Královský panoš Jiřík (Tomáš Weber) ochutná sousto z magického hada a porozumí řeči zvířat. Proviní se tím však proti příkazu svého krále (Ján Jackuliak). A tak jej čeká buď trest smrti, nebo nejistá a nebezpečná cesta za Zlatovláskou (Jasmína Houf), princeznou z tajemné říše uprostřed moře. Vydá se proto na cestu v doprovodu Štěpána (Marek Lambora), se kterým vyrůstal od dětství, a malého psíka Štístka, jemuž Jiřík zachránil život. Jiříka čeká po cestě celá řada dobrodružství i překvapení. Netuší, že Štěpánem cloumá závist a není to tak upřímný kamarád, jakým se zdál být. Naštěstí má Jiřík statečné spojence, zvířátka, kterým pomohl…
Zlatovláska – Pohádka Karla Jaromíra Erbena ožívá v nové podobě
Povědomí o pohádce Zlatovláska udržuje především často reprízovaná televizní adaptace z roku 1973 s Petrem Štěpánkem v hlavní roli. Již téměř dvě dekády ovšem existuje scénář Lucie Konášové (první Anděl Páně) a ještě koncem minulé dekády mohla proběhnout realizace nové Zlatovlásky v režii Václava Vorlíčka. Režisér seriálu Arabela, Tři oříšků pro Popelku nebo Dívky na koštěti ovšem zesnul v únoru 2019 a bylo tedy jasné, že Zlatovláska od tvůrce, kterého jde bez problému označit za českého pohádkového klasika, nikdy nevznikne.
Zesnutí Vorlíčka ovšem nutně neznamenalo, že je realizaci scénáře Konášové konec. Pohádka nakonec skutečně vznikla. Její režie se chopil Jan Těšitel, v hlavních rolích se poté představí Jasmína Houf (její děd se na Zlatovlásce z roku 1973 podílel jako výtvarník), Tomáš Weber a Marek Lambora. A dokonce se vrací také Petr Štěpánek, který nahrazuje Ladislava Peška v roli krále/otce Zlatovlásky. Natáčelo se nejen v Česku a na Slovensku, ale také na Sicílii, už trailery lákaly na to, že nás nečeká 50:50 předělávka té poměrně populární televizní Zlatovlásky a moderní filmařské postupy snadno mohly pomoct k tomu, aby tato pohádka byla něčím speciálním. Otázka je tedy jasná – Jak moc se vlastně nová Zlatovláska povedla?
Zlatovláska působí velkolepě. Ale ne směšně velkolepě!
Tak předně, nikdo by opravdu neměl očekávat nové zpracování té původní Zlatovlásky od A do Z. Zlatovláska Těšitele má především v úvodu mnohem blíže ke klasickému příběhu Karla Jaromíra Erbena. Jistě je to pořád pohádka, zároveň ovšem Těšitelova Zlatovláska opravdu vyvolává dojem, že se odehrává v jakémsi realističtějším středověku s fantaskními prvky, kde vládnou krutí a nebo tak trochu pasivní vladaři. Dokonce se dá snadno říci jedná věc: Zlatovláska působí epicky! Nikoliv směšně epicky, ale opravdu velkolepě.
Jistě, není to bez poskvrnky a třeba první pokus o digitální efekty a děsivě naklíčovaný pes do pařátu orla, vyvolává hned ve startu pochopitelně obavy. Jak se ovšem tahle pohádka vyvíjí, opravdu působí dojmem, že se na ní nešetřilo a klidně by chvílemi snesla i nějaké to srovnání se zahraniční produkcí a Těšitel se jako režisér v akčních pasážích nebojí stylových záběrů, které by mu záviděl i Ridley Scott a zpomalovaček jako Zack Snyder ve svých zlatých letech. Je to jakoby tvůrci pochopili, že pohádka by měla být pro každého. Pochopitelně především pro děti a tak nějak naplnit něco, co jí učiní vtahující pro kluky i holky. Zároveň by ovšem rodič neměl být pouze v pozici doprovodu a na té pohádce si sám něco najít. A zrovna u této Zlatovlásky je snadné si říct, že by se mohlo jednat o ten ideální film pro celou rodinu.
Tak hezky vypadající česká pohádka tu nebyla už dlouho
Tak dobře vypadající česká pohádka tu dost možná nebyla od první Princezny zakleté v čase. Pro kameramana Vojtěcha Dvořáka by mělo jít o první celovečerní hraný film pro kina, v rámci Zlatovlásky se ovšem dokáže vyprofilovat jako někdo s tím pravým vizuálním vcítěním. Všechny ty produkční hodnoty by vlastně byly tak trochu zbytečné, kdyby jim vizuál neumožnil tu výpravnost, kostýmy, rekvizity a akční stránku prodat. A to se daří, což celou Zlatovlásku dělá ještě sympatičtější.
