Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě Zdeně (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře Zdeničce (Karolína Lea Nováková).
Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři. (sypopse distributora)
Bratři – Letošní kandidát na Oscara za Českou republiku (Recenze)
Příběh Skupiny bratří Mašínu do dnešního dne vyvolává silné emoce, zároveň vede k mnohým debatám. Byla Skupina bratří Mašínů národními hrdiny nebo krutí vrazi ? Za filmem Bratři stojí Tomáš Mašín, kdy shoda jmen není náhodná. Syn prapradědeček byl prastrýcem bratrů Josefa a Ctirada Mašínových, vzdálený příbuzný byl za bývalého režimu svědkem toho, jak v Muzeu Sboru národní bezpečnosti byla celá skupina označená za teroristy, teprve poté se k němu dostala obrácená strana mince tohoto příběhu. Jedná se o film, který již svou realizací vyvolává emoce, pojetí samotného Tomáše Mašína pomocí scénáře Marka Epsteina nevyvolá černobílé reakce. Tady je naše recenze filmu Bratři.
Syrové pojetí, které je ve svých nejsilnějších momentech intenzivní
Bratři nejsou prvním ani posledním filmem, který bude pojednávat o žití v socialismu a jakékoliv formě odboje. Pro Tomáše Mašína jsou pochopitelně Bratři osobní záležitostí, sám vnímá označení bratrů Mašínů za vrahy jako manipulativní. Odpůrcům bude pochopitelně do karet hrát možnost obvinit režiséra z toho, že svým vzdáleným příbuzným nadržuje a k látce nepřistupuje tak odměřeným způsobem.
Bratry tak půjde vnímat jako nějakou formu emocionální výpovědi napříč generacemi. Skupina bratrů Mašínů je ve filmu spatřena při známé kontroverzní vraždě neozbrojeného příslušníka SNB. Bratři se v tomto ohledu vlastně vyhýbají oněm otázkám o tom, zda je má národ z dnešního pohledu má brát jako hrdiny nebo jako vrahy, zda by mělo dojít ke státnímu vyznamenání nebo k odsouzení jejich činů. Vyprávění samozřejmě jasně vede k tomu, že se vzorem pro titulní bratry stane památka jejich otce Josefa Mašína, který byl popraven v roce 1942 za odmítnutí odsouzení atentátu na Reinharda Heydricha. Emocionální momenty v tomto filmu fungují, největší sílu mají přitom nejspíš právě pro to, že pro má látku Mašín takové pochopení.
Jsou Bratři neutrálním pohledem na konání Skupiny?
Málokterý český film má za poslední dobu takový potenciál evokovat hollywoodský blockbuster. Jde o film, na kterém jsou vidět výrazné produkční hodnoty, herci, kteří se ve svých rolích maximálně snaží, a mají například velmi působivou hudbu Karla Havlíčka, která hodně přikládá pod oheň všem těm emocím, které film může za svou dobu vyvolávat. Když na cestě do Západního Berlína dojde k několika vyhroceným konfrontacím, které mají za následek zručné natočené přestřelky (které ovšem pořád nejsou vyloženě nejintenzivnější). Jak by se ovšem možná snažil film Skupiny vykreslit převážně po kladné stránce, jejich cíl s útěkem za hranice a poté nějakou jejich naivní představou o boji za vlast, titulní bratři tak z filmu vychází spíše naivně a horkokrevně.
Při sledování filmu by se tak mohla nabízet i debata o tom, zda násilí nepřináší jen další zbytečné násilí. Nebo zda není odpuštění největší pomstou. Do jisté míry by možná mohlo jít o banalizování tématu, přesně takový pocit ovšem výsledný film přinese. Komplikovanější otázky vlastně nepřináší, je pouze jasně antikomunistický, kdy je ruka režimu pořád vnímaná jako největší zlo. Obhajoba Skupiny bratrů Mašínů se stejně neobejde bez morálních otázek a komplikovanější analýzy, která by se snadno nabízela i v rámci tohoto filmu. Jenže na to přece jenom nedochází. A i když by tak Bratři chtěly být autentickou rekonstrukcí daných událostí, na to je výsledný film možná nepříliš komplikovaný. Nedochází k výměně vypravěčské perspektivy, změně narativního úhlu. A to je na výsledku přeci jen škoda.
V jistých ohledech působivý zážitek
Bratři vlastně plní svou úlohu. Celé pozadí činů Skupiny bratrů Mašínů není natolik komplexní, na to šlo jednoduše pořád jenom o averzi na přístup aktuálního režimu. Nejvýrazněji vykreslenou postavou tak například zůstává matky v podání Tatiany Vilhelmové, kdy scénář její postavě dává nějaký rámec. Ať už Jan Nebal, Oscar Hes nebo Adam Ernest do svých rolí určitě dávají vše, scénář Marka Epsteina nezakryje, že tento film nevypráví o nějak komplexních postav, které si mohou projít nějakým výraznějším vývojem. Na to je celý příběh Skupiny bratrů Mašínů možná až příliš málo komplikovaný, i přes počet smrtí, střílení a uniknutí smrti o vlásek.
Nad právě zmíněnou vraždou neozbrojeného člověka se tak v podstatě mávne rukou, právě možná dramatizace a trápení hlavního hrdiny by možná tomuto filmu přinesla něco zajímavého navíc. Nabízel by se aby po vzoru Rašómon Akiry Kurosawy nebo Posledního souboje Ridleyho Scotta film odehrával ve třech odlišných kapitolách ze tří různých úhlů, teprve poté by mohl vzniknout film, který by mohl fungovat jako neutrální výpověď. Odpůrce Skupiny bratrů Mašínů film jistě nepotěší, i přes fakt, že zmíněná řemeslná kvalita nezpochybní, že se v nejsilnějších momentech jedná o skutečně působivý zážitek. Jde pořád o dost možná povinný antikomunistický film, kterých musí vzniknout hned několik do roka, minimálně svými technickými aspekty si ovšem vyslání na Oscary Bratři jistě obhájí. Jak moc bude kontroverzní téma a kontext rezonovat u Akademie je poté věcí druhou.
Recenze filmu Bratři závěrem
Po technické stránce řemeslně kvalitní film, který si své podporovatele i odpůrce našel dávno před premiérou a i po ní bude diváky rozdělovat. Tomáš Mašín natočil výpověď napříč generacemi, která se vyhne možným diskuzím i obhajobám, vyhne se komplikovaným debatám na téma, zda jde o film o národních hrdinech nebo o vrazích. V několika momentech intenzivní záležitost, v jistých momentech je příliš zajímavé téma, které vede dodnes k debatám o státním vyznamenání, možná až příliš bagatelizované. Mašín přitom rozhodně nemusel hned natočit nový Rašómon nebo Poslední souboj, jeho řemeslná schopnost je pořád dostatečně silná a akční pasáže jsou správně intenzivní. Rozhodně dobře odvedená práce, Marek Epstein skutečně patří mezi nejlepší české scenáristy i v momentech, kdy mu několik faktorů hází klacky pod nohy…
Verdikt: 7 z 10
Tohle byla naše recenze filmu Bratři. Co říkáte na jeden z největších příběhů studené války vy? Zajdete si do kina?
Zdroj titulního obrázku: Zuzana Panská/CinemArt CZ
