Dne 11. října 1975 ve 23:30 změnila skupina mladých komiků a scenáristů navždy televizi a kulturu. Film Saturday Night je založen na skutečném příběhu o tom, co se dělo v zákulisí během 90 minut, které předcházely prvnímu vysílání pořadu Saturday Night Live….
Saturday Night – Film o startu fenoménu
11. 10. 2025 to bude přesně 50 let od prvního vysílání pořadu Saturday Night Live. Legendární noční skeč show, kde startovalo mnoho pozdějších známých hereckých jmen – Dan Aykroyd, John Belushi, Chevy Chase, Andy Kaufman, Chris Farley, Adam Sandler, Chris Rock, Will Ferrell, Bill Hader, Jason Sudeikis, Robert Downey Jr., Julia Louis-Dreyfus, Ben Stiller… a spousta dalších tváří, které možná odněkud znáte.
Režijní novinka Jasona Reitmana se vrací na samý začátek – do dne 11. 10. 1975. Sám Reitman stojí za scénářem spolu s Gilem Kenanem, kdy se jim již společně povedlo opět nastartovat sérii Krotitelé duchů s legacy sequelem Odkaz. Samotný Reitman prohlásil, že snímek Saturday Night chystal dvě realizaci. Je založen na výpovědích přeživších herců a členů štábu, uvedení se dočkává v době, kdy již běží 50. série populárního pořadu. Vzdává Reitman televiznímu populárnímu pořadu vydařenou poctu?
Saturday Night – pocta televiznímu pořadu si ponechává jeho ducha
Pořad Saturday Night nikdy neměl v Evropě takovou popularitu a povědomí o něm v ní vznikalo především přes virální skeče, které se tam obletěli svět. Po téměř 50 let existence jde ovšem jednu ze stálic amerických televizních stanic, kterou často uvádějí známé celebrity (v prosinci to bude Paul Mescal z Gladiátora II a snad už nikdy Steven Seagal). Je vždy fascinující sledovat to, jak se produkční hodnoty populárního pořadu vyvíjejí. Především když se člověk zamyslí nad tím, že v drtivé většině případů na samotném počátku byla pouhá přítomnost neznámých jmen, snaživých scenáristů i nervózních producentů. Pořád Saturday Night Live baví již 50 sérií. Neznamená to, že jeho realizace byla růžovou sadou.
Biografické komediální drama se zaměřuje na ten velký den, který je spojen s mnoha nehodami, nepříjemnostmi a obavami. Potencionální hit v Saturday Night vidí málokdo, scenáristé válčí s cenzury, nejeden člen štábu uvažuje nad smyslem celého pořadu. Celou dobu zvládá film bavit. Snaží se mu navodit příjemnou retro atmosféru, šikovně vystavěné dialogy a schopně se mu daří přeskakovat. Konkrétně z nádechu absurdních gagů populární show do vážných momentů, kdy si nějaké postavy procházejí existencionální krizí i pocity bezcennosti. Zábavností film zvládá udržet pozornost. A ve stěžejních momentech zvládá být i dojemný.
Reitman baví i se zdánlivě osvědčeným receptem
Saturday Night v podstatě sází na často osvědčený recept filmu, který má ve svém středu partičku outsiderů. Dan Aykroyd a John Belushi ještě nerealizovali Blues Brothers, Jima Hensona teprve čeká realizace The Muppet Show, Chevy Chase ještě není hvězdou série Bláznivá dovolená nebo seriálu Zpátky do školy. Nikdo z nich nemá 11. 10. 1975 zaručenou cestu k úspěchu, první vysílání Saturday Night může klidně být tím posledním. Celé to má nádech nostalgie, očividné úcty k celému pořadu a jako celovečerní oslava jednoho fenoménu to v podstatě celé nemohlo dopadnout lépe.
I když se toho 11. 10. 1975 stalo docela dost, Saturday Night nejspíše nebude zcela zábavným snímkem pro každého. A nemusí to nutně záviset na tom, jak moc toho člověk o Saturday Night Live, jeho historii a zákulisí ví. Přesvědčivé ztvárnění mladého Dana Aykroda Dylanem O’Brienem či mladého Chevyho Chase ztvárněného Cory Michaelem Smithem docení převážně ti, kteří komediální legendy znají. Plně film docenit ovšem zvládnou nejspíše jen ti, kterým sedne humor původního SNL. A ti, kteří rychle pochopí, že chce Reitman pořadu vystavět audiovizuální pomník. A ne všichni tak nutně docení, jak se Reitmanovi daří skutečně výtečně navodit atmosféru toho památného dne.
