Tiché místo: Část II dokazuje, že má svět Tichého místa nadále potenciál
Evelyn (Emily Blunt) zůstala se svými třemi dětmi (z nichž jedno je novorozeně) úplně sama. Je jí jasné, že přežít ve světě vetřelců reagujících na jakýkoliv zvuk dokážou jen s pomocí dalších přeživších. Rodina se tak vydává na nebezpečnou pouť, na jejímž konci snad čeká někdo, kdo jim pomůže.
První Tiché místo bylo v roce 2018 skutečně velkým překvapením. A to nejen kvůli tomu, že šlo o masivní hit, který při rozpočtu 20 milionů dolarů vydělal dohromady 341 milionů dolarů. Šlo totiž opravdu o skvělou podívanou, kdy John Krasinski nejen výtečně uměl pracovat s atmosférou, ale zároveň ve světě plném nebezpečných vetřelců, kteří jsou citliví na zvuk dokázal vytvořit silný emocionální příběh, který se točí kolem jedné rodiny. Už kvůli vysokým tržbám a lehce otevřenému konci se pokračování tak trochu nabízelo. A ve finále na něj skutečně došlo. Otázka je ovšem pochopitelně důležitá: Stojí návrat do světa Tichého místa za to?
Strach stranou, Tiché místo: Část II ukazuje, že sequely se mají dělat nějak takhle
John Krasinski si opět jako scenárista a režisér uvědomil, co přesně dělá film dobrým pokračováním. Nejen, že je Tiché místo: Část II dle očekávání mnohem větší (akčnější, výpravnější, emocionálnější), ale skutečně se daří přijít s něčím novým. Dostaneme nový pohled na svět Tichého místa, pracuje se s jistými tématy, které použilo již první Tiché místo a skutečně se přitom daří i něco více než vaření z vody prvního filmu.
Tiché místo: Část II je skutečně větší. Více akce, více nebezpečných vetřelců, více obětí a větší rozšiřování mytologie. Jenomže Tiché místo: Část II to vše používá způsobem, kterým to skvěle funguje. Díky Krasinskiho scénáři a režii přitom opět fungují emoce, daří se opět nahnat tu správnou atmosféru, je to celé neskutečně intenzivní a především se opět mistrovky pracuje se zvukem. Což je u filmu, který se jmenuje Tiché místo a jeho zápletka se točí kolem co nejmenší přítomnosti zvuků tak trochu důležité.
Skvělé herecké obsazení se skvělými hereckými výkony
Hlavní děj Tichého místa: Část II začíná přesně v momentě, kde skončili události předchozího dílu. Ještě předtím ovšem následuje prolog, který se odehrává ještě před událostmi prvního filmu a funguje skvěle nejen díky představení nové postavy Emmetta v podání Cilliana Murphyho, ale především i skvěle prezentuje, jak nenadálá invaze vetřelců zničila veselí rodiny Abbottů. Jenže Tiché místo: Část II nadále dokazuje, že tahle rodina prostě drží při sobě a díky své vzájemné lásce a s ní spojenou silnou vůli jsou společně schopni velkých věcí.
Abbottovi zůstávají očividně milující rodinou. Emily Blunt je nadále naprosto skvělá, stejně tak mladá (skutečně hluchá) Millicent Simmonds, která v Tichém místu: Část II dostává ještě zásadnější úlohu. I Noah Jupe je ve své roli nadále skvělý a i on dostává v Tichém místu: Část II výraznější úlohu. V Tichém místu: Část II je ovšem především skvěle zapojena postava Emmetta v podání Cilliana Murphyho. Murphy nezklamal a daří se mu prodat silný herecký výkon, kdy je motivace jeho postavy skvěle vykreslena, Murphy do své role skutečně dává vše a je k rodince Abbottů připojen výtečným způsobem. Obsazení Tichého místa: Část II je jednoduše skvěle a to i díky ověřené sázce na jistotu z předchozího filmu, tak i v sázce na nové postavy. I takový Djimon Hounsou ve své menší roli je opravdu výtečný.
Skvělý scénář
Tiché místo: Část II je brilantně napsaným filmem. Dá se to velmi snadno potvrdit i tím, že snad neexistuje pomyšlení na to, že by z toho Krasinski mohl vymlátit ještě o poznání víc. Tiché místo: Část II má daleko od toho, aby působilo jako na rychle slepené pokračování. Jde o skvěle napsaný hororový thriller. Díky délce, která nepřesáhne 100 minut se především v Tichém místu: Část II pořád něco děje a přesto Krasinski dokáže vše schopně vyprávět za pochodu. I té akce ve finále ovšem není tolik a dojde na spoustu momentů, kdy si postavy navzájem povídají a funguje přitom emocionální náboj. Přitom všem se skutečně daří vybudovat atmosféra apokalypsy, Krasinski ve scénáři několikrát přijde se správně mrazivými momenty a pak dojde na finále, kde velmi snadno dojde k husině a vyloženému nepříjemnému napětí. Je to ukázka naprosté intenzivní podívané, kde se dá intenzita krájet.
