Rychlé šípy – v čele s Mirkem Dušínem – to není jen parta kamarádů. Je to archetyp správného jednání za každých okolností. Znají je i ti, kdo knížky o nich nikdy nečetli. Dobré skutky, slušná mluva i starost o čest klubu a Mirek Dušín se svým legendárním „To je nečestné a nesportovní“ můžou být někomu k smíchu – ale je to ideál a ideály je dobré mít v každé době. Tím spíš ideály, které se neberou vždy jenom vážně a dokážou se pro dobrou věc i ušpinit (koneckonců i sám Mirek skončí v jednom příběhu doslova na hnoji)..
Rychlé šípy jsou legendární český chlapecký klub, který vznikl v roce 1938 jako spolupráce spisovatele Jaroslava Foglara a ilustrátora Jana Fischera, vycházel poté v časopise Mladý hlasatel. Pětice hlavních hrdinů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – v něm ztělesňovala ideály čestnosti, přátelství a odvahy, dobrodružství a chlapecký idealismus se poté staly základem díla, které baví již několik generací čtenářů.
Tento rok se poté Rychlé šípy dočkaly první animované adaptace. První díl naznačil, že by se mohlo jednat o ideální mix nostalgie a moderního přístupu, který může Rychlé šípy představit zcela nové generaci diváků. Režisér Michal Žabka a jeho tým dokázali vyvolat pocit, že předlohu jen povrchně neprolustrovali, seriál měl navíc i solidně zvolené hlasové obsazení. Jaký je nicméně seriál po uvedení všech 7 epizod?
Nové Rychlé šípy na to jdou po svém… tak trochu
Nová adaptace Rychlých šípů už po uvedení 1. dílu rozdělila diváky a dalo se vlastně také pochopit proč. Animace se na jednu stranu snaží držet ilustrací Jana Fischera, zároveň se ovšem snaží být modernější. Do velké míry se Rychlé šípy drží předlohy a některých jejích komiksových příběhů (kterých existuje přes 300), zároveň se ovšem nejedná o 50:50 kopírky daných komiksových příběhů. Dle tvůrců je to také proto, že jsou původní příběhy poměrně krátké, proto se tak musejí dočkávat obměn či propojení. Ano, tvůrci Rychlého šípu se nedrží zdrojového materiálu za každou cenu a snaží si tuto slavnou partu pojmout po svém. Ať se každý rozhodne, zda je to dobře či nikoliv.
V první řadě se pořád jedná o seriál, který cílí na nejmenší. A i proto dochází k jistým odklonům, které právě jim dělají tento nový seriál přístupnější. Animace má chvílemi své zřejmé momenty, především v kreacích postav, ze které se často nedaří vykřesat něco extra. Ocenit se naopak dá retro stylizace, především ovšem skutečné vystihnutí chlapeckých dobrodružství. Je nicméně důležité si u nových Rychlých šípů uvědomit, že nejspíše nejsou vyloženě pro největší fanoušky zdrojového materiálu. Především pro ty, kteří nesnesou nejrůznější revize a obměny. Jak šlo ostatně zpozorovat, výrazná část fanoušků Foglarova díla nesnesla už jenom pár elementárních změn v 1. dílu. A zbylých 6 dílů se v tomto ohledu nedrží zkrátka. To z nových Rychlých šípů ovšem hned nedělá (nebo by alespoň nemělo) odpadní dílo.
Nové Rychlé šípy neignorují ducha předlohy
Už původní Rychlé šípy nejsou nejkomplexnější. Postavy jsou jasně typizované, morálka prakticky černobílá, původní příběhy pořád cílily primárně na děti a dospívající. Příběhy se snažily předávat poselství o kolektivní spolupráci, síle přátelství i odpovědnosti. A primárně by tak snad nemělo záležet na tom, jak podrobně věrná nová adaptace je… ale spíše na tom, zda tyhle ideály adekvátně obsahuje. A naštěstí ano. Právě to by měl být ostatně základ při jakékoli snaze převézt Mirka Dušína a spol. do podoby adaptace. Vše ostatní už je poté svým způsobem vedlejší.
Právě v tomto ohledu nové Rychlé šípy fungují nejlépe. Nejsou revoluční, nepřinášejí hlubší psychologickou rovinu ani zásadní reinterpretaci známých postav, ale to ostatně ani nebylo nejspíše jejich cílem. Místo toho se snaží nabídnout přístupnou, svižnou a vizuálně modernější podobu světa, který je postavený na jednoduchých, ale nadčasových hodnotách. Pro mladší publikum tak mohou představovat ideální první setkání s Foglarovým světem, starší diváci v nich mohou najít alespoň částečný návrat k atmosféře dětských dobrodružství a nostalgii spojené s legendárními postavami. Nové Rychlé šípy tak nejsou adaptací, která by se zavděčila všem, ale jako snaha udržet tuto klasiku živou a srozumitelnou pro další generaci svůj účel bezpochyby plní. Ať už se to kdokoli bude snažit zpochybnit sebevíc.
Rychlé šípy závěrem
Ve výsledku tak nové Rychlé šípy nenabízejí zásadní důvod k rozhořčení ani k nekritickému nadšení. Jsou spíše poctivým pokusem přenést klasický foglarovský svět do současné podoby, aniž by se zcela ztratil jeho původní smysl. Ne každý s tímto přístupem bude souhlasit, ale jako dětský animovaný seriál, který staví na přátelství, férovosti a společném dobrodružství, své místo rozhodně má. Nové Rychlé šípy tak nejsou návratem do dětství, ale připomínkou toho, proč dospělí občas touží po tom, aby se do něj mohli vrátit…
Verdikt: 7 z 10
- Zdroj titulního obrázku: Česká televize
