Láska nebeská v českých kulisách?
Jsou Vánoce. U Skálů, „vládne“ známá herečka Skálová (Jiřina Bohdalová). Její syn Přemysl (Karel Roden) řeší svoji prostořekost a přítelkyni. U Pazderků se zase probírají nezvaní hosté a vzájemné vztahy…
Vánoce, to není pouze nadílka starších klasik v televizním vysílání, ale i občasná nadílka nějakých nových filmů, kteří do kin přicházejí právě v čase Vánočních svátků. Vánoční příběh Ireny Pavláskové měl přitom do kin dorazit již v roce 2020, kvůli COVIDU byl ovšem odložen na rok 2021, následně až právě na rok 2022. Romantická komedie, kterou mimo Pavláskové sepsali také Rudolf Merkner a Marek Matoušek, již dříve vyvolává dojem, že vzniká jakýsi pokus o českou verzi Lásky nebeské, která je jedním z pravidelných evergreenů vánočních svátků a má místo v mnoha srdcích. Srovnávání přitom vždy není úplně férové, někdy to ovšem prostě jinak nejde.
Vánoční příběh je řemeslně slušnou záležitostí, kterým Pavlásková krapet odstupuje od ambicióznějších látek s lechtivou tématikou jako Fotograf či Pražské orgie, a servíruje několik příběhů, které jsou více či méně propojené. K vyložené tragédii má Vánoční příběh skutečně daleko. Nevyvolává momenty trapnosti, infantilnosti, ani sexismu. Po řemeslné stránce je to pořád sice generická záležitost, nějaká ta kvalita tam ovšem pořád je.
Ideální podívaná pro svou cílovku
Je to přesně ta ideálně nenáročná podívaná, která zvládne bez problému obstát v rámci návštěvy s celou rodinou, jde o ideální film, na který může kdekdo vzít svou maminku, která bude pravděpodobně spokojena. Uvidí několik známých herců, kteří sice nemají co hrát, minimálně je ovšem neuvidí rezignovat a přestřelky mezi Jiřím Lábusem a Oldřichem Kaiserem ani tentokrát nezklamou, kdy na to obě komediální esa ještě pořád mají. Vánoční příběh očividně nemá kdovíjak velké ambice, zdánlivé rýpání do jedné nejmenované ministryně ve výsledku nemá žádnou dohru, jednotlivé zápletky jsou do velké míry nenáročné a vyřeší se až nerealisticky snadno, některé v podstatě ani nemají začátek.
Je vlastně krapet složité kritizovat Vánoční příběh za něco, čím má primárně být. Samotný film má světlé momenty, kdy dokáže být skutečně zábavný a dokáže vyvolat i poměrně optimistickou vánoční náladu, někdy se pochopitelně jisté linky vydávají krapet za vlasy přitaženým směrem a Vánoční příběh díky ním chvílemi nepůsobí, že se může odehrávat v reálném světě, protože se v něm dle očekávání vše řeší podezřele snadno. Sázka na jistotu je v průběhu příliš okatá, výsledek ovšem neurazí a především nepůsobí prvoplánově odbytě.
Nevyhnutelná srovnávání s Láskou nebeskou
Na rozdíl od zmíněné Lásky nebeské ovšem u Vánočního příběhu nikdy vyloženě neteče gejzír emocí, především i proto, že jsou linky Vánočního příběhu do velké míry skutečně primitivní a nekomplikované. I když je Láska nebeská mnohými vnímána jako jedna z ultimátních romantických komedií všech dob, ani ona to s odstupem času neměla lehké a stala se terčem mnoha negativnějších názorů. Byla obviněna z toho, že chce až příliš bojovat o divácké emoce a být jedním velkým patosem, že není ideální romantickou komedií, že i v ní je zamilovanost řešena poměrně snadno a že linky do velké míry postrádají větší překážku. Na téma Láska nebeská jde načítat mnoho diskuzí, háček je ovšem v tom, že právě Láska nebeská, ze které se dodnes snaží vycházet mnoho dalších romantických komedií, něco probouzí. Svádí k diskuzím, vyvolává nadšení i rozhořčení, mnohými byl a je paradoxně vnímán jako nejhorší romantický film všech dob. Vánoční příběh k tomuhle svádět nebude, protože je pořád až příliš vekou sázkou na jistotu, která se dočká uvedení, nikoho dvakrát neurazí… a následně vypaří z hlavy. Na to mu chybí dostatek diskutabilních momentů.
A přitom není problém v tom, že by se film nesnažil. Například mezi dvěma postavami funguje jakási forma averze, kdy vzájemně diskutují nad tím, koho případně znásilní uprchlá skupina vězňů, aby u mužského elementu pře roztáli jedním sexy tanečkem se sundanými brýlemi ženského elementu. Nějaké postavy očividně něco trápí, ale nikdy není úplně přesně prokázáno co. Několik postav se objeví a nemá nějakou větší roli po zbytek filmu. Divácká představivost a očekávání směru, kterým se příběhy vydají, může být v jistých momentech zajímavější, nežli představivost scenáristů. Přesto vše se jedná o neurážející podívanou, která dojem, že jí psal nějaký stroj neschopný lidského vcítění, vyvolává jen v minimálním počtu případů.
Vánoční příběh závěrem
Sázka na jistotu, především neurážející vánoční oddychová podívaná, která svou cílovku nejspíš nadchne a doprovod v podobě manželů či dobrotivých synů přitom nebude muset obracet oči v sloup. Paradoxně se Vánoční příběh jeví jako prozatím nejsnesitelnější film Ireny Pavláskové, kterému sice chybí nějaké vyšší ambice a nevyhnutelně bude srovnáván s podobnými filmy, přesto zvládne neurazit….
Verdikt: 5 z 10
Zdroj titulního obrázku: CinemArt CZ
