Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #2
V předešlé části jsme si vysvětlili, co to režisérský sestřih je a jak vzniká. Nyní v tématu Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #2 se podíváme na další pětku těch, které vylepšují kino verzi. U některých filmů se budeme bavit i o alternativních koncích, takže článek obsahuje spoilery.
Blade Runner: Final Cut (2007)
Ridley Scott se objevil už v minulém článku s Království nebeské, u nějž nebyl spokojen se zásahem studia. Daleko větší nespokojenost zažil mnohem dříve – v roce 1982 s Blade Runnerem. Při testovacím promítání nebyli diváci spokojeni, producenti cítili průšvih a zakročili po svém. Rozhodli se pro přidání voiceoveru, který často až hloupě vysvětluje divákovi, co se na plátně děje. Paradoxně ho navrhl sám Scott, ale po diskuzi s Harrisonem Fordem od nápadu sešel, ovšem nikoliv studio. Premiéra dopadla katastrofálně stejně jako dobové recenze, tržby a pocity diváků, kteří měli v hlavě guláš. S kino verzí nebyl spokojený nikdo. Proto se sami Warneři angažovali, aby vznikla náprava. První byl Director’s Cut z r. 1992.
Ten poslední – Final Cut vyšel až po úctyhodných 25 letech. O to víc je pozoruhodné, že dokonce vzniklo pár nových scén a vizuálních efektů, které nebyly nahrazeny počítačem. Dále se rovnou převedl zvuk a obraz do HD formátu, díky čemuž působí dystopické Los Angeles z roku 2019 fantasticky. Zachovalo se tak prvenství posledního velkofilmu s žádnými CGI efekty (všechny byly praktické). V neposlední řadě se odstranil otravný voiceover a upravila se zápletka. Přidaná snová scéna s jednorožcem naznačuje, že je Deckard (Harrison Ford) replikantem. Dříve měl divák pouze k dispozici nápovědu s papírovými origami. Krátce po zveřejnění stoupalo divácké hodnocení výš a z toho důvodu patří Blade Runner právoplatně mezi kultovní sci-fi dílo.
Watchmen: Director’s Cut (2009)
Dávno před příchodem tříhodinových Avengers: Endgame (2019) a eRkových komiksovek (Logan, Deadpool) tu byli Strážci – Watchmen. Jde o originální zpracování příběhu z DC komiks, který zaujme chytlavým vizuálem a perfektně zvoleným soundtrackem. Warner Bros. (poněkolikáté v našem seznamu) se rozhodl zariskovat a dali Zacku Snyderovi zelenou na 130 milionový projekt s méně známými superhrdiny. Risk úplně nevyšel a Warneři odepisovaly nějaké ty dolary. Nicméně ohlasy nebyly vůbec zlé, a tak se se Snyderem domluvili na režisérské verzi. Existuje ještě Speciální edice, která k tomu režisérskému přidává kreslený animák Tales Of The Black Freighter doplňující hlavní linku. Avšak jedná se spíš o potěšení zapřisáhlých fanoušků komiksové předlohy.
Director’s Cut se objevil s příchodem DVD a Blu-Ray a nabídla dalších 24 minut, čímž Watchmeni překročili tří hodinovou hranici. Prodloužené byly dialogy napříč celým filmem, které lépe vykreslovaly vztahy mezi Strážci. Plus mnoho flashbackových scén, které nebyly tolik důležité pro pochopení, ale přidávají mnoho cool záběrů. V neposlední řadě využívá film naplno tvrdý rating díky přidaným krvavým a sexuálním záběrům (přirození Dr. Manhattana už není mimo obraz). Stejně jako v případě Batman vs. Superman jde o vylepšený původní zážitek, který, pokud máte možnost, stojíc za zhlédnutí víc než nehotová kino verze.
Osudový dotek: Režisérský setřih (2004)
Pro někoho důkaz, že Ashton Kutcher umí hrát, pro jiného originální pojetí paradoxů při cestování v čase. Osudový dotek zaznamenal, jako jeden z mála v seznamu, úspěch i v kinech. Ostatně v jeho případě jde převážně o alternativní konce. Pochopitelně tak počítejte se spoilery. Producentům se film velmi líbil a pochopili, že mají v ruce kvalitní látku pro mladé publikum, která tu nebyla od Donnie Darko (2001). Evan Treborn (Ashton Kutcher) trpí poruchou paměti a píše si deník. Později zjistí, že pomocí něj dokáže cestovat zpět a měnit události. Protože má spoustu ošklivých vzpomínek, rozhodne se je změnit. A tím nevědomky mění osudy svých přátel na úkor sebe. Toť krátce k zápletce.
