Kloboučnictví – Salon Meluzína
Dnes se podíváme na to, jaké to v dnešní době je vést vlastní kloboučnictví a podnikat dnes již v ne tak častém řemesle. Naší hlavní hrdinkou je pro dnešek Bára a místem, kde se příběh odehrává Kutná Hora známá pro těžiště stříbra, ale i Chrám Sv. Barbory. Bára je vskutku dáma s velkým D patřící do české pin up komunity, o níž vám něco povím zase příště. Už nějaký ten pátek vede vlastní kloboučnictví – salon Meluzína právě ve zmíněné Kutné Hoře. A Báru jsem si trochu vyzpovídala.
Jak jsi se ke kloboučnictví vlastně dostala?
Moje maminka je mou velkou inspirací, vždy nosila klobouky. A když jsem na základní škole uvažovala, co budu dělat, tak obor dámské modelové kloboučnice byla jasná volba. Vždy mě bavilo něco tvořit, maminka je výtvarnice, tak mě vždy ve všem podporovala.
Vzhledem k tvé kreativní povaze myslíš si, že existuje klobouk opravdu pro každého?
To určitě existuje, už mockrát jsem ve svém obchodě slyšela větu ,,mě žádný klobouk nesluší“ a po chvilce zkoušení jsme vždy našly pro takovou dámu minimálně jeden tvar, který ji dokonale seděl.
Co je podle tebe v dnešní době znakem pravé dámy?
Přeci jen minulé ideály se poněkud změnily, co pro tebe tento pojem představuje ?
Pro mě je to žena, která má přirozenou eleganci jak v pohybu, tak ve svém vystupováním. Ví přesně, jak se má chovat a oblékat při různých příležitostech. Je to žena se zdravím sebevědomím.
U jakých nejen žen získáváš inspiraci ke své tvorbě? Kromě maminky
Miluji Sofii Loren, která je pro mě ženou s velkým Ž, čerpám inspiraci často ze starých filmů, která i velmi ráda sleduji. A ze současných dam mě nejvíc inspiruje rozhodně princezna Kate. Ona je pro mě opravdovou dámou. Miluji její klobouky.
Bylo pro tebe těžké vybudovat si vlastní značku a otevřít kloboučnictví? Jak pociťuješ aktuálně probíhající krizi?
Mám veliké štěstí a oporu ve své rodině, obchod jsem otevřela jen 3 měsíce po ukončení školy. Rodiče mě do začátku finančně založili a pomohli mi s vybudováním obchodu v přízemí jejich domu. Obchod jsem otevřela už před 22 lety, tehdy s velkou slávou, zpívala mi tam operní pěvkyně a sešlo se velké množství lidí. Díky tomu mi hned od prvního dne skvěle fungovala ústní reklama. Momentální krizi zatím zvládáme celkem dobře, právě díky tomu, že jsme ve vlastním a nezaměstnáváme žádné lidi.
Přemýšlela jsi někdy i o vlastním e-shopu?
Přemýšlela, ale zatím to nechávám jako otevřenou myšlenku na dobu, až se z rodičovské dovolené opět vrátím do normálního provozu.
Máš nějaké motto, kterým se nejen při práci, ale i v životě řídíš?
Nevím, zda je to motto, ale snažím se vše dělat tak, aby to mě a mé blízké dělalo šťastné.
Za poskynuté fotografie děkuji Martině Bohuňkové, Lence Pražákové a Veru Kopřivové.
A co vy? Nosíte klobouky? Dejte nám vědět do komentářů! A nezapomeňte na #regionalnesplotpointom. 🙂
Pokud se vám článek líbil, podívejte se i na tento o pozitivním myšlení od mé kolegyně Zuzky.
