Justin Kemp (Nicholas Hoult) jedné noci do něčeho narazí při jízdě autem. Vysedne v lijáku, pořádně se porozhlédne, ale nic nenajde, a tak odjede v přesvědčení, že přejel srnu, která po nárazu spadla do rokle vedle silnice. Krátce nato obdrží předvolání. Je předvolán zasednout v porotě soudního procesu, v němž je mladý muž James Michael Sythe (Gabriel Basso) podezřelý z vraždy své přítelkyně Kendall Carter (Francesca Eastwood). Když státní zástupkyně Faith Killebrew (Toni Collette) přednese svou žalobu, Justina se zmocní podezření, že smrt oběti mohl v noci nehody způsobit on….
Juror #2 – Soudní drama Clinta Eastwooda (Recenze)
Clint Eastwood 31. 5. 2024 oslavil své 94. narozeniny. Přesto je pořád jako režisér aktivní, důkazem je jeho novinka Juror #2. Do českých a slovenských kin se novinka Eastwooda vůbec nepodívala, ani v zahraničí se nedočkala kdovíjak silného nasazení. Word-of-mouth přesto zafungovalo a Eastwoodův 40. celovečerní film tak pochválil Guillermo del Toro (Tvář vody) nebo Mike Flanagan (Doktor Spánek). Proč si Eastwoodova novinka nezaslouží být přehlížená a opomenuta?
Tom Bejvl
Všichni bychom jistě chtěli mít ve věku 94 let stejný elán jako Clint Eastwood. Jeho novinka byla sice distribučně poměrně zanedbaná, přesto Eastwood servíruje své další strhující drama, které navíc má výrazný přesah. V ústředním hrdinovi Justinu Kempovi v podání Nicholase Houlta můžeme vnímat naší snahu občas ospravedlňovat své chyby a polemizovat o morálce a o tom co je vlastně spravedlnost. I přes naše snahy obhájit naše přešlapy nás ovšem naše chyby a následky s tím spojené většinou jen tak neminou.
Nejsilnější soudní drama od Dvanácti rozhněvaných můžu nebo Jak zabít ptáčka? Dost pravděpodobně! Eastwood umí výtečně gradovat atmosféru, symbolicky je navíc jeho novinka starosvětská a připomene filmy, které se vlastně už dnes moc netočí. Což na jednu stranu svým způsobem ospravedlňuje rozhodnutí studia Warner Bros., protože komerční megahit by z Juror #2 bohužel nejspíše nebyl i přes masivní kampaň a snahu svézt se na odkazu filmařské legendy. Na velmi dobrý film to ovšem stačí určitě.
Juror #2 jde vnímat jako film o častém selhávání soudního systému, ke kterému dochází i v případech maximální snahy o honbu za spravedlností. Film je do jisté míry politickým komentářem, který ovšem nutně nemusí pohoršit ty, kteří se s Eastwoodovým očividným postojem nespokojí. Film není velkou audiovizuální podívanou, ale komorním dramatem, kdy si především hlavní postava prochází dávkou sebereflexe. Hoult navíc výtečně ztvárňuje nečernobílou postavu, která má nutnou dávku morálního dilematu a zároveň lidství. Ocenit se musí také scénář Jonathana Abramse, pro kterého se jedná o filmovou prvotinu. Dá se předpokládat, že o něm ještě uslyšíme.
Pokud bude Juror #2 Eastwoodovým posledním snímkem, který se navíc prokáže jako nejnosnější komentář k americké společnosti, která je po nedávných prezidentských voleb (má postava Toni Colette blíže k Donaldu Trumpovi nebo Kamale Harris?) nejrozdělenější za velmi dlouhou dobu, dá se říci, že se Eastwood nemohl s filmovým světem rozloučit lépe. Výtečné herecké výkony, příběh, který pod cynickou slupkou skrývá lidské vrstvy a silný závěr, který k divákovi může na první pohled sice nenápadně, přesto v součtu přesvědčivě promluvit nejvíce.
9/10
Pavel Hrubeš
Silný a povedený film, který vás donutí přemýšlet o tom, co znamená pravda a spravedlnost. Smekám před Clintem Eastwoodem, protože opět natočil velmi kvalitní film, který má sílu rezonovat. Eastwood je prostě obrovský frajer, a já jsem opravdu nadšený, že ve svých letech stále točí a je hodně aktivní. Eastwood jako režisér znovu předvádí špičkovou režii. Bravurně vede herce k přesným a působivým výkonů, skvěle graduje scény, umí vytvořit správnou atmosféru a nepříjemné napětí, a výborně pracuje s příběhem, kde se řeší morální rozhodnutí, spravedlnost, předsudky a samozřejmě pravda.
Po technické stránce si to Eastwood opět pohlídal a film vypadá skvěle. Je tu hezká kamera, která dokáže vykouzlit zajímavé záběry, dále tady máme parádní střihovou skladbu, jenž dodává sílu daným scénám. Opravdu velkou pochvalu si zaslouží Jonathan Abrams za svůj scénář, který je inteligentní, napínavý a v těch nejdůležitějších otázkách nejednoznačný a nenabízí uspokojivé odpovědi. Jen spekulace a možná. Ve filmu se sešlo působivé obsazení a všichni herci předvedli skvělé výkony.
