Když se nezaměstnaný účetní Brian (Kevin James) se svým nevlastním synem Lucasem (Benjamin Pajak) přidají k tátovi v domácnosti Jeffovi (Alan Ritchson) a jeho synovi CJovi (Banks Pierce), zdá se, že stráví klidné odpoledne. Jenže místo pohody je čeká útěk před žoldáky a naprosto nepřipraveného Briana čeká jedna absurdní překážka za druhou…
Je Alan Ritchson nový Arnold Schwarzenegger? On sám by se nejspíše nezlobil. S maskotem Parkside se objeví ve vánoční akční komedii The Man with the Bag (Arnie si v něm zahraje Santu Clause), chystaný akční snímek War Machine by měl být jakousi variací na Predátora, dost možná si nyní Ritchson navíc našel svého vlastního Dannyho DeVita. Kontrast mezi Schwarzeneggerem a DeVitem je i po letech výrazný fyzicky i herecky, díky akční komedii Jdeme si hrát by se poté Ritchsonovou odpovědí na DeVita mohl stát Kevin James. Ritchson došel v rámci kariéry, která spoléhá především na akční snímky, k bodu, kdy chce točit i akční komedie, sekunduje mu poté jeden z nejčastějších spolupracovníků Adama Sandlera. Může to dopadnout dobře?
Jdeme si hrát – Sázka na netradiční dvojku nestačí
Režie se chopil Luke Gerenfield, který stojí například za komediální jednohubkou Falešní poldové. Díky ní už má nějaké zkušenosti s buddy movie, právě tou Jdeme si hrát chce být. Za scénářem naopak stojí Neil Goldman, jeden ze scenáristů seriálů jako Krok za krokem, Griffinovi, Scrubs: Doktůrci či Zpátky do školy. Na důležitých místech jsou tak víceméně kvalifikované osobnosti, od kterých by se možná dalo očekávat, že z ústřední netradiční dvojice dokáží vykřesat alespoň poměrně zábavný akční výplach. Je to nicméně poměrně naivní představa. A pokud nějaký film z dílny jakékoliv streamovací služby tak moc za poslední dobu evokuje filmy, které v nejčernějším možném budoucím scénáři bude za pochodu vytvářet umělá inteligence, je to právě Jdeme si hrát.
Je Jdeme si hrát pitomoučké tak moc, že evokuje akčňák, který o několik dekád minul svou dekádu? Ano. Spoléhá scénář na popkulturní reference? Ano. Jsou ty dané momenty vtipné? Ne. Je alespoň chemie mezi Ritchsonem a Jamesem vtipná? Ale jo, občas i jo. Dokážou tyhle dva herci utáhnout film na svých bedrech? Opravdu ne! Je to tak špatné? Vlastně ne, je to jen velmi nezajímavé. Projeví Ritchson slušný komediální talent? Překvapivě ano! Obhájí si tím nutně svou existenci? …!
Film, který je prostě HLOUPÝ
Brian v podání Kevina Jamese je sice Lucasovi v podání Benjamina Palaka pouze nevlastním otcem, přesto ho potká ta největší noční můra – Lucas očividně dává přednost tanci před sportem, což je samozřejmě v roce 2025 hrozně děsivá představa, která ohrožuje jakékoliv představy o přirozené maskulinitě a zdravé heterosexualitě! Alespoň Brian se tak projeví jako tolerantní otčím, který se dokáže do Briana vcítit. Později se nicméně Brian a Lucas seznámí s válečným veteránem Jeffem v podání Ritchsona a jeho synem CJem v podání Bankse Pierce. Jeff a CJ pozvou Briana a Lucase na hraní, následně ovšem dojde ke konfrontaci se žoldáky, několika odhalením a dávce zvratů, kterým se nejspíše alespoň občas probudí leckoho probudit z letargie. Ani tyto zvraty ovšem nespasí fakt, že je film prostě a jednoduše HLOUPÝ.
