Vítejte všichni!!! Máme tu další názory redakce na film. Tentokrát si rozebereme film, který 23.5. startuje na streamovací službě Netflix. Jedná se o nový díl komediální hororové série Ulice strachu – recenze na trilogii Ulice strachu. Trailer se nám hodně líbil a očekáváme příjemně přepálený slasher se špičkovou retro atmosférou. Jestli jsme to dostali se dozvíte v následujícím textu. Touhle jsou názory redakce na film Ulice strachu: Královna plesu!!!
Názory redakce na film Ulice strachu: Královna plesu
Kdo se v roce 1988 stane královnou plesu střední školy v Shadyside? Lori rozhodně nepatří mezi favoritky, ale nepříjemné soupeřky jí postupně umírají rukou vraha. (oficiální text distributora filmu)
Lenka Skříčilová
V poslední době se nám s těmi osmdesátkový slashery roztrhl pytel. S tím, že většina z nich byl neurážející průměr na jedno kouknutí. A teď nám dorazila Ulice strachu: Královna plesu. Další kousek tentokrát ne v bledě modrém, ale kobaltově modré. A mě po dlouhé době opravdu moc bavilo čekání, jestli všechna klišé žánru dorazí, jak jsem čekala a jestli budou funkční. A jestli sledování filmu bude víc než průměrná zábava, byť stále na to jedno kouknutí.
Problém je v tom, že film není ani ta doufaná zábava, protože Královna plesu nefunguje v tom nejdůležitějším bodu: je to špatný slasher. A není to pouze tím, že je to horor pro mladší diváky. Předchozí díly Ulice strachu jsem si užila mnohem víc a zdály se mi mnohem lépe zvládnuté ve všech ohledech. Nejnovější snímek by snadno mohla být blbůstka na jeden večer, kterou nebudu možná vůbec řešit. Mě ale dost mrzelo, že začátek vypadá tak nadějně. Jenže postupem času se všechno začne kazit, aby přišel konec, který je tak vtipně hloupoučký, až byl vlastně zábavný tím správným způsobem.
Po vizuální a hudební stránce je celý film povedený a přenese vás tou atmosférou do osmdesátek naprosto dokonale. To je ale bohužel to nejlepší z celého filmu. Ostatní je naprostá zbytečnost, u které zamrzí, že dopadla, jak dopadla. Opět jeden z těch filmů, kde jsou všechny dobré ingredience, ale stejně výsledek správně nefunguje.
Hodnocení: 5/10
Marek Lízal
Trilogii Ulice strachu mám rád. Tehdy, když to po týdnu vycházelo mě to bavilo a byla to moc fajn podívaná, která měla zajímavý příběh a funkční hrátky s žánrem. Na nový díl z této série jsem se těšil a doufal jsem, že se podaří navázat na úspěch režisérky Leigh Janiak. Bohužel se nestalo.
Nová Ulice Strachu dokáže v úvodu fajn odkázat na zmíněnou trilogii, a díky období, kdy se film odehrává má film super retro atmosféru a díky té hudbě jsem byl zase rád, že sleduji něco z tohoto prostředí. Film představí fajn hlavní hrdinku, která působí sympaticky a záporné postavy, které jsou klasické mrchy hned na první dobrou nenávidíte. Do toho je tady vrah v masce. Základ tohohle filmu je klasický slasher, kdy bohužel právě ten slasher tady moc nefunguje.
Hororová stránka filmu postrádá atmosféru a napětí. Nikdo se tady moc nesnaží a vypadalo to v průběhu filmu, že někdo režisérovi řekl, že bude točit film o maturitním plesu o šikaně a hádek dívek o to, kdo bude královna plesu. Jakmile se totiž na scénu dostaví hororové části není o co stát. Film sice je drsný a přímo na kameru vidíte, co se s obětmi stane, ale mnohdy to bylo spíše vtipné a nefungovalo to, tak jak mělo. Když si vzpomenu na předchozí trilogii, tak se ten nový díl nemůže s tím rovnat.
Co se týče práce s postavami a zvraty je to jedno klišé za druhým a nejhorší na tom je, že si s tím nikdo nedal větší práci a vypadá to všechno hrozně odbytě. Většinu času jsem se během sledování spíše usmíval nad hloupostmi a ke konci filmu jsem se několikrát smál nahlas. Nová Ulice strachu je zklamání, které mě mrzí, protože ta trilogie mě fakt bavila a tohle tomu moc nedělá dobrý jméno. Průměrný snímek ve všech směrech. Jo, a já jsem to ještě neřekl, že? Závěrečný odhalení, kdo je vrah bylo předvídatelný a už v první části filmu na to přijdete. No, a následné finále byla čistá zábava, protože to bylo něco tak neskutečně hloupého, že by se nejeden divák propadl smíchy.
