Komiksová série Skalpy – recenze na všechny díly

Asi si teď říkáte, jaký má smysl psát velkou komiksovou recenzi na komiksovou sérii, která je už dlouhé roky venku? Je to logická otázka a já pro Vás mám několik odpovědí.  Za 1) je to výborná komiksová série, která si zaslouží každého nového čtenáře. Za 2) pokud se nic nezmění, tak autor Jason Aaron letos dorazí na Comic Con v Praze, takže budete mít jedinečnou příležitost si nechat podepsat tento luxusní komiks, od člověka jehož geniální mysl ho vytvořila. Za 3) mám Skalpy rád, a prostě jsem si tento článek chtěl napsat a nikdo mi neřekl ne. Takže se pohodlně usaďte a společně se vypravíme do indiánské rezervace Prérijní růže! Tohle je komiksová série Skalpy od Jasona Aarona a R.M. Guéra!

1) Země indiánů

Ze začátku jsem nevěděl, co od toho mám čekat, ale s každou další stránkou jsem byl nadšenější z toho, co komiksovová séria Skalpy přinese. Hodně mi sedlo, že se jedná o dospělý komiks, který je nekompromisní a pro vulgární slovo nebo pěstí do obličeje se nejde daleko. Jason Aaron do toho šlape, ale nikdy se nedostaví pocit, že to je jen póza na drsnost. Snad se dostanu k dalším dílům, jelikož tohle mě sedlo. (Pavel Hrubeš)

2) Kasino v rytmu boogie

Hned druhý díl se ukáže jako docela dost náročná jízda. A teď nemám na mysli příběh samotný. Kasino v rytmu boogie je kniha, která se víc soustředí na postavy samotné a prozkoumává místní situaci, než aby zběsile táhla děj kupředu. Navíc nutí čtenáře k trochu větší soustředosti kvůli nelineárnímu vyprávění. Tím ho zároveň odmění. Protože právě způsob poskládání příběh dělá ještě lepším. Číst Kasino v rytmu boogie je jako skládat puzzle a postupně k sobě přidávat jednotlivé dílky minulosti, které vytvoří současný obraz. A najendou nic není tak jednoduché a přímočaré, jak by se mohlo zdát na začátku. Postupné odlupování slupek postav je geniálně napsané. A záleží ještě vůbec na tom, kdo je dobrej a kdo zlej? A lze místní vůbec takhle rozdělit? (Lenka Skříčilová)

3) Mrtvé matky

Opět velká spokojenost. Aaron tepe do živého a příběh z rezervace Prérijní růže dostává čím dál temnější obrysy. Je to drsnější a nepříjemně se to dostává pod kůži. Hodně se mi líbí jakým vývojem procházejí postavy. Nejvíce je to znát na Rudé vráně a Zlým koni, kde si postavy projdou vlastním kruhem bolesti, se kterým se neumějí pořádně vyrovnat. Všechno co se v komiksu děje má svůj význam viz. Snová první kapitola, kde dost pochopíme co Dashiellovi honí hlavou. Nebo příběh vyšetřování, kdy se dvě postavy vyrovnávají se stejnou věcí, ale každý po svém. Tempo je hodně slušné, ale trochu jsem měl pocit, že Aaron přešlapuje na místě a teprve si chystá půdu pro to co dříve nebo později bude muset přijít. Mrtvé matky mi hodně sedly, a já si musím co nejrychleji sehnat další díly. (Pavel Hrubeš)

4) Hryzání ve vnitřnostech

Řekla bych název dílu je výstižný. Hezky se pohryžeme ve vnitřnostech postav, pořádně je otočíme rozebereme, znovu poskládáme a budeme jako čtenáři doufat, že to pro postavy nedopadne zase až tak špatně. Maximálně jenom trochu. Protože čtvrtý díl opět slouží k prohlubování příběhu, ne děje. Pokud jste si totiž mysleli, že se možná někdo dočká svého šťastného konce, tak Hryzání ve vnitřnostech vás definitivně přesvědčí, že tohle se fakt nestane. Čtení Hryzání ve vnitřnostech mi způsobilo strašnou depresi, ale zároveň to bylo moc příjemné. Možná proto byla závěrečná část tak šokující a překvapivá. (Lenka Skříčilová)

