Ubal a zmiz do kin přinese příjemnou změnu v rámci české tvorby
Tři kamarádi, Mireček (Matouš Ruml), Vilém (Janek Gregor) a Dužan (Duy Anh Tran) si přivydělávají pěstováním a prodejem kvalitní trávy. A dostanou nabídku, která se neodmítá: prodat kompletní úrodu za jednu noc. Jenže když uzavřou obchod s nebezpečným Bulharem (Predrag Bjelac) a jeho pravou rukou (Karel Dobrý), zjistí, že jim někdo vykradl pěstírnu. Mají pár hodin na to, aby zachránili nejen kšeft roku, ale taky vlastní malíčky. Dva policisté ze staré školy (Martin Hoffman, Leoš Noha) byli suspendováni.
První z nich se chová jako psychopat a druhý je vyhořelý, takže když přijdou se žádostí o návrat do útvaru, jsou svým nadřízeným odmítnuti. Aby získali zpět svojí práci i čest, rozhodnou se na vlastní pěst pátrat po kufru plném vzácného zboží a rozhodně si při tom neberou servítky. André (Marek Lambora) je rocker. Ale má problém. Podepsal smlouvu, ve které se zavazuje k natočení třech popových alb pro teenagery. André se na veřejnosti tváří jako hvězda, jenže uvnitř šílí. Celý svůj byt, auto i slávu by vyměnil za jednu pořádnou rockerskou noc. A přesně to se mu splní, když si na letišti omylem vezme cizí kufr. Tímto vším se události filmu Ubal a zmiz dají do pohybu.
Ubal a zmiz? Česká komedie říznutá britskými gangsterkami
Ubal a zmiz je režijním debutem scenáristy a režiséra Adama Hobzika. Jde o tvůrce seriálu Pizza Boy, který měl rozhodně své silné momenty a dokázal, že by tento tvůrce mohl v celovečerním formátu s více penězi předvést zajímavé věci. S Pizza Boy pojí Ubal a zmiz též práce hlavního hrdiny, prim tu ovšem rozhodně nehraje pizza. Hobzik totiž přiznaně těží z britských gangsterek Guye Ritchieho a vytvořil jednoduše něco neskutečně svěžího v rámci aktuální české tvorby. Dle samotných producentů a Hobzika je shánění peněz na žánrový film v Čechách ještě výrazně těžší a i kvůli zápletce, která se točí kolem drog to se samotnými sponzory též nebylo lehké.
Jenže Ubal a zmiz má naštěstí srdíčko. Skutečně působí jako film natočený s láskou k filmovému řemeslu, je poznat, že má jeho tvůrce nakoukáno a přesně ví, co chce dodat. A to i samotnou stylizací, která sice velmi těží ze stylu Guye Ritchieho a spousta lidí nejspíš Hobzika odsoudí jako prostého imitátora, jde ovšem naštěstí spíše o inspiraci než vyložené kopírování.
Hobzik sám moc přesně ví, co tenhle žánr snese. Dle jeho vlastních slov mu přijde žánr gangsterek nejhravější. Můžou dle něj být absurdní, vtipné, akční i stylizované. Sám navíc prohlásil, že se chtěl u svého prvního celovečerního filmu především pobavit a pořádně se vyřádit. Je to na Ubal a zmiz strašně poznat a je strašně sympatické.
Když se chce…
Ubal a zmiz má sice vzhled těžící z inspirace v zahraničí, v zárodku je ovšem jednoduše českým filmem a to i samotným českým humorem. Jenže Hobzik ukazuje, že u nás může vzniknout zajímavý film z kriminálního podsvětí. Jen se místo Bronxu brykule dějí na pražském Žižkově a místo černošských gangů jsou za největší drsňáky ve finále Vietnamci. V tomhle ohledu se skutečně daří udržet rovnováhu mezi těžením inspirace u Ritchieho a zároveň dodat něco specifického.
Ubal a zmiz především ukazuje českým komediím, že se na to musí nějak takto. Humor, který nenutí diváka cítit se za samotné tvůrce trapně. Humor, který je v mnoha momentech skutečně vtipný. Humor, který těží ze samotných hereckých výkonů. Je prostě neskutečně příjemné vidět českou komedii, která je reálně vtipná.
