Co kdybyste mohli otevřít dveře, projít jimi a znovu prožít zásadní okamžik ze své minulosti? Sarah (Margot Robbie) a David (Colin Farrell) jsou nezadaní cizinci, kteří se potkají na svatbě společných známých a překvapivým řízením osudu se brzy ocitnou na Velké odvážné nádherné cestě – zábavném, fantastickém, rozsáhlém společném dobrodružství, kde mohou znovu prožít důležité okamžiky ze své minulosti, najít vysvětlení, jak se dostali až tam, kde jsou teď… a možná, že i dostanou šanci změnit svou budoucnost…
Scenárista Seth Reiss stojí za scénářem k tři roky starému Menu s Anyou Taylor-Joy a Ralphem Fiennesem v hlavních rolích, po hororové černé komedii je jeho dalším projektem romantická fantasy. Velká odvážná nádherná cesta sází na obsazení Margot Robbie a Colina Farrella do hlavních rolí, v režii jihokorejského filmaře Kogonady poté tato nepravděpodobná dvojice nakonec patří mezi největší klady této velmi specifické romance. I proto, že to s touhle romantickou fantasy není tak úplně snadné.
Velká odvážná nádherná cesta je lemována magickým realismem
Už od prvotního oznámení byly s filmem spojované prvky magického realismu. V kostce se jedná o spojení realistického prostředí a postavy s nadpřirozenými nebo magickými prvky. Romantika je dle samotného Reisse dortem filmu, magický realismus zase polevou filmu. Tam, kde by setkání dvou cizinců na jedné svatbě skončilo nenaplněným flirtováním a výčitkami nad strávenou nocí (může vůbec Colin Farrell legálně hrát muže nesmělého vůči ženám?), která mohla být, náhle retro GPS z půjčených aut ze stejné půjčovny Davida v podání Farrella a Sarah v podání Robbie opět spojí. Nejdříve ve výrazném product placementu na řetězec Burger King, následně díky porouchanému motoru i ve stejném autě.
Pár tak jezdí, GPS je poté postupně navádí k dveřím, které jen tak stojí uprostřed různých prostor (Reiss má zřejmě slabost pro knižní sérii Letopisy Narnie). Dveře postupně pár vracejí do různých fází jejich životů, kdy se tak dvojice následně o sobě navzájem dozvídá více. Každý z nich má formu nevyřešených traumat, které je ovlivňují i do aktuálních fází jejich životů. Divák se tak postupně dozvídá, co jsou vlastně ústřední postavy filmu zač a zda vůbec existuje jakási reálná šance, že by je spolu mohl jednou čekat pohádkový konec. Byť na tom do jisté míry vlastně zase tolik nezáleží.
Velká odvážná nádherná cesta?
Při oznámení ústředního obsazení sice mohl zrovna casting Robbie a Farrella působit poměrně náhodně, nutno nicméně podotknout, že jejich společná chemie je přesně tím, co táhne celý film kupředu. Rozdíl 14 let není na překážku, poměrně rychle se ukáže, že chemie, kterou mezi sebou mají Farrell a Robbie, by jim mohla závidět lecjaká herecká dvojice, která se za poslední roky snažila v úlohách páru působit přirozeně. Byť je chvílemi vlastně těžké věřit tomu, že by tenhle vztah mohl skončit happy endem. Především i proto, že se Sarah od počátku sama prezentuje poněkud promiskuitně a sama varuje Davida, že by ho nejspíše podvedla i v případě, že by byl dokonalý.
Jak vlastně film naplňuje svůj název? Je to složitější. Je jistě odvážné znovu prožívat traumatické události ze své minulosti. Trochu diskutabilnější je to, zda je něco takového nádherné. Ještě více to, jak moc je prozkoumání svého nitra skrze svou minulost velké. Jako ústřední motiv se nicméně snadno jeví skutečně to, že pravděpodobně není možné prožít šťastnou budoucnost v případě, že člověk nemá alespoň částečně uzavřenou svou minulost. Jedná se o dílo, které by svým poselstvím mohlo být snadno sympatické. Jenže pak se objevují drobné nástrahy.
Kýč v pevném skupenství?
Je otázkou, jak moc jde Velké odvážné nádherné cestě nadávat do kýče. V případě magického realismu jde nejspíše mít ke kýči nejblíže v případě, že nadpřirozené prvky působí uměle, nepříliš jako přirozená součást vyprávění, nejde je jednoduše vnímat dvakrát přirozeně. A u Velké odvážné nádherné cesty to platí tak napůl. Cestování do stěžejních pasáží života obou hlavních postav funguje pro ústřední postavy vzájemně jako taková netypická seznamka, divákovi naopak o postavách sdělují zásadní informace.
