Když si myslíte, že máte ve všech směrech skvěle našlápnuto a nic vás nezastaví, tak se většinou hodně pletete. Ambiciózní korporátní zaměstnanec Aleš (Jakub Prachař) je svým narcistickým šéfem (Alexander Bárta) místo povýšení přeložen do nejhoršího firemního oddělení – do call centra. Tam velice rychle musí přijít na to, jak spolu s potrhlou konspirátorkou Marcelou (Petra Polnišová), neurotickým nihilistou Michalem (Vojta Kotek), vzorňačkou Jitkou (Anna Polívková) a dalšími bizarními kolegy vytvořit sehranou partu. Jen tak může během teambuildingového víkendu porazit bývalé kolegy, zachránit své nové oddělení před zrušením a hlavně najít ztracenou sebeúctu… Tady je naše recenze na novinku Jedeme na teambuilding.
„Ostrá“ česká komedie Jedeme na teambuilding (Recenze)
Režisérka a scenárista Zuzana Marianková již při svém režijním debutu Známí neznámí vycházela z úspěšné italské komedie Známí neznámí. Její 2. celovečerní film je poté předělávkou rumunské (rok staré) komedie Sázka na teambuilding, kdy na adaptovaném scénáři pracovala spolu s herečkou Petrou Polnišovou. Háček dost možná tkvěl v tom, že i když se mnohokrát mezinárodně zpracovaný koncept zvládl do české podoby převést neurážlivě, za scénářem tehdy stal Petr Jarchovský. Marianková se tak teoreticky může i podruhé za kamerou osvědčit jako schopná realizátorka, v případě scénáře si ovšem dost možná nevybrala silnou chvilku. I přes fakt, že bez znalosti původního filmu je vlastně těžké posoudit, co je špatné na české verzi a co je špatné již tak v zárodku.
Ani propagační materiály ostatně nešetří tím, že má být Jedeme na teambuilding ostrou a přisprostlou komedii. Taková u které se tvůrci již na samotném začátku distancují od chování a názorů postav, ve které se brutálně pije a fetuje, kde spolu bojují celkem čtyři týmy (Praha, Slováci, Brno a Teplice) v rámci teambuildingu v různých činnostech. Casting přitom sází na herce, kteří s komedií mají zkušenost. Co se tedy vlastně tak může pokazit?
Lidské bytosti neexistují
U jakékoliv komedie by vlastně nemuselo vadit, že působí jakoby se odehrávala v nějaké záhadné alternativní realitě. Hlavní hrdina je od začátku nesympatický (ať už úvod s bezdomovcem má být pocta Lhář, lhář s Jimem Carreym či nikoliv), z celé party jeho podřízených je nejsympatičtější jeden nihilista (na něj ještě dojde řeč) a celé jakoby to chtělo být satirické rýpaní do toho, jak fungují takové průměrné korporátní společnosti a jak snadno může kdekoho ohrozit nevyzpytatelnost umělé inteligence. Největším problémem je fakt, že většinu děje nesledujeme lidské bytosti. Sledujeme jakési karikatury, kteří dělají nevtipně téměř vše. Pijí, fetují i souloží. Nedává to celé tak nějak hlavu a patu, postavy se dají dohromady tak nějak dle toho, jak se to scénáři hodí a problémy s erekcí jedné ústřední postavy jsou vyřešené BDSM praktikami. Tady se holt ukazuje, jak moderní medicína selhává a s pravým receptem na různé zdravotní problémy musí přicházet tvůrci vulgárních komedií!
Brňáci jsou karikaturní alkoholici, teplická děvčata karikaturní sexuální objekty, slovenští zaměstnanci karikaturní fouňové a pražští zaměstnanci…. když už to nejsou nesympatičtí idioti, jsou to jenom idioti. Sledování celé komedie tak v podstatě po celou dobu vyvolává chuť, aby se celý koncept obměnil v nějakou variaci na Hunger Games nebo klidně i Saw. Je vlastně těžké odhadnout, která z postav by si krutý osud zasloužila nejvíce, téměř všechny postavy jsou v podstatě amorální hovxda. Je to jakoby se skutečně někdo snažil natočit ostrou komedii evokující zahraniční komedie, přitom nepochopil v čem tkví jejich síla a přitom všem zapomněl i na pořádnou peprnost. Celé to bez nadsázky působí jakoby to napsal Zdeněk Troška po „zázračném“ návratu z důchodu. Celé to vlastně možná obstojí jako komedie při které bude divák v podobně nezřízeném stavu jako jeho postavy.
Nejzajímavější částí filmu je nihilista
Jestli něco zvládá z filmu vyčuhovat je to Vojtěch Kotek a jeho Michal David. Ne, shod jmen s populárním zpěvákem není náhodná. Nihilista Michal nenávidí svět kolem sebe, svou rodinu, svého jmenovce i sám sebe. Jediný Kotek trpí dojmem, že je u jeho Michala co hrát, že má jeho postava nějaký nosný vývoj a že má celá ta shoda jmen nějakou absurdní a směšnou dohru, která je ovšem alespoň zajímavá. Je to vlastně jediný moment filmu, kdy se film nechá zdánlivě obalit svou absurditou a tupostí a vykouzlí z ní něco, co má nějaký tvar. Fakt, že to celé musí mít cosi společného s Michalem Davidem, je poté věc druhá.
Film rozhodně nevybízí k nějaké uvědomělé kritice korporátů. Jde o spotřební komedii bez kdovíjak přidané hodnoty, která sice zdánlivě může pracovat s nějakým dvojsmyslem ohledně známého „být vlastním pánem“ a hledat pocit naplnění ve zdánlivě malých věcech, nic z toho ovšem nepůsobí věrohodně. Nepomůže tomu ani závěrečná konfrontace, ve kterém je vzhledem k opovrženíhodným postavám příliš málo krutosti a násilí. Přitom všem jde po delší době o českou komedii, kde se dá product placement přežít, v jádru vlastně skrývá nějaký potenciál a rozhodně má herce s komediálním talentem (hned dva talenty z Divadla Mír). Je to ovšem pořád málo. Bylo by přitom příliš zlé přiřadit Jedeme na teambulding k tomu nejhoršímu, co může československá kinematografie nadělit. Jen to prostě není moc zábavný a ani dobrý film.
Recenze Jedeme na teambuilding závěrem
Tahle „ostrá“ československá komedie vlastně moc ostrá není. K největší formě drzosti má daleko, zároveň je její největší problém v tom, že není dvakrát vtipná. Zdánlivý náznak v podobě satirického rýpání do fungování korporátních společností možná může na první pohled zaujmout, na to je tahle podívaná ovšem příliš absurdní a nejlepší je na ní pořád pořád nihilista jménem Michal David. A to je prostě na pováženou! Zuzana Marianková je pořád slušná realizátorka, na rozdíl od Známí neznámí nejspíš chybí silnější předloha i schopnější scenárista. Minimálně takový, který by dokázal sympaticky dojít na hranu vkusu a přitom by se postaral i o to, aby měl výsledek nějaký tvar. Není to úplně to nejhorší, co jde nadělit, moc vtipné a především dobré to ovšem vlastně není….
Hodnocení: 3 z 10
Tohle byla naše recenze na novou českou komedii Jedeme na teambuilding. Těšíte se na tenhle film? Přijdete se na nej mrknout do kina?
Zdroj titulního obrázku: CinemArt CZ
