zkrácení. První promítaná verze na festivalu Cannes atakovala 4 hodiny! Studio rozhodlo o zkrácení na 139 minut, což mělo za následek fatální nepochopení příběhu ze strany akademie, kvůli čemu nenásledovala žádná nominace Oskara.
S příchodem DVD se objevila plnohodnotný režisérský sestřih. Ten čítá 251 minut čili 4 hodiny a 11 minut, čímž se řadí po bok prodloužené verze Návratu krále (2003). Vlastně nemá moc smysl se bavit o tom, co přibilo, protože jde o původně zamýšlenou verzi, která jen utrpěla zkracování pro komerční publikum. Nicméně příběh není vyprávěn chronologicky jak je tomu v kino verzi, ale retrospektivně.
Vrací se mnohem více scén s dospělým Noodlesem, který právě vzpomíná na své mládí a jeho vztah s Deborah a Eve. Značný podíl na vzniku režisérské verze nese Leoneho blízký přítel Martin Scorsese, jenž se postaral o získání práv o zbývající vystřihnuté scény.
Odplata: Alternativní verze (2006)
Na závěr kuriozní příspěvek o filmu, který zvládl vystřižením a přidáním scén změnit žánr. ČSFD dokonce hlásí, že jde rovnou o 2 filmy: Payback (1999) a Payback: Straight Up (2006), přičemž se oba filmy točí kolem drsného zloděje Portera (Mel Gibson), který byl podražen a chce se prostě pomstít. Snímek mají na svědomí (v režisérských verzí zkušení) Warneři.
První sestřih se zdál Warnerům příliš brutální a temný a nedosahoval jejich představ. Najali nového režiséra, kterým byl John Myhre. Přetáčky se však museli odložit kvůli vytíženosti Gibsona při natáčení Smrtonosné zbraně 4 (1998).
Myhre tančil, jak studio pískalo, přetočila se hlavně třetí třetina filmu a vznikla spíše akční komedie s hřejivými barvy než temný šedivý thriller. Důvodem byl lepší divácký potenciál (peníze). Nicméně o 7 let později se do střižny vrátil původní režisér Brian Helgeland a dokončil Odplatu podle své vize.
V té nechybí úvodní scéna s doktorem, Bronson a jeho syn, drsná likvidace gangsterů, bitka s Porterovou bývalou (Maria Bello) a Pearl (Lucy Liu), která se nestřetne s tlusťochem. Zkrátka jde o poctivý akční thriller, který nešetří krví tak, jak se u pomsty sluší. Výjimečně stojí za zhlédnutí obě varianty, přičemž si obě odnáší slušná hodnocení a chválu na ústřední výkon Mela Gibsona.
A to je ze světa režisérských sestřihů vše. Dejte vědět, které z výše uvedených filmů jste viděli v prodloužené verzi. Líbil se vám i poslední Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #3? Pokud vám utekly předešlé části, jejich odkazy najdete zde a zde.
Zdroje: movie-censorship.com, youtube.com, csfd.cz
Zdroj titulního obrázku: Disney