Pokud je kýč vnímán jako ten typ umění, které se snaží zapůsobit pomocí jednoduchých emocí a dosáhnout tak následně od diváka snadno formy sentimentu, obvinění z kýče je už tak trochu na stole. Po celou dobu se dá nejspíše očekávat, jak přesně se bude cestování napříč různými období Davida a Sarah vyvíjet, stejně tak se dá tipnout, jak se bude postupně vyvíjet jejich vyrovnání s traumaty. David z neopětované lásky na střední, Sarah s faktem, že se nezvládla rozloučit s pravděpodobně nejdůležitější osobou ve svém životě. Občas se v tomto ohledu film tak trochu točí kolem kruhu. Chvílemi se naopak zase snadno věří tomu, že by se mohlo jednat o funkčnější koncept pro divadelní hru. Reiss zvládá ke svému citlivému filmu přistoupit s očividnou základní formou lidské empatie, dost možná se jí ovšem někdy nechává až příliš unést.
Kogonada potvrzuje pozici filmaře s očividným vizuálním vcítěním
I když se Kogonada nedá vyloženě považovat za etablovaného filmaře, v rámci nezávislého filmu ho již předchází slušná pověst, Velká odvážná nádherná cesta poté potvrzuje, že jde o filmaře s poměrně očividným vizuálním vcítěním. Při realizaci filmu upřednostňoval praktické efekty, vsadil mimo jiné na využití obrovských LED obrazovek k vytvoření realistických virtuálních prostředí. Dané vytvořené lokace působí přirozeně, především jeden starobylý maják. Kogonada má navíc poměrně výrazný cit pro barvy, což se potvrdí už při úvodní svatbě. Kogonada tak zvládá za kamerou filmu dodat výrazné vizuální kouzlo. A to i přes fakt, že jistými vizuálními rozhodnutí jen často přispívá zmíněným snadným pocitům, že je toho kýče občas až příliš.
Romantické filmy jako Velká odvážná nádherná cesta rozhodně nevznikají každý den. Je to poměrně dost specifický příspěvek do romantického žánru, kterému bohužel navzdory slibům o magickém realismu chybí krapet větší hravost. Velká odvážná nádherná cesta je do velké míry spíše velmi terapeutický film, který své prvky magického realismu využívá především k psychologickému prozkoumávání hlavních postav. Nic víc, nic míň. Leckdo se může v postavách najít (návrat Davida do jeho středoškolských let patří mezi emotivní vrcholy filmu), leckdo jimi naopak může lehce pohrdat. Je i díky tomu do velké míry stvořen k tomu, aby snadno dokázal rozdělit publikum.
O vyloženého miláčka publika nejspíše nepůjde, protože jeho tempo, nálada i sevření vyžadují trpělivost a ochotu jít v tom filmu tak trochu naproti. Mnozí jeho přístup a pojetí ocení, stejně tak i výrazný vizuální styl a prvky magické fantazie. Pokud nicméně někdo od romantických filmů pořád očekává takovou tu klasickou romantickou jiskru či větší hravost, Velká odvážná nádherná cesta ho nejspíše může snadno zklamat. Pokud ovšem člověk na samotném počátku přežije příšerný německý přízvuk Phoebe-Waller Bridge, nejspíše už vydrží celý film.
Velká odvážná nádherná cesta závěrem
Velkou odvážnou nádhernou cestu jde snadno vnímat jako odvážný příspěvek do romantického žánru, který kombinuje magický realismus s psychologickým prozkoumáváním hlavních postav. Režie Kogonady a obsazení Colina Farrella a Margot Robbie jsou pro film silné vizuální a herecké kotvy, přičemž chemie mezi hlavními protagonisty patří k největším přednostem filmu. Prvky magického realismu slouží především k odhalování traumat a minulosti postav, film má díky tomu především terapeutický rozměr.
Film má výraznou estetiku, Kogonada očividně přemýšlí nad prací s barvami i užíváním praktických efektů. Přesto film ve výsledku trpí především někdy vyloženě přehnanou kýčovitostí a především tím, že se i přes neokoukanou vypravěčskou formu přeci jen dostává k snadno odhadnutelnému vývoji událostí. Film je to do velké míry spíše zajímavý nežli vyloženě dobrý, své nezpochybnitelné klady nicméně má…
Verdikt: 6 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Sony Pictures