Celá pohádka navíc naštěstí na očividné digitální triky nesází zase tolik a i když úvodní digitální psík (a jeden pozdější záběr, který by si také zasloužil lepší VFX péči) snadno podpoří obavy, nakonec je celá pohádka opravdu řemeslně povedená a kdyby takový standard naplnila průměrná česká pohádka, byl by možná život hned tak trochu veselejší.
Radikálnější odklony od předlohy přináší různorodé ovoce
Kdo si z původního příběhu o Zlatovlásce nepamatuje nic o Jiříkově nejlepším kamarádovi Štěpánovi nebo psisku Štístkovi, nemusí se obávat, že mu rodiče před spaním vyprávěli špatnou verzi pohádky. Scénář Konášové se odklonů od původního příběhu zase tak moc nebojí. A to přináší jak velmi sladké, tak i trochu kyselé ovoce.
Tak předně, postava Štěpána v podání Marka Lambory působí tak trochu zbytečně. Jistě jeho postava působí tak trochu jako někdo, kdo má sloužit jako předobraz poselství o tom, že vás někdy i zdánlivě nejlepší kamarád může tahat za nos a že by měl člověk sázet na lepší (v případě tohoto příběhu zvířecí) přátele. Přeci jen je ovšem působí zapojení postavy Štěpána tak trochu nadbytečně, především když vyznění příběhu nevypovídá o tom, že by odhalení pravé povahy Štěpána nějak Jiříka vlastně moc zasáhlo. Jistě, je to pořád pohádka a negativní emoce v závěru by jen komplikovaly závěr filmu. Postava Štěpána v celém kontextu přeci jen působí nadbytečně. A to jakkoliv má postava reprezentovat to, že se s poctivostí dojde dále nežli při sázce na podvody a manipulace. Jeden stěžejní motiv původní pohádky je zde například užit ve zcela novém světle a vyznění.
Sympaticky starosvětská pohádka, co se nebojí být moderní
Nová Zlatovláska působí jako ideální mix staré poctivé české pohádky, která se zároveň nebojí být tak trochu moderní. Zlatovláska v podání Jasmíny Houf díky své představitelce nejspíše u mnoha mužů splní povinné podmínky té ideální princezny, zároveň se ovšem dá popsat jako silná ženská hrdinka. Je to nutné, protože král Petra Štěpánka není tolik vděčná postava jako král Ladislava Peška. Sympatičtější česká princezna tu vlastně už dlouhou dobu nebyla.
Tomáš Weber se tu ve své první velké filmové roli profiluje jako sympatická volba na Jiříka, Ján Jackuliak pasuje na zlého krále. Marián Mitaš je uvěřitelný jako zlý císař. A jak je Lamborův Štěpán v kontextu celého vyprávění přeci jen zbytečný, minimálně se daří nějak budovat chemie a vztah mezi ním a Jiříkem. O to více zdrcující by krach přátelství měl ve výsledku být, Štěpán ovšem skutečně není extra nutná postava. Především proto, že Jiřík pořád umí mluvit se zvířaty a pejsek Štístko je sympatický zvířecí sidekick.
Zajímavá kreativní rozhodnutí
Zlatovláska má obsahovat 620 různých trikových záběrů a až na jisté výjimky triky působí velmi slušně. Ozářené vlasy titulní hrdinky působí přirozeně, stejně tak tropické prostředí jejího království, které je v podstatě královstvím na ostrově a vystřídalo království na jezeře z původní pohádky. Nejblíže k Zlatovlásce z roku 1973 má vlastně obsazením Petra Štěpánka a jedním hudebním motivem Lukáše Daniela Paříka film připomene jednu známou píseň z původního filmu (v novém filmu se nezpívá).
Pohádka působí moderně, přitom starosvětsky a skutečně působí jako něco, co se snaží přiblížit velkoleposti zahraniční produkce, přitom ovšem skutečně ne směšně. Může za to šikovný tvůrčí tým, očividně zručný režisér Těšitel a také očividně ochota touto pohádkou oslovit i více cílovek. Sympatická snaha, která navíc naštěstí nekončí brutální prohrou. Mnozí nejspíše pořád budou mít potřebu srovnávat výsledek s původní pohádkou, v tomto případě to ovšem skutečně není na místě. Stačí se jen radovat, že vznikla nová kvalitní česká pohádka, která se nebojí být nejen tradiční, ale také moderní a alespoň tak trochu ambiciózní.
Zlatovláska závěrem
Kvalitní nová česká starosvětská pohádka, která se nebojí využít moderních filmových prostředků. Výsledkem je pohádka, která nejen neurazí, ale zvládá být v nejednom směru sympatická. Nebojí se být skutečně výpravná a dobrodružná, předávat nosná poselství a působí chvílemi vyloženě světově.
Celé se to mohlo rozpadnout a mohlo to být bolestivé sledovat. Nakonec se nekoná důstojná prohra, ale vyložený pohádkový triumf. Takový, který rozhodně nepostrádá vady na kráse, v nejednom ohledu ovšem zvládá být uspokojivý. Milé překvapení začátku roku 2025 a automaticky se nabízí zvědavost na budoucí projekty Jana Těšitele….
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Bioscop
