Jedna z nich je držitelka Oscara za výkon ve filmu Pořád jsem to já, druhá je pokládaná za jeden z největších sexsymbolů současnosti, kdy se i limitovaná edice 5000 kusů mýdla vyrobených z její skutečné koupelové vody vyprodala během několika sekund. Jedná se o Julianne Moore a Sydney Sweeney, známé herečky z dvou odlišných generací, které se nově společně objevují v rolích matky a dcery. Pod thrillerem Echo Valley je jako scenárista podepsán Brad Ingelsby (tvůrce seriálového hitu Mare z Easttownu), jako režisér poté za ním stojí Michael Pearce, tvůrce filmu Brouci v hlavě. Jde o originální námět, zaměřuje se poté na komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou, který ovšem dokazuje, že je matka kvůli svému dítěti schopná hodně věcí. Dvě šikovné herečky z různých generací film má, stačí to ovšem na spokojenost?
Echo Valley – Čeho je matka schopná kvůli svému dítěti?
Zasazení na koňskou farmu může zpočátku evokovat nové dílo od Taylora Sheridana (byť se děj odehrává v Pensylvánii a ne v Texasu), následně se Echo Valley formuje do klasického formátu o vztahu rodiče a dítěte, které rozdělilo užívání drog. Do toho se zaplete dealer v podání Domhnalla Gleesona a zdánlivě směřování přesně tím směrem, který se dá předvídat. Julianne Moore prokazuje pověst jedné z nejlepších hereček současnosti, Sydney Sweeney tu v roli drogové závislé má dostatečný prostor pro prokázání svého hereckého rozsahu a dokázání toho, že se ve své kariéře nemusí spoléhat pouze na svou fyzickou atraktivitu. Ve vedlejších úlohách jsou poté fajn Gleeson, Fiona Shaw i Kyle MacLachlan, byť zrovna MacLachlan tu má jako ex-manžel Kate a otec Claire spíše cameo. Minimálně z Gleesona jde chvílemi strach a jde dost možná o jeden z jeho dosud nejvýraznějších výkonů.
Michael Pearce zvládá filmu dodat temnou atmosféru, scenáristický rukopis Brada Inglesbyho je poté rozpoznatelný docela snadno. Jde o komorní podívanou, kde se do velké míry řeší finanční strádání spojené s vlastnictvím koňské farmy. Nádech sociálního dramatu ovšem nevyhnutelně z filmu zmizí, protože tu prim nakonec hraje něco krapet jiného. Dcera je pořád dcera, byť se dopustí sebevíce opovrženíhodných činů. Jedná se o ten typ filmu, který může mnoha mladým lidem podat jasnou otázku na to, zda se někdy vlastně chtějí stát rodiči. Kate se jako matka musí dopouštět těžkých morálních rozhodnutí a i MacLachlan v roli otce, který nad svou dcerou zlomil hůl, nakonec naposledy ustoupí. Rodičovství tu prostě tak nějak sehrává důležitou roli, škoda jen, že ne v rámci silnějšího scénáře.
Echo Valley se začíná rozpadat
Echo Valley začíná slibně, škoda jenom, že se v průběhu začne více a více rozpadat, kdy to celé začíná krapet ztrácet logiku. Dost možná až příliš jednoduchý námět se prostě potřeboval zřejmě dočkat nějakého rozšíření a to i za cenu, že nebude ve všech svých momentech vyloženě fungovat. Film má chvílemi problémy se svým tempem, kdy nejdříve směřuje k těm snadno předvídatelným částem, následně vsadí na některé momenty, které mají potenciál diváka šokovat. Pořád je to především o mateřské lásce a co je kvůli ní matka schopná udělat, byť vztahy s dcerou mají daleko k idylce. Sweeney je v roli dcery někdy vyloženě děsivá a člověk by jí snadno věřil drogami zbídačenou duši.
Je tak skutečně škoda, že se film musí chvílemi vydávat do béčkových vod, protože ona komornost po celou dobu by celému filmu svědčila více. Kate navíc kromě problémům s dcerou také truchlí nad smrtí své partnerky Patty v podání Kristiny Valady-Viars, přičemž ona linka s bývalou partnerkou vlastně filmu zase tolik nepřináší, je tak záhadou, proč se scénář nesoustředí pouze na truchlení po dceři před její drogovou závislostí. A pak je tu celý vývoj událostí od momentu, kdy Kate kvůli své dceři překročí nějaké hranice, film se poté definitivně vydá cestou několika kotrmelců.
Minulost se může snadno opakovat, mateřská láska jen tak neumírá
Celé to poté směřuje k závěru, který jasně evokuje, že se minulost může snadno opakovat, Claire už nikdy nemusí být čistá a Kate může jako milující matka pořád dělat přešlapy. Filmu ovšem i díky tomu postrádá nějakou stěžejní pointu a snadno volitelná interpretace událostí zrovna v tomhle případě vlastně ničemu moc neprospívá.
Je to škoda, protože jde většinu času o velmi komorní thriller s psychologickým nádechem, kterému přeci jenom chybí pár více pevně držících drátků, aby mohl film více fungovat jako celek. Na kameru Benjamina Kračuna se kouká hezky, své kouzlo má i soundtrack Jeda Kurzela, audiovizuální pozlátko ovšem sráží dolů především scénář s jasnými nedostatky.
Echo Valley závěrem
Julianne Moore předvádí další silný výkon, Sydney Sweeney ukazuje, že se nemusí spoléhat pouze na svůj vzhled, celé se to poté zaměřuje na to, že mateřská láska nerezaví i přes spousty problémů, které dítě ve svém životě napáchá. Právě proto je škoda, že scénář většinu času nepůsobí úplně sevřeně, protože působivých momentů (minimálně takových, které dávají prostor pro herecké obsazení se herecky předvést) má film poměrně dost a jeho atmosféra funguje. Škoda, že se film začíná v průběhu ztrácet a nefunguje tak jako celek zrovna nejuspokojivěji…
Verdikt: 6 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Apple TV+