Nicholas Hoult se svou rolí popral skvěle a jeho výkon se mi hodně líbil, jelikož krásně prodal svou postavu, která se snaží udělat správnou věc a zachovat si své lidství. Toni Collette má dobře napsanou postavu a líbilo se mi jak svou postavu zahrála. J.K. Simmons nemá tolik prostoru, ale krade si každou scénu pro sebe a je tady výborný. Chriss Messina má vděčnou roli a je v ní dost dobrý. Zoey Deutch svou postavu zahrála přesně, tak jak měla a z jejího výkonu jsem cítil něžnost, laskavost a něhu.
Film svým příběhem nutí diváka přemýšlet, jak by se zachoval on, zvláště když se rozhoduje o něčí budoucnosti a spoustu věcí je nejednoznačných. Tady film hodně připomene Dvanáct rozhněvaných mužů, což je velká pochvala pro Eastwooda i pro samotný film. Juror #2 je hodně silný a povedený snímek a já ho mohu jen doporučit.
8/10
Marek Lízal
Clint Eastwood je žijící legenda, která zanechala velkou stopu v kinematografii. Jak v herecké, tak i v režijní kariéře. Jeho nejnovější snímek je zároveň jeho poslední. Dnes už má Eastwood neuvěřitelných 94 let. Jak tedy dopadla jeho tečka za jeho kariérou? Nebudu lhát, ale tenhle snímek si mě rychle získal, omotal si mě a nepustil, až do závěrečných titulků. Eastwood servíruje soudní drama, kde je muž souzen za vraždu svojí přítelkyně. V porotě se, ale nachází někdo, kdo začne pochybovat o celém případu a pomalu si uvědomuje, že tou podezřelou osobou je právě on. Ten film vytáhne tuhle hlavní kartu brzo na začátku a celý film s tím pracuje. Moc hezky se zde řeší téma zda stát za svojí rodinou a nebo učinit spravedlnost u nevinného člověka, kterému hrozí doživotní trest.
Eastwooda režie je sebejistá a měl jsem dojem, že sleduju výborně vystavěnou podívanou, která ví co chce odvyprávět a kdy skončit. Není tady nic navíc a vše funguje jak má. Strašně tady chci ocenit konec filmu, protože když na to došlo, tak jsem si říkal, že tady ten film by mohl skončit a bylo by to super. A přesně to se stalo. Jinak je snímek po technické stránce bezchybný. Film sice nikdy nejde dál a mohli bychom si představit více vyhrocenější pasáže, ale o to tady nejde. Jde tady o vnitřní boj hlavní postavy, který v porotě s ostatními musí řešit nepříjemnou situaci.
Herecky je to velmi silné. V hlavní roli jako vždy skvělý Nicholas Hoult. Dokonale ztvárnil svoji postavu, jak v pozici milujícího manžela, tak i v té zranitelné a emocionální poloze, který se musí rozhodnout, co se svým životem udělá. Vedle něho najdeme další známé tváře a žádná nezaostává. Toni Collette hraje postavu u které jsem byl velmi vděčný, jak napsaná byla a nešlo jen o obyčejnou advokátku, která by lezla divákovi na nervy, J.K. Simmons (u něho zamrzí kratší účast) si to umí ukradnou pro sebe a Zoey Deutch (ta si mě po emocionální stránce hodně získala) tady seděla moc pěkně. Pak tady je také Gabriel Basso, kterého může divák znát ze seriálu Noční agent. Celé obsazení skvěle funguje a divák si bude užívat poctivou podívanou.
Juror #2 je ve finále silný snímek, který mě mile potěšil a užil jsem si ho. Clint Eastwood zakončil svoji dlouholetou kariéru znamenitě a ukázal, že ani náhodou nepatří do starého železa. Kéž by existoval plamen mládí, protože o tohohle tvůrce nechce filmový svět přijít.
8,5/10
Lenka Skříčilová
Kolik existuje pohledů na pravdu? Jeden, který značí tu pravou pravdu? Dva, jako jsou dva příběhy, které podle důkazů vystaví žaloba a obhajoba? Tři, protože někdo z poroty zná další část, kterou nikdo další nezná? Jujor #2 nabízí pohled na to, jak lze upravovat pravdu na základě našich vlastních pochybností. A jak lze ovlivňovat lidi na základě vlastního svědomí.
Zároveň film ukazuje, jak funguje lidská nejistota, naše vlastní svědomí a ten pocit, zda je víc ochránit svojí vlastní budoucnost, i za cenu, že bychom možná zničili budoucnost někomu jinému. Protože ono to je na první pohled jednoduché. Obžalovaný zabil svoji přítelkyni. Všechno nasvědčuje, že tomu tak bylo. Kromě jeho přiznání. Takže následně se rozjede hra, která nabízí hned několik silných zamyšlení.
Mám jako porotce být pro vinen a unést svojí vlastní možnou vinu, kterou si nejsem jistý? Mám jako porotce být pro nevinen, kvůli následným výčitkám, protože obžalovaný to nemusel udělat, ale jenom působí jako jasný „kandidát“? Co když o své nevině na druhou stranu pouze lže? Co když já sám mám nepořádek v tom, se ten večer stalo? Mohou se lidi změnit? Navíc když o vaší vině kromě důkazů rozhoduje skupina lidí, kteří mají svoje vlastní problémy, zkušenosti a minulost. Hlavně pokud to vyhlášením rozsudku nekončí. Tohle je možná na celý život.
9/10
Zdroj titulního obrázku: Warner Bros. Pictures
