Antologie animovaných krátkých filmů se vrací s devíti novými příběhy od legendárních japonských studií, které oslavují bájesloví Star Wars ve svých jedinečných stylech…
Svět Star Wars je nesmazatelnou součástí popkultury již téměř 50 let. Svět vytvořený Georgem Lucasem se stal inspirací pro spousty tvůrců, kteří se světem předaleké galaxie inspirovali při budování svých vlastních fikčních světů. Sám Lucas by ovšem Star Wars nemohl realizovat bez nejedné inspirace: náboženství, starší sci-fi snímky jako Flash Gordon, westerny či japonská kultura. Když tak v roce 2021 došlo na uvedení seriálu Star Wars: Vize, kruh se svým způsobem uzavřel.
Star Wars: Vize je antologický animovaný seriál, který v každé epizodě vypráví zcela nový příběh. Příběhy nejsou kánonické, aby tvůrci při jejich realizaci neměli svázané ruce. Svým způsobem tak koncepčně existuje jistá paralela se seriálem Co kdyby…? z dílny Marvel Studios. Občas se mohou objevit známé postavy jako Boba Fett či Wedge Antilles, diváci si ovšem při sledování Vizí nemusejí dělat hlavu z toho, jak přesně zapadají do kontinuity dosavadní Star Wars tvorby. První série v roce 2021 vsadila výhradně na asijskou formu a japonské animátory. Druhá série se následně v roce 2023 stala takovou mezinárodní přehlídkou – nabídla konkrétně příběhy ze Španělska, Irska, Chile, Spojeného království (Aardman!), Jižní Koreje, Indie, Japonska/Spojených států i Jižní Afriky.
Čerstvá třetí série se poté vrací ke kořenům. Všech 9 epizod pochází z Japonska. Tři z nich jsou navíc pokračováními příběhů, které si mohou diváci pamatovat z první série – Souboj, Vesnická nevěsta a Devátá Jedi. Na jednu stranu dostanou diváci další várku trochu jiných Star Wars. Zároveň další výraznou oslavu japonské animace a jejích různých forem. Po třech sériích je jisté minimálně jedno – Star Wars: Vize nadále patří mezi nejsvěžejší projekty, které svět Hvězdných válek nabídl od momentu, kdy je vlastněn Disneym.
Star Wars: Vize III – Další várka specifických příběhů
Díky kreativní svobodě mohou tvůrci experimentovat s příběhem, postavami i dosud známým světem předaleké galaxie. Zároveň jim ovšem není zapovězeno prozkoumávat v rámci již dávno známého světa poměrně známá témata – a leckdy i zajímavějším způsobem. Různá animační studia a jejich tvůrci nicméně dokazují, že se dají pořád vyprávět různorodé příběhy, které mohou mít odlišnou atmosféru a někdy překvapit i něčím velmi experimentálním či surreálním (poslední kraťas s názvem Black je především jeden velký experiment, který působí jako Star Wars film, který by natočil Andrej Tarkovskij).
Je nevyhnutelné, že se některé kraťasy tematicky alespoň vzdáleně začínají kopírovat. Především v momentech, kdy se řeší vábení temné strany a často komplikované morálky držitelů světelných mečů. Zmiňované tři epizody, které se v rámci 3. série dočkávají pokračování, poté za dosavadní dvě série představily jedny z nejzajímavějších vizí světa Hvězdných válek. Vycházet z nich a přijít s navazujícími příběhy tak není vyloženě nevkusná chyba. Zároveň to ovšem neznamená, že by návrat starých vizí nutně zastiňoval ty nové. A třeba epizoda Yuko´s Treasure, i díky výraznému droidovi Billymu (vypadá jako obří medvěd), snadno evokuje dílo studia Ghibli.
Souboj, Devátá Jedi a Vesnická nevěsta – Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš?
Byl to právě Souboj, který diváky se seriálem Star Wars: Vize představil. Evokoval jakýsi mix klasických Star Wars s filmy Akiry Kurosawy (Sedm samurajů, Yojimbo), které svět Star Wars na samotném počátku inspirovaly. Start Star Wars: Vize před 4 roky fungoval díky své komornosti, funkčnosti na krátkometrážní ploše a tajemné ústřední postavě Ronina. Jakákoliv snaha o navázání na Souboj se tak mohla zdát nebezpečná. Pokračování s podtitulem Odplata je nicméně uspokojivé. Pokračování už není tolik komorní a vsadí jen na krapet lidštější variaci generála Grievouse. Režisér Takanobu Mizuno ovšem na svůj 1. kraťas navazuje důstojně. Především i proto, že opět dokáže evokovat Kurosawu se Star Wars nádechem a mytologii překvapivě obstojně rozšiřuje. Stejně jako první Souboj skvěle rozjel 1. sérii, jeho pokračování důstojně rozjíždí sérii třetí.
The Lost Ones je pokračováním Vesnické nevěsty, na motivy rozpracované v původním kraťasu se poté daří navázat. Je jen škoda, že chvílemi epizoda rozjíždí zajímavé motivy, které po celou dobu nedokáže úplně využít (formát epizod občas svazuje krátkometrážní délka). Skvělé pokračování naopak dostává Devátá Jedi. Child of Hope představuje droida Tetoa, který se zmiňovaným Billym dokazuje, že droidí forma hned postavám nezakazuje být poměrně komplexními – alespoň při přihlédnutí k délce a tomu, jak se s postavami po celou dobu pracuje.
