Román českého spisovatele Jaroslava Kalfaře se stal v USA bestsellerem, kdy bylo jasné, že časem dojde na filmovou adaptaci. Po vydání románu v roce 2017 k jejímu oznámení došlo již v roce 2020, zvědavost si mohla budovat nejen díky faktu, že si hlavní roli měl střihnout Adam Sandler, ale též díky faktu, že si americká adaptace hodlala ponechat veškerá česká jména z původní předlohy. Adam Sandler tak v režii Johana Rencka (minisérie Černobyl) skutečně hraje kosmonauta jménem Jakub Procházka, Carey Mulligan jeho ženu Lenku, Paul Dano poté namluvil kosmického pavouka s označením Hanuš.
Očekávání možná mohl zhatit fakt, že i když byl film natočen již v roce 2021, kvůli nepříliš kladným ohlasům z testovacích projekcí docházelo k odkladům, nově již ovšem film na Netflix skutečně dorazil. Adam Sandler už snad nemusí po filmech Opilí láskou a Uncut Gems nikomu dokazovat, že umí působit přesvědčivě i ve vážných polohách, atraktivní je po české diváky právě původ autora předlohy i zapojení českých postav do filmové adaptaci. Na film, který musí v jedné zemi udělat dost velké haló to jistě stačí. Stačí to ovšem na dobrý film?
Adam Sandler si říká o více vážných rolí
Kosmonaut z Čech není sci-fi, které by naplno naplňovalo standardy dnešní průměrné sci-fi. Daleko víc pracuje s prvky dramatu, které se jen tak mimochodem odehrává ve sci-fi kulisách, protože je hlavní hrdina kosmonaut. Nejen vtahujícím vizuálem a motivy má film chvílemi až nádech poezie. Už díky tomu má Kosmonaut z Čech jasně trčet jako výrazný filmový titul, který se na Netflixu neztratí pouze kvůli faktu, že vychází z tvorby českého autora. Ono vizuální pozlátko a příslib velkých věcí ovšem pořád nutně neznamená, že se budou konat nějaké divy.
Adam Sandler nepřekvapí ty, kteří již dávno vědí, že je velmi dobrým hercem. Po vzoru Jima Carreyho sice trpí syndromem, že ho většina lidí vnímá ,,pouze´´ jako komika, pro Sandlera jde ovšem o další důkaz toho, že by mu více vážných rolí do budoucích let sedlo (a on sám je mezitím jasně pro). Adam Sandler dokáže herecky prodat už jenom osamělost, kterou jeho titulní kosmonaut trpí. Jádrem filmu by poté mělo být setkání s pavoučím tvorem z počátků času, kdy tento Hanuš mluví hlasem Paula Dana. Je tak zárukou, že film dodá vtahující vesmírnou odyseu? Je to krapet složitější.
S Hanušem je snadné chtít mnohem lepší film
Vedle vizuálu se jistě musí nechat provedení vizuální podoby Hanuše. Pradávná vesmírná bytost se rychle projeví jako jakási forma vztahového terapeuta, který s Procházkou vede existencionální debaty o různých traumatech a citech. Jak se to celé zpočátku projevuje zdánlivým potenciálem, ve finále se to celé nevyhnutelně stane až příliš průhledné a do jisté míry prvoplánově. Nejslabší filmy, které obsahují filozofování, jsou ty, které k danému tématu nepřidávají nic nového. To, že film vlastně kdovíjak nějak nepracuje s původem Jakuba Procházky, který by klidně mohl být Američanem nebo Švédem, nějak nepřekáží, jde pořád o americkou produkci, která je jenom věrná zdrojovému materiálu. Že se ovšem do velké míry nějak komplexně nepracuje s prostředím vesmíru, to už je na pováženou. Na druhou stranu je alespoň z lokálního pohledu úsměvná vize toho, jak tak vůbec může vypadat kosmické středisko v České republice. Těžko ovšem říci, jak moc se bude film líbit takovému Vladimíru Remkovi.
Filmu nechybí nějaké zajímavé myšlenky i komplexní témata, Johan Renck se projevuje jako schopný realizátor, Hanuš je tak fascinující postavou, že by ho divák chtěl hned vidět v nějakém lepším filmu (pokud by na Oscarech začala fungovat kategorie pro nejlepší hlasové výkony, Paul Dano by si pro zlatého plešouna došel levou zadní). Celé to vlastně chce být tak moc filosofické a tak moc chytré, že to zároveň ve finále působí tak trochu mrtvolně a bez hlubších emocí (Carey Mulligan v roli Lenky působí, že jede tak trochu na volnoběh). Je to film, který za pochodu tak trochu shazuje svůj potenciál, až se stává mnohem hloupějším, než by chtěl být. A to i přes fakt, že mu záblesk nějakých silnějších momentů chvílemi nechybí a Hanuš je pořád sám o sobě dostatečně působivý charakter, ne nutně pouze svým pavoučím zevnějškem.
Zajímavého se toho pořád najde dost
Neznamená to ovšem, že by šlo o naprostou frašku. Některé úvahy nad existencí a časem rozhodně dokážou obstát a filozofování má díky tomu své světlé chvilky. Do velké míry nesejde na příliš velké doslovnosti, že scénář Colbyho Daye ani zdaleka nepřipomene Charlieho Kaufmana v jeho nejlepším období a existencionalismus celého filmu do velké míry skutečně nefunguje. Zároveň tomu ovšem chybí momenty, které by si říkaly o status parodie, je to pořád příliš tak řemeslně působivé, že člověk nemůže hejtovat… ale ani výsledek absolutně zbožňovat.
Je to už možná tak trochu přes kolovrátek, jde ovšem o zdánlivě další důkaz toho, že filmová produkce potřebuje schopného dramaturga jako sůl a zákulisní škatulata (od dubna Scotta Stubera jako vedoucího filmové divize Netflixu nahradí Dan Lin) snad povedou k tomu, že se potencionálně slibné látky v budoucnu přetaví v něco více, než pouze řemeslně solidní podívanou. Kosmonaut z Čech musí v průběhu působit únavně i pro ty, kteří si normálně v konverzačkách s existencionálním přesahem hodují. Už jenom závěrečné scéně chybí trestuhodně jakýkoliv náboj emocí, kdy po tom všem hlubokém diskutování s vesmírným pavoukem měl naopak za správných okolností dorazit přesný opak. Výsledek utvrdí, že je Johan Renck schopný filmař a Adam Sandler dobrý herec. Ale to všichni moc dobře ví, aniž by museli strávit čas sledováním Kosmonauta z Čech.
Kosmonaut z Čech závěrem
Johan Renck je šikovný filmař, Adam Sandler je dobrý herec… a to přece věděli všichni ještě před uvedením Kosmonauta z Čech! Co jiného tedy světu dává adaptace románu Jaroslava Kalfaře? V podstatě nic. Jak je vesmírný pavouk Hanuš v podání Paula Dana působivý a Paul Dano svádí k úvahám nad tím, zda si dabéři už též nezaslouží své uznání v podobě oscarových nominací, veškeré jeho diskuze s Jakubem Procházkou s existenciálním přesahem nemají navzdory snahám žádnou hloubku a vedou do jisté míry k jednomu velkému nic. Hezky se na to kouká, Česko alespoň na Netflixu dočasně dostává svůj spotlight a to je tak všechno. Všechny ty sexy vesmírné mlhoviny a barevné palety ke spáse nestačí…
Verdikt: 6 z 10
Zdroj titulního obrázku: Netflix
