Oasis: Don’t Look Back In Anger sleduje triumfální návrat Liama a Noela Gallagherových na společném turné Oasis Live ’25, jednom z nejočekávanějších rockových comebacků současnosti. Dokument nabízí otevřený a emotivní pohled na největší hudební událost roku 2025 a zachycuje jedinečnou atmosféru i emoce, které na turné prožívali členové kapely i jejich fanoušci po celém světě. Díky mimořádnému přístupu přináší záběry ze zkoušek, zákulisí i koncertních pódií a také vůbec první společné rozhovory Noela a Liama po více než dvaceti letech. Vedle vyprodaného světového turné film zkoumá i hluboký emocionální dopad tohoto mimořádného kulturního fenoménu a připomíná, co hudba Oasis znamená pro publikum napříč generacemi…
Ať už znáte některou z jejich písní nazpaměť, nebo jste o nich pouze někdy slyšeli, jméno Oasis zřejmě neslyšíte poprvé. Britská rocková skupina, která vznikla v Manchesteru v roce 1991, se během několika let dokázala vyšvihnout mezi nejvýraznější hudební formace své generace. Na vrcholu své slávy patřila k největším kapelám na světě, především díky hitům jako Wonderwall, Don’t Look Back in Anger, Stop Crying Your Heart Out nebo Champagne Supernova. Za obrovským úspěchem kapely však nestála pouze její hudba, ale také výrazná osobnost bratří Liama a Noela Gallagherových, jejichž komplikovaný vztah a četné konflikty se postupně staly nedílnou součástí příběhu kapely. 28. srpna 2009 měli vystoupit jako headlineři na festivalu Rock en Seine v Paříži, jen několik minut před plánovaným začátkem se však Liam a Noel v zákulisí pohádali. Noel následně odešel a Oasis se rozpadli.
Příběh Oasis tím ale neskončil. Jejich hudba si i po letech dokázala udržet mimořádnou popularitu a po patnácti letech se navíc Liam a Noel Gallagherovi v roce 2024 usmířili a oznámili dlouho očekávané obnovení kapely. Oasis se tak v roce 2025 vrátili na koncertní pódia, jejich návrat nyní zachycuje dokument Oasis: Don’t Look Back in Anger. Jde o povinnost pro fanoušky Oasis?
Oasis: Don’t Look Back in Anger – Bratři Gallagherovi se zase tak moc nezměnili
Za scénářem projektu stojí Steven Knight, tvůrce seriálů Peaky Blinders/Gangy z Birminghamu nebo Tisíc ran, pod režií je pak podepsáno duo Will Lovelace a Dylan Southern, které již má s hudebními dokumenty své zkušenosti. Výsledkem je film, který se nesnaží shrnout kompletní historii Oasis a nebo rozebírat období jejich patnáctiletého odloučení. Soustředí se především na samotný návrat, přípravy na turné a na to, co pro bratry Gallagherovy, jejich spoluhráče a především fanoušky znamenalo znovu vidět Oasis společně na pódiu.
Bratři Gallagherovi jsou pořád bouřliváci. A naštěstí velmi vtipní bouřliváci. Díky tomu je zábavné poslouchat jejich výpovědi, které jsou obdařené jejich specifickým humorem a často nejdou pro sprosté slovo daleko. Zároveň je ale zajímavé sledovat, jak moc se jejich vystupování za patnáct let změnilo. Z kdysi arogantních a věčně rozhádaných rockových hvězd jsou dnes dva muži, kteří se na vlastní minulost dokážou dívat s odstupem. Liam například zpětně nechápe, že po jejich tehdejším chování vůbec ještě měli fanoušky. Podobné momenty přitom fungují nejen jako připomínka minulosti, ale také jako důkaz, že jejich vztah dnes působí podstatně smířlivěji. A i když se bratři Gallagherovi vlastně zase tak moc nezměnili, k nějaké sebereflexi tu přece jen došlo.
Dokument, ve kterém fanoušci hrají stěžejní roli
Pokud ale divák čeká odpověď na otázku, proč se vlastně po patnácti letech dali znovu dohromady, bude zklamaný. Dokument neobjasňuje, co přesně stálo za jejich usmířením, stejně jako se příliš nevrací k okolnostem původního rozpadu. Minulost tu slouží především jako kontext. Připomíná raketový vzestup Oasis, období jejich největší slávy a skutečnost, že se z kapely během několika let stal jeden z největších hudebních fenoménů své doby. Film ovšem staré rány znovu neotevírá. Místo toho přijímá současný stav jako fakt: Liam a Noel jsou opět spolu a Oasis se vrátili.
Největší prostor tak dostávají fanoušci. A právě tady dokument ukazuje, proč návrat Oasis nebyl pouze další velkou hudební událostí. Lidé z Velké Británie, Irska, Brazílie, Jižní Koreje nebo Spojených států mluví o tom, co pro ně hudba kapely znamená, přičemž jejich vztah k Oasis často sahá daleko za běžné fanouškovství. Někteří si jejich písně spojují s konkrétními obdobími života, jiní na jejich návrat čekali patnáct let. Je tu například i jedna z přeživších, která v roce 2017 přežila bombový útok na koncertě Ariany Grande v Manchesteru. Ta si podle vlastních slov vyčítala, že právě ona přežila, navzdory traumatické zkušenosti si nicméně návštěvu návratu Oasis nenechá ujít.