Hodnocení: 4/10
Antonín Matějíček
Jsem fanoušek slasherů. Vážně. Mám tenhle subžánr rád i se všemi jeho klišé, archetypy a pravidly. O to víc mě potěšilo, že se Ulice strachu vrací a tentokrát s vyvražďovačkou zasazenou do světa maturitního plesu. Lore Shadyside znám, baví mě, a jednoduchý koncept, kdy někdo v masce likviduje puberťáky, zní jako sázka na jistotu. Jenže Prom Queen selhává přesně tam, kde by měla zářit, jako slasher.
Předvídatelná až běda, bez špetky invence nebo snahy posunout žánr. Co je horší tak i ta klasika je natočena tak, že to místy působí až parodicky. Základní slasherové stavební kameny jako brutalita, nápadité vraždy, napětí a charisma zabijáka tu prakticky nefungují. Vrah je nevýrazný, chybí mu styl, nápad i jakýkoliv respekt. Vraždy? Slabota. První scéna, která by měla zaujmout a nastavit tón, dopadá naprosto bez dopadu. Bodycount sice není úplně nízký a snaha o gore tu je, ale působí digitálně, odtažitě a nezáživně.
Jako divák jsem byl vytrháván z atmosféry a nepomohla ani tolerance k efektům. A ano, chápu rozpočet. Ale i Terrifier s pár drobnými dokázal předvést krvavé peklo jen s praktickými efekty. Od Netflixu se čeká víc. Navíc postavy (až na výjimky) opět potvrzují, že logika a pud sebezáchovy nejsou ve světě slasheru zrovna populární disciplína. Přesto se film nedá úplně odepsat. Stylizace do osmdesátek funguje výborně Od úvodu, přes atmosféru až po prostředí samotného plesu. Přesně ten typ místa, kde se teenage horor odehrávat má. Potěší i klasická „mrcha“ a její partička, která ji spíš trpí než obdivuje. Všechno tohle sedí. Odkazy na Carrie, Prom Night nebo Rosemary jsou příjemné, stejně jako návaznost na původní trilogii, která film lehce ukotvuje ve známém světě. Jenže když všechno mimo slasher funguje lépe než samotný horor, něco tu nehraje.
Podtrženo sečteno: Prom Queen vypadá dobře, ale krvácí tam, kde by měla bodat. Styl tu je, nápady chybí. Vrah nemá šťávu, gore selhává, a napětí se vytratilo dřív než první oběť. Škoda, mohla to být zábavná žánrovka, místo toho je to jen lehce průměrná ozvěna mnohem lepších slasherů.
Hodnocení: 5/10
Pavel Hrubeš
Nejsem velký odborník na horory a jejich subžánry. Ale mohu o sobě prohlásit, že mám alespoň trochu nakoukáno, abych mohl prohlásit, že je to kvalitně natočený horor nebo ne. Trilogii Ulice strachu jsem si celkem užil, a na Královnu plesu jsem se těšil, jelikož jsem doufal, že dostanu přepálený hororový výplach, co se nebude brát moc vážně. A to jsem ve výsledku dostal, ale bohužel je film mnohem hloupější a nudnější, než jsem čekal.
Největší problém filmu je ten, že nefunguje jako horor. Není napínavý, není strašidelný, chybí zde zajímavý a děsivý zabiják, a celkově jsem se nemohl zbavit pocitu, že celá zápletka je dost nevyužitá a tvůrci nevědí jestli mají tlačit na pilu nebo jít více do komediální roviny. Je fajn, že se tvůrci snaží pracovat s odkazy na hororové pravidla, narážky na trilogii, a zkouší budovat poctivou atmosféru. To jsou všechno plusové body, nicméně pokud se váš film profiluje jako horor, a vy nepřijdete ani s jednou napínavou nebo děsivou scénou, tak děláte něco špatně.
Osobně se mi hodně moc líbila retro atmosféra a celková stylizace. V tomto ohledu se na film dobře kouká, a díky výbornému výběru písniček to audiovizuálně hezky šlape. Další věc, která si zaslouží pochválit je práce s charaktery. Tady tvůrci odvedli velmi pěknou práci a já jsem hlavní hrdince a její kamarádce fandil od začátku až do konce. Film má hodně super obsazení, které to táhne nahoru a ústřední trio (India Fowler, Suzanna Son a Fina Strazza) podalo velmi hezký a zábavný výkon.
Ulice strachu: Královna plesu není špatný film. Je to špatný horor, ale naštěstí film dokáže nabídnou jiné věci, které kupodivu dělá opravdu hodně dobře.
Hodnocení: 5/10
Zdroj titulního obrázku: Netflix