5) Úplně sám

Tohle byla další parádní komiksová jízda, která má jednu zásadní chybu. Tou chybou je, že se hlavní příběh moc neposune dopředu, ale na druhou stranu dostaneme spoustu, ale opravdu spoustu odpovědí, které se nám nebudou vůbec líbit. Jason Aaron pokračuje v tom, že každou vedlejší postavu pořádně vykreslí, abychom jí naplno poznali a chápali, proč dělá to, co dělá. Výborně pracuje s příběhem o Dieselovi, který nabídne úplně jiný pohled na tuhle postavu. Totéž platí i pro Nitze, jenž dostane opravdu hodně prostoru, a já jako čtenář jsem nestačil koukat, jaký vývoj si pro nás Aaron připravil. Ke slovu se dostane i policista Volný pád, alkoholik Ten, který chytá, s odsouzencem Lawrencem Belcourtem. Všechny tyhle drobné epizodky přináší tolik kýžené odpovědi a vyplňují mezery v příběh.

No nakonec musím zmínit první a poslední příběh, který jsou společně propojený. První je velmi zajímavý, a je to hodně nečekaná příběhová odbočka, která vyvrcholí posledním sešitem. Poslední sešit mi přišel lehce na sílu, ale Aaron tohle potřeboval udělat, aby se hlavní hrdina Dash Zlý kůň srovnal a měl zpět čistou hlavu. Úplně sám je povedený komiks, a já se těším na další díl, protože karty jsou hodně zajímavě rozdané. (Pavel Hrubeš)

6) Hlodání

Hlodání je náročný díl pro všechny zúčastněné. Nejenom pro postavy, které si sáhly na dno a teď se musí vyškrábat zpátky, ale i pro čtenáře, který to všechno prožívá s nimi. Protože pokud jsem po tom Hryzání ve vnitřnostech zůstala Úplně sama, teď příslo drsné Hlodání, až na kost. Protože tady jde do tuhého možná víc, než kdykoliv předtím. A pokud všechno bylo doposud válka nervů, není je to totální válka vedoucí ke konci všeho, těla, ducha i mysli. (Lenka Skříčilová)

7) Rezervace v rytmu blues

Líbí se mi jakým stylem Jason Aaron píše tuto sérii. Komiksová série Skalpy pohltí každého. Aaron by si mohl spoustu věcí ulehčit, být přímočařejší, soustředit se na hlavní dějovou linku, případně si připravovat půdu pro velké finále. Ale to evidentně Aarona, tak moc netrápí a chce prostě vypravovat příběhy a vyplňovat jisté mezery v ději. Takže proto dostaneme pár odboček a teprve pak se může pozvolna pokračovat v ději. Úvodní příběh je hodně lidský a sedl mi tak moc, že jsem ho četl dvakrát. Sice je nepodstatný pro hlavní děj, ale je to hezký kontrast k většině postav z hlavního příběhu. Další část je věnovaná Šunce, a byl to zajímavý příběh. Jsem rád, že Aaron dal této postavě prostor, a ukázal nám, kým skutečně Šunka je, a co se mu občas honí v hlavě.

Příběh, který nese jméno Rodinná tradice je parádní, a hodně jsem si ho užil. Navíc má parádní závěr, u které si řeknete, že historie má tendenci se opakovat, a je to hnusný začarovaný kruh. Závěr si pro sebe krade hlavní dějová část Nechtěné, u které Aaron vytáhne velmi citlivé téma a velmi depresivně ho rozebere, a dát nám nový pohled na některé věci. Dashiell a Carol to dost posrali, každý jiným způsobem, ale posrali to, a teď musí vymyslet jak to spravit. Otázkou je jestli se to dá spravit, a jestli o to vůbec stojí. Aaron vláčí tuto dvojici hodně ošklivým svinstvem, a nutí je, aby se stali svou lepší verzí.