Právě z fanouškovské perspektivy dokáže být dokument překvapivě emotivní. Nejde jen o záběry lidí, kteří zpívají každé slovo. Kamera zachycuje také pláč, objímání a chvíle naprostého vytržení, kdy lidé nemohou uvěřit, že po letech skutečně slyší své oblíbené písně naživo. V jednu chvíli například sledujeme mladého fanouška, který po skončení koncertu zůstává v aréně viditelně dojatý. Přijde k němu cizí člověk a jednoduše ho obejme. Je to krátký, ale všeříkající moment, jenž dokáže krásně ilustrovat, jak hudba dokáže spojovat lidi. Těch výpovědí fanoušků je tu možná ve finále až příliš, svůj primární účel každopádně plní.
Návrat plný očekávání
Jeden z nejzábavnějších momentů přichází už během příprav na první koncert po letech, který se konal 4. července 2025. Policisté dostávají instrukce, že se očekává chování podobné fotbalovým fanouškům, což vzhledem k pověsti Oasis vlastně nepůsobí zase tak absurdně. Samotná kapela přitom během příprav působí, jako by si dobře uvědomovala, jak neobvyklá celá situace je. Po patnácti letech se mají Liam a Noel znovu postavit společně na pódium a nikdo si nemůže být úplně jistý, jak to dopadne.
Právě první koncert v Cardiffu je jedním z vrcholů filmu. Po patnácti letech se Liam a Noel znovu objeví společně na pódiu a reakce publika okamžitě ukazuje, jak obrovský význam jejich návrat má. Dokument přitom nezůstává pouze u samotného vystoupení, ale ukazuje také zkoušky, přípravy a zákulisí turné. Tyto části jsou místy poněkud natažené, jakmile se však rozezní první tóny, film získává výraznou energii. Dynamický střih navíc dokáže koncertní atmosféru přenést i mimo samotné pódium. Je přitom znát, že si tvůrci vyhráli s archivními materiály a dokázali je schopně zkombinovat s materiálem natočeným přímo pro tento film.
Velká oslava návratu Oasis
Dokument funguje díky tomu, že se ani nesnaží být ničím víc než oslavou návratu Oasis. Když Liam a Noel mluví svým typickým způsobem, když se na pódiu rozezní jejich největší hity a když kamera sleduje desetitisíce lidí, kteří znají každé slovo, je nejlépe vidět, proč se z Oasis nestala pouze další úspěšná britská kapela, ale fenomén, který dokázal přežít i vlastní rozpad. Je tak zcela jasné, že jde o povinnost pro všechny fanoušky Oasis či posluchače, kteří mají pro jejich hudbu slabost. Těžko nicméně říct, jak moc tento film emocionálně zasáhne ty, kteří se s hudbou této skupiny teprve seznamují.
Oasis: Don’t Look Back in Anger je především oslavou toho, že se kapela vrátila, nikoliv snahou vysvětlit, proč k tomu došlo. Kdo čeká detailní pohled na usmíření bratří Gallagherových nebo rozebrání jejich komplikovaného vztahu, odpovědi zde nenajde. Dokument je v tomto ohledu smířlivý až opatrný a minulost nechává tam, kde podle něj patří. Přesto dokáže připomenout, proč Oasis dodnes tolik znamenají – nejen prostřednictvím samotných Gallagherových, ale především skrze lidi, kteří jejich hudbu poslouchali před třiceti lety, objevili ji teprve nedávno nebo na jejich návrat čekali celou dobu. A někteří ji mezitím předali i svým potomkům, kteří v lásce k Oasis pokračují dál. Ve výsledku je to celé tak sympaticky dojemné, že je snadné filmu odpustit i fakt, že v něm píseň Stop Crying Your Heart Out zazní jen ve formě instrumentálu. Zásadní ani přelomový dokument se sice nekoná, v tomto případě ale snad ani nebylo potřeba takové ambice očekávat.
Oasis: Don’t Look Back in Anger závěrem
Oasis: Don’t Look Back in Anger je povedeným koncertním dokumentem, který se místo rozebírání patnáctiletého konfliktu Gallagherových soustředí především na samotný návrat Oasis a emoce, které s sebou přinesl. Přestože film neposkytuje příliš odpovědí na otázku, proč se bratři po letech usmířili, dokáže velmi dobře zachytit atmosféru jejich comebacku a především význam, který má kapela pro své fanoušky. Výsledkem je energická a místy překvapivě dojemná oslava Oasis, která sice nebude mít mnoho co nabídnout těm, kteří jejich hudbu neznají, pro fanoušky ale představuje prakticky povinnou návštěvu kina…
Verdikt: 8 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Disney
