Recenze na knihu První osoba jednotného čísla od Haruki Murakamiho
Mám hodně rád spisovatele Haruki Murakamiho. Našel jsem si k němu cestu v dobrém věku a jeho styl mi velmi sedl. Oblíbil jsem si ho natolik, že pokaždé když vyjde nějaká jeho nová kniha, tak si jí musím přečíst. A jelikož před pár měsíci vyšla kniha První osoba jednotného čísla, tak bylo jen otázkou času, než se k ní dostanu. Tuto povídkovou knihu jsem, před pár dny dočetl, a teď Vám o ní něco povím. Pohodlně se usaďte a přečtěte si recenzi na povídkovou knihu První osoba jednotného čísla!!
PS: Na konci nebude klasické hodnocení. Hodnotím každou povídku zvláště.
Polštář z kamení
Povedená povídka hned na začátek knihy. Krásná ukázka autorova stylu, který se objevuje napříč celou jeho tvorbou. Někomu to nesedne, ale já byl spokojený. Povídka je krátká, nicméně to jí neubírá na zajímavosti. Má v sobě jistou melancholii a smíření z toho, jak plyne čas a jak některé vzpomínky blednou a mizí, a jiné v našich myslích září jako hvězdy. Hezká povídka ze života. 8/10
Smetana
Tak tahle povídka mi moc nesedla. Ze začátku se to hezky rozjíždí a je to takové příjemně zvláštní a hodně to připomene to, co se děje hlavním hrdinům v románech od autora. Prostě absurdní situace lehce vyhnaná do nepochopitelných rovin. A pak přijde zlom. A já byl zmatený jako hlavní hrdina. Povídka má něco do sebe, a to že pointa je to, že to pointu nemá, je celkem chytré a sebeshazující. Nicméně jako celek mi povídka tolik nesedla. 5-5/10
Charlie Parker hraje bossanovu
Tohle byla povídka, která se Murakamimu psala od srdce. Každý, kdo četl od něho nějakou knihu, tak moc dobře ví, že Murakami miluje hudbu a jazz patří k jeho oblíbenému žánru. Opravdu se mi líbilo hlavní téma povídky a i její vystavění. Autor by dokázal psát moc krásné recenze. Ta práce se slovy je precizní a je vidět, že má velké znalosti ohledně jazzu. Nekrásnější část přichází na konci, který je velmi zajímavý a silný. A vlastně si dovedu představit, že bych chtěl něco takového prožít. 7-7,5/10
With The Beatles
Zajímavá povídka. Hned v úvodu si mě povídka zaháčkovala, aby během následující stránky změnila směr a začala vyprávět o něčem jiném. A nebyl by to Murakami, aby to za pár stránek znovu změnilo směr. Pravdou naštěstí zůstává, že je to moc dobře napsané, ze života, a je tam krásně popsáno jak si hlavní hrdina (asi i autor) našli cestu ke skupině The Beatles. Hodně se mi líbila celková myšlenka o zamilovanosti, stárnutí a samozřejmě o hudbě skupiny The Beatles. Opět mohu napsat, že povídka má dobrý konec. 7/10
Básně o Yakult Swallows
Není to špatné čtení, ale popravdě mi to tolik nesedlo. Murakami se věnuje dalšímu ze svých oblíbených témat – baseballu, a popíše nám jak si k němu našel cestu, kdo je jeho oblíbený tým a proč o nich píše básně. Mě osobně nejvíce zaujala zmínka o otci a jejich vztahu. Jako povídka to není špatná, ale nicméně mě to tolik nebavilo. 5,5-6/10
Karneval
Moc povedená povídka. Během prvních dvou stránek jsem byl zaháčkovaný, ale to, co přišlo pak jsem nečekal. Nepřišlo totiž nic mysteriózního a nečekaného. Tohle je úplně obyčejná povídka o tom, jak si jeden muž a jedna velmi ošklivá žena povídají o skladbě Karneval od Roberta Schumanna a poslouchají její různé verze. Obyčejný námět, který Murakami dokáže vytěžit na maximum, a udělat z toho luxusní čtení. 8/10
Zpověď opice z Šinagawy
Další povedená povídka, jenž mi vykouzlila úsměv na rty. Murakami přijde s lehce absurdní zápletkou, kterou prodává, tak nenuceně a přirozeně, že jsem mu vysel na každé stránce. Samotná povídka se mi četla velmi lehce a dobře, měla spád, dobré tempo a pointa byla přirozená. Hodně dobrá práce. 8/10
První osoba jednotného čísla
Tato povídka má v sobě všechny předpoklady, aby se mi líbila. A ona se mi dost líbila. Jenže je tady jedno velké ALE. To ALE spočívá ve zvratu a v následném konci, u kterého jsem vůbec nechápal, co se stalo, a jaký to mělo význam. Škoda. 6/10
Toto byla naše recenze na povídkovou knihu První osoba jednotného čísla od Haruki Murakamiho. Doufám, že se Vám recenze líbila.
Zdroje: Databáze knih