Aby se smířili s tím, co udělali, aby se dokázali očistit od minulosti, a začali hledět do budoucnosti, které se oba tolik bojí. Nejkrásněji je to vidět na scéně na silnici, která silně a dojemně ukazuje, to co by hrdinové chtěli, a to co si nakonec zvolí. Rezervace v rytmu blues je povedený a silný svazek, jenž má vynikající momenty a parádní části, ale jako celek lehce drhne a nemá takový tah na bránu. Nicméně to nic nemění na tom, že jsem opět spokojený. (Pavel Hrubeš)

8) Abys byl spasen, musíš hřešit

Osmý počin, který obsahuje komiksová série Skalpy, je opět zajímavý. Kniha je ze začátku vyprávěna ve formě epizod, abychom se ke konci dostali k vyústění předchozího děje. Ale to neznamená, že se nedočkáme klasického scénáře špíny a zmaru, který nás sice bolí společně s postavami, kdy zároveň potřebujeme vědět, jak to všechno dopadne. Abys byl spasen, musíš hřešit opět dokazuje, že motivace jsou hodně důležité. Motivace totiž rozhodují o všem. I v případě postav, které jste se po prvním setkání rozhodli nenávidět jako špatné lidi. A v psaní podobných charakterů je Jason Aaron mistr. (Lenka Skříčilová)

9) Zatni pěsti

Minulý díl mě poslal do kolen, takže jsem byl hodně, ale opravdu hodně zvědavej, co se bude dít v předposledním dílem. Jason Aaron sešlápne svůj vypravěčský pedál až na podlahu a řítí se plnou rychlostí. Dost bylo zbytečných odboček, teď se musí připravit půda, na krvavé finále, a ne každá postava se ho dožije. Ještě, než se hlavní příběh posune dál, tak máme velmi silnou historickou odbočku, ve které se dozvíme něco o správné technice skalpování.

Tento příběh v té nejčistší podobě ukazuje, co jsme udělali (my Evropané) s původními obyvateli Ameriky, a ještě jsme se při tom schovávali za to, že vykonáváme Boží dílo. Precizně odvyprávěna historie od Jasona Aarona. No, a po té historické odbočce nastupuje hlavní příběh, který má jeden velký problém. Z mého pohledu je tady až moc zvratů a působí to na mě hodně uspěchaně. Aaron potřebuje redukovat postavy a linky, a to se dělá nejlépe tak, že se dané linky protnou. Něco funguje fantasticky – celá linka s Šunkou, něco působí lehce divně – Dashův táta a Ten, který chytá, zde mi to přišlo takové nedodělané, ale asi v tom je hlubší smysl.

Ke slovu se dostanou agent Nitz, šerif Karnow, nebo Dino, které krásně propojí nečekaný sled událostí. Do příběhu se zapojí i Volný pád, jenž si prošel svým osobním očistcem, o který vůbec nestál. Samozřejmě nesmím zapomenout na naše hlavní hrdiny Dashiella a Rudou vránu. Oba se v průběhu celé série hodně změnili, a prošli si důležitým vývojem. Našli nový smysl života, zakusili peklo, a teď vidí cestu ven. Jenže to něco bude stát, a abys byl spasen, musíš hřešit. Hřešit takovým způsobem, ze kterého se můžeš zbláznit, ublížit lidem který miluješ, a zradit všechno, v co věříš. A pak přijdou pochyby, jestli to za to všechno stálo. Velké finále je přede mnou a já se po poslední stránce tohoto svazku těším, protože věřím, že to Aaron dovede do skvělého zakončení a komiksová série Skalpy skončí vydařeně. (Pavel Hrubeš)

10) Konec cesty

Poslední díl možná působí jako nadbytečný epilog, ale ve skutečnosti se jedná o plnohodnotné uzavření se vším všudy. Protože když už to na chvíli vypadalo, že šťastný konec se blíží, nebyl by to Jason Aaron, aby to opět nezkazil realitou krev a špíny, za kterou jsme mu všichni vděční. Mazat med kolem huby nepotřebují jeho postavy ani jeho čtenáři… (Lenka Skříčilová)

Doufám, že se Vám naše recenze líbila. Tohle byla komiksová série Skalpy. Určitě jí dejte šanci a nebude zklamaný, jelikož si zde sedlo všechno, co mělo.

Zdroje: Databáze knih, ComicsDB, CREW
Zdroj titulního obrázku: CREW