Studio mělo se závěrem smíšené pocity a vzniky hned celkem 3. V originální verzi uvidíte ten, ve němž se Evan jako malý přestane kamarádit s přáteli, aby neměl na jejich život špatný vliv. Po několika letech střetne na ulici svoji bývalou kamarádku a starou lásku Kaylay (Amy Smart), načež si vymění pohledy, nicméně každý pokračuje dál. V 1. alternativním konci se za ní Evan otočí a pozve ji na kávu. Mnohem zajímavější je ten třetí – v něm si Evan uvědomí, že by bylo lepší se vůbec nenarodit a spáchá sebevraždu v matčině břiše, přičemž se uškrtí pupeční šňůrou. Režisérská verze tuto scénu logicky vysvětluje, z nichž nejdůležitější je návštěva věštkyně, která mu sdělí, že se neměl vůbec narodit. Na rozdíl od jiných sestřihů, tady jde jen o jiné zakončení. Nicméně režisérský sestřih s temným koncem je o dost zajímavější a hodí se pro látku jako takovou.
Vetřelci: Speciální Edice (2009)
Po siru Ridleym převzal látku Železný Jim, který Vetřelce pojal po svém. James Cameron ubral na hororu a přidal na akční stránce. Díky tomu vzniklo odlišné pokračování, kterému nic neubírá na kvalitě a fanoušci se do dnes nemohou shodnout, který díl je lepší. Cameron se chtěl soustředit na nenaplněnou mateřskou stránku Ellen Ripleyové (Sigourney Weaver), proto se ve Vetřelcích objevuje postava malé Newt (Carrie Henn). Právě její postava utrpěla nejvíc na zkracování stopáže na úkor akčních scén. Vetřelci zaznamenali velký úspěch (díky, kterému pak dostal zelenou Terminátor 2) a Foxové se nebránili navrácením vystřihnutých scén. Ostatně první sestřih vznikl až týden před světovou premiérou.
Už v originále si můžeme všimnou, že v jedné scéně Newt vykřikne na Ripleyovou „Mami!“. Právě tako linka se vrátila zpět a dává prostor většímu prohloubení vztahu „matka a dcera“. Rovněž se dozvíme, co se stalo s rodiči Newt a společnost, pro kterou pracovala Ellen. Nová scéna je s Hudsonem (Bill Paxton), který použije robotické kulomety k zastavení Vetřelců. Stopáž nabobtnala o 17 minut na konečných 154. Právě proto jsou Aliens perfektní adept pro tenhle článek – Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #2. Sám Cameron nedává ani jednomu větší přednost. Klasická verze podle je něj dynamičtější a akčnější. Naopak Speciální Edice je epičtější a dojemnější. Ani samotní diváci se ve finále neshodnou. Pravdou zůstává, že SE vyplňuje nelogičnosti a nezodpovězené otázky.
Leon: Režisérský sestřih (1994)
Tady je situace mírně zapeklitá, jelikož jde o rozdíly mezi běžnou americkou a delší mezinárodní verzí, která se v některých zemí nazývá právě Režisérský sestřih. Francouzský režisér Luc Besson se inspiroval klasickým literárním dílem Vladimira Nabokova Lolita. Příběh pojednává o vztahu nájemného zabijáka Léona (Jean Reno) s nezletilou holkou Mathildou (12letá Natalie Portman), která přijde o rodinu poté, co ji vyvraždí drogový boss Stansfield (Gary Oldman). Producenti a rodiče Natalie měl velký problém překousnout velmi intimní vztah se starším mužem, který ji učí metody nájemného zabijáka. Pochopitelně musela spousta scén ven. Naštěstí pro nás film funguje bez problému i tak.
Režisérský sestřih je o 22 minut delší, a protože nemusel projít americkým procesem schvalování přístupnosti (MPAA), věnuje se víc kontroverznímu motivu. Některé scény mají mnohem sexuálnější tón a s morálním přístupem si film nebere servítky. To je ovšem slabý vývar od první verze scénáře, ve které se měla Mathilda dokonce svléknou do naha, vyžadovat při líbaní jazyk, při tréninkové střelbě s odstřelovačkou nepoužívala paintballové náboje (střílela pravými) nebo se pro Léona obětovala a odpálila sebe i Stansfielda granáty na těle. Ve skutečnosti se znovu prodloužili hlavně dialogy mezi protagonisty a informace o Léonově dětství. V obou případech jde o skvostné francousko-americké dílo Luca Bessona, kterému vděčíme za to, že objevil pro svět talentovanou Natalie Portman.
Ve třetí části si probereme nenáviděný debut Davida Finchera a film s Melem Gibsonem, který kompletně změnil žánr.
Jakou z uvedených režisérských verzí máte raději než originál? Líbilo se vám pokračování tématu Režisérský sestřih vylepšující kinoverzi #2?
Zdroje: movie-censorship.com, youtube.com, csfd.cz
Zdroj titulního obrázku: Warner Bros.
