Svět se změnil k nepoznání. Lidstvo je téměř vyhlazeno a přeživší se ukrývají v posledním útočišti – Městě pod horou. Za jeho hradbami se rozprostírají Pusté země, děsivá území plná nebezpečí. V těchto ruinách vládnou nestvůry a mýtičtí tvorové, kteří povstali z temnot po pádu lidstva. Nejvíce obávaným z nich je vlkodlak. V zoufalé touze po svobodě vyšle královna mocnou čarodějku Gray Alys (Milla Jovovich) do nehostinných Pustých zemí, aby odhalila tajemství vlkodlačí přeměny. Na cestu plnou nástrah a děsivých tvorů ji doprovází neohrožený dobrodruh Boyce (Dave Bautista).
Společně musí čelit nejen hordě smrtících nepřátel. Gray Alys, spoutaná kletbou splnit jakoukoli žádost, tuší, že jejich výprava přinese více otázek než odpovědí. Jaké tajemství se zde ukrývá a jak vysoká bude cena za splnění přání? Odpovědi mohou být děsivější než samotné hrůzy Pustých zemí…
Čarodějnice a lovec – Milla Jovovich a nový film jejího manžela + Dave Bautista
Paul W. S. Anderson je velmi specifický režisér. Jeho Mortal Kombat byl ještě pár let nazpátek vnímán jako dost možná nejlepší videoherní adaptace (v období, kdy videoherní adaptace neměly tu nejlepší pověst), jeho sci-fi Horizont událostí jde poté snadno označit za film s kultovním statusem. A kariéra Andersona tím neskončila. Tvůrce zmíněného Mortal Kombatu natočil také první, čtvrtý, pátý a šestý filmový Resident Evil (na druhém a třetím pracoval jen jako scenárista), první Vetřelec vs. Predátor, clockpunkové Tři mušketýry, epickou tragédii Pompeje a nebo videoherní adaptaci filmu Monster Hunter.
Během prvního Resident Evilu se dal především Paul W. S. Anderson dohromady se svou manželkou Millou Jovovich, která si následně zahrála i v jeho jiných filmech mimo sérii Resident Evil. A platí to i o Andersonově 14. celovečerním filmu s názvem Čarodějnice a lovec. Jde o adaptaci povídky George R. R. Martina, spisovatele známého především díky světu Západozemí. Jovovich sekunduje Dave Bautista a film, který se plánoval zhruba dekádu, se konečně dočkává svého uvedení. Těžko ovšem říci, zda se pro kohokoliv může v této formě jednat o dobrou zprávu.
Paul W. S. Anderson se zřejmě definitivně vyčerpal
Paul W. S. Anderson už přes 30 let působí, že existuje ve své komfortní zóně, kterou odmítá opustit. Výhoda jeho filmů tkví v tom, že jsou snadno identifikovatelné, stačí se podívat i na Monster Huntera, Pompeje nebo Tři mušketýry. A je to svým způsobem škoda. Anderson se totiž projevuje jako jeden z těch tvůrců, který se chtě nechtě vyčerpal. A tam kde zvládal být ještě 10-15 let jakž takž při nějaké shodě náhod stylový, je už jeho přístup teď jen vyloženě umělý a prázdný. Reparát za Monster Huntera se nekoná, naopak se svým způsobem servíruje definice úpadku.
Temné fantasy zasazené do dystopického světa v podstatě kašle na nějakou expozici světa, byť jsou jeho drobné náznaky sebezajímavější. Paul W. S. Anderson už jakoby se ani nesnažil nějak schopně pracovat s vizuálem, což je vzhledem ke vzpomínání na highlighty jeho kariéry veliká škoda. Ten film jednoduše za pochodu vypadá hodně ošklivě a musel by to uznat každý, kdo má alespoň kousíček sebereflexe. Paul W. S. Anderson podobně jako Zack Snyder ve své dvojici filmů Rebel Moon už jakoby kašlal na půvab audiovizuální formy a nechal se až příliš opájet svou nepřesvědčivou vizí. Být to práce nějakého českého nadšence, který se snažil vytvořit velkolepé fantasy v omezených produkčních podmínkách, a jednoduše úplně neví, jak přesně nasvítit scénu a kam ideálně postavit kameru, šlo by vlastně snadno smeknout klobouk. Těžko jde ovšem něco takového udělat u filmu, který měl stát 55 milionů dolarů.
Se zajímavým světem se tu doslova vytírá zadek
Čarodějnice a lovec vypadá jako film, který by se mohl odehrávat ve velmi zajímavém světě, mohla by se v něm odehrávat minimálně zajímavá videohra, ve které by byl na vysvětlení toho, co se v tom světě děje, větší prostor. Tady se ovšem film ani nesnaží s nějakou expozicí, jen vypráví pohádku pro dospělé, ve které má asi mít nějaký prostor i politická stránka tohoto světa, byť sebevíce lajdáckým způsobem načrtnutá.
Nikdo se ani moc nesnaží o to nějak vysvětlit politické pozadí tohohle světa a další základní pravidla, která by měla být při představování fiktivního světa povinností. Celkově to po stránce narativu působí líně. A to i ústředními postavami, kdy Milla Jovovich a Dave Bautista alespoň nemusí tolik trpět svými hereckými limity, protože na snahu o posouvání hranic tu stejně moc není prostor.
Paul W. S. Anderson má svou vizi… což se dá brát jako plus?!
Byť Čarodějnice a lovec jako celek působí krapet uměle, působí alespoň kompaktně a dojmem, že Paul W. S. Anderson má alespoň nějakou vizi. Podobně jako zmíněný Zack Snyder vizi, která má daleko k nějaké sebeúctě a sebereflexi, přesto působí jako film s nějakou ucelenou (byť sebedepresivnější) vizí.
Problém by ani tak nebyl v tom, že je Anderson už v podstatě staromódní řemeslník. Háček je v tom, že jeho vize ve finále je paskvil, která zahazuje slibný potenciál. Má to své světlé momenty (vlak!), Čarodějnice a lovec je ovšem ve výsledku ovšem laciná prohra, která se může maximálně ohánět tím, že působí jako hloupé béčko, které by Anderson natočil nějakých 25 let zpět. Škoda, že to někomu bude na obhajobu stačit. Zbytek totiž nejspíše pochopí, že má Paul W. S. Anderson pravděpodobně vrchol své kariéry za sebou.
Čarodějnice a lovec závěrem
Paul W. S. Anderson už zřejmě ani nemá ambice se jako tvůrce jakkoliv posouvat, mnohým fandům jeho filmům poté bude nejspíše odvar jeho slabších kousků stačit. Lidé se základní mírou sebeúcty ovšem nejspíše rychle pochopí, že Anderson pouze vaří z vody. Paul W. S. Anderson nejspíše nemá tak aktivní (a především toxický fandom) jako Zack Snyder a tak nejspíše mnozí prokouknou, že je Čarodějnice a lovec tak trochu odfláknutá záležitost. Vyprávěním, laciným vizuálem, prostě celkově. Zamrzí to, protože se v tomto dystopickém fantasy/steampunk western světě mohl odvyprávět zajímavý svět. Jen nejspíše s někým, kdo už tak trochu jako tvůrce zřejmě nerezignoval…
Verdikt: 3 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Constantin Film