Dítě naděje ovšem především slouží jako menší pilot. Už na letošním Star Wars Celebration bylo potvrzeno, že se právě Devátá Jedi stane základem pro první spin-off seriálu s názvem s názvem Star Wars: Vize uvádí: Devátá Jedi. Tak snad se za rok ukáže, že Devátá Jedi byla šťastnou volbou pro spin-off a že se pak teoreticky dočká i Souboj.
Novým příběhům se daří dodávat esenci Star Wars
Dalo se očekávat, že se pokračováním již zavedených příběhů podaří udržet esenci Star Wars. O to uspokojivější je sledovat, že se to daří i šesti zcela novým příběhům. Jeden, který stojí za to vypíchnout, je The Bird of Paradise. Hlavní hrdinka Nakime v něm přijde o zrak. To samozřejmě evokuje Kanana Jarruse ze seriálu Star Wars: Povstalci, kterému se stalo něco podobného. Paradoxně ovšem režisér Tadahiro Yoshihira zvládá s podobným konceptem pracovat mnohem zajímavěji. A to na ploše jednoho krátkometrážního snímku. Dokáže pracovat s vábením temné síly, kterému Nakime nedokáže vzdorovat především v momentě, kdy oslepla, a proto si musí projít stěžejními zkouškami. Je z toho strhující příběh, který i díky výtečně vystavěnému finále snadno pasuje Yoshihirovu vizi na dalšího ideálního kandidáta na spin-off.
Zmiňovaný Black je poté skutečně už na pomezí experimentálního díla, které se obejde bez dialogu – stojí pouze na vizuálu, hudbě a jejich společné atmosféře. Shinya Ohira zachycuje psychedelickou bitvu imperiálního vojáka, která se odehrává na pozadí skutečné bitvy. Občas se zde objevují prvky, které evokují už mnohem známější příběhy. Jinak je ovšem zasazení do světa Star Wars nejvíce znatelné díky světelným mečům, specifickým zbraním, technice i zvukovým efektům.
Ve všech epizodách se objevují známé rasy, u příběhů The Smuggler, The Bounty Hunters a The Song of Four Wings je pak nejvíce rozpoznatelné držení se norem. Jsou to příběhy, které nejspíše pro mnohé evokují tu nejklasičtější představu o průměrném příběhu ze světa Star Wars. Jen pro mnohé budou pořád příliš anime. A je přitom škoda, že si právě kvůli bojkotu anime někteří nechají ujít jedny z nejzajímavějších světů, které Star Wars nabízí za dlouhou dobu.
Fandové Star Wars si mohou realizovat své příběhy, navíc kvalitní
Tvůrci se nemusí držet zkrátka. Nutně ovšem nesází na ty nejdivočejší koncepty. Nemusí to vadit, protože z každého příběhu je pochopitelně vidět jistá forma úcty k celému světu. Star Wars jsou globální fenomén, i takové mohou být zkreslované různými kulturami. Výrazněji na to poukázala 2. série díky mezinárodnímu zastoupení, 3. série nicméně ukazuje, že japonská animace ke Star Wars přirozeně pasuje. A navíc díky různým formám vizuálního či obsahového zpracování nejsou příběhy zaměnitelné. Občas se tak vyjeví příběh, který více spoléhá na 2D animaci, občas více na 3D, občas nějaký kompromis. Dohromady to jen podtrhuje, že anime je široký pojem. A samozřejmě se opět nabízí citace Brada Birda – ,,animace není žánr, je to forma umění, do které jdou převádět různé žánry.“
Zatím to stále působí, že se většina epizod točí kolem období Impéria, je tak možná škoda, že se Vize nechtějí vydávat do zajímavějších období, protože Impéria si diváci Star Wars za 50 let užili už více než dost. Mezi časté kritiky moderních Star Wars navíc patří, že se nové projekty často drží krapet ohraného období Skywalker ságy. Díky tomu, že je dílo v rámci kontinuity nekánonické a tvůrci zřejmě mají nejraději právě období, které prozkoumávají, moc na tom nezáleží.
I když by to možná do příštích sérií chtělo něco svěžejšího nežli boje s vábeními temné strany a prozkoumávání toho, co dělá Jedie Jedim, 9 nových epizod nedokáže vyvolat pocit, že tomuhle formátu po čtyřech letech došla šťáva. Těžko tedy prozatím říct, jak moc se příští rok osvědčí sázka na spin-off. Star Wars: Vize jsou ovšem pořád projektem, ke kterému lze mít snadno sympatie – zejména pokud má člověk slabost pro svět Star Wars a dokáže ocenit, že seriál nabízí jeho netradiční interpretace.
Star Wars: Vize – 3. série závěrem
Třetí série seriálu Star Wars: Vize dokazuje, že svět Hvězdných válek stále nabízí prostor pro kreativitu a experimentování. Antologický formát a nekánonické příběhy dávají tvůrcům volnost zkoumat nové přístupy k postavám, vizuálu i příběhu, přičemž zůstávají věrni starým dobrým Star Wars. Série vracející se k japonským kořenům přináší jak pokračování známých epizod, tak zcela nové příběhy, které nesnižují kvalitu série. I po 50 letech se ukazuje, že Star Wars je inspirativní svět, který lze interpretovat po svém a zároveň smysluplně a kreativně rozvíjet…
PS: Anglický dabing není špatný, specifické kouzlo navíc nicméně příběhům dodává spíše původní japonské znění.
Verdikt: 7,5 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Disney+