Saturday Night je chaotické zasazením do chaotického prostředí
Zaměřením se na chaotické prostředí Saturday Night v ten osudný den si Saturday Night zajišťuje, že je chaotickým filmem. Je v něm spousty postav, skrze to dost podzápletek, skrze to jednoduše chaos. To ovšem paradoxně jde ruku v ruce s nádechem, které vyvolává prozkoumání stěžejního dne všech těch nervózních lidí, kteří ještě netuší, že stojí u zrodu něčeho, co bude u diváků bodovat i o 50 let později. Gabrielle LaBelle po vynikajícím výkonu ve Fabelmanových Stevena Spielberga opět boduje v roli producenta Lornea Michaelse a jako producent je hlavní postavou celého snímku. LaBelle má tak za úkol do velké míry film a reprezentující chaos nést na svých bedrech a to se mu také daří.
Do velké míry Saturday Night též reflektuje snahu někoho udržet pohromadě něco, co se zdánlivě nevyhnutelně musí rozpadnout jako domek z karet. Divák už alespoň tak nějak tuší, že Reitman nebude ve stylu Quentina Tarantina vyprávět alternativní historii a ze Saturday Night se ta televizní stálice stane. Saturday Night jde díky tomu vnímat i jako lehce inspirativní film, který může lajkům v oblasti znalosti SNL minimálně rozšířit obzory. Klíčovou informací ovšem zůstává, že je skutečně snadné se do vyprávění filmu ponořit.
Reitmanovi se zdánlivě podařilo nemožné
Reitmanovi se výsledný film mohl vlastně snadno rozpadnout pod rukami. Mohlo jít až o příliš velkou poctu, která bude mít praktický minimální odstup. Mohl vyznívat nechtěně směšně a nemotorně přeskakovat mezi odlehčenými a vážnými momenty. V kolektivu plném výrazných osobností a v drtivém případě stejně výrazných představitelů mohlo mnoho postav jednoduše přijít o svůj prostor a svou výraznost.
Jenže Reitman a Genan zvládají zdánlivě nemožné. A prostor zazářit tak dostávají i jistoty v podobě J. K. Simmonse v roli Miltona Berlea a Willem Dafoe v roli Davida Tebeta. Docenit by se měl i Nicholas Braun, který ve filmu ztvárňuje hned dvojroli, v obou případech výrazné osobnosti – Jima Hensona a Andyho Kaufmana.
V jistých kruzích se film má šanci stát novodobou klasikou. Minimálně v kruhu fandů SNL. Novinka Jasona Reitmana ovšem minimálně může působit jako ukázka toho, jak správně vzdát někomu poctu. Většina klíčových postav rozhodně není vyobrazena jako čisté duše bez bázně a hany a John Belushi prostě byl John Belushi.
Americký „předchůdce“ Tele Tele ovšem těžko mohl dostat lepší poctu. Největší sile ovšem tkví v tom, že má Saturday Night sympatický až autenticky dokumentární nádech, přesto pořád zůstává hraným filmem, který jen klíčové události, ke kterým došlo 11. 10. 1975, rekonstruuje a sledujeme herce, kteří jen hrají, že jsou Dan Aykroyd nebo John Belushi. Přesto tam ty emoce jsou. A při závěrečném „Live from New York, it’s Saturday Night!“ nutně nemusí ztvrdnout jenom bradavky. Lepší audiovizuální pomník populární nejznámější noční show dostat nemohla.
Saturday Night závěrem
Američtí diváci nejspíše k Saturday Night Live mají silnější vztah nežli ti evropští, kvality a nakonec i emocionální sílu Saturday Night ovšem jde ocenit bez ohledu na světadíl. Jason Reitman tento projekt chystal dvě dekády a výsledkem je nejspíše ten nejuspokojivější audiovizuální pomník, který mohl vzniknout….
