Největší seriálový fenomén je zpátky. Trvalo to 3 roky, ale Hra na oliheň se vrátila. V roce 2021 tento seriál rozbil internet. Myslím si, že je naprosto zbytečné tady vypisovat děj 1. série a vlastně o čem tento seriál je. I když jste seriál třeba neviděli, všichni moc dobře víme o co jde. My z redakce jsme byli zvědaví, co tvůrce Dong-hyeok Hwang dokázal v další sérii vymyslet (1. sérii plánoval 10 let) a jestli má vůbec smysl pokračovat. Původně totiž Hwang neměl pokračování v plánu a moc se mu do toho nechtělo. Po obrovském zájmu diváků (a samozřejmě i ze strany Netflixu) se Hwang se svým týmem vrací zpátky do smrticích her. Nebudeme to tedy zdržovat a jdeme se podívat, co naše redakce říká na pokračování Hra na oliheň S02. Povedlo se to?
Lenka Skříčilová
Hra na oliheň, seriál, který se stal fenoménem. Seriál, který pokračování až tak moc nepotřeboval. Jenže my jsme ho dostali. A je tedy otázkou, zda je fér srovnávat s první sérií. Nebo je lepší hodnotit samostatně. Byť tady je taky lehký zádrhel: konec příběhu se dozvíme v sérii další. A je tedy na místě hodnotit jinak, když víme, že se pokračování dočkáme poměrně brzo, než kdybychom to nevěděli a čekali jsme třeba další dva roky? Je to hodně úvah najednou. A jsou opravdu třeba? Jak se tedy povedla Hra na oliheň ve své druhé sérii?
Mnohem lépe než jsem si odvážila původně doufat. Je čas se vrátit na ostrov a pokračovat v dokonale promyšleném plánu, jak zničit nepřítele zevnitř. Ale dřív, než nepřítel zevnitř zničí tebe, protože o tobě ví. A tak se Ki-hun vrátí. Do veselých barviček a ještě veselejších her, aby zjistil, že to nebude tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo. První série vsadila na určitou formu šoku, hodně krve a spoustu násilí. Přičemž postavy byly sice nosné prvky, důvod, proč vám na nich záleželo a nikdo dopředu nemohl vědět, čí čas zrovna přijde. Druhá série pracuje na stejném principu, ale jde víc do jejich hloubky, protože tady už nejsou jenom šablony, ale poměrně dost i zvládnou překvapit. Kde se dřív pracovalo s reakcí davu k neznámu, může se teď pracovat s nedůvěrou k tomu, co nám druhý říká dost jiným způsobem než předtím. Proto si druhá série může dovolit být odlehčenější a tím ještě víc ukazovat absurditu toho všeho, co sledujeme. Ten „hudebně veselý“ dvojdíl je toho skvělým příkladem. Už to na první pohled nepůsobí tak vážně, přestože to stále vážné je. Je tak víc prostoru na změnu celkového pocitu ze seriálu.
Ano, to může možná trochu otrávit. Že to působí natahovaně a málo krvavě. Jenže právě o to jde. Ano, násilí a krev jsou atrakce, ale to hlavní je stále to, jak na podobné situace reagují lidé. V tomhle aspektu si nemohu stěžovat. To mě na podobných projektech baví. Ne to, že jsou vlastně všichni maso do mlýnku a nezáleží na nich. Ne, prožíváte to kvůli lidem tam. V tom je aktuální série intenzivnější. Sérii druhé by šlo vyčíst, že se dost vychází ze série první. Že se dost věcí opakuje. Ale ono se to zase tolik neopakuje. Jenom se vychází ze stejného základu, což dává naprostý smysl, když pořád hrajeme stejnou hru. A dává tedy smysl, že první hra je stejná, ale potom se to začne celé rozpadat, a ten dokonalý plán začne jít do kytek raz dva. Stejně jako v druhé příběhové lince, která je na menším prostoru (snad to třetí série napraví), kde se očekávání průběhu taky dost rozchází s realitou. Takže stěžovat si zrovna tady právě na to opakování, je trochu nefér. Protože ruku na srdce, na jakém principu funguje většina filmů, které velká studia poslední roky posílají do kin? Takže tak nějak… Já jsem tedy opět odešla spokojená a dostala přesně to, co jsem doufala, že dostanu. Bez důvodů si stěžovat.
Hodnocení: 9,5/10
Marek Lízal
Předem, než začnu, tak je nutné zmínit, že nejsem nějak fanoušek 1. série. V mnoha věcech mě to bavilo (hry, některé postavy, téma chudoby, prvotní wow efekt), v těch dalších mě to, ale rušilo (civilní linka mimo her, logické nesmysly, závěrečné dvě epizody). Přesto 1. sérii beru za slušnou podívanou, která mě bavila a byl jsem zvědaví, jak se povede navázat na tento fenomén. A povedlo se?
