Lucius (Paul Mescal), vnuk císaře Marka Aurelia a syn „prvního“ gladiátora Maxima, žije v utajení v jednom z posledních svobodných měst na severu Afriky pod jménem Hanno. Rozpínavá Římská říše ho však nenechá na pokoji. Stačí jeden masívní útok loďstva vedeného generálem Acaciem (Pedro Pascal) a prosperující město se změní v ruiny a svobodný Lucius v otroka. Urostlého zajatce si všimne organizátor gladiátorských zápasů Macrinus (Denzel Washington), který z něj chce mít hvězdu Římského kolosea (než ho nahradí někdo schopnější).
Gladiátorské hry však nejsou tou hlavní hrou, kterou Macrinus hraje. Důmyslný stratég si uvědomuje slabost impéria ovládaného dvěma šílenými císaři, Caracallou (Fred Hechinger) a Getou (Joseph Quinn), a rozehraje riskantní partii, v níž na pomyslné šachovnici bojují gladiátor a také právoplatný dědic římského trůnu Lucius, jeho matka Lucilla (Connie Nielsen) a generál Acacius, její manžel a zároveň muž, kterého její syn k smrti nenávidí, protože mu zničil život. Blíží se střet, při kterém krev nepoteče jen Koloseem, ale i ulicemi Říma….
Gladiátor II – Ridley Scott potvrzuje, že je věk pouze číslo
Už to bude 25 let. Rok 2000, Oscar za nejlepší film roku a nejlepšího herce v hlavní roli – Russella Crowea, 465 globálně vydělaných milionů dolarů a k tomu status kultovního filmu. S tím vším je spojen Gladiátor Ridleyho Scotta. O pokračování se mluvilo v podstatě hned po úspěchu jedničky a dlouho se uvažovalo i o tom, že se vrátí Russell Crowe a jeho Maximus Decimus Meridius. Prequel? Vzkříšení po vzoru Ježíše Krista a Maximova mise od římských bohů spočívající v zabití samotného Ježíše Nazaretského? Prokletí nesmrtelností a následné boje v křížových výpravách, 2. světové válce nebo ve válce ve Vietnamu? Je už vlastně jedno s jakou šíleností přišel Nick Cave či sám Ridley Scott. Pokračování s odstupem času působilo spíše jako sen hladových producentů a podporovatelů teorie o tom, že jsou originální nápady v Hollywoodu mrtvé. A mnozí doufali, že Gladiátor II prostě nikdy nevznikne.
Muselo se tak čekat až do roku 2018, kdy Gladiátor II dostal oficiální zelenou. A když došlo k rozhodnutí, že je Maximus definitivně ze hry (zkuste dnešního Russella Crowea nasadit do tehdejšího gladiátorského brnění), film se vydá přízemnější cestou a zaměří se místo toho na Maximova (oficiálně) bastarda Lucia, stačilo pouze počkat na volné místo v diáři Ridleyho Scotta. Po téměř 25 letech ovšem konečně nadešel ten den. Gladiátor II je oficiálně v kinech. A brzy již 87-letý Ridley Scott (který Gladiátora II označil za svůj nejlepší film) opět dokazuje, že je věk pouze číslo. Opět totiž servíruje audiovizuální žranici, kterou by mu záviděl kdejaký o celé dekády mladší filmař.
Je možné zopakovat kouzlo původního Gladiátora?
První Gladiátor byl filmem, který ve své době opět oživil zájem o subžánr sandálů a mečů. A bylo by krásné si naivně myslet, že mu Gladiátor II opět vdechne život. Gladiátor II je totiž filmem, který patří na velké plátno a vyplatí se ho vidět na největším možném plátně (IMAX!). Ridley Scott navíc opět nesází pouze na velkolepý vizuál a atrakce, ale v jeho středu se nachází jako v případě prvního Gladiátora silný příběh. A bylo by snadné říct, že tu lepší legacy sequel nebyl od Top Gun: Maverick.
Gladiátor II nepůsobí jako pokračování, které vzniká 25 let po prvním filmu. Naopak má sympatický nádech původního Gladiátora a působí jako poctivá starosvětská práce, která vznikla těsně po úspěchu prvního Gladiátora a uvedení se náhodou dočkává až teď. Jako před 25 lety je všechno na svém místě.
Ridley Scott umí realizovat velkolepé bitevní sekvence, gladiátorské hry jsou ještě brutálnější a jsou ještě větší. Jenomže skutečná bitva se neodehrává v aréně, ale ve vyšších politických patrech. Šíleného Commoda vystřídali minimálně dvě stejně šílená dvojčata a mezitím mocní političtí hráči kují své pikle. Politické machinace tentokrát hrají mnohem větší roli, s děním v aréně je to ovšem i tentokrát propletené. A vůbec to není na škodu. Gladiátor II je naopak díky tomu rázem mnohem vyspělejší podívanou.