Chvílemi to opravdu evokuje scénář od AI, chvílemi nějaký zapadlý scénář z přelomu 80. a 90. let, který si měl buďto projít zásadními revizemi, nebo po něm měly být zahlazeny veškeré stopy. Svým způsobem by dávalo smysl, že si chce Ritchson v rámci své kariéry připsat vlastního Policajta ze školky, těžko ovšem říct, jak moc je toto srovnání legitimní. I přes účast dětských postav, kteří mohou vyvolat pocit, že má být Jdeme si hrát film pro celou rodinu, je tu ovšem slušná dávka sprostých slov a násilí. Buďto je to brutální neodhadnutí cílovky, naprosté selhání dramaturgie, nebo je pravda někde mezi.
S tímhle materiálem Amazon trh opravdu neovládne
Nemá moc cenu zabíhat do spoilerů a zásadních odhalení, protože jsou tak moc stupidní, že by se mnozí začali kontrolovat, zda náhodou dneska není 1. dubna. Je to film, který je spousty popkulturních odkazů, v žádném ohledu si ovšem nezaslouží se o klasiky kinematografie opírat. Goldman píše scénáře pro sitcomy už skoro 30 let, není poté vyloučené, že právě námět na Jdeme si hrát byl takovým námětem, který chtěl realizovat už dlouho. Opět ovšem dochází k otázkám nad tím, jak moc velký smysl dává realizovat komedii, která nejenže působí, že se ztratila v čase, ale nepůsobí, že by měla alespoň špetku sebeuvědomění. Kromě ústřední dvojice se navíc objeví i pár výraznějších herců ve vedlejších rolích (Isla Fisher!), i ti sebelepší ovšem nepůsobí, že by si účast v tomto filmu hned chtěli dávat za rámeček.
Výsledek ani chvílemi nepůsobí, že by měl jakoukoliv úctu k akčnímu žánru. Gerenfield neumí iniciovat akční scény, ať už jde o choreografii či automobilové honičky. Celý film působí poměrně lacině, chvílemi navíc tak moc nedává smysl, že by vlastně dávalo větší smysl odhalení, že zásadní část filmu musela skončit na podlaze střižny. Bolest je ještě podtržena výrazným post-synchronem, kterého si nejde nevšimnout (opravdu ne!). I když jsou u filmu uváděni oficiální zvukaři, bylo by vlastně těžké divit se odhalení, že tady Amazon zapojil umělou inteligenci. Pokud je tato domněnka alespoň částečně založena na pravdě, jedná se jen o důkaz toho, že všechno prozatím umělá inteligence opravdu nahradit nedokáže.
Jdeme si hrát donutí diváka vážit si kinofilmů
Existence takových filmů je ovšem přeci jen k něčemu dobrá. Člověk si ihned více může vážit filmů, které vznikají pro kina, protože od nich se dá (alespoň většinou) očekávat něco víc. Jdeme si hrát potvrzuje, že pro stream pořád do velké míry vznikají druhořadé projekty, které prostě musí sloužit i jako jakási výplň v katalogu. Nějak se ta cílovka, která nemá akčních snímků nikdy dost, prostě nasytit musí. Kdyby snad ovšem mělo Jdeme si hrát ilustrovat budoucnost žánrů, bude snad mnohem lepší nechat všechny akční fanoušky z milosti umřít hladem. Ať už je to důsledek špatného vkusu nebo recese, Jdeme si hrát nerespektuje diváka ani alespoň základní žánrové předpoklady. A zaslouží si tak jen pohrdání.
Jdeme si hrát závěrem
Jdeme si hrát je akční komedie, která sice nabízí občasný komediální talent Alana Ritchsona a s přimhouřením oka i lehce fungující chemii s Kevinem Jamesem, ale scénář, režie a celkové provedení filmu selhávají prakticky ve všech ohledech. Film působí lacině, nezajímavě, nepůsobí, že má úctu k divákovi či alespoň akčnímu žánru. Je to projekt, který si zaslouží jen pohrdání a potvrzuje, že streamovací platformy do velké míry nadále produkují spíše druhořadý obsah. Tudy cesta opravdu nevede, lidé z Amazonu!
Verdikt: 2 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Amazon Prime
