Kevin, Joe a Nick Jonasovi čelí sérii překážek v moment, kdy se snaží dostat z Londýna do New Yorku, aby mohli strávit Vánoce s rodinou…
V popularitě Jonas Brothers hraje nezpochybnitelnou roli společnost Disney. Disney si skupiny tvořenou bratry Kevinem, Joem a Nickem Jonasovými všiml v moment, kdy začala získávat první fanoušky, následně je zapojil hned do několika projektů z dílny stanice Disney Channel. Jonasovi se postupně objevili v seriálu Hannah Montana, dvojici filmů Camp Rock i vlastním seriálu Jonas. Disney sehrál velkou úlohu v tom, že se Jonas Brothers stali pravděpodobně nejznámějším boybandem konce 1. dekády 20. století. Všechno ovšem má svou odvrácenou stranu, jak to ostatně svého času klasicky po svém reflektoval i seriál Městečko South Park.
Jonas Brothers to s Disney neměli lehké
Jonas Brothers měli být vzorem pro teenagery, a ze strany Disneyho tak existoval obrovský tlak, aby se bratři za každou cenu chovali „dokonale“. Při zpětném ohlédnutí to nejen z perspektivy Jonasových byl ze strany Disneyho příliš velký tlak. Disney navíc aktivně podporoval image „čistoty“ a Jonasovi tak kvůli tomu museli nosit prsteny cudnosti. Disney měl rozhodovat o tom, co mají bratři dělat, ovlivňovat jejich hudbu a vytvářel poté příliš toxické prostředí pro dospívající mladíky. A problém byl i se zmiňovaným seriálem Jonas. Bratři zpětně přiznali, že litují jeho realizace, protože se shodují, že seriál nebyl dobrý a negativně ovlivňoval jejich image. Především druhá série měla ovlivnit růst kapely. Bratři chtěli vážnější hudební projekt, Disney chtěl zábavnou komedii. Vypadalo to tak, že bratři budou chtít od Disneyho do konce svých kariér zůstat co nejdál.
Čas (nebo spíš peníze?) ovšem zahojí všechny rány. Jonas Brothers se k Disneymu totiž vrátili. Tentokrát nejde o plnohodnotnou spolupráci, ale spíše o jednorázové projekty. Zásadní rozdíl je, že jsou bratři dospělí a mohou se nyní sami rozhodovat v rámci kreativních rozhodnutí. I proto mohl vzniknout film Na Vánoce doma s Jonas Brothers.
Na Vánoce doma s Jonas Brothers – Jonas u Disneyho jsou pořád Jonas u Disneyho
Koho vlastně u Disneyho napadl vánoční film s Jonas Brothers v hlavní roli? Moc na tom nezáleží, je to prostě realita, ve které žijeme. Po vzoru zmiňovaného seriálu hrají bratři sami sebe, byla by ovšem chyba vnímat celovečerní film jako pokračování zmiňovaného seriálu. Bratři se od něj i díky svým komentářům vůči němu samozřejmě chtějí distancovat, co nejdéle to vůbec jde. O to zábavnější je sledovat, že Jonas u Disneyho jsou pořád Jonas u Disneyho. V tom smyslu, že mají celovečerní vánoční film se svým seriálovým předchůdcem jisté styčné plochy.
Režisérka Jessica Yu se očividně snaží, aby film působil tak filmově, jak to jde. 80 minut dlouhý film je občas natahován nějakými těmi hudebními čísly, které jsou poměrně slušné. Ať už jsou Jonas na pódiu, v baru, či jejich zpěv doplňuje autentické VHS kazety z jejich dětství. Dynamika bratrů je poté podobná jako v původním seriálu, protože už ten vycházel ze skutečné dynamiky bratrů. I když je Nick z trojice nejmladší, je také nejvážnější a nejzodpovědnější. Kevin nejvíce jeden přes humor. A Joe je i tentokrát za romantika. Především i proto, že film vychází ze skutečných životů bratrů. Všichni jsou tak otcové, díky reálnému rozvodu Joea se Sophie Turner jsou ovšem šťastně ženatí pouze Kevin a Nick. I proto je to právě Joe, kdo při snaze bratrů dostat se na Vánoce včas domů dostává romantickou linku. Konkrétně v podobě staré známé Lucy v podání Chloe Bennet.
