V kůži Mika (Josh Hutcherson), byste určitě být nechtěli. Sám pečuje o desetiletou sestru Abby (Piper Rubio) a dosud se nevyrovnal s neobjasněným zmizením bratra Garretta (Lucas Grant) před více než deseti lety. Čerstvě bez práce a s perspektivou, že přijde o Abbyino opatrovnictví, přijme práci nočního hlídače v uzavřené pizzerii Freddyho Fazbeara. Na první pohled se to může zdát jako pohodová a nenáročná práce, jenže Mike záhy zjistí, že Freddyho restaurace skrývá četná překvapení a že většina z nich není ani trochu příjemná. Nevysvětlitelné události, do nichž se Mike zaplétá čím dál víc, ho postupně zavedou situace, která připomíná tu nejděsivější noční můru, jakou si můžete představit. Zdánlivě nudná šichta se tak mění v boj o život, ve kterém soupeř nehraje ani trochu podle pravidel… (Synopse)
Videoherní fenomén dostává filmový kabát – Pět nocí u Freddyho (recenze)
Scott Cawthon se v roce 2014 postaral o první díl videoherní série Five Nights at Freddy’s, který se postaral o to, že se celá série rychle stala kultovní záležitostí. Nespočet pokračování, rozšíření mytologie, a již od roku 2015 především plány na filmovou adaptaci. Trvalo celkem 8 let do doby, kdy se filmová adaptace dočkala finální podoby. 2. film režisérky Emmy Tammi, která se na scénáři mimo Setha Cuddebacka podílela se samotným Cawthonem. Díky účasti Cawhtona se tak dal snadno očekávat příslib toho, že zůstane nádech původních survival her. Studio Blumhouse má poté sice na kontě mnoha megahitů (filmových Pět nocí u Freddyho po prvním víkendu patří mezi největší z nich), s kvalitou jejich filmů je to ovšem tak trochu na horské dráze. Jak to dopadlo u Freddyho?
Hra, která měla zůstat pouze hrou?
Koncept samotné hry není nejnosnější, jde pouze o klikačku, která nutí hráče neustále hlídat směry, aby odněkud nevybaflo nějaké anomatrické zvířátko a rychle nepřišel soudný den. Jde o hru, která sází především na atmosféru, práci se zvukem a nevyhnutelně s lekačkami. Film se přesto musí nevyhnutelně vydat trochu jiným směrem a to především prací s hlavním hrdinou. Stejně jako v případě hry je hlavním hrdinou noční hlídač zavřené pizerrie Freddyho Fazbeara, Mike Schmidt, kterého ztvárňuje Josh Hutcherson.
Hutcherson je herec aktivním již od dětských let, kdy zvládl od svých dětských rolích projevit, že zvládá hrát a umí být i sympatický. U jeho Mikea je to obtížné. Jde o protagonistu, který trpí traumatem z minulosti, kdy se zarputile snaží přijít na kloub únosu svého bratra Garretta, zároveň ho do velké míry svazuje péče o sestru Abby. Mikea jde v této formě do jisté míry vnímat jako komplikovaného protagonistu. Ne vyloženě sympatického, na to se příliš bojuje s konfliktem nad tím, zda nadále řešit minulost (která má podobu jeho bratra) a nebo se věnovat něčemu přednějšímu a to přítomnosti (která má podobu jeho sestry). Na jednu stranu se tu tak rýsuje potencionálně silná linka, bylo by ovšem bláhové očekávat, že z ní scénář zmíněného tria vymačká něco víc. A například linka s pátráním ve snech působí až příliš podivně.