Dojde si Denzel Washington pro třetího Oscara?
Historici budou i nejspíše tentokrát brblat, kdy se jim Ridley Scott opět jen vysměje. Shovívavější se tak musí připravit na alternativní historii, která částečně vychází z dobových historických pramenů, zároveň si jde svou cestou. Stěžejní ovšem je, že politická rovina je stejně tak zajímavá a uspokojivá jako boje, které se odehrávají v aréně. A z části za to může Denzel Washington.
Nahrazovat Commoda Joaquina Phoenixe není snadné, Washington ovšem zvládá, aby byl jeho Macrinus (v této alternativní historii možná je a možná není shoda jména s jedním římským císařem náhoda) minimálně stejně nebezpečnou hrozbou a to i přes fakt, že na rozdíl od Commoda není císařem. Rozhodně nejde jen o Proxima v podání Olivera Reeda z původního Gladiátora 2.0.
Washington hraje komplexního záporáka, který jde po moci a nebojí se použít jakékoliv nástroje. Washington díky tomu utvrzuje pozici jednoho z nejuznávanějších herců současnosti a schopně přitápí pod kotlem všem, kteří tipují, že si Washington za Gladiátora II dojde pro svého třetího Oscara za herectví. Washington totiž po celou dobu působí dojmem, že si užívá tuto postavu ztvárňovat a krade si každou svou scénu pro sebe.
Zvládá se Paul Mescal vyrovnat Russellu Croweovi?
A jak je na tom nový titulní Gladiátor? Russell Crowe za sebou sice zanechává velký stín (hehe), Paul Mescal ovšem rychle zvládá rozplynout všechny pochybnosti o tom, zda byl tou správnou volbou. Lucius není Maximusem 2.0. Díky komplexní minulosti a novému traumatu pohrdá Římem, zříká se svého osudu a jde mu pouze o pomstu. Konfrontace se společností na samotném začátku společenského kolapsu a především pravým zlem, které je zodpovědné za jeho osobní ztrátu, ho ovšem nutí přijmout pokrevní dědictví.
Lucius si díky tomu prochází nějakým charakterním rozvojem a v průběhu filmu se stává mnohem nosnějším a komplexnějším protagonistou. A svým způsobem i tragickou postavou. Mescal se rychle projeví jako jasná castingová trefa a vypaří tak pochyby spojené s tím, že by se měl Mescal stát do budoucna jedním z dvorních herců Ridleyho Scotta. Minimálně fanoušky jeho na Oscara nominovaného hereckého výkonu ve filmu Aftersun nemá šanci zklamat.
Velkolepá podívaná, která nepostrádá emoce
To, že to celé bude velkolepé, v aréně dojde ke konfrontaci s opicemi, nosorožci i žraloky a především dojde na citování památných momentů z prvního filmu (nechybí ani chůze v poli) bylo tak nějak očekávané. Že ovšem v Gladiátorovi II bude po výtečné stránce šlapat i emocionální linka, to už možná některé překvapí. Scenárista David Scarpa již pro Ridleyho Scotta napsal scénáře k filmům Všechny prachy světa a Napoleonovi. V centru příběhu je melodrama, které má chvílemi blízko k tragédii od Shakespeara. Nejtragičtější postavou je vedle Lucia především generál Acacius v podání Pedra Pascala, který je i přes vysokou vojenskou pozici otrokem krvechtivého systému.
Tomu vládnou spolu-císařská dvojčata Geta a Caracalla. Joseph Quinn a Fred Hechinger nevykrádají výkon Joaquina Phoenixe v původním Gladiátorovi, Commodovi šílené nástupce pojímají po svém. Když jedno z dvojčat jmenuje jednoho primáta na vysokou politickou pozici, až nepříjemně to parafrázuje nejednoho moderního politika. Vedle sledování gladiátorských zápasů a sadistického sledování především spolu-císařské dvojice zase Clash of the Stars rázem působí jako představení v Metropolitní opeře.
Postava Acasia je tak morálně šedou postavou, která musí rozkazy, zároveň ovšem pořád projevuje svou lidskost a nenávidí masakrování nevinných a především truchlení jejich pozůstalých. Lucius se tak při své honbě za pomstou nedostává do černobílých konfliktů. Výrazný výkon poté sehrává Connie Nielsen. Téměř 60-letá herečka (ne, nevěřili byste jí to!) Connie Nielsen je po 25 letech v podstatě pořád stejně půvabná, nově je ovšem v rámci Gladiátora II komplexnější postavou. Především v momentě, kdy se opět střetává se svým dlouho ztraceným synem. Gladiátor II má komplexní postavy a z toho se mu daří výtečně těžit.
