Punisher Max – Je to zásah do černého?
Dneska se podíváme opět za Jasonem Aaronem a jeho Punisherem Max, kterého jsem už v první recenzi vychvaloval. Aaron si tady hodně potrpí hlavně na záporáky. V prvním díle s podtitulem Kingpin jsme mohli vidět, jak se z Wilsona Fiska stane obávaný Kingpin, jak ho známe dnes. V Punisher Max si (ač je to nečekané) vzal na hraní Bullseye a je nutno říct, že ho pojal výborně.
Bullseye a Frank
Příběh začíná dohodou mezi Kingpinem a Bullseyem, který vysloveně chce Punishera zabít. Co je hrozně pěkná věc na tomhle komiksu jsou momenty, kdy se Bullseye snaží vžít do toho, jak Frank uvažuje. Ať to je moment, kdy najde jeho skrýš, nebo jeho monology, tak Bullseye působí, jako správný psychopat. Kdo tady trochu ostrouhává je, ale titulní Punisher. Je hodně vidět, že Aarona spíš baví rozbor myšlení záporáků, než soustředění se na postavu Punishera. Neříkám, že je to špatně, jen by možná neuškodilo ho trochu víc zapojit do děje. Co stojí za povšimnutí je opět kresba Steva Dillona, u kterého jsem si nejdřív musel s kresbou zvykat, ale nakonec jsme si sedli. Hrozně se mi líbí kresba Bullseye, který působí dobře maniakálně. Zejména jeho úsměv.
Co tady rozhodně nečekejte je podobnost se seriálem Daredevil. Tenhle Bullseye je naprosto nevyzpytatelný, šílený a vynikající. Kdybych i měl vybrat jednu scénu, která se vymiká od ostatních, tak to bude určitě závěr. Ten je naprosto, ale naprosto výborný. To jak Bullseye šokuje je hrozně super a přesně v Aaronovském stylu, který jsme už mohli vidět v jeho Doctoru Strangeovi a Thanosovi.
Pár slov na závěr
Punisher Max: Bullseye je bezpochyby parádní brutální jízda se spoustou brutálních scén a povedených dialogů. Určitě doporučuji pokud se vám líbil první díl.
8,5/10
Četli jste Punisher Max: Bullseye? Nebo se na něho teprve chystáte?