Očividně schopní lidé pracující s něčím tak trochu prázdným
Celkově Pět nocí u Freddyho nemá nejsilnější postavy, s postavou policistky v podání Elizabeth Lail jako by scénář samotný nevěděl, co si s ní počít. Kromě Hutchersona tak nejvýraznějším článkem zůstává Matthew Lillard, který po delší době dokáže projevit, že mu krapet zvláštní postavy neskutečně sednou. Jedna scéna zhruba v polovině filmu poté naznačí, že jde animatronické zvířecí zabijáky představit v poměrně lákavém světě, své pověsti poté ovšem již do konce filmu nestihnout dostát. Právě zmíněná nejbrutálnější pasáž z celého filmu ovšem mimo jiné naznačí, že je režírující Emma Tammi celkem šikovná a umí pracovat se zmíněnou atmosférou i momenty, kdy má dojít na jatka i přes fakt, že film není mládeži nepřístupný.
Schopné ruce za kamerou ovšem zdánlivě nejsou všechno. Většina lekaček je tak velmi předvídatelná (zafunguje možná tak jedna světlá výjimka), kdy tak nezafunguje ani fakt, že kamera Lyna Moncriefa někdy předvede nějaký ten zajímavý nápad a střih je decentní. Jestli tak něco zvládá přispívat atmosféře, je to rozhodně soundtrack dua The Newton Brothers, ani ten ovšem sám o sobě k ničemu moc nestačí.
Co by se tak asi mohlo pokazit?
Právě v průběhu se ukáže, že nejvíce filmovým Pět nocí u Freddyho nastrkuje nohy právě videoherní předloha. Ta možná mohla urazit jako neurážející survival hororová hra, její lore poté mohl prohloubit příběh zmíněných her, přenášet ho do filmové podoby ovšem dost možná nebyl nejlepší nápad. Výsledkem by totiž dle všeho stejně mohl být pouze průměrný hororový zářez, který má sice nějaké řemeslné kvality, dokáže občas sympaticky vytáhnout drápky a nakonec i ucházejícím způsobem nějak bojovat se zmíněným tématem o tom, že má přítomnost přednost před minulostí, závěrečných 15 minut filmu ovšem mohou v podstatě fungovat jako horská dráha emocí, která vlastně těžce vyvozuje to, co by si měl divák o této adaptaci myslet.
Již nyní jde o megahit, chystají se další dva díly a v náznacích první film jistě naznačí, že existují zajímavé směry, kterými by se zbytek trilogie mohl vydat. Mohlo by se rozhodně přidat na černém humoru, ubrat na podzápletkách (kterých je v tomto filmu až přehršel), více stříhat (110 minut je na tak prostý koncept a bohatý počet podzápletek prostě moc) a místo lekaček více pracovat s atmosférou. Samotní animatronici jsou fajn a zvládnou být roztomilí i děsiví zároveň, Matthew Lillard si tu poté i na malém prostoru říká o to, aby dostával více hereckých příležitostí. Výsledek tak neurazí a fanoušky původních her nejspíš dokáže potěšit. Zbytek si ovšem nejspíš bude říkat, že v takové podobě mohl fenomén zůstat čistě za monitoy.
Recenze Pět nocí u Freddyho závěrem
Se studiem Blumhouse je to nadále jako na horské dráze. Megahitů by se našlo dost, málokterý z nich ovšem dokáže své tržby obhájit tváří v tvář s kvalitami. Filmových Pět nocí u Freddyho rozhodně nebude patřit mezi jeho vrcholy, na to se ukazuje, že jde pořád o příliš primitivní videoherní koncept, kdy se sice lidé mohou na papíře snažit, komplexnější záležitost z výsledku ovšem nevypadne. Na druhou stranu má tato adaptace rozhodně své kladné stránky, ze kterých by se dalo čerpat u chystaných dvou pokračování. Více práce s atmosférou, méně dějových linek, více černého humoru a více Matthew Lillarda! Fanoušky to jistě neurazí, zbytek nejspíš bude rád, že šel celý tento fenomén mimo ně….
Verdikt: 5 z 10
Tohle byla naše recenze na filmovou novinku Pět nocí u Freddyho. Těšíte se na příchod této adaptace do kin? Máte rádi hry?
Zdroj titulního obrázku: Universal Pictures