Příliš mnoho postav, příliš málo času
Po vzoru právě oněch britských gangsterek se příběh Ubal a zmiz točí kolem tři různých příběhů, které dohromady dávají mozaiku. Přesně po vzoru Sbal prachy a vypadni nebo Podfu(c)k tak sledujeme velké množství postav, přičemž všechny dohromady tvoří jednu velkou mozaiku. U Ritchieho gangsterek se přitom většinou dařilo ty postavy představit, každou předvést v nějakém výrazném světle a ve finále tak ani nevadilo, že se tolik nebral důraz na nějaký vývoj postav. Na toho Ritchieho gangsterky nikdy dvakrát zřetel nebrali. Hobzik se přitom o něco takového snaží, přesto mu ovšem nohy v tomhle ohledu podráží čas. A i díky němu se mezi jednotlivými příběhy přeskakuje tak trochu moc a některé postavy se díky tomu dostávají o poznání méně prostoru a ve finále působí i tak trochu navíc.
Většina postav přitom v podstatě dopadne stejně jako v Ritchieho gangsterkách a nikam se neposunou. U Ubal a zmiz ovšem platí výjimka především u hlavního hrdiny v podání Matouše Rumla. Hobzik nastíní, že byl kdysi populární, přičemž aktuálně je v dosti mizivé situaci. Právě jeho hrdina zažije za jednu divokou noc spoustu zážitků včetně zamilování, které ho pořádně nakopnou k zamyšlení se nad svým životem a jeho budoucností. A vlastně to do jisté míry funguje. Jen je to pořád gangsterka a kvůli kulometnému tempu na tohle budování vývoje zas tolik času není. I díky tomu to ve finále působí tak trochu urychleně. Přesto je i ovšem zde zajímavé vnímat, že se o kopírku Ritchieho 50:50 skutečně nejde.
Za málo peněz dost muziky
Nebylo skutečně snadné sehnat na Ubal a zmiz peníze. Dává to naprostý smysl. Přesto tvůrci dělají v rámci možností tu nejlepší práci. Velmi snadno se dá rýpat do toho, že s větším rozpočtem by nějaká scéna vypadala přeci jen více efektivněji a že s větším rozpočtem by to celé bylo ještě o poznání stylovější. Jenže i přes produkční limity jde jednoduše o tu nejlepší profesionální českou komedii od dob Okresního přeboru: Posledního zápasu Pepíka Hnátka. Kde chybí více peněz, tam se Hobzikovi alespoň podaří přijít s nějakým kreativním nápadem. Je vidět, že menší rozpočet dorovnávají právě ty nápady a i díky tomu se musí Ubal a zmiz do jisté míry sklonit poklona. I díky tomu vizuálu prostě působí jako výrazná odchylka od většiny aktuální české tvorby.
Dost slušný je i soundtrack Petra Wajsara. Ten již dlouho nemá problém s přeskakováním mezi různými žánry hudby a jeho soundtrack k Ubal a zmiz k tomu filmu jednoduše sedí. Dost často se možná příliš dokola opakuje a díky tomu se do jisté míry ohraje, přesto je to jako hudební doprovod pořád fajn.
Ubal a zmiz závěrem
„České Sbal prachy a vypadni“ Ubal a zmiz je příjemný svěží vítr, který dokazuje, že u nás to jde. Inspirace a zároveň vlastní iniciativa, netrapný a vyloženě vtipný humor, výtečné zvolené obsazení a především skutečně kreativní záležitost. Dá se snadno rýpat do scénáře a dramaturgie, sem tam do nějakého toho tvůrčího rozhodnutí a celkového zpracování některých scén, spíše než výtek by se mělo ovšem Ubal a zmiz dočkat uznání. Hobzika se určitě vyplatí sledovat, protože tohle je trefa. Není to dokonalé, přesto velmi zábavné. Neříkám, aby se tímto směrem ihned ubírala celá česká tvorba, přeci jen Ubal a zmiz ukazuje, že to jde. A snad více tvůrců v nadcházejících letech dostane podobnou šanci se vyřádit ve své první štaci. Režijní debut přece člověk točí jen jednou za život…
Verdikt: 7 z 10
Zdroj: csfd.cz
Zdroj titulního obrázku: Cinemart.cz
