Obyčejná mladá žena Devon (Meghann Fahy), která si nenechá nic líbit, vyrazí do luxusního sídla u moře za svojí sestrou Simone (Milly Alcock). Ta se totiž podezřele sblížila se svojí bohatou šéfkou Michaelou Kell (Julianne Moore)…
Divadelní hra Elemeno Pea od Molly Smith Metzler se dočkala uvedení v roce 2011, sama Metzler (která stojí také za seriálem Služka s Margaret Qualley) poté stojí také za nejnovější seriálovou adaptací s názvem Sirény. Seriál byl poté během propagace označen za pronikavé, sexy a temně vtipné zkoumání žen, moci a společenských tříd. Pětidílná minisérie se může pochlubit účastí Meghann Fahy z nedávného Zabitého večera, Milly Alcock, která bude brzy viděna jako Supergirl, oscarové herečky Julianne Moore, nebo Kevina Bacona z nedávno zrušeného seriálu Lovec démonů. Jak se ovšem výsledný seriál povedl?
Tři výtečné herečky v hlavních rolích
Sirény se mohou spolehnout především na tři výtečné herečky v hlavních rolích. Julianne Moore dává své Michaele potřebné charisma, výsledný výkon je poté tak působivý, že se vlastně snadno věří nějaké té nominace na cenu Emmy. Její miliardářka „Kiki“ je poměrně znepokojivá a Moore dokáže, že umí výtečně ztvárňovat postavy s psychopatickými sklony.
Hlavní postavou je tu Devon v podání Megann Fahy, z jejího pohledu se divák střetává se životem bohatých a Fahy do svého výkonu dodává nutnou energii, je vlastně poměrně nosnou protagonistkou. A pak je tu Milly Alcock v roli její sestry Simone. Alcock se nedávno svěřila s tím, že jí neupřesněný známý herec kdysi řekl, že by se měla naučit hrát, Alcock se poté v tomto seriálu ukazuje ve formě, který by anonymnímu hulvátovi mohl zavřít pusu. Alcock po seriálu Rod Draka ukazuje, že dokáže svým postavám dodávat nutnou komplexnost, zároveň dokáže držet krok se zkušenějšími herci kolem sebe. A komplexní vztah dvou sester zvládají Fahy a Alcock ztvárnit výtečně.
Sirény – Něco mezi satirou, dramatem a thrillerem
Kdyby se měly Sirény nějak v kostce shrnout, bylo by to nejspíše něco mezi satirou, dramatem a thrillerem. A forma nevyváženosti je v průběhu seriálu poměrně znát. Kritizují se tu společenské třídy a kultura bohatých prezentovaná do absurdna, fanoušci černého humoru budou mít důvod ke spokojenosti. Byť jsou dějové zvraty v jistých případech poměrně snadno předvídatelné a seriál po konci svých 5 epizod jako celek krapet trpí svou nevyvážeností, jako celek je to přeci jen poměrně uspokojivé.
Revoluční seriál se určitě nekoná, Sirény na to až příliš evokují seriály Ryana Murphyho, nejrůznější hity z posledních let jako Sedmilhářky nebo Bílý lotos, leckomu nejspíše Sirény budou evokovat nejrůznější seriály. Už samotný trailer evokuje, že svět smetánky, kterého se Simone stala součástí, má poměrně blízko k sektě. Seriál se v průběhu svých 5 epizod postupně stává více a více absurdním. A díky tomu je snadné mu svým způsobem propadnout. Neznamená to ovšem, že by seriál nezvládal být v důležitých momentech vážný a komplexní vztah dvou sester funkčně prohlubovat. Není to dokonalé, má to ovšem své nezpochybnitelné silné stránky.
Potenciál pro další série tu je
Klíčovou roli v úspěchu nejspíše má i fakt, že za seriálem stojí právě autorka původní hry. Ta vzhledem k délce seriálu čítající téměř 5 hodin bezpochyby základ divadelní hry výrazně rozšiřuje, seriál ovšem nikdy vyloženě nešustí papírem (5 epizod je ostatně tak akorát a kdejaká seriálová konkurence by se měla učit). A navíc ponechává otevřená dvířka pro případnou 2. sérii, jejíž náznak rozhodně nepůsobí zbytečně. Důležitější ovšem je, že 1. série dokáže bez problému stát na vlastních nohách. A byť jsou divadelní kořeny snadno rozpoznatelné, alespoň je zde ovšem dostatečný prostor pro herce, kdy každý z nich dostává příležitost pro vlastních pár momentů slávy.
Seriál prozkoumává různé formy moci a samotný název Sirény má poměrně nenápadnou, přesto sofistikovanou pointu. A stejně jako sirény zvládly omámit námořníky, je snadno uvěřitelné, že seriál alespoň částečně omámí nejednoho diváka. Byť se chvílemi přeci jen projeví jeho slabiny, především prací s postavou Petera v podání Kevina Bacona, snadno se vyjeví pocit, že scenáristický tým, který je tvořen Metzler, Bekah Brunstetter a Colinem McKennou, si úplně neví rady s mužskými postavami v tomto seriálu. A někdy dochází k vyloženým momentům na hranici parodie, které dojmy ze seriálu krapet nabourávají. A přitom se nezdá, že by snad tyto momenty byly v první řadě v úmyslu.
Velmi specifická energie dělá z tohoto seriálu fajn zážitek
Jde o seriál, který á svou specifickou energii a už to z něj děla fajn zážitek. Byť se nejedná o nejsofistikovanější satiru s nejvykreslenějšími charaktery. Ze seriálu přesto nikdy netrčí vyložená povrchnost, byť se mytologickými odkazy opravdu nešetří a někdy působí až vyumělkovaně, především i při snaze o vykreslení jisté formy symboliky, kdy se bohatí dají vnímat jako bohové a bohyně. Jak to ovšem při kontaktu s bohatými v reálném čase bývá, tato iluze se snadno rozpadá.
Služebnictvo tu má samozřejmě reflektovat tu nižší vrstvu sociálních tříd. Odpůrci příliš prvoplánových satir by tak nejspíše v rámci vlastního zdraví měli Sirény ignorovat. Fanoušci alespoň snaživých alegorií, které se svou povahou příliš netají, ovšem skutečně můžou u Sirén strávit pár příjemných hodin. I bez ní je tu pořád skvělá ženská herecká trojice, kdy je vlastně těžké vybírat, kdo z nich je herecky nejvýraznější.
Sirény závěrem
Sirény jsou velmi fajn seriálem, který se může opřít minimálně o tři skvělé herečky v hlavních rolích, i bez nich je ovšem možné na seriálu zpozorovat ledacos zajímavého. Seriál mezi satirou, dramatem a thrillerem má velmi specifickou energii, byť se poté možná nejedná o nejintelektuálnější satiru, minimálně nějaká hravost s konceptem a alegorickou symbolikou na seriálu zpozorovat jde. Byť seriál v jistých momentech trpí nevyvážeností a celkově nešikovnou prací s mužskými charaktery, jedná se o fajn seriál, který má potenciál sednout minimálně těm, kteří mají slabost pro seriály s velmi specifickou energií…
Verdikt: 7 z 10
Zdroj titulního obrázku: Netflix