Osvědčený tým se vrací, Gladiátor II je obdivuhodná práce
Téměř celý osvědčený tým z původního Gladiátora se vrátil a odvádí minimálně stejně kvalitní práci jako minule. Tvůrce výpravy Arthur Max, kostýmní návrhářka Janty Yates a kameraman John Mathieson, který bude jako v případě prvního filmu jistě bojovat o Oscara za nejlepší kameru. Nevrací se skladatel Hans Zimmer, jeho povinnosti ovšem převzal Harry Gregson-Williams, který s Zimmerem několikrát spolupracoval a jsou dobrými přáteli. Hudba z prvního Gladiátora nejspíše s odstupem utkví více v paměti, Gregson-Williams ovšem kráčí ve stopách Zimmera a realizoval důstojný soundtrack, který rozhodně nedělá odkazu hudby prvního filmu ostudu. Do jisté míry i proto, že dle očekávání Gregson-Williams ze soundtracku jedničky těží.
Je v tom všem v podstatě recept na další instantní klasiku? Původní Gladiátor zůstává tak moc oblíbeným filmem, že to bude mít jakékoliv pokračování automaticky těžké. Ridley Scott ovšem po 25 letech působí jako neskutečně energetický filmař, který ví, že samotný vizuál film nedělá. I když je tak Gladiátor II audiovizuální žranicí, samotný scénář je možná dospělejší nežli před lety u prvního filmu. Nominace na Oscara za nejlepší vizuální efekty, zvuk (!), střih, kostýmy, kameru, výpravu, nejlepšího herce ve vedlejší roli, režii a film budou do jednoho zasloužené.
Je Gladiátor II nová instantní klasika?
Fanouškům prvního filmu paradoxně může jít Gladiátor II mnohem více na ruku. Nostalgie totiž funguje a i přes absenci Crowea je důležitost postavy Maxima a jeho odkazu ve filmu jasně čitelná. Mohlo jít o zbytečný sequel. Gladiátor II je ovšem tak povedeným návratem, že by rázem bylo snadné Ridley Scottovi fandit, aby skutečně realizoval (už prý chystaného) Gladiátora III.
I díky rozpočtu, který dle posledních zpráv mohl přesáhnout 300 milionů dolarů, je realizace Gladiátora III nejistá. Gladiátor II ovšem rozhodně není film, který vznikl čistě kvůli tomu, že je první film i po letech milovaným hitem. Pokračování zcela jasně naznačuje potenciál případné trilogie a jak by se mnohokrát zmiňovaný sen Marca Aurelia o Římu mohl přetavit v pád Římské říše. Především proto, že Lucius musí chtě nechtě přijmout komplikovaný odkaz. Na rozdíl od Megalopolis působí Gladiátor II jako film režiséra požehnaného věku, který ještě má všech pět pohromadě. A měl by proto dostat šanci si s prostředím, které mu dvakrát sedlo, ještě jednou vyhrát. Na kvalitní trilogii je po dvou filmech zaděláno.
Je to film, který minimálně patří na velké plátno. Chlebodárci Netflix nebo Apple TV+ možná jednou za čas nějaký ten velkolepý historický biják podpoří, zrovna filmům jako Gladiátor II ovšem velké plátno sluší mnohem více. A kdyby se celý subžánr sandálů a mečů dočkal nového dechu, šlo by o příjemný bonus.
Gladiátor II závěrem
„Are You Not Entertained?“ Gladiátor II nesází čistě na kultovní status původního filmu, přeci jen je ovšem povedeným legacy sequelem. Film, který na stříbrná plátna patří a připomene, že je snadné propadnout subžánru sandálů a mečů. Politická rovina je stejně uspokojivá jako souboje v aréně, především proto, že se prostor politických machinací a bojovníků o svobodu skvěle prolíná.
Gladiátor II to bude zcela jistě mít u mnohých diváků těžké, protože je pořád pokračováním oscarového a po letech mnohými oblíbeného filmu. Sympaticky ovšem připomene kouzlo původního Gladiátora a zároveň potvrdí, že jde o případ, kdy návrat nebyl zbytečný. Největší obdiv ovšem stejně bude mířit k téměř 87-letému Ridley Scottovi. Jeho tvůrčí dravost mu pořád můžou mnohem mladší kolegové závidět….