Scénář Tichého místa: Části II neodpoví na všechny otázky, které divákovi naskočí. Divák je v podstatě ohledně invaze nebezpečných vetřelců ve stejném obraze jako hlavní hrdina. A díky tomu to tak moc dobře funguje. Když tak dojde na nějaké to odhalení o nepřátelích z vesmírů, divák je stejně tak překvapen jako hlavní hrdinové. Když dojde na lámání chleba a hlavním hrdinům jde o krk, divákovi velmi pravděpodobně bude bít srdce. Krasinski s atmosférou dokáže pracovat stejně jako v prvním díle, tentokrát dost možná i o ždibec silněji. A i kvůli tomu musí divák Krasinskimu složit pomyslný klobouček.
Brilantní vizuál
Kameramanku prvního filmu Charlotte Bruus Christensen nahradila kameramanka Polly Morgan. Stejně jako v případě prvního filmu se ovšem film točil na 35mm film. A je to prostě neskutečně krásný. Divák dost možná při sledování těžko rozezná rozdíl mezi klasickou filmovou surovinou a digitálem, přesto ovšem ty rozdíly existují. A Tiché místo: Část II ukazuje, že hororová podívaná může vypadat jednoduše skvěle. Morgan si hraje s dlouhými záběry, skvěle pracuje s osvícením i použitím jeřábů a na Tiché místo: Část II a jeho vizuál se prostě nedá vynadívat. Kamera hodně pomáhá onu budování té nepříjemné atmosféry a v případě téhle výměny kameramanek nemohl Krasinski jednoduše šáhnout po lepší náhradě.
Buďte ticho, zažijete intenzivní zvuk
Díkybohu se opět skvěle pracuje se zvukem. Vrátili se stejní mistři zvuku Erik Aaadahl Ethan Van der Ryn a naštěstí se drží nastavené úrovně předchozího dílu. Ten zvuk je očividně neskutečně vypiplaný, při děsivých scénách správně nepříjemný a husí kůže tak moc funguje i díky němu samotnému. Především momenty, kdy dojde na lekačky fungují opravdu skvělým způsobem. Zvuk je u Tichého místa důležitý a tvůrci si to naštěstí uvědomili i druhého dílu.
Vrátil se i skladatel Marco Beltrami a opět jeho hudba stojí za to. Dochází na ní sice opatrně a to právě kvůli oné práci se zvukem, jakmile na ní ovšem dojde, ta hudba je tak správným způsobem mrazivá v momentech, kdy tomu má být, dojemná v momentech, kdy tomu má být a a napínavá v momentech, kdy tomu má být. Krasinski si naštěstí udržel většinu svých spolupracovníků a i díky tomu Tiché místo: Část II nejspíš tolik funguje.
Tiché místo: Část II závěrem
Tiché místo: Část II je jednoduše příkladem skvělého pokračování. Emocionální, děsivý a napínavý zážitek, který těží ze svého výtečného castingu, brilantního scénáře, skvělé režie a celkově výtečného zpracování. Tiché místo: Část II dost možná patří mezi nejlepší hororová pokračování všech dob, kdy se skutečně skvělým způsobem rozvíjí motivy staré a zároveň přichází i něco nové. Tak trochu se mění způsob vyprávění, smysluplně se rozšiřuje mytologie a ukazuje se, že tohle pokračování rozhodně není zbytečné. Těžko říct, zda i další film ze světa Tiché místo ukáže, že se potenciál nadále nevyčerpal, minimálně po Tichém místu: Části II tomu ovšem nic nenapovídá.
Snad tedy kromě plánovaného spin-offu bude i potencionální třetí díl stát za to. Tiché místo: Část II zatím ovšem nezávazně na svém potencionálním nástupci funguje jako ideální prostřední díl trilogie. A Krasinski jednoduše odvedl opět výtečnou práci a o poznání větší ukousnuté sousto zkousl s plnou parádou. Při detailnějším rýpání by se možná lehké vady na kráse našli, přesto je Tiché místo: Část II nejen skvělým pokračováním, ale především skvělým filmem.
Verdikt: 9, 5 z 10
Zdroj: csfd.cz
Zdroj hlavního obrázku: Paramount Pictures