Za mě osobně ani moc ne. Vlastně ani nevím, jak moc jsem si s některými myšlenky jistý. Pere se to ve mně. Ale vezmu to popořadě. Začátek 2. série začne opravdu velmi dobře. Pokračuje se tam, kde jsme před 3 lety skončili. Hlavní hrdina Gi-Hun se snaží dostat k pánovi s kufříkem, který fackuje lidi a rozdává chudým karty, které jsou pozvánkou do her. No a tam, kde jsem u 1. série chtěl spíše sledovat dění během her místo civilní linky, tak tady mě poprvé za celou dobu civilní linka opravdu bavila. Vlastně se musím přiznat, že beru 1 epizodu za tu nejlepší z 2. série, nebo minimálně za jeden z vrcholů této série. Může za to hlavně postava s kufříkem, který zde konečně dostal větší prostor. Celá závěrečná sekvence této epizody byla vynikající, nervy drásající a takhle bych si nejraději přál, aby vypadaly i zbylé epizody. Protože neexistuje více horších věcí než hraní ruské rulety.
No, ale teď pojďme na to hlavní. Nové hry, nové postavy a pokračování v příběhu. Začnu u postav. Ty za mě možná na první pohled nepůsobily, tak zapamatovatelně jako postavy z předchozí série, přesto postupem času jsem si uvědomil, že tady fungovaly stejně dobře. S postavama se pracuje více méně dobře. Jakmile se totiž dostanou do her a hrozí jim vypadnutí a tím pádem i smrtelná eliminace, tak to na diváka stále funguje dobře. Jsou tady sympatický charaktery, které mají dobré interakci s ostatními a vytváří to díky tomu s divákem pouto a zájem o charaktery. Pořád, ale si musíme uvědomit, že tady nejde o mistrovskou dramaturgickou podívanou a postavy občas můžou lézt divákovi na nervy. Tohle všechno je již u takových seriálů či filmů klasika. 2. série si s tím dle mého pohrála slušně a nemůžu říct, že by mě jakákoliv postava štvala.
Co se týče nových her, tak ty jsou opět zajímavé, dobré, ale musím říct, že wow efekt z 1. série se vytratil a bylo to jasné od začátku. Nejede se tady na tu dusnější atmosféru, kdy divák ví, že se bude hrát na život a na smrt, ale tvůrce Hwang to zpracoval o něco veseleji, než bych po té skvělé úvodní epizodě čekal. Tím veselejším myslím hudbu v pozadí, ostatní hráči, kteří podporují ostatní v hrách (myslím teď na mysli tu hru ve skupinách po 5 hráčích) i přesto, že v 1. sérii nic takového nebylo. Přesto je tady více napínavěji zpracovaná jiná hra.
Příběh a struktura děje je v mnoha věcech podobná jako u 1. série. Jelikož nechci zabíhat do spoilerů, tak to tady nebudu více rozebírat. Každopádně je zde škoda, že je to předvídatelnější (zvraty a průběh dalších epizod), děj mimo her znatelně zaostává za hlavní linkou, plus fakt, že se jedná o první polovinu z finále. Příští rok má totiž dorazit poslední série, která tento fenomén zakončí. Obě série byly totiž natočeny naráz. To znamená, že celé finále 2. série trpí na otevřeném konci a není tam ten pocit, že je to finále série. Seriály takhle fungují, mají otevřený konce a lákají diváka na další série. Zde, ale to končí způsobem, jako by si měl divák pustit hned další díl. Proto také spousta diváků na internetu v diskusích se ptali, kde jsou další díly. V tomhle směru je to celkem škoda. Samotné finále mě zklamalo spíše z jiného pohledu. A to z toho pohledu, že se to změnilo (menší spoiler) na svým způsobem válečnou podívanou u které už nic moc dobře nefunguje a divák jen čeká na ten moment, kdy to skončí.
Celá 2. série zůstává ve stínu předchozí 1. série a pokud si myslíte, že se tady podařilo dorovnat kvality nebo se jim minimálně i přiblížit, tak z mé strany určitě ne. Možná jsem tady místo kolegyně nahoře více kritický a méně nadšený, ale Squid Game není příliš moje krevní skupina. Přesto mě to sledovat baví, celou 2. sérii jsem si dal za jeden den hned jak vyšla a nelituji toho. Jen to není nic na co bych tolik pěl chvály. Squid Game je u mě jeden z těch seriálů, na který mi nevadí se dívat, ale neohromuje mě a spíše mě míjí oproti zbytku světa, kdy z toho jsou diváci nadšení. Příští rok se podívám na poslední sérii ze zvědavosti a doufám, že tento seriálový fenomén skončí v dobrém světle. Už jen kvůli tvůrci Hwangovi, který původně moc pokračovat nechtěl a já mu vlastně fandím a přeju mu jen to nejlepší.
Hodnocení: 6/10
Tohle byly názory redakce na seriálové pokračování Hra na oliheň S02, která je od 26.12. venku na Netflixu. Doufám, že se Vám článek líbil a dejte vědět, co vy říkáte na 2. sérii tohoto seriálového fenoménu.
Plotpoint Vám přeje šťastný nový rok. 🙂
Zdroj titulního obrázku: Netflix