Jednoduché, někdy až moc
Utáhnout film jenom na tom, že se bratři snaží domů, to nejspíše nejde ani s hrstkou výraznějších vedlejších rolí či cameo roliček známých tváří. Každý z bratrů tak má své tajemství. Kevin by si rád zkusil hlavní vokály, ale bojí se reakce bratrů. Joe by se rád bratrům svěřil s Lucy, ale bojí se svých bratrů. A Nick zjistí, že se jejich aktuální turné prodlouží, ale bojí se to říct svým bratrům… protože se bojí jejich reakce! Pomalu tak stačí čekat, kdy problémy každého z bratrů vyplavou na povrch a kdy si to v rámci klasického vánočního ducha vyříkají. Především i proto má v nesnázích bratry dostat se domů očividně prsty Jesse Tyler Ferguson, který zde ztvárňuje snad jednu z nejcivilnějších podob Santy Clause v historii kinematografie.
Díky scénáři je to celé jednoduché, někdy až moc. Zároveň ovšem projekt (na rozdíl od tolikrát zmiňovaného seriálu) nikdy nepůsobí nevkusně a vyloženě trapně. Těžko říct, zda v tom hraje roli fakt, že bratři skutečně zestárli, či fakt, že tentokrát skutečně mají větší kreativní slovo. Jednoduše to ovšem působí dojmem, že samotní bratři chtěli realizovat feel-good vánoční komedii, do které budou moci zapojit i nejdůležitější lidi ve svém životě – svou rodinu. Písně Jonas Brothers samozřejmě zaberou především na fandy této skupiny, těžko jenom říct, zda má vůbec film šanci nabídnout cokoliv komukoliv jinému. Je nicméně potěšující vidět produkt, za který se Jonas nejspíše nebudou muset za pár let stydět podobně jako za svůj seriál. I díky kontroverzní historii s Disney neměli bratři zapotřebí se vracet; návrat ke spolupráci s Disney (díky které dojde i na Camp Rock 3) ovšem může pro samotné bratry do jisté míry sloužit jako náplast.
Sehraná bratrská trojice
Bratři mají samozřejmě jednu výhodu – mohou těžit ze své sehranosti a bratrského pouta, které kromě pokrevního spříznění posiluje také jejich kariéra. Bratři tentokrát mají větší kreativní slovo, dá se poté snadno věřit tomu, že pojetí jejich postav má mnohem blíže ke skutečným Jonasovým a bratři možná vycházejí ze skutečných rozpoložení, kterými si v rámci společné kariéry procházeli. Tím, že film Na Vánoce doma s Jonas Brothers vychází ze skutečných životů bratrů a jejich autentické dynamiky, se podařilo zachovat přirozenost, která v minulých projektech Disney často chyběla. Publikum tak může sledovat nejen hudební vystoupení, ale také interakce, konflikty a kompromisy mezi bratry, které působí opravdově (s přimhouřením oka) a zároveň humorně (s přimhouřením obou očí).
S humorem je to občas těžké. Místo bratrů za ním většinou stojí spíše vedlejší postavy. Na Nickovi je občas poznat, že je přeci jen zkušenější herec oproti svým bratrům. Žádný z bratrů nicméně nepůsobí vyloženě prkenně. Důležité nicméně je, že bratři očividně dokázali najít jakousi rovnováhu mezi komerčními očekáváními a autenticitou. Jejich zkušenosti, sehranost a bratrské pouto se promítají do filmu, který sice vsází na jednoduchý scénář a vánoční klišé, ale zároveň dokáže přinést opravdový pocit, že mezi Jonasovými existuje rodinná soudržnost. Jsou to již dospělí chlapi, kteří si mohou o svém odkazu rozhodovat sami. Pokud jim právě takovýto přístup vyhovuje, nikoho to nejspíše extra trápit nemusí. Přesto nejspíše platí, že film zabere především na aktuální fanoušky Jonas Brothers a díky nostalgii možná i na ty fanoušky, kteří z Jonas Brothers už přeci jen vyrostli.
Na Vánoce doma s Jonas Brothers závěrem
Na Vánoce doma s Jonas Brothers je průměrný vánoční film, který vsází na jednoduchý scénář a tradiční vánoční klišé. Zároveň nicméně dokáže jistě potěšit fanoušky titulní skupiny díky autenticky působící bratrské dynamice, humoru a pocitu rodinné soudržnosti. Jonas Brothers zde působí přirozeně. A navíc se dá věřit, že tohoto filmu nebudou muset jednou litovat podobně jako svého seriálu. Těžko říct, zda se pro ně jedná o jakousi formu vykoupení či náplast na i po letech bolestivé rány. Jejich vánoční jednohubka nicméně není nesnesitelná, i to se dá do jisté míry brát jako výhra…
Verdikt: 5 z 10
Zdroj titulního obrázku: Disney+
