Majitel úspěšné restaurace Jake Friedken (Jude Law) se kvůli bratrovi Vincovi (Jason Bateman), kterému jdou po krku lichváři, nechá vtáhnout do nebezpečného podsvětí New Yorku…
Scenárista Zach Baylin stojí mimo jiné za kriminálním thrillerem Řád s Judem Lawem v hlavní roli, 9 měsíců po jeho americké premiéře poté na Netflix dorazila osmidílná kriminální thriller minisérie, ve které si jednu z hlavních rolí zahrál Jude Law, opět za ní poté stojí Zach Baylin, režie posledních dvou epizod se poté chopil režisér Řádu – Justin Kurzel. Ten je spolu se svou manželkou Kate Susman autorem minisérie s názvem Černý králík. V druhé hlavní roli Lawa doplňuje Jason Bateman, který se zároveň chopil režie prvních dvou epizod.
Law a Bateman konkrétně v seriálu hrají bratry. Jeden je úspěšný provozovatel titulní restaurace, druhý se naopak vydal kriminální cestou. Jeho dluhy poté nevyhnutelně zasáhnou i úspěšnějšího z bratrů, jak se poté osmidílná minisérie povedla?
Černý králík – Seriál o složitých rodinných vztazích
Prvků seriálu Černý králík je poměrně dost, v jeho středu jsou ovšem přeci jen složité rodinné vztahy. Jake je možná na první pohled úspěšnější nežli jeho bratr podvodník, neznamená to ovšem, že by to při řízení podniku měl nějak zásadně jednodušší. I Jake se musí dopouštět podvodů a překračování jistých hranic, i přes odlišné postavení ve společnosti se od sebe bratři zase tolik neliší. A Jude Law a Jason Bateman jsou výtečné castingové volby, především i díky vzájemným interakcím a věrohodné bratrské chemii. Zastíní je ovšem Troy Kotsur, kdy neslyšící herec poprvé od výhry Oscara konečně dostává výrazný prostor, v roli mafiána Joea si poté klade prostor pro sebe. Až si chvílemi říká o vlastní spin-off.
Osmidílná minisérie by při zásadních dramaturgických zářezech mohla klidně fungovat na ploše celovečerního filmu, podoba minisérie ovšem příběhu prospívá více. V rámci vykreslení postav, dostatečného prostoru pro vedlejší postavy i motivy. Jedná se o Baylinovu seriálovou prvotinu, počet osmi dílů poté samozřejmě chvílemi pokouší hranice svižnosti, v rámci vývoje dvou ústředních antihrdinů je ovšem adekvátní a splňuje svůj účel. K vyloženému šustění papíru sice nedochází, brutální osekání do podoby dvouhodinového celovečeráku by přesto šlo realizovat poměrně snadno.
Dva bratři, kteří nepadli daleko od stromu zhruba stejně
Vince je sice na první pohled černou ovcí rodiny, Jake má přesto k dokonalosti zhruba stejně daleko. Jejich vztah je postaven na očekávaných vzájemných výčitkách a přesto tak nějak funkční bratrské lásce. Do velké míry je to čekání na emocemi napuštěné finále ve formě posledních dvou epizod režírovaných zmíněným Kurzelem. A vlastně přitom do velké míry nesejde na tom, že bratři Friedkenové evokují nejrůznější zajeté antihrdiny a v rámci katalogu Netflixu takhle kriminální minisérie poměrně rychle zapadne.
New York dokáže působit v seriálu jako živá metropole (bohužel to v rámci audiovizuálních děl především v posledních letech není podmínkou), byť se dá samozřejmě věřit tomu, že v otěžích bratrů Safdieových by to mohlo působit ještě živěji. V seriálu se toho odehrává poměrně dost, jeho součástí jsou sekundární-terciární příběhové linie, prospívá mu nicméně především úmyslná uzavřenost. A svým způsobem i mix nádechu dobové kriminálky s tou současnou. Jistě, chvílemi to spíše působí jako snaživé stylistické cvičení, dramaturgická struktura podstupuje i díky zmíněným nahuštěným motivům formu otřesů. Výsledek je přesto pořád tak nějak uspokojivý. Minimálně v rámci projektů, které spoléhají na účast postav, které nepřetržitě dělají špatná rozhodnutí a více a více si tak pod sebou lámou větev.
Seriál se stává intenzivnější a intenzivnější
Seriálu se tak daří být za pochodu intenzivnější a intenzivnější, byť může být chvílemi existovat sebevětší pocit, že si logika zrovna odskočila na pauzu na cigáro. Je to seriál, který za pochodu naznačuje, že to snad nemůže ani pro jednoho z bratrů skončit dobře, o to zajímavější je sledovat, jak se příběh vyvíjí a jak se odhalují další zásadní tajemství nejen z jejich společné minulosti. Odlišní bratři (povahou i stylizací) vykreslují přesvědčivý vztah a dokazují, že člověk někdy může milovat bližního svého i při velmi zásadních životních kotrmelcích. Mezi bratry existuje přesvědčivé pouto, svou roli navíc v seriálu sehrává i hudba. Nejen ta původní od dvojice Danny Bensi a Saunder Jurriaans, ale především hudební dramaturgie plná Nirvany či Beastie Boys.
Výsledek za pochodu drží překvapivě pohromadě. A to i v momentech, kdy by se mohlo zdát, že to ani není možné. Skutečně by bylo možné ze seriálu udělat o několik hodin kratší sestřih, skutečně trpí tím, že není na vše takový prostor, jak by nejspíše bylo žádoucí, i kdejaký dramaturg amatér bude muset v průběhu nejspíše částečně přimhouřit obě očka. Byla by ovšem lež tvrdit, že osmidílný seriál postrádá napětí, solidní řemeslo a především přesvědčivé a působivé herecké výkony. A to bohužel není standard. I to na první pohled zdánlivě zbytečné natahování má nakonec svůj smysl, konec se poté vydává očekávanou a přesto po postupném budování uspokojivou cestou. Moc tak nesejde na tom, že již za pár měsíců nebude moc důvodů na Černého králíka zásadně vzpomínat, jako fajn streamovací osmidílná jednohubka totiž rozhodně neurazí.
Černý králík závěrem
Černý králík staví na komplikovaném vztahu dvou bratrů a jejich rozhodnutích, kterými často jen zhoršují svou životní situaci. Jude Law a Jason Bateman předvádějí přesvědčivou bratrskou chemii, přičemž výrazný prostor dostává i výtečný Troy Kotsur. Série využívá osmidílnou formu k důkladnému vykreslení postav, vedlejších linií a prostředí, i když by se snadno dala zkrátit do podoby celovečerního filmu, délka prospívá intenzitě a dávkování napětí celého vyprávění. Díky solidnímu řemeslu, hereckým výkonům a atmosféře se Černý králík stává poutavou kriminální jednohubkou, která jen nejspíše v katalogu Netflixu zapadne poměrně snadno…
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Netflix
